- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiálůstek důchodu bude vlivem multiplikačního efektu následující:
Δ = obecně „měna“ (symbol delta)
kde:
ΔY= celkový přírůstek důchodu (nebo celkový přírůstek domácího produktu)
ΔG = přírůstek vládních výdajů
c = mezní sklon ke spotřebě
ΔY = ?geometrická řada: a1 + a1q + a1q2 …
pro q efekt bohatství
lidé přeměňují peněžní zůstatky v jiná aktiva, což zvýší ceny aktiv a sníží úrokovou míru => efekt likvidity
Závěr:
snížení cenové hladiny prostřednictvím efektu bohatství zvyšuje spotřebu
efekt likvidity snižuje úrokovou míru a následně zvyšuje investice i spotřebu
Příklad otázky: Nechť máme odvozenu křivku IS-LM a na této odvoďte křivku agregátní poptávky
Agregátní poptávka
opět opouštíme fixní cenovou hladinu
poptávka po všech výrobcích a službách vyjadřuje závislost poptávaného reálného domácího produktu na cenové hladině
intuice = reálný domácí produkt je klesající funkcí cenové hladiny (čím vyšší je úroková míra, tím nižší je produkt)
klesající poptávka po jednom zboží je dána působením substitučního efektu a důchodového efektu
jestliže se sníží cena výrobku A, lidé více nakupují výrobek A a substitují tím něco jiného
s poklesem cenové hladiny se sníží i důchody
jediným způsobem jak vysvětlit průběh křivky agregátní poptávky je efekt reálných peněžních zůstatků
Odvození agregátní poptávky z modelu IS-LM
a)
kde:
Ms = nominální peněžní zásoba
P = cenová hladina
= reálná poptávka po penězích
Nechť P1 > P2 =>
čili je reálná peněžní zásoba
pak zapůsobí efekt reálných peněžních zůstatků a ty budou přeměřovány v jiná aktiva
to snižuje úrokovou míru a nová rovnováha nastane při úrokové míře rR
b)
efekt reálných peněžních zůstatků znamená posun křivky LM do křivky LM‘ (vlivem snížení cenové hladiny – P2 < P1
křivka LM odpovídá cenové hladině P1
křivka LM‘ odpovídá cenové hladině P2
nová rovnováha nastane v bodě F při produktu Y2
c)
AD = agregátní poptávka
P = cenová hladina
při cenové hladině P2 vzniká rovnováha v bodě F (předtím byla v bodě E)
snížení cenové hladiny vede ke snížení reálného produktu Y
když spojíme body E a F a další takto odvozené body, dostáváme křivku agregátní poptávky AD
každý bod na křivce AD odpovídá nějakému průsečíku křivek IS a LM
tedy křivka agregátní poptávky AD představuje takové kombinace cenové hladiny a reálného produktu, které splňují podmínku rovnováhy trhu zboží a služeb a rovnováhy trhu peněz
Agregátní poptávka v otevřené ekonomice
(Mundell-Flemingův model)
předpoklad uzavřené ekonomiky není v dnešním světě realistický
tento model je realističtější, tudíž i složitější
trh v malé otevřené ekonomice lze popsat následující soustavou rovnic
kde:
C = celková spotřeba
CA = autonomní spotřeba nezávislá na důchodu
c = sklon ke spotřebě
Y = domácí produkt
T = čisté daně
Ip = plánované investice
r = úroková míra
rw = světová úroková míra
X = čistý vývoz zboží a služeb
E = měnový kurz (reálný)
G = vládní výdaje
rovnice 1. a 2. vyjadřují funkci spotřeby a investic a jsou stejné jako v modelu uzavřené ekonomiky
rovnice 3. = čistý vývoz je funkcí reálného měnového kurzu, což je nominální kurz násobený poměrem zahraniční a domácí hladiny
předpokládáme-li však fixní cenovou hladinu doma i v zahraničí, lze pracovat i s nominálním cenovým kurzem
rovnice 4. představuje podmínku rovnováhy trhu zboží a služeb, kde přibyl čistý vývoz
rovnice 5. = důležité!!!
