- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Hromadně přidat materiály
Makro - výpisky z přednášek a skript
Bmak1P - Makroekonomie 1
Hodnocení materiálu:
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiálAlternativní ekonomické systémy
= různé mechanismy, které může společnost použít k alokaci svých vzácných zdrojů.
Zvyková ekonomika – tradice, které starší předávají mladším (starověký Egypt, dnešní Indie)
Příkazová ekonomika - vláda plně rozhoduje o výrobě a rozdělování. Vláda: diktátorská nebo demokratická. Předepisuje lidem co mají dělat, vyrábět, jak se má vyrábět ocel, potraviny,… kdo má žít v chudobě, bohatství,…
Tržní ekonomika - o tázkách co, jak a pro koho rozhoduje systém cen, trhů, zisků a ztrát, pobídek a odměn. Firmy vyrábějí ty statky, které poskytují nejvyšší zisky (co), výrobními technikami, které mají nejnižší náklady (jak) spotřeba lidí vychází z jejich rozhodnutí, jak utratit mzdy a majetkové důchody, vytvářené jejich prací a vlastním majetkem (pro koho) – počátek kapitalismu v Anglii
Smíšená ekonomika – má prvky trhu, příkazů i zvyků. Nikdy neexistovala 100% zvyková, příkazová nebo tržní ekonomika. Všechny společnosti mají ekonomiku smíšenou.
Hranice produkčních možností
=maximální množství dvojice statků nebo služeb, která mohou být vyrobena danými zdroji příslušné ekonomiky.
Př: máslo a děla: Můžeme za rok vyrobit maximální množství másla, ale už nám nezbyde žádný zdroj na výrobu děl. Nebo můžem vyrobit za rok maximální počet děl a nezbyde nám už na máslo. To jsou dva extrémy. Mezi nimi se nachází mnoho jiných možností. Jsme ochotni vzát se určitého množství másla, můžeme mít určitý počet děl. Když se vzdáme ještě více másla, můžeme mít ještě více děl.
Efektivnost – Jestliže ekonomika operuje na hranici produkčních možností, vyrábí efektivně. Efektivnost znamená absenci plýtvání neboli co nejefektivnější využívání zdrojů ekonomiky k uspokojení potřeb a přání lidí.
Ekonomika vyrábí efektivně, když nemůže vyrábět více jednoho statku, aniž by vyráběla méně jiného statku.
Jestliže jsme pod hranicí produkčních možností, znamená to nevyužité zdroje a neefektivnosti (bod H)
Dostat se nad hranici produkčních možností, je nereálné (bod I)
Zákon klesajících výnosů
Vztah mezi vstupy a výstupy ve výrobním procesu
=když přidáváme postupně další dávky některých vstupů a přitom oudržujeme ostatní vstupy neměněné, budeme dostávat stále menší přírůstky výstupu.
Př: jestliže bude jeden zemědělec obdělávat stoarovou farmu, tak bude nějaký ten menší výnos, jestliže mu jich přidáme dalších pět, tak se výnos zvětší. Pole budou rychleji obdělaná atd. Jestliže přidáme dalších pár, pole budou ještě rychleji a lépe upravené, o dobytek se postarají atd. Jestliže tam ale přidáme dalších tisíc zemědělců, už výstup nebude takový. Budou se tam mačkat, pošlapou úrodu, denně třikrát zorají…. Všeho moc škodí.
Graf zákona klesajících výnosů
Počet PS
∑Q
Mezní produkt
Ř Produkt
0
0
1
2000
2000
2000
2
3000
1000
1500
3
3500
500
1167
4
3800
300
956
5
3900
100
780
Trh, Tržní mechanismus
Trh = zařízení, jehož prostřednictvím kupující a prodávající určitého zboží vstupují do vzájemných interakcí, aby učinili cenu zboží a množství, jež se nakoupí a prodá.
Když dáme dohromady nejrůznější trhy… trhy pšenice, automobilů, půdy, práce, kapitálů a všeho ostatního, vznikne tržní mechanismus, který nastolí rovnováhu cen a výroby.
Co, jak pro koho?
