- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiálitelé chtějí maximalizovat svůj prospěch, resp. užitek plynoucí jim ze spotřeby zboží a služeb,
* vláda chce maximalizovat blahobyt obyvatel svého státu.
Neracionální chování člověka Předpoklad racionality však může být napaden z mnoha důvodů, např.:
* spotřebitelé nemají všechny informace,
* spotřebitel (firma) nemusí maximalizovat svůj užitek (zisk)
* volba prostředků k dosažení cíle člověka může být ovlivněna reklamou či referenční skupinou anebo kulturním vlivem apod.
* existují situace (duševní stavy), kdy se člověk racionálně nechová Racionalita člověka Lidé se chovají v souladu s ekonomickými zákony i přesto, že tyto zákony neznají a nikdy je nestudovali. Kdyby se ale podle nich nechovali, brzy by poznali, že si působí škody, které by změnou svého chování mohli odstranit.
Racionalita člověka nespočívá v tom, že je neomylný, ale v tom, že systematicky neopakuje chyby, nýbrž se učí z nich a napravuje je.
Ve skutečnosti racionálně uvažující člověk většinou porovnává náklady a prospěch spíše intuitivně a přibližně než přesným výpočtem.
V našich úvahách přijmeme předpoklad racionálního chování člověka (firmy), avšak musíme si být vědomy, že člověk se někdy rozhoduje iracionálně (např. pravidelně se opakující akciové šílenství davů…). Úskalí rozhodovacích procesů Když se člověk rozhoduje mezi různými možnostmi, porovnává jejich náklady, má však brát v úvahu všechny náklady? Jsou všechny náklady směrodatné pro jeho rozhodování?
Člověk mnohdy při svém rozhodování dělá chyby, protože:
* opomíjí náklady obětované příležitosti
* bere v úvahu tzv. utopené náklady
* nerozlišuje rozdíl mezi průměrnými a mezními hodnotami Opomíjení nákladů obětované příležitosti Motivační příklad: Jaké máte náklady na studium na VŠ?
* náklady na učebnice, koleje, dopravu… cca 20 tis. ročně, tj. 100 tis. během pětiletého studia
* jsou to však „všechny“ náklady? Nejsou…
* předpokládejme, že po maturitě nastoupíte do zaměstnání za 6 tis. měsíčně čistého…tj, během pěti let přijdete o 6*12*5=360 tis. na ušlé mzdě. Tato částka představuje Vaše náklady příležitosti, které obětujete, jestliže studujete (navíc tato částka teoreticky vydělaných peněz má dnes větší hodnotu než v budoucnu, neboť budoucí hodnota této částky bude znehodnocena inflací)
Chcete-li se správně rozhodnout, musíte do svých nákladů zahrnout všechny své obětované příležitosti.
Náklady příležitosti Upřednostnění jedněch činností na úkor jiných znamená na jedné straně přínosy z těch činností, které jsou realizovány, na druhé straně ztráty z těch, které z důvodu omezených zdrojů (možností) uskutečněny být nemohou. Náklady odpovídající těmto ztrátám se nazývají náklady příležitosti (ozn. též náklady obětované příležitosti). Jinak řečeno, náklady příležitosti odpovídají hodnotě obětované alternativní akce.
Náklady příležitosti jsou vždy náklady obětované (druhé nejlepší) příležitosti.
Zahrnování utopených nákladů Motivační příklad: Prodat dům?
Postavili jste rodinný dům za 5 mil. Kč. Během roku byl na rohu ulice otevřen noční klub jehož noční návštěvníci jsou velmi hluční a proto se zejména o víkendu nedá v domě spát, proto přemýšlíte o prodeji. Nejlepší nabídka činí 3,5 mil Kč, a otázka zní prodat či neprodat dům?
Utopené náklady Výše uvedený příklad ukazuje, že člověk při svém rozhodování některé náklady nemá brát v úvahu, protože tyto náklady nese v každém případě, ať se rozhodně pro jakoukoliv alternativu. Tyto náklady se nazývají utopené náklady. Utopené náklady jsou ty náklady, které člověk nese, ať se rozhodne pro kteroukoliv z volených možností.
