- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Hromadně přidat materiály
přednáška
MAK - Makroekonomie
Hodnocení materiálu:
Vyučující: doc. Ing. Zdeněk Sojka CSc.
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiál1
Úvod do p edm tu
a základní
východiska
2
Co je to ekonomie?
Ekonomie je v dou o volb . Studuje, jak lidé volí mezi
r$ znými možnostmi využití vzácných nebo omezených
výrobních zdroj$ , jak volí mezi možnostmi vyráb t r$ zné
výrobky a poskytovat služby a mezi r$ znými zp$ soby, jak
tyto výrobky a služby rozd lit r$ zným þlen$ spoleþnosti k
jejich spot eb .
3
Ekonomika þi ekonomie?
Termíny ekonomie a ekonomika budeme považovat za
rovnocenné
Pojem ekonomie se v tšinou používá pro teoretické
disciplíny, þi název v dního oboru. $
Pojem ekonomika je používán pro p evážn hospodá ské
aplikace.
4
Vymezení pojmu makroekonomie
Makroekonomie se zabývá hospodá stvím jako celkem,
studuje Fungování ekonomiky jako celku, zkoumá
ekonomické vztahy a procesy na makroúrovni. Zabývá se
makroekonomickými vstupy a výstupy, ekonomickým
r$ stem, cenovou hladinou, vn jšími ekonomickými vztahy
apod. Základní problémy zkoumání jsou:
vzájemný vztah agregátní nabídky a agregátní poptávky
všeobecná úrove cen a inflace
co urþuje hrubý domácí produkt
jaká je úloha státní politiky a jak se promítá na
makroekonomické úrovni
co zp$ sobí v ekonomice r$ st inflace
proþ n které zem prosperují a jiné stagnují atd.
5
Vymezení pojmu mikroekonomie
Mikroekonomie zkoumá a analyzuje chování dílþích
ekonomických subjekt$ : jednotlivc$ , domácností a firem, stav
a vývoj jednotlivých trh$ (výrobk$ a služeb, primárních
výrobních faktor$ ). Hledá odpov nap . na otázky:
jak se utvá í cena na trhu þaje
jak se m ní chování spot ebitele zvýšením ceny benzínu
jaký vliv bude mít na pracovní úsilí lidí vyšší da ze mzdy
jak se urþuje výroba v jednotlivých firmách, odv tvích apod.
jak jsou urþeny mzdy, zisky, úroky a jiné d$ chody
jak se chová na trhu spot ebitel
6
Je ekonomie exaktní v da?
Je ekonomie schopna formulovat své zákony – zákony
ekonomického chování þlov ka – stejn p esn a
jednoznaþn jako to dokáže nap íklad fyzika?
Ekonom – pozorovatel je v rozpacích , jak má formulovat
nap . zákon poptávky (vztah mezi cenou a nakupovaným
množstvím, když se každý spot ebitel chová pokaždé trochu
jinak?
Veliþiny, které ovliv ují ekonomické chování þlov ka
nejsou objektivn m itelné.
Chování þlov ka je t žko p edvídatelné, protože je
ovlivn no subjektivními faktory, které nelze m it.
7
Ekonomie – sociální v da
Ekonomie má svoji oblast zkoumání, využívá metod
pozorování, t íd ní poznatk$ , experiment$ a v deckých
d$ kaz$ pro formulaci princip$ a zákonitostí
Ekonomické principy a zákony se však liší od princip$ a
zákon$ p írodních v d, protože:
* se zabývají zkoumáním systém$ , v nichž hlavní roli
hrají lidé, jejichž þinnost se velmi t žce p edpovídá
* v tšinou není možné laboratorní testování, realitu
není vhodné pro experimenty využívat.
* modelovaná realita je v tšinou p íliš složitá, proto
musí být formulována její zjednodušení.
8
Ekonomie – v da politická
Ekonomie se zabývá otázkami, které mají bezprost ední vliv
na blahobyt lidí, proto je z ejm více než jiné v dy v dou
politickou.
Politika ovliv uje ekonomiku a výsledky ekonomiky mají
zp tn dopad na osud politik$ .
