- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiálou kalkulaci uveďte přednosti i nedostatky aplikace této metody - dokumentujte na příkladech, dále uveďte oblasti jejich vhodného použití a dokumentujte na příkladech
Stupňovitá kalkulace
Výroba upraveného černého uhlí probíhá v podniku ve dvou fázích zajišťovaných dvěma útvary.
První útvar je hlubinná těžba; druhým je úprava a třídění; třetím útvarem je zásobování, které nakupuje neupravené uhlí od jiných subjektů, čtvrtým útvarem je prodej zabezpečující prodej upraveného i neupraveného uhlí.
Útvar
Aktivita
Objem (t)
Náklady (Kč)
těžba
vytěžené neupr. uhlí (t)
1200 t
420.000
úprava
upravené uhlí (t)
1300 t
195.000
zásobování
nakoupené neupraveného uhlí
400 t
180.000
prodej
prodané upr. uhlí
prodané neupr. uhlí
1200 t
200 t
42.000
Úkoly:
určete kalkulaci 1t
neupraveného _350
upraveného _350 + 150 = 500
nakoupeného neupraveného _450
prodaného upraveného vlastní výroby _30 + 500 = 530
prodaného neupraveného vlastní výroby _30 + 350 = 380
prodaného neupraveného nakoupeného _30 + 450 = 480
Kalkulační jednice (1t)
způsob výpočtu
vyměřené neupravené uhlí
420.000 : 1.200 = 350
náklady na úpravu
195.000 : 1.300 = 150
nakoupené neupr. uhlí
180.000 : 400 = 450
náklady na prodej
42.000 : 1.400 = 30
Charakterizujte metodu ABC, vysvětlete postup při jejím použití a uveďte přednosti i nedostatky aplikace této metody - dokumentujte na příkladech, dále uveďte oblasti jejich vhodného použití a dokumentujte na příkladech
Kalkulace ABC
Východiskem je předpoklad, že režijní náklady nelze přičítat pouze dle měřítek vyjadřujících objem. Ale je potřebné je alokovat (umístit) dle dílčích činností tzv. aktivit.
Základem pro rozlišení aktivit je určení příčiny vzniku nákladů ( určuje se expertně a je jednou ze slabiny metody ). Aktivita musí být měřitelná jednak s ohledem na její potřebu v rámci jednotlivých výrobků a dále na její rozsah v určitém období. Měrná jednotka má funkci sazby. Pomocí níž se režie alokuje ( aktivitou se rozumí seřizování strojů, transporty, kontrolní a měřící operace atp. ).
Použití
zejména u takového typu nákladů, které jsou vzhledem ke změně objemu produkce relativně stálé
ve zpracovatelském průmyslu s heterogenní výrobou
služby, bankovnictví, doprava
všude tam, kde je relativní neměnný technologický proces
Výhody
zlepšená kontrola režie
umožňuje diferenciaci vlastních nákladů výkonů a jejich rentability
sazby ( cost riders ) umožňují mezipodniková porovnání v oboru
Nevýhody
je náročná na čas, peníze, informace, pracovníky ( externí i interní )
první dva kroky mají charakter expertní
při změnách i dílčího charakteru je nutno provést přepočty a při změně technologií celkovou úpravu
Technika použití metody ABC
vymezení stejnorodých skupin režijních nákladů, které jsou charakteristické vztahem k procesům, které vyvolávají jejich vznik. Nazývají se cost tools – místa vzniku nákladů
vymezení příčiny vzniku nákladů a vyjádření této příčiny vztahem tedy nalezení cost drivers – řidiči nákladů
zjištění výše příslušné stejnorodé skupiny nákladů tedy zjištění výše cost tool a rozsahu vztahové veličiny
zjištění podílu nákladů na jednotku vztahové veličiny
stanovení rozsahu vztahové veličiny kdy tento rozsah byl vyvolán konkrétními druhy finálních výrobků prací nebo služeb
přiřazení průměrných nákladů jednotlivých aktivit na kalkulační jednici
Obecné členění kalkulací
V zásadě lze kalkulace členit na:
předběžné
Pro jejich sestavení se užívá PLÁNOVANÝCH (předem stanovených) nákladů.
Dále se člení na:
operativní kalkulace
plánové kalkulace
propočtové kalkulace
Uplatnění předběžné kalkulace (především operativní) je tím větší, čím je sortiment výroby užší a čím delší dobu se předpokládá opakovanost výroby.
Výsledné
Pro jejich sestavení se užívá SKUTEČNÝCH nákladů.