V našem motivačním příkladě bychom udělali chybu, kdybychom se při svém rozhodování o prodeji ohlíželi na náklady stavby, neboť jsou to pro nás utopené náklady. Musíme porovnávat prodejní cenu s užitkem (prospěchem), který mi přináší bydlení v blízkosti nočního podniku. Pokud je tento užitek menší než nabízené 3,5 mil., měli bychom prodat… Rozdíl mezi průměrnými a mezními hodnotami Motivační příklad: Měla by NASA rozšířit svůj vesmírný program na pět startů raketoplánů ze čtyř v roce 2001?
Přínosy vesmírného programu jsou odhadovány na 24 mld. USD ročně (tj. průměrně na 6 mld. USD na jeden start). Náklady celého programu přitom činí 20 mld. USD ročně (tj. průměrně na 5 mld. USD na jeden start). Měla by NASA rozšířit svůj vesmírný program na pět startů?
(Pozn. tyto čísla jsou přibližná, po tragedii Columbie se situace změnila)
30 5 20 4 12 3 8 2 6 1 Celkové roční náklady
(mld. USD za rok) Počet startů
za rok Zvýšení počtu startů ze 4 na 5 ročně vede ke zvýšení nákladů programu o 10 mld. USD. Mezní náklady 5-tého startu jsou tudíž 10 mld. USD. Pokud jsou výnosy z jednoho startu konstatních 6 mld. USD, rozšiřování programu nemá smysl. Dokonce ani čtvrtý start se nedá ospravedlnit, protože stojí 8 mld. USD (přičemž výnosy jsou jen 6 mld. USD). Rozdíl mezi průměrnými a mezními hodnotami Abychom rozhodli, zda má rozšíření programu smysl , musíme porovnat náklady a prospěch spojené s pátým startem raketoplánu.
Průměrné náklady (5 mld. USD) a průměrný prospěch (6 mld. USD) nám jsou k ničemu.
Mezní náklady a mezní výnosy Podle principu porovnání nákladů a prospěchu by rozsah činnosti měl být zvětšen tehdy a jen tehdy, jsou-li mezní výnosy z toho vyplývající vyšší než mezní náklady s tím spojené.
Mezní náklady udávají přírůstek celkových nákladů vyvolaný zvýšením produkce o jednotku.
Mezní výnosy udávají přírůstek celkových výnosů vyvolaný zvýšením produkce o jednotku. Východiska z úskalí rozhodovacích procesů Všechny náklady neovlivňují rozhodování.
Některé náklady:
* náklady příležitosti
* mezní náklady
ovlivňují rozhodování
Jiné náklady:
* utopené náklady
* průměrné náklady
rozhodování neovlivňují
KONEC
Chování spotřebitele:užitečnost a poptávka Teoretická východiska zkoumání chování spotřebitele Existuje teoretický přístup k řešení problematiky chování spotřebitele a formování poptávky založený na teorii užitku.
Při využití této teorie se předpokládá, že při nákupních rozhodováních je spotřebitel ovlivňován motivací uspokojovat své potřeby a limitován množstvím peněžních prostředků, které má.
Teorie užitku Užitek je subjektivní pocit spotřebitele, plynoucí ze spotřeby jednotlivých statků.
Užitečnost se v ekonomii vyjadřuje v peněžních jednotkách.
Předpokládáme, že racionálně rozhodující spotřebitel při koupi poměřuje dvě základní veličiny: míru uspokojení svých potřeb vyjádřenou užitečností a cenu statku.
Přímá měřitelnost užitku Jedním ze základních problém, které spotřebitel řeší, je kolik určitého statku má kupovat?
Příklad
Pan Petr má hlad a proto si kupuje jeden párek v rohlíku, avšak protože má ještě stále pocit hladu, kupuje si druhý párek v rohlíku a další… Otázkou je kolik si těchto párků v rohlíku koupí?
Předpokládejme, že pan Petr je schopen ocenit užitek z párků v rohlíku v penězích (prakticky to znamená, že je schopen říci, kolik by maximálně za takový párek v rohlíku zaplatil).
Příklad přímé měřitelnosti užitku
Když se pan Petr rozhoduje o koupi dalšího párku v rohlíku, vždy porovnává uspokojení (užitek) z tohoto dodatečného párku v rohlíku s cenou, kterou by za něj musel zaplatit.