vyjadřuje skutečnost, že domácí úroková míra se rovná světové úrokové míře
některé závěry k tomuto modelu:
domácí úroková míra je zafixovaná na světovou úrokovou míru a nemění se = poptávka po penězích se mění jen se změnami důchodu
mezinárodní efekt vytěsňování
růst vládních výdajů vede ke zvýšení domácího produktu (důchodu)
avšak růst důchodu zvyšuje poptávku po penězích
rostoucí poptávka po penězích vede k růstu úrokové míry (při konstantní peněžní zásobě)
růst úrokové míry vyvolá (zvýší) čistý dovoz kapitálu a apretaci domácí směny
následně dojde ke snížení čistého vývozu a poklesu domácího produktu
příklad: nechť je kurz 30 Kč za euro
když se tento kurz změní na 40, dochází k depreciaci
když se změní na 10 Kč za euro, dochází k apretaci
v malé otevřené ekonomice s volně pohyblivým kurzem je přírůstek vládních výdajů vyjádřen stejně velkým poklesem čistého vývozu
rozpočtová stimulace je proto zcela neúčinná
nedokáže zvýšit domácí produkt
jejím jediným účinkem je apretace domácí směny
v malé otevřené ekonomice s volně pohyblivým kurzem vede zvýšení peněžní zásoby ke zvýšení domácího produktu
možná stimulace poptávky je zcela neúčinná
Agregátní poptávka v otevřené ekonomice
křivka agregátní poptávky v uzavřené ekonomice
nechť v otevřené ekonomice poklesne cenová hladina
na trhu peněz tento pokles cenové hladiny za jinak neměněných podmínek zvyšuje reálnou hodnotu peněžních zůstatků, které lidé drží
na měnovém trhu by došlo k reálné depreciaci domácí směny
zvyšuje se konkurenční schopnost domácího zboží oproti zahraničnímu zboží
v důsledku toho je agregátní poptávka klesající
Závěr:
v případě otevřené ekonomiky představuje křivka agregátní poptávky takové kombinace cenové hladiny a reálného produktu, při kterých jsou v rovnováze trh zboží a služeb, trh peněz a měnový trh
Závěr k modelu Mundell-Flemingův:
tento model předpokládá fixní cenovou hladinu a dokonalou mezinárodní mobilitu kapitálu
tzn., že domácí úroková míra se drží na úrovni světové úrokové míry
je vhodný pro malou otevřenou ekonomiku a navíc v krátkém období (2 – 3 roky)
křivka IS v tomto modelu představuje všechny kombinace měnového kurzu a domácího produktu, při kterých je trh peněz v rovnováze
růst vládních výdajů vyvolává multiplikační efekt růstu důchodů a proti němu působí mezinárodní efekt vytěsňování
růst důchodů zvyšuje poptávku po penězích
rostoucí poptávka po penězích tlačí na růst úrokové míry, to vyvolává čistý dovoz kapitálu, apreciaci domácí směny, snížení čistého vývozu zboží a služeb a pokles domácího produktu
pokud se jedná o malou otevřenou ekonomiku se stabilním měnovým kurzem, je rozpočtová stimulace poptávky peněz účinná a produkce se zvýší o multiplikační efekt
efekt vytěsňování nepůsobí
měnová stimulace je nemožná
v malé otevřené ekonomice s volně pohyblivým měnovým kurzem je rozpočtová stimulace poptávky neúčinná
mezinárodní efekt vytěsňování je úplný a měnová stimulace poptávky je účinná
Agregátní nabídka a model AD-AS
křivka agregátní poptávky vyjadřuje rovnováhu trhu zboží a služeb, rovnováhu trhu peněz a rovnováhu měnového kurzu
když se ekonomika nachází na křivce AD, jsou tyto trhy v rovnováze, ale může být v nerovnováze trh práce
agregátní nabídka vyjadřuje závislost nabízeného reálného produktu na cenové hladině