9
Léþky v ekonomickém uvažování
Nedodržování principu „za jinak stejných podmínek“
(ceteris paribus)…m níme uvažovaný faktor, zatímco
všechny ostatní faktory jsou zafixovány.
Omyl „poté, tedy proto“…skuteþnost, že událost A je
pozorována p ed událostí B, nedokazuje, že A je p íþinou
B. Uþiníme-li záv r, že z „Potom“ vyplývá „V D$ sledku
toho“, dopouštíme se omylu…
Celek není vždy sumou þástí… domnívání se, že to, co
platí pro þást, musí platit i pro celek.
Subjektivnost… záleží na prost edí, ve kterém žijeme;
všichni máme urþité apriorní p edstavy, proto „V da pat í
mladým“, kte íješt nemají tolik p edsudk$ …
10
Statky, užiteþnost a vzácnost
Lidé ke svým þinnostem používají látky a p edm ty, které
vytvo ila p íroda, þili p írodní p edm ty a látky (vzduch k
dýchání, sníh k lyžování) nebo vyrobili lidé, þili výrobky
(chléb k jídlu, postel k spánku, knihu ke þtení .
Vše co lidé používají, považují za užiteþné. Užiteþnost je
vhodnost p edm tu k n jaké zám rné þinnosti þlov ka.
Užiteþné p edm ty nazýváme statky. Vztahy mezi uvedenými
pojmy jsou zobrazeny na následujícím obrázku.
11
Vztahy mezi pojmy
P edm ty
Neužiteþné
p edm ty
Statky
(tj. užiteþné p edm ty)
Vzácné statky
(tj. omezené)
Výrobky
(tj. statky vyráb né lidmi)
Omezené (vzácné)
statky nacházející
se v p írod
Volné statky
12
Statky, užiteþnost a vzácnost
N které z užiteþných p edm t$ - statk$ - jsou dostupné lidem
(v urþitých místech) v množství, které p evyšuje jejich
pot ebu. Nap . kdo na b ehu mo e pot ebuje mo skou vodu ke
koupání, má ji k dispozici víc, než pot ebuje, a nemusí
vynaložit ani námahu, ani peníze. Jde o tzv. volný statek.
Užiteþné p edm ty - statky - jsou dostupné v omezeném
množství, p esn ji eþeno v množství menším, než by lidé
rádi použili. Každý by si rád pochutnal na houbové smaženici,
ale v lese je omezené množství jedlých hub. Jde o vzácné
statky.
13
Statky, užiteþnost a vzácnost
Statky, které lidé vyráb jí, neboli výrobky vyžadují lidskou
práci, nástroje a jiná výrobní za ízení, stejn jako surovinu, z
níž se vyráb jí. Práci, výrobní za ízení a surovinu nazýváme
výrobní zdroje, výrobní faktory nebo také vstupy výroby.
Lidská práce je vzácná. Drtivá v tšina surovin je vzácná.
Výrobní za ízení je rovn ž vzácné. Z toho plyne, že výrobky
jsou vždy vzácné statky - k jejich výrob jsou nutné vzácné
zdroje.
Služby mají podobnou vlastnost jako statky: jsou to užiteþné
þinnosti, které jedni lidé provád jí pro druhé. Službou je
þinnost holiþe, který vám st íhá vlasy, ale i þinnost uþitele,
který vysv tluje matematiku, þinnost prodavaþky, která vám
prodá kabát, idiþe, který ídí autobus, ale také zvuka e v
televizním studiu, který snímá zvuk k filmu.
14
Specializace a d lba práce
Lidé v ekonomice se specializují na r$ zné þinnosti, nebo"
specializovaní lidé jsou zruþn jší a dokáží vyráb t více, než
kdyby se snažili vyráb t od všeho trochu.
Specializací se zvyšuje výkonnost výroby, to platí jak pro
emeslníky, tak pro pracovníky v kancelá ích. Podobn se i
firmy specializují na urþité výrobky.
Specializovaní výrobci si musí navzájem vym ovat výrobky.
Specializovaní pracovníci v podniku si p edávají výsledky své
þinnosti a musí být koordinování, aby jejich práce dosáhla
souhrnného výsledku. To vše dohromady – specializaci s
koordinováním a s vým nou výrobk$ –nazýváme d lba
práce.
