- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiálodniku a tím i tržní hodnotu firmy.
Optimální finanční strukturu (optimální zadluženost) lze stanovit jako minimum průměrných nákladů na podnikový kapitál.
Při optimalizaci míry zadluženosti je třeba vycházet z toho, že:
cizí kapitál je levnější než vlastní,
s růstem zadluženosti roste i úroková míra,
s růstem zadluženosti roste i požadavek akcionářů na vyšší dividendy,
substituce vlastního kapitálu dluhem přináší zlevnění nákladů na celkový kapitál až do určité míry zadluženosti.
K dalším faktorům působících na rozhodování o míře zadluženosti patří:
velikost a stabilita podnikového zisku,
provozní páka (Operating Leverage) vyjadřující vliv jednotkové změny realizovaného množství produkce na změnu zisku před zdaněním a úroky (EBIT) – technologická varianta s vyšším podílem fixních nákladů může být v případě vysokého realizovaného množství produkce ziskovější, je však zároveň rizikovější,
stabilita, resp. volatilita tržeb - pokud tržby podniku kolísají, budou výkyvy EBIT a ROE mnohem větší při použití většího podílu cizího kapitálu na celkových zdrojích a technologické varianty s vyšším podílem fixních nákladů,
majetková struktura podniku (portfolio aktiv) - použitý kapitál pro financování majetku by měl také odpovídat stupni likvidnosti jednotlivých druhů aktiv. Existují tzv. bilanční pravidla:
„zlaté bilanční pravidlo financování“,
„zlaté bilanční pravidlo vyrovnání rizika“,
„zlaté bilanční pari pravidlo“,
„zlaté bilanční poměrové pravidlo“.
finanční volnost podniku -schopnost podniku opatřit si včas zdroje financování, jakmile se objeví investiční příležitost (preference interních zdrojů financování),
stabilita rozdělování hospodářského výsledku.
Teoretické přístupy k volbě finanční struktury podniku
*Statické teorie
Model MM ekonomů Mertona Millera (1923) a Franca Modiglianiho (1918-2003)
cílem modelu je zamyslet se nad tím, existuje-li objektivní rovnovážný cílový stav podniku (proto statické teorie) z hlediska vazby mezi jeho tržní hodnotou a zvolenou finanční strukturou.
*Dynamické teorie
teorie hierarchického pořádku od Stewarta Myerse či asymetrická informační teorie založená na empirickém výzkumu Gordona Donaldsona,
východiskem této teorie je názor, že optimální finanční struktura podniku obecně i konkrétněji v jednotlivých odvětvích v podstatě neexistuje, a že snahy o zobecnění přístupu k optimalizaci finanční struktury z hlediska jejího vlivu na tržní hodnotu podniku mohou být velmi zavádějící. Každý podnik optimalizuje svá finanční rozhodnutí vzhledem k neustále se měnícím specifickým podmínkám svého vývoje (proto dynamické teorie).
Řízení cash flow podniku Co je cash flow?
Hlavním trvalým a bezpečným zdrojem financování růstu majetku podniku je zisk (samofinancování). To však nestačí: podnik musí mít dostatek peněžních prostředků (fondů) na krytí peněžních výdajů, jako např.:
úhrada faktur za suroviny a energii,
výplata mezd a platů,
úhrada režijních nákladů,
splácení půjček (úroky+úmory),
úhrada daní.
Ke krytí těchto peněžních výdajů je nezbytná realizace dostatečně vysokých peněžních příjmů, tj. např.:
tržby za při prodeji za hotové,
inkaso pohledávek,
úvěry od banky a hotovostní vklady majitele.
Příjmy a výdaje představují peněžní tok – cash flow. Úkolem finančního managementu je zajistit nejen tvorbu zisku, ale i to, aby podnik měl v každém okamžiku dostatečný stav hotovosti.