Dále se člení na:
okamžikové
intervalové
Uplatnění výsledné kalkulace je tím větší, čím více se mění podmínky, čím je širší sortiment výroby, čím je menší opakovatelnost výroby - tedy čím menší je význam operativní kalkulace.
Výsledné kalkulace se používají zejména jako základ fakturace u individuální výroby.
Relativně samostatnou skupinu tvoří kalkulace specifické užívané pro zvláštní účely.
Do této skupiny patří:
výchozí kalkulace
cenová kalkulace
základní kalkulace
technická kalkulace
Charakterizujte kalkulaci propočtovou uveďte jak se sestavuje, v čem spočívá její význam a kde jsou hlavní oblasti jejího použití
Propočtová kalkulace - Estimated Cost
Je poměrně málo přesná, proto se používá označení "odhadované náklady" tj. Estimated Cost.
Běžně se uplatňuje v podmínkách, kdy:
nejsou ještě k dispozici přesné normy,
sestavení přesných norem by bylo nehospodárné.
(V obou případech má podnik samozřejmě k dispozici normy podobných výrobků).
Význam:
zcela zásadní v podmínkách tržní ekonomiky,
při řešení rozhodovacích úloh typu:
-- zda vyrábět nový (inovovaný) výrobek,
-- zda pořídit nové výrobní zařízení,
( obě úlohy jsou vzájemně propojeny a vyúsťují v hodnocení ekonomické
efektivnosti vkladů prostředků s dlouhodobým účinkem),
spojuje vnitřní řízení s okolím (nástrojem propojení je realizační cena),
při procesním rozhodování, které je třeba dělat v předstihu, když ještě nejsou k dispozici podrobné operativní kalkulace - například při veřejné soutěži či konkurzu kdy je vždy požadovaná rovněž závazná ceny.
Použití:
jako nástroj vnitřního řízení,
v předvýrobní etapě - tj. od okamžiku počátečního záměru nový (inovovaný) výrobek vyrábět (postupně se pak kalkulace zpřesňují až do ověření prototypu, někdy až po ověřovací tzv.nultou sérii výroby).
Uplatnění propočtové kalkulace v jednotlivých typech výrob:
Neopakovaná výroba, výroba opakovaná v delších časových odstupech:
propočtová kalkulace , schválená při ukončení technického rozvoje, se stává limitem pro operativní, popřípadě plánovou kalkulaci.
Sériová a hromadná výroba:
respektuje vývoj výrobních nákladů stanovených operativní kalkulací dle náběhu křivky, podle níž se vědomě zpočátku připustí i překročení propočtové kalkulace.
Kusová a malosériová výroba:
propočtová kalkulace nahrazuje kalkulaci operativní či plánovou v těch případech, kdy by bylo nehospodárné stanovit podrobné technicky a ekonomicky zdůvodněné normy.
(To vede ke zjednodušení TPV - zmenšuje se totiž počet i vymezení operací a předpokládá se, že dělník sám bude dotvářet technologický postup).
Neopakovatelná výroba, neopakovatelné vnitropodnikové výkony:
propočtová kalkulace je často jediným hodnotovým měřítkem.
Charakterizujte kalkulaci základní, uveďte v čem spočívá její význam a kde jsou hlavní oblasti jejího použití
Základní kalkulace
Jedná se o operativní kalkulaci platnou k prvnímu dni hodnoceného období (nejčastěji k 1.lednu).
Význam a použití:
základní kalkulace je nástrojem, jímž se odlišují zásluhy za úspory mezi útvary, které zajišťují nebo racionalizují podmínky výroby (např. TPV) a výkonnými výrobními útvary,
vzhledem k delší době platnosti má základní kalkulace význam i při ocenění stavů nedokončené výroby, polotovarů vlastní výroby či hotových výrobků na skladě,
nejčastěji se spojuje s normovou metodou (metodou standardních nákladů),
má funkci pevného měřítka alespoň po dobu jednoho účetního období nebo podobu výroby určité výrobní dávky či série.
V ČR se obvykle stanovuje ve výši operativní kalkulace na počátku období respektive při zadání série do výroby a usnadňuje tak zúčtování nákladů, zejména rozdělení nákladů v období vzniklých mezi nedokončenou a dokončenou výrobu.
V angloamerické oblasti se označuje jako "Basic Standards" a vyjadřuje často úroveň operativních norem při zahájení sériové výroby - pak se nemění po celou dobu výroby daného výrobku. Plní tedy nejen účetně-technické úkoly,ale slouží i jako měřítko snižování nákladů během celé doby výroby daného výrobku.