15
D lba práce
D lbu práce m$ žeme rozþlenit do þty ech skupin:
a) P irozená d lba práce – historicky první forma spoþívající
vrozd lení pracovních þinností podle osobních p irozených
dispozic. Cílem je efektivn jší práce (muži loví, ženy d lají
ostatní mén nároþné práce, které již muži po lovu nemuseli
vykonávat).
b) Spoleþenská d lba práce – funguje na stejném principu jako
p irozená d lba. Došlo k ní pozd ji rozd lením na zem d lce a
pastevce. Odd lení emesel, obchodu od výroby. Zvyšuje se
efektivnost tím, že každý výrobce se m$ že specializovat
v souladu se svými individuálními schopnostmi.
c) D lba práce v pracovních operacích – další vývoj založený na
technickém rozvoji. Vznikla s manufakturní výrobou. Spoþívá
v tom, že jeden d lník se specializuje pouze na jednu þinnost.
d) Mezinárodní d lba práce – posouzení z hlediska územního.
P$ sobí i p írodní a klimatické podmínky.
16
Vznik trhu
Sd lbou práce vznikl problém vým ny þinností mezi
jednotlivými výrobci. Pokud šlo o první formy, bylo možné
vym ovat výrobek za výrobek (tzv. barter). Postupn p i
složit jší d lb práce se toto stává velmi obtížným a dochází
ke vzniku pen z a souþasn vysoký stupe d lby práce
vyvolává vznik trhu.
Definice trhu í uspo ádání, p i kterém na sebe vzájemn
p$ sobí prodávající a kupující, což vede ke stanovení cen a
množství statku. Trh je nutný. Je to nejdokonalejší dosud
poznaný regulátor a stimulátor ekonomického rozvoje.
17
Trh
Trhy m$ žeme rozlišit podle následujících hledisek:
a) Podle územního hlediska:
* místní – jedna z prvních forem, vztahuje se bezprost edn
kurþitému místu (jarmark, m stský trh)
* národní – rozumí se trh v rámci státního celku
* sv tové – je projevem skuteþnosti, že samostatnost národních
trh$ je jen þásteþná
b) Podle poþtu zboží, které na trhu sledujeme:
* dílþí – je trhem, na kterém se prodává a kupuje jediný druh
zboží
* agregátní – je trh veškerého zboží
c) Podle p edm tu koup a prodeje:
* trh výrobních faktor$ – p$ da, práce, kapitál
* trh pen z
* trh produkt$ – výrobky a služby 18
Tržní systém a jeho pravidla
Tržní ekonomika je systém založený na sm n . Lidé vstupují
do vzájemných sm nných vztah$ . Tyto sm nné vztahy mají
podobu smluv. Aby lidé sm ovali, musí mít elementární
jistotu, že se smlouvy dodržují.
Základní pravidla pro fungování tržního systému jsou:
* dodržování smluv
* ochrana soukromého vlastnictví
* volný vstup (i výstup) na trhy
19
Úloha cen
Ceny mají v tržním systému t i základní funkce:
* Informaþní - když se n který výrobní zdroj stane vzácn jší,
tak se tato vzácnost projeví zvýšením ceny
* Motivaþní - snaho ušet it motivuje spot ebitele, aby snížil
spot ebu vzácného, tedy drahého, výrobku a nahradil jej
spot ebou výrobku mén vzácného
* Alokaþní - koneþným výsledkem ší ení cenových informací
a reakcí na tyto informace je relokace (p emíst ní) výrobních
zdroj$
20
Prvky ekonomického kolob hu
Tržní hospodá ství je složitý systém, v n mž vstupují miliony lidí
a kde každodenn probíhají miliony sm nných transakcí.