Zisk versus cash flow
Proč je kromě zisku nezbytné sledovat rovněž cash flow?
existuje rozdíl mezi pohybem hmotných prostředků a jejich peněžním vyjádřením (např. nakoupíme stroj na úvěr nebo obdržíme fakturu za materiál a zaplatíme až za měsíc),
existuje časový nesoulad mezi hospodářskými operacemi vyvolávajícími náklady a jejich účetním zachycením (např. vznik mzdových nákladů a výplata mezd, vznik daňové povinnosti=náklady a placení daní=výdaje),
používají se různé účetní metody (např. různé metody odpisování dlouhodobého majetku a oceňování zásob), což vede k rozdílům mezi výnosy a příjmy, mezi náklady a výdaji a mezi ziskem a cash flow,
zisk vychází vždy z rozdílu mezi výnosy a náklady, zatímco koncepce cash flow je důsledně založena na příjmech a výdajích a vyjadřuje reálné toky peněz a jejich zásobu v podniku. Podnik může vykazovat zisk, přesto může mít nedostatek peněz a dostat se do finančních potíží.
Je tedy třeba sledovat i produkovat zisk i cash flow. Cash flow se používá při rozpočtování peněžních příjmů a výdajů podniku, hodnocení investičních projektů i v řadě dalších výpočtů.
Některé další závěry o cash flow:
Vyšší fixní náklady (vyšší fixní peněžní výdaje) zvyšují riziko podnikání, které je podnikateli vynahrazeno vyšší rentabilitou v období vysoké hospodářské aktivity.
Vyšší zadluženost rovněž zvyšuje riziko podnikání (to je však podnikateli vynahrazeno tzv. finanční pákou).
Při prudkém rozvoji podniku se může stát, že i vysoce zisková firma se dostane do finančních obtíží, neboť růst spotřebovává finanční zdroje. Proto obvykle tyto firmy potřebují značné úvěry stejně jako firmy ztrátové (ty však potřebují úvěry na krytí provozních výdajů – mezd, nákupu surovin – co je blíží bankrotu).
Cash-flow (peněžní tok) vyjadřuje skutečný pohyb peněžních prostředků podniku. Je východiskem pro řízení likvidity. Analýza cash-flow je důsledně založena na příjmech a výdajích a vyjadřuje reálné toky peněz a jejich zásoby v podniku.
Základní struktura přehledu CF (bilanční forma).
Příjmy Výdaje
Součet na příjmové straně = Součtu na výdajové straně
Výkaz Cash flow je možné sestavovat dvěma způsoby:
přímou metodou, kdy se částky cash flow zjišťují jako celkové sumy všech příjmů produkujících fondy a celkové sumy všech výdajů spotřebovávajících fondy,
nepřímou metodou, která vychází z provozního zisku, který je upraven o ty výnosy a náklady, které se netýkají pohybu prostředků v průběhu období (např. odpisy).
Výsledná částka zjištěná jednou z výše uvedených metod se doplní o cash flow z finanční a investiční činnosti.
Zjednodušené schéma přehledu CF (nepřímá metoda)
Stav peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů na zač. období.
Provozní oblast:
Zdroje: čistý zisk nebo ztráta z běžné činnosti (+,-); Odpisy (+); snížení nebo zvýšení pohledávek (+,-);
Užití: zvýšení nebo snížení zásob (-,+); snížení nebo zvýšení závazků vůči dodavatelům (-,+).
______________________________________________
Čistý peněžní tok z provozní činnosti: (+,-)
Investiční oblast:
Výnosy z prodeje fixních aktiv (+);
Přírůstek (nákup) fixních aktiv (-);
Cash-flow z investiční činnosti: (-,+)
Finanční oblast:
Zvýšení,snížení dlouhodobých popř. krátkodobých závazků (+,-);
Vydání nových obligací (+);
Splátky a výkup obligací (-);
Emise akcií (+);
Vyplacení dividend,nebo podílů na zisku (-).
Cash-flow z finanční činnosti: (-,+)_
Cash-flow celkem: (+,-)
Stav peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů na konci období:
Uplatnění CF
Cash flow nachází své uplatnění při rozpočtování peněžních příjmů a výdajů podniku, hodnocení investičních projektů a v řadě dalších výpočtů.