Charakterizujte kalkulaci plánovou, uveďte jak se sestavuje a v jakých případech je vhodné ji používat
Plánová kalkulace
Užívá se předem stanovených (plánovaných) nákladů.
Plánová kalkulace je INTERVALOVÁ, poněvadž jde o průměrný úkol za určitý časový úsek (např. měsíc, rok).
Sestavení
Je to v podstatě vážený aritmetický průměr jednotlivých úrovní plánovaných nákladů, které reagují na změny vyjádřené plánu technicko-organizačních opatření, přičemž jako váhy vystupují předpokládané objemy výkonů.
Vyrábí-li podnik jeden druh výrobku pak se plánová kalkulace stanoví takto:
plánované náklady
─────────────────────── = plánová kalkulace na 1 výrobek
plánovaný počet výrobků
Podnik si stanoví úkol a může jej změnit, když se ukáže, že změna je vhodná - což znamená, že plán se mění vždy, když se změní předpoklady, za nichž byl sestaven - tedy plánová kalkulace se mění, mění-li se podmínky typu např. změna technologie, velikost série, normy - a to i během období, pro něž byla kalkulace stanovena.
Prosazuje se tendence provádět změny věcných podmínek v souladu s výrobním cyklem (tj.výpočet pro určitou dávku či sérii). Proto se plánová kalkulace přibližuje operativní kalkulaci a někdy se s ní i kryje, což je zřejmé zejména u procesní technologie nebo ve sdružené výrobě, kde výrobní proces probíhá v relativně úzce vymezených stabilních podmínkách, obvykle vázaných na výrobní zařízení. To ovšem samozřejmě nevylučuje možnost určitého kolísání výrobních podmínek, ovšem jejich zásadní změna je spíše výjimkou.
Za výše uvedených podmínek je nehospodárné stanovit normy pro případy dílčího kolísání a normy se stanovují jako průměr - pak plánová kalkulace plní současně funkci kalkulace operativní.
POZNÁMKA
Technicky zdůvodněné normy lze odpovědně stanovit jen pro jednicové náklady.
Použití:
pro vnitřní řízení (neboť respektuje přirozený výrobní respektive odbytový cyklus - např.výroba konfekce či obuvi, u nichž je základním plánovacím obdobím pololetí - ve druhém pololetí se vyrábí jarní a letní zboží, v prvním pololetí se vyrábí podzimní a zimní zboží),
na podnikové úrovni slouží jako podklad pro stanovení plánu nákladů, výkonů a zisku,
ve vazbě na operativní kalkulaci je nástrojem řízení hospodárnosti jednicových nákladů (vymezuje úkol, jakého mají dosáhnout při inovacích výroby ty útvary, které výrobu připravují - tedy v průmyslových podnicích TPV),
obecně se uplatní u kalkulace výkonů,jejichž výroby či provádění se budou opakovat v průběhu delšího časového intervalu -tj. alespoň 1 rok.
Charakterizujte kalkulaci výslednou uveďte, jak se sestavuje, v čem je její význam a v jakých případech zejména je vhodné ji aplikovat
Výsledná kalkulace
Zobrazuje i užívá SKUTEČNÉ náklady.
Má dvě formy:
okamžikovou - jde o analogii operativní kalkulace
Příklad - kalkulace výrobků vyráběných v jedné výrobní dávce bez ohledu na to, zda výroba probíhala ve více nebo jen v části období.
intervalovou - jde o analogii plánové kalkulace, zobrazuje průměrné skutečné vlastní náklady všech výkonů zhotovených v období. Vyjadřuje skutečné vlastní náklady průměrně připadající na jednotku výkonu vyráběnou v sérii, nebo v celkovém množství výkonů vyrobených za období.
Použití:
průměrné jednotkové náklady, zjištěné z výsledné kalkulace se:
porovnávají s nákladovým úkolem (plánem nákladů,který je zpravidla stanoven operativní kalkulací),
stávají podkladem pro hodnocení hospodárnosti útvarů,které se bezprostředně podílejí na výrobě (výrobní útvary).
Charakterizujte kalkulaci operativní, uveďte kdy a jak se sestavuje, v čem spočívá její význam a kde jsou hlavní oblasti jejího použití
Operativní kalkulace = živá, běžná kalkulace = metoda standardních nákladů
Užívá se předem stanovených (plánovaných) nákladů.
Operativní kalkulace je OKAMŽITÁ (momentová), poněvadž podmínky sestavení se mohou měnit.