Abychom tento systém pochopily, budeme uvažovat
nejjednodušší p ípad - ekonomiku, která se skládá ze dvou
sektor$ :
domácnosti
firmy
Výroba je proces, p i kterém dochází k p em n vzácných
statk$ na takové statky, které jsou svými vlastnostmi schopné
uspokojovat lidské pot eby. Východiskem pro výrobu jsou
výrobní faktory:
p$ da
práce
kapitál
21
Výrobní faktory
P$ da
je produktem p írody a není volným statkem
pozemková renta je d$ chod plynoucí z p$ dy (pronajímání)
p írodní zdroje – nerosty, drahé kovy atd. (omezené
množství)
Práce
lidská þinnost, která p em uje p írodní zdroje v užiteþné
statky
výsledkem použití pracovních sil je mzda
efektivita práce
Kapitál
výsledek p edchozí výroby
m$ že mít hmotný nebo nehmotný charakter
výsledkem použití kapitálu je zisk nebo úrok
22
Ekonomický kolob h
Domácnosti –p icházejí na trh za úþelem uspokojení pot eb.
Cht jí užiteþné vzácné statky pro svoji spot ebu. Vystupují jako
kupující na trhu výrobk$ a služeb. Domácnosti vystupují jako
prodávající na trhu výrobních faktor$ , aby za p íjmy mohli
nakupovat výrobky pro svoji spot ebu.
Firmy – subjekty vyráb jící za úþelem prodeje. Na trhu výrobk$
a služeb vystupují jako prodávající. Za utržené peníze nakupují
výrobní faktory za úþelem opakování výroby. Jejich cílem na trhu
je maximalizace zisku.
Výrobní faktory jsou ve vlastnictví domácností a ty je
pronajímají firmám. Peníze, které domácnosti od firem
dostanou, jsou d$ chody domácností. Za n pak domácnosti od
firem nakupují statky. Peníze, které od firem dostanou od
domácností, jsou p íjmy firem. Za ty si pak firmy op t od
domácností najímají výrobní faktory. Ekonomiku si m$ žeme
p edstavit jako nep etržitý kolob h (viz. obr.).
23
Ekonomický kolob h
Jak se dozví výrobce co má vyráb t, a kdo ten výrobek
vlastn chce a k þemu jej pot ebuje?
Odpov di na tyto a podobné otázky lze nalézt v existenci
trhu a jeho významu, který má v ekonomickém kolob hu
(abychom tento systém pochopily, budeme uvažovat
nejjednodušší p ípad - ekonomiku, která se skládá ze
sektor$ domácností a firem).
Trh rozhodn není samoúþelný, má v ekonomice své
p esn vymezené funkce, které spoþívají v hledání
odpov dí na otázky co, jak a pro koho vyráb t.
24
Tok výrobních faktor$ , výrobních a služeb
Dvousektorový model - ekonomický kolob h
Trh výrobk$ a
služeb
pen žní hlasy
Domácnosti
vlastnictví VF
výrobní náklady
Firmy
platy, renty, atd.
Trhy výrobních
faktor$
CO ?
JAK ?
PRO KOHO ?
poptávka nabídka
nabídka poptávka
25
Co, jak, pro koho
Co - jaké komodity (statky) a služby se budou vyráb t, þi
poskytovat a v jakém množství. Spot ebitelé mají k dispozici
tzv. pen žní (korunové) hlasy. Tím, co koupí a co nekoupí,
rozhodují o tom, co se vyráb t bude a co ne.
Jak - jaký bude zvolen technologický postup, jaké budou
použity zdroje, jaká bude forma vlastnictví ap. Sout žmezi
výrobci rozhoduje o tom, za kolik se bude vyráb t, v jaké
kvalit , na jaké technické úrovni atd.
Pro koho - jak bude vyrobený produkt rozd len mezi
jednotlivce, nebo skupiny lidí.
26
Abstraktní model dokonale
konkurenþního trhu
Odpov d t na výše uvedené otázky by dokázal tzv. dokonale
konkurenþní trh, na který nep$ sobí další zásahy a vlivy.
Za dokonale konkurenþní trh je považován takový trh, pro
n jž platí následující 3 podmínky:
* Dokonalá informovanost kupujících
* Nulové náklady na zm nu dodavatele
* Homogenní produkt
Nespln ní jediné z výše uvedených podmínek m ní trh v
nedokonale konkurenþní.
27
Vymezení dokonale konkurenþního trhu
Dokonalá informovanost kupujících - tato podmínka bývá
spln na pouze na územn centralizovaných trzích, jako jsou
nap íklad burzy. V p ípad trh$ územn rozptýlených, jako
jsou nap . restauraþní služby, hotely, cukrárny atp. nemívají
kupující k dispozici všechny informace.