Typy trhů
Územní hlesidko
Místní – vztahuje se bezprostředně k určitému místu (jarmark, městský trh)
Národní – trh v rámci státního celku
Světové – projev skutečnosti, že autonomie národních trhů je jen částečná
Počet zboží
Dílčí – prodává se a kupuje jediný druh zboží
Agregátní – trh veškerého zboží
Předmět koupě a prodeje
Trh výrobních faktorů – půda, práce, kapitál
Trh peněz
Trh produktů – výrobky a služby
Neviditelná ruka trhu
=každý jednotlivec, který sobecky sleduje jen svůj vlastní prospěch, je veden jakoby neviditelnou rukou k tomu, aby napomáhal všeobecnému prospěchu.
Smith byl přesvědčen, že v tomto nejlepším možném světě by jakékoliv vměšování státu do volné konkurence bylo takřka jistě škodlivé.
Dokonalá konkurence
=žádná firma, ani žádný spotřebitel nedosahují takové velikosti, aby mohli sami ovlivnit tržní cenu
Př: trh pšenice: i největší obilní farma vyrábí jen zlomek světové produkce pšenice, a nemůže tedy ovlivnit cenu pšenice.
Tří podmínky dokonalé konkurence
Dokonalá informovanost kupujících o existenci a o cenách všech dodavatelů daného statku.
Nulové náklady na změnu dodavatele
Homogenní produkt = produkty, které jsou naprosto stejné.
Nedokonalá konkurence
=firma může ovlivnit cenu výrobků (např. monopol. Letecká společnost, ČD)
Společnost se může pohybovat pod hranicí svých produkčních možností – neefektivní ekonomika
Při dokonalé konkurenci bez tržních selhání dokáží trhy vyždímat z disponibilních zdrojů tolik užitečných statků a služeb, kolik je jen možné. Avšak tam, kde převládnou monopoly, znečištění životního prostředí a další tržní selhání, tam může dojít k zániku pozoruhodných efektivních vlastností neviditelné ruky.
Tři funkce vlády
=podpora efektivnosti, spravedlnosti a stability
Efektivnost
pokusy korigovat tržní selhání, jakým je monopol.
Vláda nepřijímá veškeré projevy monopolní moci jako nevyhnutelné. Od devadesátých let federální vláda zaváděla protimonopolní zákony i ekonomickou regulaci.
-záporné externality (Př: Firma používá vzácné zdroje, jako je čistý vzduch a vodu, aniž by platila lidem za to, že jejich vzduch nebo vodu znečistila)
Externality (efekty přelévání) – vyskytují se, když firmy nebo lidé přenášejí na jiné subjekty náklady nebo přínosy, aniž tyto jiné subjekty dostanou za náklady řádně zaplaceno anebo aniž za přínos přiměřeně platí
Státní regulace se snaží s různou mírou úspěchu udržet pod kontrolou takové externality, jako je znečišťování vody a vzduchu, povrchová těžba, nebezpečné odpady, závadné léky a potraviny, radioaktivní látky.
Spravedlnost
I nejefektivnější tržní systém může vést k nerovnosti (Př: kočka bohatého člověka dostane mléko, které potřebuje chudé dítě pro své zdraví)
Stát dohlíží na důchodové nerovnosti, které mohou být politicky nebo eticky nepřijatelné
Opatření
Progresivní zdanění – vláda odebere větší díl důchodu bohatým, než chudým. (Př: důchodové, dědické daně)
Transferové platby – platby, za které lidé nemusí poskytovat žádné služby (pomoc pro osobny pokročilejšího věků, slepé, tělesně postižené, pro lidi s malými dětmi, pojištění proti nezaměstnanosti). Vláda též někdy poskytuje lidem s nízkými důchody potravinářské lístky, dotuje lékařskou péči a poskytuje levné bydlení.
Stabilita
Vláda napomáhá ekonomické stabilitě
Kapitalismus byl od svého vzniku postihován vysokou inflací a nezaměstanosti.
Opatrným používáním peněžních a fiskálních pravomocí vlády lze ovlivňovat úroveň produktu, nezaměstnanosti a inflace.
Fiskální pravomoce vlády: daně a státní výdaje
Monetární pravomoce: regulace bank a finančního systému za účelem určování nabídky peněz,m úrokových sazeb a úvěrových podmínek.