Vyjadřuje úroveň předem stanovených nákladů, které odpovídají technologickým a výrobním podmínkám, které byly předem stanoveny (plánovány, normovány) útvarem technické přípravy výroby (dále TPV). Rozhodne-li TPV o změně těchto podmínek, kalkulace se změní. Proto jsou také tyto kalkulace nazývány živé či běžné.
Sestavuje se na základě podrobných norem, které stanovil útvar TPV pro jednotlivé operace (pracovní i spotřební) pro nejmenší úseky výrobního procesu.
Použití:
pro krátkodobé řízení jednicových nákladů,
při zadávání nákladového úkolu výrobním útvarům a při kontrole jejich plnění (provádí se tzv. preventivní a běžná kontrola hospodárnosti, při níž se porovnává náklad skutečně vynaložený s nákladovým úkolem v okamžiku výroby nebo dokonce předem – například na objednávce materiálu či na žádance materiálu předávaného do výroby),
při kontrole zajištěnosti ročního plánu nákladů (porovnání operativní a plánové kalkulace) a tím i kontrole vytvoření podmínek pro výrobu, které byly zadány v plánu technicko-organizačních opatření.
Charakterizujte kalkulaci cenovou, uveďte kdy a jak se sestavuje, v čem spočívá její význam a kde jsou hlavní oblasti jejího použití
Cenová kalkulace
Cenová kalkulace vychází z předběžné nebo výsledné kalkulace (případně z obou), u nových výrobků pak z kalkulace propočtové.
Charakteristika:
obsahuje kalkulovaný zisk a tím se liší od kalkulace nákladů,
zobrazuje toky zpětné návratnosti nákladů do zisku.
Sestavení
Výchozí přístup k sestavení cenové kalkulace je opačný, než u kalkulace nákladů, která odráží toky vzniku nákladů ať již skutečné či žádoucí.
Při sestavování cenové kalkulace se vychází primárně "ze zdola", tedy z úrovně zisku, který výkony podniku musí zajistit (generovat), aby byly zajištěny všechny potřeby
nutné pro rozvoj podniku. Tyto potřeby jsou analyzovány ve vztahu k ceně, kterou je podnik schopen dosáhnout s ohledem na užitné vlastnosti svých výrobků a na konkurenci na trhu.
POZNÁMKA
Od těchto informací se pak odvozují i nákladové položky - pokud je například odběratel vyžaduje pro posouzení alternativních nabídek. Ve většině případů však tyto informace neobsahují reálné nákladové představy, vycházející z konkrétních podmínek činnosti podniku.
Rozklad cenových položek v cenové kalkulaci je v prvé řadě ovlivněn úvahou o ekonomické únosnosti daného nákladu v konkrétních společenských podmínkách - vychází například z obdobných kalkulací konkurenčních podniků, ze zvyklostních norem a přirozeně tenduje k "účelové obhajobě ceny".
Z toho je zřejmé, že výchozí přístup k sestavení cenové kalkulace je opačný než u kalkulace nákladů, která odráží toky vzniku nákladů ať již skutečné nebo žádoucí).
POZNÁMKA
Pro cenové účely se velmi často upravují předem stanovené i skutečné náklady a zejména cenová přirážka a to dle:
prodejního záměru (např.snaha získat dodávku, proniknout na trhy)
důsledků, které by prodej výrobků měl pro podnik (relativní snížení fixních nákladů).
Použití:
při konkurzech a nabídkách cen do soutěže,
při uplatnění kalkulačního porovnání a kalkulací individuálních výkonů,
v případě regulace cen z centra,
při sestavení "stínové cenové kalkulace", tj. kalkulace, která vyjadřuje individuální podmínky jak dodavatele tak i odběratele výkonu a to ve vztazích k relacím , jež se prosazují a uplatňují na trhu.
ZÁKAZNÍK na základě stínové cenové kalkulace stanovuje maximální
hranici, která při nákupu externích výkonů neohrozí jeho vlastní rentabilitu,
efektivnost, ziskovost, atd..
DODAVATEL pomocí stínové cenové kalkulace zajišťuje limit pro udržení
svých vlastních rozvojových záměrů.
Porovnání obou informačních podkladů je významné pro řešení problémů
typu: - přijmout nebo odmítnout zakázku,
- utlumit nebo rozvíjet daný výrobní obor, výrobek, atp.