Nulové náklady na zm nu dodavatele - pokud se rozhodne
kupující zm nit dodavatele, tak jej tato zm na nic nestojí
žádné dodateþné náklady…Ve skuteþnosti však spot ebitel
nap . musí vynaložit minimálnþas na zm nu dodavatele (a
také náklady na „pr$ zkum“ trhu).
Homogenní produkt - spot ebitel se rozhoduje o koupi
výrobku výluþn podle ceny, nebere v úvahu jiná hlediska
(kvalita výrobku, pov st firmy). Tuto podmínku spl uje jen
málo výrobk$ a služeb, tém všechny výrobky spot ebního
pr$ myslu a služby jsou heterogenním produktem (d$ vodem je
i to, že výrobci se cht jí odlišit od konkurence). Homogenní
trhyjsou obvykle trhy zem d lských plodin nebo surovin.
28
Ekonomické systémy a základní typy
tržních struktur
Podle mechanism$ nalézání ešení na t i základní otázky co, jak,
pro koho vyráb t m$ žeme rozlišit ekonomiky na:
Zvykové ekonomiky – vychází z historie, zvyk$ a tradic. N které
otázky ne eší racionalitou, ale pouze podle zvyku a tradice
(p edávání z generace na generaci).
P íkazové (plánované) ekonomiky í ekonomika, kde vláda pln
rozhoduje o výrob a rozd lování. M$ že být diktátorská, nebo i
demokratická. Základ tvo í to, že vláda p edepisuje, co se bude
spot ebovávat a vyráb t.
Tržní ekonomiky – zde o základních otázkách ekonomického
života rozhoduje systém cen, trh$ , zisk$ a ztrát. Firmy vyráb jí
statky, které poskytují nejvyšší zisky (Co?), technikami
s nejnižšími náklady (Jak?) a spot eba vychází z rozhodnutí, jak
utratit mzdy a d$ chody vytvo ené prací a majetkem (Pro koho?)
Smíšené ekonomiky (s prvky „sociálního kompromisu“) –
obsahuje prvky trhu, p íkaz$ i zvyk$ . Je urþitým kompromisem
p ístupu k ekonomice.
29
Úloha státu a sociáln tržní ekonomika
Fungování trhu je spojeno s adou typ$ tržních selhání (nap .
zneþist ní þi vznik monopol$ ), a proto není možné ponechat
vývoj hospodá ství pouze p$ sobení spontánních tržních sil. V
tomto momentu zde nastává prostor pro státní zásahy.
Vsouþasných ekonomicky vysp lých zemích je tržní
ekonomika více než pouhou technickou podobou sm ny.
Tržní ekonomika obsahuje významné prvky ochrany svobody
a prvky tzv. „sociálního kompromisu“. Tj. sociální opat ení
by m la být v souladu s tržními podmínkami, nesm jí však
narušovat síly konkurence nebo funkþní životaschopnost
výroby na svobodném trhu, pak se hovo ío sociáln tržní
ekonomice.
30
Produkþní možnosti
Ve spoleþnosti, kde výrobní faktory ve svém souhrnu jsou v
dané chvíli omezeny, vzniká mnoho možných kombinací
r$ zných výrobk$ .
Motivaþní p íklad:
Uvažujme pro jednoduchost model, v n mž spoleþnost
používá své výrobní faktory (p$ du, železo, stroje, elektrickou
energii, práci d lník$ , práci inženýr$ , práci programátor$ atd.)
k výrob pouhých dvou výrobk$ : bot a automobil$ .
P edpokládejme, že spoleþnost se snaží vždy využít své
zdroje maximáln , nenechat ani þást zdroj$ bez využití.
Všechny kombinace bot a automobil$ , které budeme zkoumat,
jsou dosaženy p i plném využití zdroj$ .
31
Kombinace výrobk$ z omezených zdroj$
Omezené zdroje
(p$ da, budovy, energie,
práce…)
urþité množství potravin
urþité množství bot
urþité množství
automobil$
atd.