Ukazuje, jak velký domácí produkt budou chtít výrobci vyrábět při dané cenové hladině
Potencionální produkt a klasická agregátní nabídka
potencionální produkt je takový domácí produkt, který je vytvářen při přirozené míře nezaměstnanosti
Graf: Produkční funkce závislosti produktu na zaměstnanosti (na množství práce L)
Y = reálný domácí produkt
Y* = potencionální produkt
L = množství práce (zaměstnanost)
L* = přirozená míra zaměstnanosti při přirozené míře nezaměstnanosti
Graf: Trh práce
kde:
W = nominální mzda
P = cenová hladina
E = bod, kdy je trh práce v rovnováze
d1 > d2
tg d1 > tg d2
mezní produkt1 > mezní produkt2
kdyby byly ceny a mzdy dokonale pružné a kdyby lidé měli úplné informace o všech cenách a mzdách vztahujících se k jejich ekonomickým činnostem, trh práce by se okamžitě vyčišťoval na úrovni přirozené míry nezaměstnanosti a ekonomika by stále vytvářela potenciální produkt
klasická agregátní nabídka je taková situace, kdy nabízený reálný produkt není ovlivněn změnami cenové hladiny
Graf: Klasická agregátní nabídka
AS = agregátní nabídka
Y = f(P) kresleno jako P = f-1 (Y) kde f-1 je inverzní funkce k funkci f
Y* = potenciální produkt
klasická agregátní nabídka však není realistickým obrazem ekonomiky (proč nejsou dokonale pružné ceny a není plná informovanost?)
v krátkém období může mít rostoucí průběh
k tomu existuje několik modelů, ale všechny dospívají k názoru, že krátkodobá křivka agregátní nabídky má rostoucí průběh
Mzdové strnulosti
je to jeden z modelů krátkodobé agregátní nabídky
je založen na předpokladu, že nominální mzdy jsou krátkodobě nepružné
2 příčiny mzdové strnulosti:
kolektivní mzdové dohody
vedení firmy vyjedná se zaměstnanci kolektivní smlouvu, kde jsou obvykle stanoveny mzdy na 1 rok
ty odpovídají rovnovážným mzdám v okamžiku uzavření smlouvy
pokud dojde k poklesu peněžní zásoby a sníží se agregátní výdaje, klesají ceny (tedy i cena práce)
vedení by rádo snížilo mzdy, ale nemůže (vázáno kolektivní smlouvou)
proto bude firma propouštět až do okamžiku, kdy se mezní produkt opět zvýší na úroveň mzdy
implicitní pracovní smlouvy
implicitní = nezjevné; explicitní = zjevné
jsou to nepsaná pravidla vztahů mezi podnikatelem a jeho zaměstnanci založená na tom, že nositelem rizika ve firmě je podnikatel
to podnikatele vede k tomu, aby změny ceny pokud možno nepřenášel do mezd
tzn. nesnižuje mzdy, když ceny klesají, ale také nezvyšuje mzdy, když ceny rostou
obojí je součást rizika podnikatele a implicitní vyjádření skutečnosti, že zaměstnanci dávají přednost jistotě
nechtějí vést riziko, proto nepodnikají
avšak když ceny klesají, dochází ke snížení zisku firmy, a tedy firma snižuje výrobu (firma propouští)
Grafy: Důsledky mzdových strnulostí
a)
b)
c)
graf a) představuje trh práce
původní rovnováha je v bodu E při zaměstnanosti L1 a reálné mzdě (W1 = nominální mzda)
pak dojde k poklesu cen na P2
protože mzdy jsou krátkodobě strnulé, zůstanou na úrovni W1
tedy pokles cen zvyšuje reálné mzdy na hodnotu
v důsledku toho se sníží zaměstnanost z hodnoty L1 na hodnotu L2
graf b) Graf produkční funkce
při zaměstnanosti L1 se vyráběl potenciální reálný produkty Y*
kdežto při nižší zaměstnanosti L2 se vyrábí nižší domácí produkt Y2
