- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Hromadně přidat materiály
Makro - výpisky z přednášek a skript
Bmak1P - Makroekonomie 1
Hodnocení materiálu:
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiálcenové indexy (CPI, PPI) se získávají rychleji a je možné je častěji zveřejňovat.
Pro měření GDP se používají následující 3 způsoby
Produkční metoda
= výrobky a služby, které byly za určité období vyrobeny a poskytnuty za použití národních výrobních faktorů a jsou vyjádřeny v běžných cenách
Jsou zde zahrnuty pouze finální výrobky a služby – výrobky určené pro spotřebu. Tzn: není zde zahrnut meziprodukt!! (výrobky určené k dalšímu zpracování)
Součet přidaných hodnot každé výrobní etapy ze všech odvětví (hodnota, kterou přidají zpracováním jednotlivý výrobci)
Po připočtení čistého vlastnického důchodu ze zahraničí, dostaneme GNP.
Výdajová metoda
= vyčíslení výdajů jednotlivých sektorů na nákup finálních výrobků a služeb - užití
Je zde agregována pouze hodnota finálních nákupů a vylučují se veškeré výdaje na meziprodukt.
Musíme sečíst:
Výdaje domácnosti na spotřebu ( C)
Výdaje na dlouhodobou spotřebu (zařízení bytu, auto, atd…)
Výdaje na krátkodobou spotřebu (potraviny, oblečení, atd…)
Výdaje na služby (lékařské, právnické, nájemné, atd…)
Soukromé hrubé domácí investice (I)
Reinvestice
Čisté investice (investice na rozšíření kapitálových statků)
Zvyšování zásob surovin a hotových výrobků na skladě
Výstavba rodinných domů a bytů
NEPATŘÍ sem: např. nákupy cenných papírů
Výdaje státu na nákup výrobků a služeb (G)
Výdaje státu na nákup finální produkce
NEPATŘÍ sem: transferové platby
Čistý export (export – import) (X)
Rozdíl mezi vývozi a vlastnickým důchodem ze zahraničí a dovozy a vlastnickým důchodem do zahraničí
Důchodová metoda
= měření příjmu domácností. Součet jejich důchodů tvoří NÁRODNÍ DŮCHOD (ND)
Do výpočtu se zahrnují následující důchody
Hrubé mzdy (před zdaněním) – odměny za práci – w
Renty – důchody vlastníků půdy, nemovitosti – r
Hrubé zisky korporací (před zdaněním) – z
Čisté úroky (rozdíl mezi získanými a placenými úroky) – i
Důchody ze samozaměstnání – y
Připočteme-li k národnímu důchodu
Amortizaci (=opotřebení) – náhrada opotřebovaného kapitálu - a
Nepřímé daně – n
Dostaneme důchodovou metodu pro výpočet GDP
Poznámka:
Máme 3 typy investicí
Hrubé investice – hodnota všech vyrobených statků, které nejsou prodány za účelem finální spotřeby (budovy, stavby, stroje, zařízení, …)
Reinvestice - obnovovací investice
Čisté investice – hrubé investice minus reinvestice (amortizace)
Osobní důchod (PI – personal income)
Představuje veškeré důchody - ať v podobě výdělků z výrobních faktoru nebo z transferů – které domácnosti skutečně obdrží.
PI = ND –soc. pojištění
-nerozdělené zisky korporací
-daně ze zisku korporací
+transferové platby
Disponobilní důchod (DI)
=kolik mají soukromé osoby a rodiny k dispozici ročně na útratu (to, co skutečně dostane do rukou veřejnost, aby s tím disponovala jak se jí líbí)
DI = PI – osobní dan+
DI = C + S (spotřeba + úspory)
Průměrný sklon ke spotřebě (podíl spotřeby k disponibilnímu důchodu) – APC
Průměrný sklon k úsporám - APS
Index útrap
=součet míry inflace a součet míry nezaměstnanosti (v roce 2004 v SR 2x více než v ČR)
Enviromentální ukazatele
Čistý ekonomický blahobyt (NEW)
=upravená míra GNP, která obsahuje pouze spotřební a investiční položky, jež přímo přispívají k ekonomickému blahobytu.