Podle účelu použití se částečně mění i obsahová náplň cash flow. Např. při zjišťování cash flow z určité investice se berou v úvahu jen základní druhy peněžních příjmů a výdajů souvisejících s danou investicí (a ne tedy celkové cash flow podniku), přitom se budoucí cash flow upravuje o vliv očekávané inflace, možného rizika, příp. jiných vlivů.
Přehled o finančních tocích umožňuje hodnotit:
•Schopnost podniku vytvářet peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty z provozních, investičních a finančních příjmů.
•Potřeby podniku v užití finančních prostředků a peněžních ekvivalentů na provozní, investiční a finanční výdaje.
Nejdůležitějším indikátorem finančního zdraví jsou peněžní toky z hlavní výdělečné činnosti, tedy provozní CF.
Podnik nemůže mít delší dobu záporné provozní CF.
Pro analýzu CF je roční období příliš dlouhé. Příznivé roční CF může zakrývat platební potíže v průběhu roku.
POMĚROVÉ UKAZATELE OBSAHUJÍCÍ CF
Provozní CF
Rentabilita tržeb(z CF) = (((((((
Tržby
Provozní CF
Výnosnost vlož. prostř.(z CF) = ((((((
Aktiva celkem
Provozní CF
Úrokové krytí(z CF) = ((((((((
Nákladové úroky
Cizí zdroje
Úvěrová způsobilost(z CF) = ((((((((
Provozní CF
Při zjišťování CF za delší časové období se jeho hodnota aktualizuje pomocí složeného úrokování.
Jak zvyšovat cash flow?
přesvědčit zákazníky (např. slevami cen), aby platili dříve,
prodat pohledávky faktoringovým společnostem,
svým dodavatelům platit později (nenaruší-li to naše obchodní styky, etiku podnikání),
pokusit se zvýšit ceny našich výrobků a služeb, popř. celkové výnosy využitím vztahu mezi prodaným množstvím a cenou,
snížit režijní náklady a platby za ně,
omezovat zásoby,
pokusit se omezit sezónní výkyvy poptávky,
založit vnitropodnikovou banku, do které se převádějí výplaty a volné peněžní zdroje,
pokusit se o získání dalšího úvěru, popř. o převedení krátkodobého úvěru na úvěr dlouhodobý.
Podniky by měly řídit tok svých finančních příjmů tak, aby vykazovali co nejmenší rizika a samozřejmě co nejmohutnější tok. Tzn., že nespoléhají pouze na příjmy jednoho klienta, ale od co největšího počtu klientů. V jiném případě snižují riziko výpadku příjmů tím, že se nespoléhají na příjmy z jednoho typu podnikání, ale investují do dalších druhů podnikání. Také využívají všechny příležitosti, jak získat zdroje pro podnikání z veřejných rozpočtů a od akcionářů. Řídí své portfólio příjmů tak, že je odolné proti kolapsu jednoho segmentu trhu nebo jednoho druhu klientů.
Jedním ze základních nástrojů, jak zvyšovat a stabilizovat peněžní tok je tedy diverzifikace podnikatelských činností. Jako příklad si můžeme uvést německý koncern Karstadt-Quelle.
Kapitálové plánování, investiční rozhodování a dlouhodobé financování
Hlavní problémová náplň kapitálového plánování, investičního rozhodování a dlouhodobého financování (capital budgeting, long-term financing):
vyhledávání investičních příležitostí,
prognózování směrů v oblasti vývoje a výroby incest. zařízení používaných podnikem, včetně cenových a náklad. aspektů,
odhad vývoje inovací u konkurence a odhad požadavků zákazníků,
stanovení investiční strategie podniku z hlediska výnosů, rizika a likvidity,
stanovení finančních kritérií pro hodnocení ekonomické efektivnosti investičních záměrů,
výběr investičních projektů, které budou zařazeny do investičního plánu.
Investiční rozhodování ( nutnost variantního přístupu!
Postup hodnocení variant:
1.Hodnocení vlivu na konkurenční schopnost.