Dále předpokládejme, že cena párku v rohlíku je 10 Kč a tudíž pan Petr nebude ochoten dávat více za párek v rohlíku, než kolik mu párek v rohlíku přináší dodatečného uspokojení (užitku), tj. jaký je jeho mezní užitek.
Příklad přímé měřitelnosti užitku(definice mezního užitku) Panu Petrovi jeden párek v rohlíku nestačil, snědl první párek v rohlíku, potom druhý, třetí…Je zřejmé, že první párek v rohlíku snědl s největší chutí (měl z něj největší uspokojení) a další již s menší chutí a další ještě s menší... V této souvislosti hovoříme o tzv. mezním užitku pana Petra ze snědených párků v rohlíku.
Přírůstek uspokojení z další dodatečné jednotky statku nazýváme mezním užitkem. Jinak řečeno, mezní užitek je určen peněžní částkou, kterou je spotřebitel ochoten zaplatit při nákupu další jednotky statku.
Mezní užitek, který pan Petr nabýval konzumací párků v rohlíku by mohl mít grafickou podobu zobrazenu na následujícím obrázku. Příklad mezního užitku a zákon klesajícího mezního užitku
Mezní užitek z každého dalšího párku v rohlíku s rostoucím počtem klesá.
Mezní užitek s rostoucí spotřebou klesá, tento jev nazýváme zákon klesajícího mezního užitku.
Příklad přímé měřitelnosti užitku(definice celkového užitku) Jak pan Petr postupně jí párky v rohlíku, tak se mu současně zvyšuje celkové uspokojení plynoucí ze snědených párků v rohlíku a můžeme říci, že se mu i zvyšuje celkový užitek ze snědených párků v rohlíku.
Celkový užitek vyjadřuje celkové uspokojení, které spotřebiteli přináší spotřeba statků. Je zároveň vyjádřen množstvím peněz, které je spotřebitel ochoten za statky celkově zaplatit.
Celkový užitek, který pan Petr získával konzumací párků v rohlíku by mohl mít grafickou podobu zobrazenu na následujícím obrázku.
Příklad celkového užitku
Celkový užitek z počtu zkonzumovaných párků v rohlíku 98 8 7 90 10 6 80 12 5 68 14 4 54 16 3 38 18 2 20 20 1 0 0 0 Celkový užitek
(Total Utility – TU)
(Kč) Mezní užitek
(Marginal Utility – MU)
(Kč) Q
(ks) Postup výpočtu mezního a celkového užitku pana Petra z párků v rohlíku. Postup výpočtu celkového užitku a mezního užitku
Rovnováha spotřebitele při nákupu jednoho statku Kolik párků v rohlíku si pan Petr koupí?
Předpokládáme, že racionálně rozhodující se spotřebitel při koupi poměřuje dvě veličiny:
* míru uspokojení svých potřeb vyjádřenou užitkem (přesněji řečeno mezním užitkem)
* cenu statku
Racionální spotřebitel není ochoten zaplatit za statek vyšší cenu, než jaká odpovídá jeho meznímu užitku. Zvyšuje nákup statku pouze do takového množství, kdy je ještě mezní užitek statku vyšší nebo alespoň roven ceně statku (tj. 7 párek v rohlíku si pan Petr již nekoupí). Diagram mezního užitku
Spotřebitel přestává nakupovat tehdy, když cena statku (P) převýší mezní užitek (MU).
Při změně ceny bude spotřebitel nakupovat při své rovnováze vždy tolik statku, aby se MU = P.
Spotřebitelův přebytek
Spotřebitelův přebytek je rozdíl mezi částkou, kterou by spotřebitel byl ochoten maximálně zaplatit, a částkou, kterou skutečně zaplatil (pozn. šedá plocha na předchozím obrázku). Poptávka Poptávka ukazuje závislost poptávaného množství statku na jeho ceně. Vypovídá kolik statku bude poptáváno při té které ceně. Poptávku můžeme rozlišit:
* celková poptávka (agregátní) představuje souhrn všech zamýšlených koupí na trhu
* individuální poptávka vyjadřuje poptávku jediného spotřebitele
* tržní poptávka představuje souhrn individuálních poptávek na určitém vymezeném trhu.