graf c) představuje spojení cenové hladiny s reálnými produkty
původní cenové hladině P1 odpovídá cenový produkt Y*
nižší cenové hladině P2 odpovídá nižší reálný produkt Y2 = bod B
spojením takto odvozených bodů dostáváme křivku krátkodobé agregátní nabídky AS
její rostoucí průběh (krátkodobé agregátní nabídky) se v tomto modelu vysvětluje právě strnulostmi právě nominálních mezd
v tomto modelu e však trh práce v každém okamžiku vyčišťuje (vyčišťuje se pomalu a nedokonale)
Neúplné informace o cenách
další model pro odvození rostoucí agregátní nabídky v krátkém období
předpokladem tohoto modelu je:
ceny a mezd jsou pružné, tedy se trhy vyčišťují
lidé se chovají rozumně (lidé mají racionální chování)
neočekávané změny cenové hladiny si lidé uvědomují se zpožděním, protože dostávají informace po částech
pokud cena služby roste proti cenám ostatních statků, tj. pokud roste relativní cena služby člověka, bude zaměstnavatel i zaměstnanec nabízet více své služby
lidé však znají nejdříve vlastní cenu, ale neznají v každém okamžiku ceny ostatních statků
pokud se skutečná cenová hladina rovná očekávané cenové hladině (mnou očekávané) pak domácí produkt je potenciální (if P=P2 => Y = Y*)
kde:
P2 = očekávaná cenová hladina
P = skutečná cenová hladina
Y = domácí produkt
Y * = potenciální domácí produkt
Když P < P2 => Y < Y*
Graf: Křivka agregátní nabídky (model neúplné informace o cenách)
bod E = počáteční rovnováha a skutečná cenová hladina
P0 = Pe
Pe = očekávaná cenová hladina
když cenová hladina neočekávaně vzroste na P0, lidé v důsledku neúplných informací zvýší své nabídky a domácí produkt se zvýší nad potenciální produkt => bod A avšak pouze krátkodobě
když se k lidem dostanou informace, klesne domácí produkt zpět na Y*
křivka AS => křivka krátkodobé agregátní nabídky AS a je rostoucí
dlouhodobá agregátní nabídka je na úrovní Y* => vertikála
=> Y-Y* = b(P – Pe)
kde:
Y = skutečný domácí produkt
Y* = potenciální domácí produkt
P = skutečná cenová hladina
Pe = očekávaná cenová hladina
b = kladné číslo, kterým měříme, jak silně reagují domácí produkt na odchylku skutečné cenové hladiny od očekávané cenové hladiny
= směrnice přímky AS (směrnice tečny ke grafu AS)
tato křivka bude tím strmější, čím je b menší
Model AS-AD a změny agregátní poptávky
křivka agregátní poptávky AD představuje takové kombinace cenové hladiny a reálného domácího produktu, při kterých jsou v rovnováze trh zboží a služeb, trh peněz a měnový trh
křivka agregátní nabídky AS představuje takové kombinace cenové hladiny a reálného domácího produktu, při kterých je v rovnováze trh práce, tzn., že všechny trhy jsou v rovnováze pouze v průsečíku obou křivek AS a AD
Graf: Rovnováha při krátkodobé rostoucí agregátní nabídce
a)
E = původní rovnováha
P0 = původní cenová hladina
Y* = potenciální reálný produkt
b)
Graf a)
zvýšením nominální peněžní zásoby posouvá křivku AD do polohy AD‘
vzniká nová krátkodobá rovnováha v bodě A při cenové hladině P1 a reálném produktu Y1
po určité době se reálný produkt vrátí na úroveň Y* a nová dlouhodobá rovnováha vzniká v bodě F při cenové hladině P2 a produktu Y* => tomu odpovídá nová křivka AS‘
důvody pro posun křivky AS na AS‘ (při změně AD na AD‘) jsou závislé na použitém modelu
Graf b)