GNP + hodnota volného času (jsem více bohatá a rozhodnu se pracovat méně hodin pro svůj blahobyt
+ zvyšování kvality výrobků
+ výrobky a služby produkované pro svou rodinu
+ výrobky z šedé ekonomiky
-záporné externality (znečištění ovzduší, vody, půdy)
-výdaje na obranu, armádu
Dvousektorová ekonomika
Pojetí makroekonomické rovnováhy
Makroekonomická rovnováha = rovnováha na – trhu statků a služeb
-trhu práce a ostatních výrobních faktorů
-trhu kapitálu a peněz
Klasický model
Obsažen v monetarismu (ekonomický směr liberální ekonomie)
Předpokládá se, že ceny reagují na nabídku a poptávku, a to na všech trzích
Úroková míra ovlivňuje proces úspor (čím je vyšší, tím více lidé spoří a vzniknou volné zdroje pro investice): I=S
Převaha poptávky po investicích – zvýší se úrokové sazby – z toho se odvíjí tvorba úspor – rovnováha na trhu kapitálu
Pokles nebo růst investičních výdajů – růst nebo pokles výdajů na spotřebu Y=C+S
Celkové výdaje = součet investic a spotřeby
AS je svislá, vyjadřuje rychlé přizpůsobení cen a mezd
Pokles agregátní poptávky (AD´) způsobí, že cenová hladina se sníží (P´), ale ke snížení reálného GDP nedojde
Vytvoří se potenciální za využití výrobních faktorů (např. práce) bez ohledu na to, jaká je hladina poptávky
Posun AD do AD´ je stav, kdy Q=Q´, tedy produkt se nezměnil, snížila se cenová hladina a je zajištěna plná zaměstnanost
2 závěry:
Neexistují ztráty a nevyužité zdroje (vyrobený produkt Q se nachází na úrovni potencionálního produktu Q´
Makroekonomická politika nemůže ovlivnit hladinu nezaměstnanosti a produktu – pracovní síla může při běžné mzdové sazbě nalézt zaměstnání
Uznává jedinou formu nezaměstnanosti – frikční (dobrovolná – sám odejdu na krátkou dobu z práce, např. nelíbí se mi šéf)
Keynesiánský model
Vychází z předpokladu silně omezené elasticity cen
AD se skládá ze spotřebitelské a investiční poptávky
Y=C+S (důchod můžeme vynaložit buď na spotřebu nebo uspořit) – funkce spotřeby
I=S
Z funkce spotřeby plynou 3 skutečnosti
S růstem důchodu rostou výdaje na spotřebu pomaleji než roste důchod. Lidé neutratí celý důchod, část ušetří – mezní sklon ke spotřebě
= málá změna, přírustek
Úspory jsou doplňkem spotřebních výdajů a s růstem důchodů rostou i úspory – mezní sklon k úsporám
Vztah mezi mps a mps lze zapsat:
1= mpc + mps
Jak se dá navrátit ekonomika do využití veškerých zdrojů
Pomocí progresivní daně rozdělil důchody – zvýšily se důchody, zvýšil potřebu podnikatelské sféry
Ovlivnil investice pomocí úvěrové politiky – mezní efekt. Inv. Je vyšší než dávání peněz do akcíí, obligací,…
Věřil fiskální politice (nevěřil monetární) – pomocí vládních programů chtěl zvýšit zaměstnanost
Investiční multiplikátor
=o kolik se změní důchod (národní produkt), jestliže se investiční výdaje změní o jednotku
=číslo, kterým musíme vynásobit změnu investic, abychom obdrželi výslednou změnu celkového produktu.
Vyjadřuje důchodotvorný účinek investic (každá investice rozšiřuje ekonomické možnosti
Jsou-li ceny a mzdy málo pružné, nemůže být křivka AS svislá.
Křivka AS mírně roste, roste tak dlouho, dokud roste agregátní poptávka a dokud jsou k dispozici nevyužité zdroje.
Růst agregátní poptávky zvyšuje úroveň zaměstnanosti, přičemž ceny rostou jen mírně.
Jednotlivým objemům reálného produktu odpovídá i odlišná úroveň zaměstnanosti (může docházet i k nedobrovolné dlouhodobé nezaměstnanosti). Chybí regulační mechanismus, který by obnovoval rovnováhu a soulad mezi úsporami a investicemi.