2.Časové hodnocení realizace a působení jednotlivých variant.
3.Vliv na zvýšení úzkých profilů kapacity.
4.Vliv na řešení sociálních a ekologických problémů .
5.Hodnocení finančních kriterií efektivnosti, včetně zohlednění rizik.
VÝSLEDNÉ ROZHODNUTÍ NA ZÁKLADĚ ZOHLEDNĚNÍ VŠECH DRUHŮ KRITERIÍ!!!
Procesy kapitálového plánování, investičního rozhodování a dlouhodobého financování zahrnují:
1. Určení kapitálových výdajů na investiční akce (podle roků vzniku a celkem za dobu realizace akce).
2. Určení budoucích peněžních příjmů z incest. akce (podle roků vzniku a celkem za všechny roky ek. životnosti projektu).
3. Sestavení průběhu peněžních toků v jednotlivých letech s uvažováním vlivu inflace (příjmy +,výdaje –CF).
4. Určení průměrné míry nákladů na kapitál p.a. (podnikové diskontní míry), případně požadované roční míry výnosnosti dané akce. Podniková diskontní míra musí zahrnovat riziko daného projektu a inflaci.
5.Výpočet současné hodnoty kapitálových výdajů na akci a očekávaných peněžních příjmů z investice.
Použití metod hodnocení projektu finančními ukazateli, porovnání variant projektu a výběr nejvýhodnější varianty.
Rozhodnutí o optimální struktuře dlouhodobého financování příslušného investičního projektu
Čas a riziko hrají v procesu kapitálového plánování, investičního rozhodování a dlouhodobého financování mimořádně důležitou úlohu!
1. Kapitálové plánování
Predikce peněžních toků z investice musí respektovat následující principy:
peněžní toky by měly vycházet z přírůstkových hodnot;
odpisy fixního majetku jsou nepeněžní náklad a nemohou být proto zahrnovány do peněžních výdajů na provoz investice,
peněžní toky by měly zohledňovat existenci zdanění,
do kalkulace peněžních toků by měly být zahrnuty i veškeré nepřímé důsledky investování (např. růst oběžného majetku, dopad na výrobu komplementárních výrobků),
„utopené náklady“ (sunk cost), tj. náklady spojené se základním výzkumem, který nemusí přímo souviset s daným projektem, by neměly být do kapitálových výdajů zahrnovány,
peněžní toky z investic by měly zahrnovat alternativní náklady (náklady ušlé příležitosti),
v peněžních tocích je potřebné zohlednit i míru inflace,
úroky, vyvolané financování projektu pomocí úvěrů či emise dluhopisů by neměly být brány v úvahu při stanovení peněžních příjmů z investice.
Kapitálové výdaje na hmotnou investiční akci (K) jsou očekávané peněžní výdaje, které vyvolávají očekávané peněžní příjmy po dobu delší než jeden rok.
Postup:
PC dlouhodobého majetku (tj. cena, za kterou byl majetek pořízen a náklady s jeho pořízením související), příp. náklady na pořízení dlouhodobého majetku ve vlastní režii
+výdaje na trvalé zvýšení oběžného majetku v souvislosti s provozem pořízeného majetku
+výdaje spojené s prodejem a likvidací nahrazovaného dlouhodobého majetku
-příjmy z prodeje nahrazovaného dlouhodobého majetku
+výdaje na výzkum a vývoj, spojené s danou investiční akcí
+výdaje na přeškolení pracovníků související s danou investiční akcí
+daňové důsledky spojené s příjmem z prodeje nahrazovaného dlouhodobého majetku.
Potíže vznikají s podhodnocením PC v projektu, které se projeví až v průběhu realizace a v okamžiku hodnocení efektivnosti je neznáme.
Přepočet budoucích hodnot peněžních výdajů i příjmů na současnou hodnotu se zpravidla provádí ke konci prvního roku vzniku kapitálových výdajů na projekt (který se označuje jako nultý rok).