Zdroje nedostatků
Nákladové podmínky – úspory z rozsahu- každá firma se snaží řešit optimálně, racionálně výrobu, nejmenší náklady na jeden výrobek, management atd…, z toho pak vyplývá nejefektivnější provozní velikost firmy (fúze) až po vznik event. Oligopolu, monopolu.
Překážky v konkurenci
Právní omezení
Patenty (autor investice má dočasné monopolní postavení)
Omezení vstupu – plyn, voda, elektrika, odpadky,…
Cla, kvóty – silné omezení vstupu na domácí trh. Cena výrobku je pak mnohem vyšší.
Diferenciace produktu / monopolistická konkurence – zvyšuje stupeň monopolu
Situace, kdy by mohl fungovat tržní mechanismus, ale nefunguje
Firma nás přesvědčí, že její výrobek je prostě nejlepší- Přitom lidi by se při tržním mechanismu měli ohlížet na to, co je nejlevnější, aby uspokojili svou potřebu.
Agregátní nabídka a agregátní poptávka
Agregátní nabídka (AS)
=vyjadřuje celkovou nabídku zboží a služeb v ekonomice, vyjádřenou v peněžní podobě
Vztahuje se k rozsahu celkového národního produktu, který firmy v daném období vyrábějí a prodávají
Závisí na cenové úrovni, na výrobní kapacitě firem a na úrovni nákladů
Firmy by rády prodaly vše co mohou vyrobit, za vysoké ceny. Za určitých podmínek se však mohu ceny a úroveň výdajů snížit, a tak firmy získají prodejem méně, než odpovídá jejich kapacitě.
Nerozhodující vztah k nabídce mají VSTUPY (jakmile dojde k nárustu cen vstupů, kledá nabídka)
Změna je regulována technickými a inovačními změnami
Důležitá je i preference vkusu
Růst AS
Poklesem výrobních nákladů
Technickými, technologickými, inovačními změnami
Hospodářskou politiku státu (např. daňové úlevy a jiné impulsy pro investice a podnikání)
Pokles AS
Růstem výrobních nákladů (např. v důsledku růstu cen vstupů)
Stagnací produktivity práce a kapitálu
Zásahy státu (např. zvýšení daní,…)
Pružnost AS
AS má schopnost reagovat na cenové změny
Krátkodobá agregátní nabídka (AS1)
Existují-li v ekonomice volné zdroje (půdy, práce a kapitálu), stoupá AS mírně vpravo
Odráží závislos mezi cenovou hladinou a produktem v období jednoho roku nebo dvou let
Když se úroveň agregátní poptávky zvyšuje, jsou firmy ochotny nabízet stále více výstupu, jestliže mohou s růstem výstupu zvyšovat také své ceny.
Firmy mají určité náklady, které jsou v krátkém období fixní, tak je pro ně výhodné, zvyšovat ceny a prodávat dodatečný výstup.
Dlouhodobá agregátní nabídka (AS2)
Křivka AS je vertikální, jestliže představuje potenciální produkt neboli výstup ekonomiky při plné zaměstnanosti, tzn., nejsou k dispozici volné zdroje
Agregátní poptávka (AD)
=součet poptávky (výdajů) jednotlivých spotřebitelů po zboží a službách
=transformace důchodů na spotřební a investiční výdaje
Agregátní výdaje
Celková suma výdajů na statky a služby – součet spotřeby ( C)
Vládní výdaje na zboží a služby (G)
Hrubé soukromé investice (I)
Reinvestice (např. koupím novou mašinu za starou rozbitou)
Čisté investice – investice navíc
Investice bytů a nemovitostí
NEPATŘÍ sem : portfoliové investice
Čísté vývozy (Export – Import) – (X)
Y = C+I+G+X
= velikost čistého národního produktu, který by byl vyroben při každé všeobecné úrovni cen
Substituční efekt – příliš vysoké ceny (snažíme se nahradit zboží substitutem – náhrada kvalitního zboží za méně kvalitní)
Důchodový efekt – nízké reálné důchody, klesá poptávka – omezení spotřeby
Růst AD
Růstem důchodů (popř. poklesem sklonu k úsporám)
Podporou spotřeby nebo investic (např. daňové úlevy, nízké úrokové sazby na úvěry,…)
Racionální očekávání zvýšení inflace (př: dokud mají peníze cenu, rychle si koupím auto)
Zvyšují se zisky firem
Množství peněz v oběhu
Zvyšování státních výdajů
Populační exploze
Pokles AD
Poklesem zájmu, počtu kupujících
Poklesem důchodů (popř. větší sklon k úsporám
Omezování spotřeby a investic zásahy státu (např. zvýšení daní, …)
3 stavy ekonomiky
Makroekonomická rovnováha
E – bod rovnováhy
K makroekonomické rovnováze dochází při takové cenové hladině, kdy firmy o své vůli vyrábějí a prodávají produkt Q=3000 a kupující si přejí nakoupit právě toto množství
Nalézáme reálný GDP a cenovou hladinu, která by uspokojovala kupující i prodávající.