Výrobky
(jedna z možných kombinací)
32
Kombinace výrobk$ z omezených zdroj$
Dejme tomu, že se v daném roce vyrábí 500 automobil$ a 40
000 pár$ bot. Spoleþnost se v dalším roce rozhodne zm nit
tuto kombinaci a op t s maximálním využitím zdroj$ vyrobí 501
automobil$ a 39 000 pár$ bot. Vidíme, že k tomu, aby bylo
možno zvýšit výrobu aut o jedno, bylo nutno odejmout zdroje z
výroby bot tak, že jejich výroba se snížila o 1 000 pár$ .
Spoleþnost má omezené zdroje a musí volit, co bude vyráb t.
Rozhodne-li se zvýšit výrobu jednoho výrobku, musí ob tovat
þást výroby druhého.
Znázorn me náš p íklad graficky na následujícím obrázku.
Všechny možné kombinace výroby bot a automobil$ , p i
maximálním využití zdroj$ , zakreslíme jako body na grafu, kde
na svislé ose vyjád íme množství bot a na vodorovné množství
aut. Body pak m$ žeme spojit do k ivky.
33
Kombinace výrobk$ z omezených zdroj$
34
Kombinace výrobk$ z omezených zdroj$
K ivka ohraniþuje na grafu plochu, uvnit které se nachází bod
M. Každý bod na této ploše p edstavuje kombinaci bot a aut,
kterou je možno vyrobit. Všechny tyto body tvo í množinu
produkþních možností. Avšak body uvnit této plochy (nikoli
na její hranici), nap íklad bod M, znamenají takové kombinace
výrobk$ , p i kterých zbude þást zdroj$ nevyužita. Využitím
volných zdroj$ by bylo možno zvýšit výrobu bot, nebo aut, nebo
obojího.
Body na k ivce (na hranici) p edstavují kombinace výrobk$ p i
plném využití zdroj$ , þili p ípady maximální možné výroby.
Vyrábí-li spoleþnost kombinaci oznaþenou bodem A, m$ že
zvýšit výrobu aut jen tak, že sníží výrobu bot, a dostane se do
bodu B. Platí to i naopak, p i p echodu z bodu B do bodu A.
Body vpravo a nahoru od k ivky (mimo ohraniþenou plochu)
p edstavují kombinace výrobk$ , které s danými zdroji vyrobit
nelze, nap . bod N. Proto k ivku nazýváme hranice
produkþních možností.
35
Hranice produkþních možností
.
Hranice produkþních možností není nem nná. Zlepšení ve
výrob nebo získání dodateþných zdroj$ umož ují posouvat
þasem tuto hranici doprava nahoru, tj. dále od poþátku
sou adnic. Takové posouvání nazýváme ekonomický r$ st.
To, co platí zjednodušen pro dva výrobky, platí v složit jší
podob pro t i výrobky
Vloženo: 18.12.2009
Velikost: 850,11 kB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Mohlo by tě zajímat:
Skupina předmětu MAK - Makroekonomie
Reference vyučujících předmětu MAK - Makroekonomie
Reference vyučujícího doc. Ing. Zdeněk Sojka CSc.