Produkt pozitivně reaguje na vyšší poptávku, tzv., že křivka AS je mírně rostoucí.
Neokeynesiánský kompromis
Vznik po 2. Světové válce
rozlišuje varianty, kdy v krátkém období existují nebo neexistují volné zdroje.
Jestliže existují volné zdroje (práce, kapitálu,…), platí keynesiánské pojetí křivky AS (=křivka se nachází v tzv. keynesiánském poli)
Jestliže nejsou k dispozici volné zdroje, lze aplikovat křivku agregátní nabídky klasického pojetí (=klasické pole
Oba případy jsou krajní (extrémní), tzn., že ve skutečnosti se křivka AS nachází mezi těmito póly.
Motivy preference likvidity
Důchod
Motiv opatrnosti – chceme volné peněžní prostředky, abychom mohli reagovat na případné zdražování vody apod.
Ca + mpc + YD
spekulační motivy – koupím si akcie a očekávám, že cena půjde nahoru (peníze se mi ale neobjeví v investici)
I=S
Peníze
S postupem času lidé nechtěli používat jako platidlo krávy a ostatní naturálie
Začlo se tedy používat drahé kamenní – malá hmotnost, velká hodnota, daly se dělit, atd. …
Zlatý standard – Vyspělá podoba peněžního oběhu, ve kterém je hodnota měny příslušné země vymezena zákonem, jako určité pevně stanovené množství zlata a nebo bankovek směnitelných za zlato v určitém kurzu stanoveném zákonem (bude možné měnit domácí měnu za zlato)
Standard zlaté mince – oběh plnohodnotných zlatých mincí
Standard zlatého slitku – povinností je prodávat a tezaurovat zlato ve zlatých slitcích
Standard zlaté měny – monetární autorita směňovala domácí měnu za jinou, která podléhala zlatému standardu (měna byla definována množstvím zlata)
Zaniklo to prakticky v roce 1971, vypovězením brettonwoodských dohod USA.
Země měli různé teorie. Rozlišovali se na:
Nominalistické – dáme penězům zákonný oběh, preferuji, že jakýkoliv papír ze zákona bude oběžný
Metalistické
Monometalismus – spojuje vše jen se zlatem, jiný kov nepřipouští
limetalismus – připouští více kovů
Knapova peněžní teorie: vůbec nepotřebujeme zlato
Podstata peněz
množství
funkce důchodu
tržba peněz
posuzuje penězům reálnou hodnotu
Druhy peněz
komoditní – příjmáme zboží za zboží (=Barter)
hotovostní – nemají žádnou vazbu na zlato
kovové
papírové
bezhotovostní (žirální) – vklady
bez výpovědi – peníze s největší likviditou
s výpovědí
náhražky – šeky, směnky
Funkce peněz
měřítko hodnoty
prostředek směny
prostředek k tezauraci směny (k uchování hodnoty)
úvěrový prostředek
platební prostředek
zúčtovací jednotka
Členění peněz na peněžní agregáty u Centrální banky
M1= co musí CB nejvíce regulovat, aby nedošlo k inflaci, oběžní peníze(mince, bankovky), cestovní šeky
M2 = M1 + malá termínová depozita, dohody o krátkodobých odkupech aktiv, depozitní účty
M3 = M2 + velká termínová depozita, podíly na vzájemných fondech, termínová eurodolarová depozita
L = M3 + cenné papíry, státní obligace, CP státu, pokladniční poukázky (L=nejméně likvidní forma depozit)
Fisherova rovnice směny
vztah GNP k peněžním agregátům
vyrovnání toku výrobků a služeb a toku peněž k jejich nákupu