Budoucí očekávané příjmy z investiční akce
(P) se určují velmi těžko, neboť se jedná zpravidla o prognózu budoucích tržeb budoucích výrobků na budoucích trzích. Problém nastává zejména s položkou roční přírůstek zisku, který vyplývá z prognóz vývoje prodeje. Významnou položkou příjmů je přírůstek ročních odpisů, které musíme připočíst ke zisku z investiční varianty, neboť ho jako nákladová položka snížil. Výpočet současné hodnoty peněžních s příjmů je opět rutina.
Postup:
roční přírůstek zisku po zdanění před úrokem z úvěru
+přírůstek ročník odpisů dlouhodobého majetku v důsledku investice
+snížení oběžného majetku v důsledku investiční akce během její životnosti
+příjem z prodeje investiční akcí vytvořeného dlouhodobého majetku koncem její životnosti
daňové důsledky spojené s příjmem z prodeje investiční akcí vytvořeného dlouhodobého majetku koncem jeho životnosti
oportunitní náklady
Současná hodnota peněžních příjmů z investiční akce se určí pomocí vztahu:
Určení podnikové diskontní míry (i) významně ovlivňuje hodnotu projektu, odráží se v ní zejména faktor rizika, ale i faktor času, a proto je třeba jejímu stanovení věnovat zvláštní pozornost. Diskontní míra by měla zhodnotit skutečnost, že investor použil kapitál na daný projekt a tím se zbavil možnosti peníze investovat do jiné varianty.
V zásadě existují tři možnosti řešení tohoto problému:
použití nákladů na vlastní kapitál,
použití cílové fin. struktury a odpovídajících WACC, neboť právě ty investoři vnímají jako sazbu správně odrážející riziko,
použití modifikovaného vzorce pro hodnocení efektivnosti investiční akce s diskontováním různými WACC v různých obdobích přesně podle jejich vývoje.
2. Metody hodnocení efektivnosti investičních projektů
Celková efektivnost investičních projektů se musí posuzovat podle toho, jak investice připívá k hlavnímu cíli podnikání, tj. k maximalizaci tržní hodnoty podniku.
Metody hodnocení efektivnosti investic využívající nákladová kritéria hodnocení
efektem investování je úspora nákladů (investičních i provozních),
možné použít jen tehdy, jedná-li se o investice zabezpečující stejný rozsah výkonů (produkce).
Metoda průměrných ročních nákladů
R=O+i×K+OsN
Metoda diskontovaných nákladů
Nd=K+OsNd
Metoda je nepoužitelná (resp. až po značných úpravách) pro porovnávání dvou variant investičního projektu s rozdílnou dobou životnosti.
Metody vycházející ze ziskových kritérií
Tato skupina metod považuje za efekt investování účetní zisk snížený o daň z příjmů, přičemž nejsou brány v úvahu odpisy a případné další peněžní příjmy související s investicí. Patří mezi ně:
Průměrná výnosnost investice (výnosová míra, účetní rentabilita investice):
za výhodnější se považuje ta investiční varianta, která dosahuje vyšší průměrnou výnosnost,
výnosnost investiční varianty by měla být alespoň taková, jaká je stávající výnosnost firmy jako celku, nebo výnosnost finanční investice se stejným stupněm rizika
metoda nebere v úvahu faktor času,
metoda nebere v úvahu odpisy, přičemž účetní zisk je možné upravovat např. i odpisovou politikou.
Doba návratnosti investice vyjadřuje čas (počet let), za který se kapitálové výdaje spojené s variantou investičního projektu splatí ze zisku po zdanění :
Pro odstranění základního nedostatku tohoto ukazatele je možné za příjem z investice považovat i odpisy a nepočítat s průměrnými hodnotami, ale s hodnotami plánovanými v jednotlivých letech:
Metoda však stále nezohledňuje časovou hodnotu peněz. Tento nedostatek lze odstranit, pokud se ve výpočtu v jednotlivých letech použije diskontovaný cash flow.
Metoda nebere v úvahu příjmy z investičního projektu, které vznikají po době návratnosti až do konce životnosti.