obdobně lze vysvětlit účinky poklesu agregátní poptávky
prochází se postupně body E, B, G
nejdříve se změní AD na AD‘‘ a poté AS na AS‘‘
Model AS-AD a změny agregátní nabídky
agregátní nabídka odráží náklady
změny agregátní nabídky jsou vyvolány změnou nákladů
zvýšení nákladů se někdy označuje jako nepříznivý nákladový šok nebo také nepříznivý nabídkový šok (např. zvýšení ceny ropy) =>zvýšení nákladů v celé ekonomice=> snížení výroby => klesá reálný domácí produkt pod potenciální => zvýšení nezaměstnanosti nad přirozenou míru => pokles reálných mezd => snížení nákladů výrobců =>domácí produkt opět vzroste na úroveň potenciálního produktu
Graf: nepříznivý nákladový šok
c)
Graf c)
původní rovnováha je v bodu E, růst cen (např. ropy) vede ke zvýšení nákladů a posouvá křivku AS do křivky AS‘
dochází k nové krátkodobé rovnováze v bodu C a cenové hladině P1
pod tlakem nezaměstnanosti klesnou mzdy a křivka AS‘ se přesune zpět do AS a opět dochází k rovnováze v bodu E
Akomodace nákladového šoku
opět dochází ke zvýšení cen, avšak CB zasáhne a zvýší peněžní zásobu tím, že se snaží zabránit poklesu domácího produktu
Graf: akomodový nákladový šok
d)
Graf d)
původní rovnováha je v bodu E
růst ceny (např. ropy) vede ke zvýšení nákladů a k posunu křivky AS do AS‘ => nabídka je menší
ke krátkodobé rovnováze dojde v bodu C při cenové hladině P1 a produktu Y1
pak Centrální banka akomoduje (chce napravit) nákladový šok zvýšením peněžní zásoby a tím dojde k posunu křivky AD na AD‘
proto dojde k nové dlouhodobé rovnováze v bodu F při vyšší cenové hladině P2 ale při potenciálním produktu Y*
Shrnutí:
agregátní nabídka vyjadřuje závislost nabízeného reálného domácího produktu na cenové hladině
potenciální produkt je reálný domácí produkt, který je vytvářen při přirozené míře nezaměstnanosti
kdyby byly ceny a mzdy dokonale pružné a kdyby lidé měli úplné informace o všech cenách i mzdách, trh práce by se vždy vyčišťoval na úrovni přirozené míry nezaměstnanosti a agregátní nabídka by stále byla na úrovni potenciálního produktu
šlo by o klasickou agregátní nabídku
vysvětlení krátkodobě rostoucí agregátní nabídky poskytuje několik modelů
model mzdových strnulostí
model neúplných informací o cenách
existuje ještě model mylného vnímání cenové hladiny zaměstnanci
mzdové strnulosti jsou způsobeny kolektivními mzdovými dohodami nebo implicitními pracovními smlouvami
implicitní pracovní smlouvy vyplívají z nepsaného pravidla, že nositelem rizika je podnikatel, ten proto každé změny cen nepřenáší do mezd
mzdové strnulosti způsobují, že se trh práce vyčišťuje pomalu
zvýšení cen v krátkém období nezvýší nominální mzdy, a proto klesnou reálné mzdy
firmy zvyšují produkci nad potenciální produkt
model neúplných cenových informací předpokládá, že neočekávané změny cenové hladiny si lidé uvědomují se zpožděním
neočekávaný růst cenové hladiny považují nejprve za růst svých relativních cen a poté zvyšují nabídku a domácí produkt roste nad potenciální produkt
je-li skutečná cenová hladina shodná s očekávanou, domácí produkt setrvává na úrovni potenciálního produktu
pokud se skutečná cenová hladina zvýší (klesne), nad (pod) očekávanou, domácí produkt roste (klesne) nad (pod) potenciální produkt
agregátní poptávka se mění, když se mění minimální peněžní zásoba