Y = rálný produkt
P = úroveň cenové hladiny
M = množství peněz v oběhu
V = rychlost obratu jedné peněžní jednotky
Úroveň cenové hladiny je zívislá
přímo úměrně na množství peněz v ekonomice a rychlosti obratu
nepřímo úměrně na objemu reálného produktu
Kdyby se ta rovnice nerovnala, vyvoláme inflaci nebo deficitní trh
Trh peněz
když se zvýší poptávka, zvýší se značně úrok – „drahé peníze“
Kdy žse zvýší nabídka peněz, dostaneme se na nižší úrokovou míru – „levné peníze“
Dilema centrálních bank
Kriterium peněžní zásoby
Udržení množství peněz v ekonomice
Jestliže se zvýší poptávka po penězích, zvýší se úrok, ale množství zůstane stále stejné
Kriterium úrokové míry
Konstantní úroková míra – pokud se zvýší poptávka a banka chce udržet úrokovou míru, musí připustit tvýšení množství peněz do oběhu
Expanze oživení – levnější úvěry
Může dojít k přeinvestování s odkladem placení – je to špatné – může dojít k inflaci
Pouze když se bude jednat o investice do reálné ekonomiky a zvýší se tím zaměstnanost, je to přípustné (=pouze když je velká nezaměstnanost a recesní deflační mezery)
Progres generování vkladů
Co nemůže udělat banka, udělá systém bank
´r = míra rezerv
PŘ: 10% PMR – vložíme 100
10kč jde do ČNB
90kč může banka použít třeba na úvěry
Dvoustupňová bankovní soustava
V ČR od 1990
ČNB – cedulová banka
Výhradním emitentem oběživa (papírových, kovových)
Až budeme mít EURO, bude emitovat (vytvářet) pouze ty Eura s českým rubem
Poskytuje úvěry bankám za příslušný diskont
Spravuje měnové rezervy
Reguluje činnost ostatních bank
Ostatní banky – komerční bankovnictví
Univerzální (poskytuje všechny služby (např. KB)
Specializované (hypoteční banky, …)
Peníze, inflace, úročitel, odúročitel
Úroková míra ČNB = diskontní sazba (nejdůležitější informace na bankovním trhu)
Mezibankovní ú.s.
Mezinárodní
FIBOR – F= Frankfurt
LIBOR – L= London
TIBOR – T= Tokio
NIBOR – N= New York
Prima Rate – pro velmi významného klienta banka půjčí jen o málo dráhž než sama nakoupila (podobné jako u disk. Sazby ČNB)
U nás jsou depozita úročena složeným úročitelem
N=čas
I= úrok p.a. (např 0,1 = 10%)
Odúročitel
Když rozhodujeme o budoucím CashFlow (tok peněz)
Fisherův efekt (f)
Trh práce, nezaměstnanost
Trh práce není pružný z hlediska pružnosti mezd
80% nabízí svojí pracovní sílu na trhu práce
Faktory nabídky práce
LA – lidé kteří jsou zaměstnaní
A-B – nedobrovolná nezaměstnanost (asi 70% nezaměstnaných v produktivním věku 18-65) – evidováni na úřadu práce
C – důchodový efekt – obvykle stačí mzda muže, ženy vychovávají děti atd….
Obrázek ukazuje, co se stane, když se mzdy nepřizpůsobují, aby vyčistily trh. Při příliš vysoké mzdě na úrovni WA je WA – A pracovníků zaměstnaných a A – B pracovníků nedobrovolně nezaměstnaných.
Od určité hranice mzdové sazby (bod C) se zvyšuje preference volného času před pracovní dobrou. Pod bodem C jsou nízké příjmy a ty znamenají i práci žen. S růstem reálné mzdy nabídka práce klesá.