Podobné materiály
- ZF - Základy financování - Přednáška 1
- ZF - Základy financování - Přednáška 2 a 3
- DS_2 - Datové sklady - Přednáška ve wordu 1 a 2
- ZM - Základy marketingu - Přednáška 1
- ZM - Základy marketingu - Přednáška 2
- VF - Veřejné finance - 1. přednáška - Úvod, Výklad základních pojmů
- VF - Veřejné finance - 2. přednáška - Specifikum rozhodován ve veřejném sektoru, Veřejná volba
- VF - Veřejné finance - 3. přednáška - Kořeny a vývoj teorie veřejných financí
- VF - Veřejné finance - 4.přednáška - Příjmy veřejných rozpočtů
- VF - Veřejné finance - 5. přednáška - Veřejné výdaje
- VF - Veřejné finance - 6. přednáška - Základy daňové teorie
- VF - Veřejné finance - 7. přednáška - Sociální politika a sociální zabezpečení
- VF - Veřejné finance - 8. přednáška - Fiskální federalismus
- VF - Veřejné finance - 9. přednáška - Rozpočtová soustava v ČR, Státní rozpočet ČR
- VF - Veřejné finance - 10. přednáška - Fiskální politika státu
- VF - Veřejné finance - 11. přednáška - Rozpočtový deficit a veřejný dluh
- VF - Veřejné finance - 12. přednáška - Etika veřejných financí, Etika ve veřejném sektoru
- I1 - Informatika 1 - přednáška - Důležité funkce v excelu
- I1 - Informatika 1 - Úvodní přednáška
- ZK - Základy komunikace - 1. a 2. přednáška
- I1 - Informatika 1 - přednáška
- I1 - Informatika 1 - přednáška
- I1 - Informatika 1 - přednáška
- I1 - Informatika 1 - přednáška
- I1 - Informatika 1 - přednáška
- VF - Veřejné finance - přednáška
- VF - Veřejné finance - přednáška
- VF - Veřejné finance - přednáška
- VF - Veřejné finance - přednáška
- VF - Veřejné finance - ppřednáška
- VF - Veřejné finance - přednáška
- VF - Veřejné finance - přednáška
- MAK - Makroekonomie - přednáška
- MAK - Makroekonomie - přednáška
- MAK - Makroekonomie - přednáška
- MAK - Makroekonomie - přednáška
- OOPP - Občanské, obchodní a pracovní právo - přednáška
- VF - Veřejné finance - přednáška
- VF - Veřejné finance - přednáška
- VF - Veřejné finance - přednáška
- VF - Veřejné finance - přednáška
- VF - Veřejné finance - přednáška
- VF - Veřejné finance - přednáška
- ZK - Základy komunikace - přednáška
- ZK - Základy komunikace - přednáška
- VF - Veřejné finance - přednáška
- ZK - Základy komunikace - přednáška
- ZK - Základy komunikace - přednáška
- Bep1P - Ekonomika podniku 1 - přednáška
- Bep1P - Ekonomika podniku 1 - přednáška 2
- Bep1P - Ekonomika podniku 1 - přednáška 3
- Bep1P - Ekonomika podniku 1 - přednáška 4
- Bep1P - Ekonomika podniku 1 - přednáška 7
- Bep1P - Ekonomika podniku 1 - přednáška 8
- Bep1P - Ekonomika podniku 1 - přednáška 2
- Bep1P - Ekonomika podniku 1 - přednáška číslo 1
- Bep1P - Ekonomika podniku 1 - přednáška č.2
- Bep1P - Ekonomika podniku 1 - přednáška č. 3
- Bep1P - Ekonomika podniku 1 - přednáška č. 4
- KipeP - Informatika pro ekonomy - přednáška č. 1
- Kep1P - Ekonomika Podniku - přednáška 1
- Kep1P - Ekonomika Podniku - přednáška 2
- Kep1P - Ekonomika Podniku - Přednáška 3
- Kep1P - Ekonomika Podniku - přednáška 4
- Kep1P - Ekonomika Podniku - přednáška 5
- Kep1P - Ekonomika Podniku - přednáška 7
- Kep1P - Ekonomika Podniku - přednáška 6
- Kspkm - Sociálně-psychologické kompetence manažera - přednáška
- Kspkm - Sociálně-psychologické kompetence manažera - přednáška
- Kspkm - Sociálně-psychologické kompetence manažera - přednáška
- Kspkm - Sociálně-psychologické kompetence manažera - přednáška
- KfpP - Finance podniku - přednáška 1
- KfpP - Finance podniku - přednáška 2
- KfpP - Finance podniku - přednáška 3
- KfpP - Finance podniku - přednáška 4
- KfpP - Finance podniku - přednáška 5
- KfpP - Finance podniku - přednáška 7
- KfpP - Finance podniku - přednáška 8
- KfpP - Finance podniku - přednáška 9
- KstatP - Statistika - 1. přednáška
- KstatP - Statistika - 2. přednáška
- KstatP - Statistika - 3. přednáška
- KstatP - Statistika - 4.přednáška
- KstatP - Statistika - 5. přednáška
- KstatP - Statistika - 6. přednáška
- KstatP - Statistika - 7.přednáška
- KstatP - Statistika - 8.přednáška
Copyright 2024 unium.cz