v případě klasické agregátní nabídky se změny agregátní poptávky promítají do změn cenové hladiny
peníze jsou neutrální
je-li křivka AS rostoucí, potom změny AD vyvolávají krátkodobé odchylky reálného produktu od potenciálního produktu
změny AS jsou vyvolány změnou nákladů
růst nákladů, tj. nepříznivý nákladový šok v krátkém období snižuje reálný produkt
pokles nákladů, tj. příznivý nákladový šok zvyšuje reálný produkt nad potenciální produkt
Tento text byl stažen ze serveru Seminárky.cz ()
Seminárky.cz – když máte něco do školy
Trh finální produkce
Trh výrobních faktorů
Domácnosti
Firmy
Y=C
Y = C + S
Y = C + Ig
S = Ig
GNP = C + Ig + G + (Ex + Im)
HNP – amortizace = čistý národní produkt
GDP + NPI = GNP
GDP – GNP = NPI
GDP – amortizace = čistý domácí produkt
Implicitní cenový deflátor (IPD) = Nominální GNP * 100 (v %)
reálný GNP
i
M
MD
MD
M= f(i)
kresleno jako i = f-1(M)
změny při stejné úrokové míře
y = f(x)
nezávisle proměnná
závisle proměnná
x
y
i
MS
MS
M
0
MS1
MS
MS2
i
MS
i
M
MS
MS1
MS2
MS
M
0
0
MD‘
MS
i
M
MD‘
E‘
E
MS
MS
MD
0
MS
i
MS‘
MS‘
MS
M
0
E
E‘
y
0
S
S
D
D
Q
0
P
x
Ln=LE
L1
L0
D
S
S
D
L
0
(
(
i
I
S
IE=SE
iE
I, S
S
I
0
úspory
C=DI
C
C
DI
0
C
45°
S=DI
DI
45°
úspory
S
S
0
S
spotřeba
I
I
0
I
i
I
0
Y
I
0
Y
45°
C+I
C
Y1
Y2
I
0
Y
C+Ip
C=CA+C.Y
p
Ip
CA
E
0
5
5
y = x
nezávisle proměnná
závisle proměnná
závisle proměnná
směrnice
nezávisle proměnná
y1
0
y2
x1
x2
x1 < x2
y1 > y2
I
0
Y
C+Ip
C=CA+c(Y-T)
p
Ip
CA
E
G
C + Ip + G
rA
0
rB
Ip
A
B
r
C + Ip + G
0
Y
C+
p
B
A
E
ΔI
C ++ G
YA
YB
45°
rA
0
rB
Y
IS
IS
r
YB
r
0
Md
Md
ME
Ms = konstantní
Md
Vloženo: 23.04.2009
Velikost: 209,68 kB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Mohlo by tě zajímat:
Skupina předmětu MAK - Makroekonomie
Reference vyučujících předmětu MAK - Makroekonomie
Podobné materiály
- MAK - Makroekonomie - Makro vzorce,grafy
- MAK - Makroekonomie - 1-CZV Zkouška z makroekonomie skupina C (2)
- MAK - Makroekonomie - 1-CZV Zkouška z makroekonomie skupina C
- MAK - Makroekonomie - Makro skupina D (2)
- MAK - Makroekonomie - Makro skupina D
- Bmak1P - Makroekonomie 1 - Makro - výpisky z přednášek a skript
- Bmak1P - Makroekonomie 1 - Makro - nejdůležitější vzorečky
- MAK - Makroekonomie - Pomůcka na makro
- MAK - Makroekonomie - 6. Makroekonomická stabilizační hospodářská politika
- MAK - Makroekonomie - Makroekonomická rovnováha
- MAK - Makroekonomie - Makroekonomická stabilizacni politika
- Bmak1P - Makroekonomie 1 - Zápisky z makroekonomie
- MA2 - Matematika 2 - Vzorce pro derivování a integrování (2)
- MA2 - Matematika 2 - Vzorce pro derivování a integrování
- MAK - Makroekonomie - Grafy do makra
- KopP - Obchodní právo - paragrafy
- DPPO - Daň z příjmu právnických osob - Studijní materiály sta·ené z netu
- FA - Finanční analýza a plánování - Materiál ke zkoušce (2)
- FA - Finanční analýza a plánování - Materiál ke zkoušce
- BIST - Bezpečnost IS/IT - Nějaké materiály
- MAK - Makroekonomie - materiál
- MAK - Makroekonomie - materiál
- MAK - Makroekonomie - materiál
- MAK - Makroekonomie - materiál
- MAK - Makroekonomie - materiál
- MAK_1 - Makroekonomie - materiál
- MAK - Makroekonomie - materiál
- MAK - Makroekonomie - materiál
- MAK - Makroekonomie - materiál
- MAK - Makroekonomie - materiál
Copyright 2024 unium.cz