Substituční efekt – lidé jsou na úkor svého volného času nabízet další práci
Nabídka práce:
Poptávka pro práci je dána: firmami, státem (policie, zdravotnictví, školství,…)
Determinanty ovlivňující trh práce
Počet obyvatelstva
Procento ekonomicky aktivních lidí
Dána pracovní doba
Konkurence na trhu práce
Čím menší kvalifikace a vetší možnost zapracování na podobné místo – tím menší mzdy – konkurence
Kompenzace mezd
Čistá ekonomická renta – mzda vysoce kvalifikovaných lidí, kteří nemají moc konkurentů
Lékaři, matematici – nekonkurenční trh
Učitelé, programátoři – konkurence
(kolik nám zbyde na útratu)
Míra nezaměstnanosti
U = počet lidí ev. Na úřadu práce
L = ekonomicky aktivní = skutečně zaměstnaní
Formy nezaměstnanosti
Frikční – krátkodobá nezaměstnanost (např. nelíbí se nám šéf, dám výpověď a za chvíli si najdu novou práci)
Cyklická – důsledek reálného hospodářského cyklu = výkyvy (př. Sklárny) a nebo při hospodářské krizi (př. ŠKODA – zastavuje vyýrobu)
Nižší zaměstnanost – nižší daňové příjmy do rozpočtu – ale potřebujeme vyšší transferové platby
Strukturální – nesoulad mezi nabídkou a poptívkou v důsledku změn
Vyčerpáme zdroje (např. při těžbě dojde surovina)
Je potřeba aktivní politika státu
Rekvalifikace
Vytváření nových pracovních sil
Vytváření nových průmyslových zón
Sezónní – není to považováno za nezaměstnanost, je to risk podnikatele (provozovatel
Vloženo: 1.07.2009
Velikost: 1,62 MB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Mohlo by tě zajímat:
Skupina předmětu Bmak1P - Makroekonomie 1
Reference vyučujících předmětu Bmak1P - Makroekonomie 1
Podobné materiály
- MAK - Makroekonomie - Makro vzorce grafy teria
- MAK - Makroekonomie - Makro vzorce,grafy
- MAK - Makroekonomie - 1-CZV Zkouška z makroekonomie skupina C (2)
- MAK - Makroekonomie - 1-CZV Zkouška z makroekonomie skupina C
- MAK - Makroekonomie - Makro skupina D (2)
- MAK - Makroekonomie - Makro skupina D
- Bmak1P - Makroekonomie 1 - Makro - nejdůležitější vzorečky
- MAK - Makroekonomie - Pomůcka na makro
- MAK - Makroekonomie - 6. Makroekonomická stabilizační hospodářská politika
- MAK - Makroekonomie - Makroekonomická rovnováha
- MAK - Makroekonomie - Makroekonomická stabilizacni politika
- Bmak1P - Makroekonomie 1 - Zápisky z makroekonomie
- FP - Finance podniku - Výpisky ze skript
- FT - Finanční trhy - Výpisky ze skript
- VM - Výpočetní metody - výpisky z přednášek
- KftP - Finanční trhy - výpisky
- KftP - Finanční trhy - Výpisky ze skript
- I1 - Informatika 1 - Zápisky ze cvik a přednášek
- KA - Knihovnické aplikace - Soubor přednášek z KA
- ZPC - Základy PC - Soubor přednášek
- DS_2 - Datové sklady - Výtah z přednášek
- AP_1 - Algoritmizace a programovací techniky - Soubor přednášek
- DS_2 - Datové sklady - Soubor přednášek co bdue na testu
- Bep1P - Ekonomika podniku 1 - výtah z přednášek
- FT - Finanční trhy - Pojmy ze skript
- PM - Podnikový management - přehled ze skript
- ZEP - Základy ekonomiky podniku - To nejdůle·itější ze skript
- ZM2 - Parametrické modelování - Pro/Engineer - Shrnutí ze skript
- ZPE - Základy podnikové ekonomiky - Vypracované otázky ze skript
- ZPE - Základy podnikové ekonomiky - Výtah ze skript
- DPFO - Daň z příjmu fyzických osob - Skripta
- EO - Elektronický obchod - Skripta pro EO
- FP - Finance podniku - Skripta FP
- MAK - Makroekonomie - 1 Skripta do makra
- MAK - Makroekonomie - Skripta do makra
- MPO - Manažerské poradenství - Skripta word
- VF - Veřejné finance - Skriptum VF 2007
- VM - Výpočetní metody - Skripta pracovní verze
- VPU - Vnitropodnikové účetnictví - Skripta scan
- ZOR - Základy optimalizace a rozhodování - Skripta 2004
- ZPE - Základy podnikové ekonomiky - Naskenovaná skripta
- KIB - Kryptografie a informační zabezpečenost - Skripta z jiných škol v ČJ
- NOP_2 - Nauka o podnikání - Naskenovaná skripta
- U1_1 - Základy účetnictví - Skripta pro účetnictví
- ZM - Základy marketingu - Starý skripta do marketingu Chalupský 1996
- MAK - Makroekonomie - Skripta
- U1_1 - Základy účetnictví - Skripta - upravené
- ZEP - Základy ekonomiky podniku - skripta výtah
- Bep1P - Ekonomika podniku 1 - skripta
- Bep1P - Ekonomika podniku 1 - skripta2
- KsopP - společenský styk a rétorika - skripta
- VF - Veřejné finance - skripta
- Bma2P - Matematika 2 - skripta
Copyright 2024 unium.cz