Křivka poptávky v zásadě kopíruje křivku mezního užitku. Individuální poptávka Při různých cenách chce pan Petr kupovat různý počet párků v rohlíku, spojením těchto bodů dostáváme křivku jeho poptávky (individuální poptávku, označováno d).
Poptávka ukazuje jak se mění kupované množství statku v závislosti na jeho měnící se ceně, ovšem při nezměněném důchodu a při nezměněných cenách ostatních statků. Zákon klesající poptávky – důchodový a substituční efekt Důchodový efekt
* spotřebitel při vyšší ceně kupuje méně statku, protože mu původní částka nestačí na nákup původního množství (které kupoval před zvýšením cen)
Substituční efekt
* spotřebitel při zvýšení ceny statku nakupuje méně tohoto statku, protože jej substituuje (nahrazuje) jinými statky
Působení obou výše uvedených efektů způsobuje, že poptávka je klesající funkcí. Spotřebitelská a technická substituce Podstatou spotřebitelské substituce je náhrada jednoho uspokojení jiným uspokojením – v tomto smyslu má každý statek substitut
Technická substituce – každý statek nemusí mít substitut (v technickém smyslu, např. čím nahradíme ropu?)
Závisí poptávka na ceně nebo cena na poptávce? Konstatování neznámého zemědělce: „Když bude velká úroda brambor, poklesne jejich cena. Ale když klesne jejich cena, vzroste poptávané množství. A díky vyšší poptávce opět vzroste jejich cena“. Neznámí zemědělec si neuvědomil rozdíl mezi poptávkou a poptávaným množstvím.
Poptávané množství je číslo!
Mluvíme-li o poptávce, máme na mysli celou funkci spojující určitá množství s určitými cenami. Poptávka je funkce!
Změna poptávaného množství se projeví posunem po poptávkové křivce, kdežto změna poptávky znamená posun celé křivky. Co ovlivňuje změnu poptávky Změna poptávky, tj. posun poptávkové křivky, může být vyvolán:
* změnou preferencí spotřebitele (necenový faktor)
* změnou důchodu spotřebitele
* změnou ceny komplementu
* změnou ceny substitutu
Substituty − jsou statky navzájem zaměnitelné. Růst ceny jednoho statku vyvolá poptávku po druhém statku.
Komplementární statky − vzájemně doplňující se statky. Růst ceny jednoho statku vyvolá pokles poptávky u druhého statku. Příklad změny poptávky (změna preferencí) Při nezměněné ceně bude pan Petr kupovat méně párků v rohlíku, neboť se dozvěděl, že nejsou příliš zdravé…
Poptávka po různých statcích se v čase mění, protože se mění jiné faktory než vlastní cena daného zboží. Konečným výsledkem změn jiných faktorů, než je vlastní cena, je posun poptávkové křivky doleva nebo doprava, podle toho, jestli tato změna vyvolá pokles nebo vzestup poptávky. Necenové faktory ovlivňující primárně poptávku Poptávka v krátkém a dlouhém období Zvýšení ceny motivuje spotřebitele ke snížení poptávaného množství, ale v krátkém období je sníží méně a teprve v dlouhém období je sníží více.
Příklad
Zastihne-li Vás prudké zvýšení ceny benzínu na dovolené, neprodáte z toho důvodu okamžitě automobil a nepojedete z dovolené domů vlakem. V krátkém časovém období zvýšení ceny benzínu Vaši poptávku příliš neovlivní, z dlouhodobého hlediska však bude situace jiná. Pro dopravu na příští dovolenou zvolíte vhodný substitut (např. vlak) a možná auto prodáte. Tím se Vaše dlouhodobá poptávka po benzinu stává méně strmou než v krátkém období.
Příklad poptávky v krátkém a dlouhém období Zvýší se cena benzínu z 20 Kč za litr na 25 Kč, místo původně plánovaného množství 60 litrů natankujete jen 50 a pro příště to bude pravděpodobně ještě méně.
Poptávka v krátkém a dlouhém období Spotřebitelská substituce vyžaduje určitý čas. Člověk ekonomický je racionální a přizpůsobivý, je však méně přizpůsobivý v krátkém období (v krátkém období je pro člověka substituce zdraženého statku jinými statky obtížnější, spotřeba daného statku je součástí našich zvyklostí, našich plánů a očekávání).
To znamená, že křivka poptávky je v krátkém období strmější než v dlouhém období.
22 15 7 0 11 9 2 5 6 5 1 10 1 1 0 20 0 0 0 25 Trh pan White pan Bílý Cena za kopeček
zmrzliny v Kč Tržní poptávka Tržní poptávka je součtem poptávky jednotlivých spotřebitelů, proto je křivka tržní poptávky součtem individuálních poptávkových křivek (tzn. horizontální součet = součet na ose x) Tržní poptávka
Na tržní poptávku působí stejné vlivy jako na poptávku individuální, především změny v důchodech spotřebitelů a změny cen ostatních statků. Jak lze identifikovat poptávku v praxi? Statistická data
Interview
Průzkumová prodejna
Počítačová simulace
KONEC
Chování výrobce a formování nabídky na dokonale konkurenčním trhu Podstata firmy Firma (podnik) je obecné označení pro ekonomicko - právní (podnikatelský) subjekt, který tvoří jednu ze základních forem institucionálního uspořádání ekonomiky založené na výrobě zboží a poskytování služeb za úplatu.
Firma vystupuje na trhu výrobků a služeb jako prodávající, na trhu výrobních faktorů jako kupující.
Základními znaky rozlišující podnik od jiných institucí společnosti jsou: ekonomická samostatnost a právní subjektivita.
Smyslem firmy (jeho podstatou) je organizování lidské činnosti v daném okruhu uspokojováním cizích potřeb tak, aby i potřeby vlastníků firmy byly uspokojeny. Rozhodování firmy na dokonale konkurenčním trhu Rozhodování firmy se týká především objemu vyráběné produkce a kombinace používaných výrobních faktorů.
Na rozhodování firmy má podstatný vliv časový horizont:
* ve velmi krátkém období nelze měnit objem žádného vstupu a tedy ani objem výroby
* v krátkém období může firma měnit objem pouze některých vstupů, ostatní zůstávají konstantní
* v dlouhém období jsou všechny vstupy proměnlivé, což se projevuje v možností výraznějšího zvýšení objemu výroby Náklady firmy Náklady jsou peněžním vyjádřením spotřeby výrobních faktorů vynaložených na výrobu. Jejich výše je dána množstvím a cenou používaných vstupů – pracovní síly, surovin, energie know-how atd. spotřebovnaných při výrobě.
Náklady samy o sobě jsou sice důležité, ale ekonomický význam získávají především tehdy, když je porovnáváme s příjmy.
Ne všechny náklady jsou stejně významné pro rozhodování, neboť mají rozdílnou dynamiku vývoje ke vztahu množství produkce.
2 8 6 Celkem 2 Mzdy 3 Nákup kulatiny 1 Nájemné za cirkulárku Zisk
mil. Kč Příjem
mil. Kč Náklady
mil.Kč Ekonomické náklady a ekonomický zisk Motivační příklad: Jaký velký je zisk firmy pana Petra?
Pan Petr je vlastníkem pily a na konci roku si připravil zjednodušený výkaz nákladů a příjmů (viz. tabulka). Pohled na tabulku naznačuje, že celkové náklady jsou 6 mil. Kč, tudíž pokud pila generuje příjem přes 6 mil., pak prosperuje… 0,8 8 7,2 Celkem 0,2 Obětovaná mzda 1 Obětovaný nájem z pozemku 2 Mzdy 3 Nákup kulatiny 1 Nájemné za cirkulárku Zisk
mil. Kč Příjem
mil. Kč Náklady
mil.Kč Ekonomické náklady a ekonomický zisk … to je však omyl, vlastník pily pan Petr má i jiné příležitosti, jak by mohl využít své vlastní výrobní faktory – svůj pozemek (dostal nabídku na pronájem pozemku za 1 mil. ročně) a své pracovní schopnosti (tj.„nechat“ se zaměstnat za 200 tis. ročně). Ekonomické náklady a ekonomický zisk Teprve předchozí tabulka je správná pro rozhodování výrobce - majitele, vidíme, že jakmile celkový příjem poklesne pod 7,2 mil. Kč, stává se pro majitele druhá příležitost stejně dobrá jako dosavadní (první) příležitost.
Jakmile celkový příjem poklesne pod 7,2 mil. Kč, majitel bude chtít provoz pily ukončit a přejít do své druhé příležitosti, tj. pronájmu pozemku a přijmout zaměstnání.
Explicitní a implicitní náklady příležitosti Pro lepší orientaci v problematice nákladů je užitečné odlišit explicitní a implicitní náklady příležitosti.
Explicitní náklady platí výrobce za používání cizích výrobních faktorů – platí vlastníkům těchto faktorů jejich obětované příležitosti (jsou zachyceny v účetních dokladech).
Implicitní náklady odrážejí obětované příležitosti výrobcových vlastních výrobních faktorů – to co by za ně dostal v druhé nejlepší příležitosti.
Ekonomické náklady Náklady jsou informace pro výrobce, zda setrvat v dané příležitosti nebo zda má odejít do jiné příležitosti.
Ekonomické náklady zahrnují jak náklady explicitní, tak náklady implicitní.
Ekonomický zisk je rozdíl mezi celkovým příjmem a ekonomickými náklady. Výrobce odchází do jiné příležitosti, jakmile je jeho ekonomický zisk záporný.
Od ekonomických nákladů a ekonomického zisku odlišujeme účetní náklady, což jsou pouze explicitní náklady, a účetní zisk, což je rozdíl mezi celkovým příjmem a účetními (explicitními) náklady Souvislosti a struktura ekonomického a účetního zisku Charakter firemních nákladů Podle charakteru závislosti nákladů na změně objemu produkce se rozlisují náklady:
* fixní (FC - Fixed Cost)
* variabilní (VC - Variable Cost)
Fixní náklady (FC) jsou takové náklady, které se se změnou objemu výroby nemění. Firma je musí vynakládat při každém (tedy i nulovém) objemu výroby. Fixní náklady zpravidla nelze měnit v krátkých časových obdobích. Jako příklad je možno uvést odpisy budov a strojníh
Vloženo: 26.04.2009
Velikost: 1,13 MB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Mohlo by tě zajímat:
Skupina předmětu MIK - Mikroekonomie
Reference vyučujících předmětu MIK - Mikroekonomie
Podobné materiály
- BIST - Bezpečnost IS/IT - Upravené přednášky z roku 07
- DSZ - Daňové systémy v zahraničí - Přednášky Minaříková
- VF - Veřejné finance - Veřejné finance přednášky
- ZF - Základy financování - Všechny přednášky ve wordu
- NDA - Nepřímé daně - Přednášky z DPH r.2008
- DBS - Databázové systémy - Přednášky
- DFM - Datové a funkční modelování - Přednášky
- DPF - Daň z příjmu fyzických osob - Přednášky
- FA - Finanční analýza a plánování - Přednášky (2)
- FA - Finanční analýza a plánování - Přednášky
- FP - Finance podniku - Přednášky
- KIB - Kryptografie a informační zabezpečenost - Přednášky
- MIK - Mikroekonomie - Přednášky (2)
- MPO - Manažerské poradenství - Přednášky
- NDA - Nepřímé daně - Přednášky 2008
- P - Právo - Přednášky
- PSI - Počítačové sítě - Přednášky
- RPV - Řízení projektů vývoje IT/IS - Přednášky předělané do wordu
- SRKE - Soudní řízení, konkurz a exekuce - Přednášky
- TWS - Tvorba WWW stranek - Všechny přednášky
- UIKP - Úloha informací v komunikaci podniku - Přednášky
- VPC - Výstavba PC - Všechny přednášky
- ZM - Základy marketingu - Přednášky marketing
- NOP_2 - Nauka o podnikání - Přednášky
- ADS - Aplikace daňové soustavy - přednášky
- MAK - Makroekonomie - přednášky
- MAK - Makroekonomie - přednášky
- MAK - Makroekonomie - přednášky
- MAK - Makroekonomie - přednášky
- MAK - Makroekonomie - přednášky
- OOPP - Občanské, obchodní a pracovní právo - přednášky
- U1_1 - Základy účetnictví - přednášky
- Bep1P - Ekonomika podniku 1 - přednášky all of them
- Kmak1P - Makroekonomie 1 - přednášky
Copyright 2024 unium.cz