Recesní deflační mezera
Hluboko pod hranicí produkčních možností
Inflační mezera
Vysoké ceny, inflace
Způsobuje to zvyšování státních zakázek
Různé sklony křivek
Př:
chleba : ten já budu kupovat pořád, protože je potřeba a je jedno kolik bude stát – sklon se mi téměř nemění
Knihy: kupuji jen zřídka, sklony mohou být různé
Konkurenční trh
Stoupne-li poptávka, mírně se zvýsí cena a více se zvýší množství.
Nabídkový šok
=znázorněný jako prudký posund křivky AS vzhůru, má za následek vyšší ceny a současně snížení produktu. Nabídkové šoky proto vedou ke zhoršování, pokud jde o všechny hlavní cíle makroekonomické politiky.
Důsledkem prudkého zvýšení cen ropy, surovin a práce, bylo zvýšení nákladů pro podnikatele. V důsledku výšších cen ropy a dalších vstupů si firmy účtovali více. – rovnováha se z E1 posunula do E2 – nižší produkt a vyšší ceny.
Měření výkonnosti ekonomiky, domácí produkt, národní důchod
GDP = suma všech finálních výrobků a služeb vyrobených a poskytnutých v ekonomice za určité období (obvykle 1 rok)
Součet korunové hodnoty spotřeby, investic, vládních nákupů a čistých vývozů
Růst cenové hladiny a závislost na inflaci jsou dalším faktorem, který může ukazatel GDP zkreslit – porovnáváme-li hmotné a peněžní výsledky
Nominální GDP – ukazatel v běžných, tržních (skutečných) cenách daného roku
Reálný GDP – ukazatel ve srovnatelných (stálých) cenách (např, cenách určitého výchozího, základního roku). To znamená, že se v ukazateli neprojevuje inflace. Zvýšení reálného GDP ukazuje zvýšení fyzického objemu produktu během určitého období a vylučuje zvýšení cen
Celý svět používá ceny z roku 1989 (ceny výchozího roku – rok nula)
ČR používá ceny z roku 1994 (ceny výchozího roku – rok nula)
HDP – teritoriální produkce na území ČR (produkty i od zahraničních firem)
HNP – národnostní produkce i mimo ČR (produkty jen z národ. kapitálu – domácí firmy)
Měření cenové hladiny
Výcházíme z cenových indexů
Index spotřebitelských cen (CPI)
Koš (tržní) spotřebitelských statků a služeb (asi 370 položek)
Q…. množství
P…. cena (P0-předchozí rok, P1-současný)
Index cen výrobců (PPI)
Zahrnuje asi 3400 položek a měří ceny na prvním stupni výroby
V dlouhodobém horizontu indexy PPI a CPI většino odrážejí stejnou míru inflace, avšak krátkodobě index PPI často signalizuje nadcházející změny v CPI.
Implicitní cenový deflátor (IPD, ICD)
Není vypočítán přímo, ale dělením nominálního a reálného produktu
Y … finální produkt
P … cena
ICD – nejširším cenovým indexem, pokrývá veškerý výstup včetě spotřebního zboží, investičních statků a vládních služeb
Hodnota ICD odráží jak změnu cen, tak i reakci trhu na tyto cenové změny, která se projevuje změnou spotřebních výdajů
Deflátor GDP se používá pro úpravu nominální hodnoty výstupu a změnu cenových hladin
Výhodou ICD – odráží všeobecnou cenovou úroveň, na rozdíl od indexu spotřebitelského nebo indexu cen výrobců, které jsou užší a zahrnují méně položek
Nevýhodou je jeho pracnost v získání dat o veškerých statcích produkovaných v ekonomice. Explicitní
Vloženo: 1.07.2009
Velikost: 1,62 MB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Mohlo by tě zajímat:
Skupina předmětu Bmak1P - Makroekonomie 1
Reference vyučujících předmětu Bmak1P - Makroekonomie 1
Podobné materiály
- MAK - Makroekonomie - Makro vzorce grafy teria
- MAK - Makroekonomie - Makro vzorce,grafy
- MAK - Makroekonomie - 1-CZV Zkouška z makroekonomie skupina C (2)
- MAK - Makroekonomie - 1-CZV Zkouška z makroekonomie skupina C
- MAK - Makroekonomie - Makro skupina D (2)
- MAK - Makroekonomie - Makro skupina D
- Bmak1P - Makroekonomie 1 - Makro - nejdůležitější vzorečky
- MAK - Makroekonomie - Pomůcka na makro
- MAK - Makroekonomie - 6. Makroekonomická stabilizační hospodářská politika
- MAK - Makroekonomie - Makroekonomická rovnováha
- MAK - Makroekonomie - Makroekonomická stabilizacni politika
- Bmak1P - Makroekonomie 1 - Zápisky z makroekonomie
- FP - Finance podniku - Výpisky ze skript
- FT - Finanční trhy - Výpisky ze skript
- VM - Výpočetní metody - výpisky z přednášek
- KftP - Finanční trhy - výpisky
- KftP - Finanční trhy - Výpisky ze skript
- I1 - Informatika 1 - Zápisky ze cvik a přednášek
- KA - Knihovnické aplikace - Soubor přednášek z KA
- ZPC - Základy PC - Soubor přednášek
- DS_2 - Datové sklady - Výtah z přednášek
- AP_1 - Algoritmizace a programovací techniky - Soubor přednášek
- DS_2 - Datové sklady - Soubor přednášek co bdue na testu
- Bep1P - Ekonomika podniku 1 - výtah z přednášek
- FT - Finanční trhy - Pojmy ze skript
- PM - Podnikový management - přehled ze skript
- ZEP - Základy ekonomiky podniku - To nejdůle·itější ze skript
- ZM2 - Parametrické modelování - Pro/Engineer - Shrnutí ze skript
- ZPE - Základy podnikové ekonomiky - Vypracované otázky ze skript
- ZPE - Základy podnikové ekonomiky - Výtah ze skript
- DPFO - Daň z příjmu fyzických osob - Skripta
- EO - Elektronický obchod - Skripta pro EO
- FP - Finance podniku - Skripta FP
- MAK - Makroekonomie - 1 Skripta do makra
- MAK - Makroekonomie - Skripta do makra
- MPO - Manažerské poradenství - Skripta word
- VF - Veřejné finance - Skriptum VF 2007
- VM - Výpočetní metody - Skripta pracovní verze
- VPU - Vnitropodnikové účetnictví - Skripta scan
- ZOR - Základy optimalizace a rozhodování - Skripta 2004
- ZPE - Základy podnikové ekonomiky - Naskenovaná skripta
- KIB - Kryptografie a informační zabezpečenost - Skripta z jiných škol v ČJ
- NOP_2 - Nauka o podnikání - Naskenovaná skripta
- U1_1 - Základy účetnictví - Skripta pro účetnictví
- ZM - Základy marketingu - Starý skripta do marketingu Chalupský 1996
- MAK - Makroekonomie - Skripta
- U1_1 - Základy účetnictví - Skripta - upravené
- ZEP - Základy ekonomiky podniku - skripta výtah
- Bep1P - Ekonomika podniku 1 - skripta
- Bep1P - Ekonomika podniku 1 - skripta2
- KsopP - společenský styk a rétorika - skripta
- VF - Veřejné finance - skripta
- Bma2P - Matematika 2 - skripta
Copyright 2024 unium.cz