Metoda neposkytuje info o možné výnosnosti incest. projektu a příspěvku daného projektu k tržní hodnotě společnosti.
Metodu lze tak při posuzování ekonomické efektivnosti investičních projektů doporučit jenom jako doplňkovou.
Metody založené na peněžním toku
Metody vycházející z peněžního toku z investic jsou podle finanční teorie považovány za nejvhodnější. Je tomu tak proto, že zohledňují všechny příjmy a výdaje související s investicí.
1) Čistá současná hodnota (ČSH)
je chápána jako rozdíl mezi diskontovanými peněžními příjmy z investice (SHP) a kapitálovými výdaji (SHK), které mohou být rovněž diskontované v případě, že se investiční výstavba realizuje několik let. ČSH se vypočítá na základě vztahu:
ČSH=SHP - SHK
Ukazatel čisté současné hodnoty investice vyjadřuje efekt, který podnik získá nad rámec jím požadované výnosnosti. Z hlediska podnikové teorie se jedná o částku, o kterou se zvyšuje tržní hodnotu podniku.
jestliže platí ČSH>0, je investiční projekt pro podnik přijatelný, zaručuje požadovanou míru výnosu a zvyšuje tržní hodnotu podniku o částku ČSH;
jestliže platí ČSH0 se ČSH snižuje a přibližuje se k nule.
Ukazatel ČSH se používá i pro výběr optimální varianty - optimální je projekt s nejvyšší kladnou ČSH.
2) Poměrovým ukazatelem efektivnosti investičního projektu je tzv. index rentability, který představuje poměr očekávaných diskontovaných peněžních příjmů z investice k počátečním kapitálovým výdajům.
Index rentability (PI) se vypočítává podle vztahu:
PI=SHP/SHK
Index rent
Vloženo: 26.04.2009
Velikost: 667,50 kB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Mohlo by tě zajímat:
Skupina předmětu FP - Finance podniku
Reference vyučujících předmětu FP - Finance podniku
Podobné materiály
- BIST - Bezpečnost IS/IT - Upravené přednášky z roku 07
- DSZ - Daňové systémy v zahraničí - Přednášky Minaříková
- VF - Veřejné finance - Veřejné finance přednášky
- ZF - Základy financování - Všechny přednášky ve wordu
- NDA - Nepřímé daně - Přednášky z DPH r.2008
- DBS - Databázové systémy - Přednášky
- DFM - Datové a funkční modelování - Přednášky
- DPF - Daň z příjmu fyzických osob - Přednášky
- FA - Finanční analýza a plánování - Přednášky (2)
- FA - Finanční analýza a plánování - Přednášky
- KIB - Kryptografie a informační zabezpečenost - Přednášky
- MIK - Mikroekonomie - Přednášky (2)
- MIK - Mikroekonomie - Přednášky
- MPO - Manažerské poradenství - Přednášky
- NDA - Nepřímé daně - Přednášky 2008
- P - Právo - Přednášky
- PSI - Počítačové sítě - Přednášky
- RPV - Řízení projektů vývoje IT/IS - Přednášky předělané do wordu
- SRKE - Soudní řízení, konkurz a exekuce - Přednášky
- TWS - Tvorba WWW stranek - Všechny přednášky
- UIKP - Úloha informací v komunikaci podniku - Přednášky
- VPC - Výstavba PC - Všechny přednášky
- ZM - Základy marketingu - Přednášky marketing
- NOP_2 - Nauka o podnikání - Přednášky
- ADS - Aplikace daňové soustavy - přednášky
- MAK - Makroekonomie - přednášky
- MAK - Makroekonomie - přednášky
- MAK - Makroekonomie - přednášky
- MAK - Makroekonomie - přednášky
- MAK - Makroekonomie - přednášky
- OOPP - Občanské, obchodní a pracovní právo - přednášky
- U1_1 - Základy účetnictví - přednášky
- Bep1P - Ekonomika podniku 1 - přednášky all of them
- Kmak1P - Makroekonomie 1 - přednášky
Copyright 2024 unium.cz