Uveďte příklady specifických kalkulací a vybranou kalkulaci charakterizujte
Základní kalkulace (viz otázka č.37)
Cenová kalkulace (viz. Otázka č.41)
Výchozí kalkulace
Výchozí kalkulace
Slouží jako technicko-kalkulační nástroj pro stanovení určité předběžné (především plánové) kalkulace. Kromě toho může mít i funkci měřítka pro kontrolu skutečně vynaložených nákladů.
POZNÁMKA
Jestliže operativní kalkulace plní úlohu kalkulace výchozí, může pak zároveň plnit i funkci základní kalkulace v normové metodě.
Vloženo: 24.04.2009
Velikost: 212,50 kB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Mohlo by tě zajímat:
Skupina předmětu VPU - Vnitropodnikové účetnictví
Reference vyučujících předmětu VPU - Vnitropodnikové účetnictví
Podobné materiály
- BIST - Bezpečnost IS/IT - Vypracované otázky
- FT - Finanční trhy - Vypracované otázky
- KIB - Kryptografie a informační zabezpečenost - Vypracovaé otázky
- MIK - Mikroekonomie - Všechny otázky ke zkoušce z mikra (2)
- MIK - Mikroekonomie - Všechny otázky ke zkoušce z mikra
- RPV - Řízení projektů vývoje IT/IS - Otázky vypracované word tabulka
- RPV - Řízení projektů vývoje IT/IS - Vypracované otázky, trošku předělané
- SDP - Správa daní a poplatků - Kontrolní otázky
- SDP - Správa daní a poplatků - Několik odpovědí na zápočtové otázky
- ZF - Základy financování - Otázky k učení
- ZF - Základy financování - Vypracované otázky
- ZPE - Základy podnikové ekonomiky - Vypracované otázky ze skript
- DSZ - Daňové systémy v zahraničí - Otázky z předtermínu
- FT - Finanční trhy - Otázky Ing. meluzína u zkoušky z FT
- PM - Podnikový management - Testové otázky z PMKA 2.část
- PM - Podnikový management - Testové otázky z PMka
- PPV - Právo prům. vlastnictví a inf. v podnikání - Otázky ke zkoušce z PPV
- PSI - Počítačové sítě - Otázky elearning
- PSI - Počítačové sítě - Otázky z e-learning 2
- PSI - Počítačové sítě - Otázky z e-learning 3
- PSI - Počítačové sítě - Otázky z e-learning 4
- PSI - Počítačové sítě - Otázky z e-learning 5
- PSI - Počítačové sítě - Otázky z e-learning 6
- PSI - Počítačové sítě - Otázky z e-learning 7
- PSI - Počítačové sítě - Otázky z e-learning 8
- PSI - Počítačové sítě - Otázky z e-learning 9
- RPV - Řízení projektů vývoje IT/IS - Vypracované otázky k testu
- SRKE - Soudní řízení, konkurz a exekuce - Otázky do soudní exekuce konkurz vyrovnání
- ZF - Základy financování - Otázky ke zkoušce
- ZM2 - Parametrické modelování - Pro/Engineer - Otázky managementu 1
- VPU - Vnitropodnikové účetnictví - Vypracované otázky 0708
- VPU - Vnitropodnikové účetnictví - Vypracované otázky ke zkoušce
- RPV - Řízení projektů vývoje IT/IS - Otázky ke zkoušce
- SDP - Správa daní a poplatků - vypracované otázky
- Bmik1P - Mikroekonomie 1 - Otázky
- Bman1P - Management 1 - otázky na zápočtový test
- KstatP - Statistika - otázky ke zkoušce (teorie)
- KstatP - Statistika - otázky
- Bman1P - Management 1 - testové otázky
- Bman1P - Management 1 - otázky
- KrnP - Řízení nákladů - Otázky k ZK
- DzorK - Základy optimalizace a rozhodování - otázky
- OcccP - Cross cultural communication - Otázky z testu
- Bman1P - Management 1 - testove otazky
Copyright 2023 unium.cz. Abychom mohli web rozvíjet a dále vylepšovat podle preferencí uživatelů, shromažďujeme statistiky o návštěvnosti, a to pomocí Google Analytics a Netmonitor. Tyto systémy pro unium.cz zaznamenávají, které stránky uživatel na webové stránce navštívil, odkud se na stránku dostal, kam z ní odešel, jaké používá zařízení, operační systém či prohlížeč, či jaký má preferenční jazyk. Statistiky jsou anonymní, takže unium.cz nezná identitu návštěvníka a spravuje cookies tak, že neumožňuje identifikovat konkrétní osoby. Používáním webu vyjadřujete souhlas použitím cookies a následujících služeb: