- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Hromadně přidat materiály
Základy obecné pedagogiky a diag.
BPSO - Pedagogická psychologie
Hodnocení materiálu:
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiálVYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ
FAKULTA ELEKTROTECHNIKY A KOMUNIKAČNÍCH
TECHNOLOGIÍ
Doplňující pedagogické studium
akademický rok 2005/2006
ZÁKLADY OBECNÉ
PEDAGOGIKY A DIDAKTIKY
Zpracováno pro potřeby posluchačů DPS
Mgr. Petra Boková
Vysoké učení technické v Brně
Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií
Údolní 244/53, 602 00 Brno
Telefon: 541 146 304, 541 146 324
e-mail: bokova@feec.vutbr.cz
http:// www.feec.vutbr.cz/studium/dps/index.php.cz
Rev.11.2005
OBSAH
1 OBECNÁ PEDAGOGIKA ................................................................................... 5
1.1 PŘEDMĚT PEDAGOGIKY.................................................................................................................. 5
1.2 VÝCHOVA.............................................................................................................................................. 5
1.2.1 FUNKCE VÝCHOVY......................................................................................................................... 6
1.2.2 VÝCHOVNÉ CÍLE ............................................................................................................................. 6
1.2.3 FORMY VÝCHOVY .......................................................................................................................... 7
1.2.4 SLOŽKY VÝCHOVY......................................................................................................................... 8
1.2.5 VÝCHOVNÉ PROSTŘEDKY ............................................................................................................ 9
1.2.6 VÝCHOVNÉ METODY ................................................................................................................... 10
1.3 VYUŽITÍ PEDAGOGIKY................................................................................................................... 10
1.4 VÝZNAMNÁ TÉMATA PEDAGOGIKY.......................................................................................... 11
1.5 VZTAH PEDAGOGIKY K OSTATNÍM VĚDÁM........................................................................... 11
1.6 DISCIPLÍNY PEDAGOGIKY ............................................................................................................ 12
1.7 PEDAGOGICKÝ VÝZKUM A JEHO METODY ............................................................................ 14
1.8 ZÁKLADNÍ PEDAGOGICKÉ DOKUMENTY................................................................................ 15
1.9 VZDĚLÁVACÍ PROGRAMY............................................................................................................. 16
1.10 SPRÁVA A SAMOSPRÁVA ČESKÉHO ŠKOLSTVÍ ..................................................................... 17
1.11 VZDĚLÁVACÍ SYSTÉM V ČR.......................................................................................................... 19
2 OBECNÁ DIDAKTIKA ...................................................................................... 20
2.1 ČINITELÉ VÝUKY ............................................................................................................................. 20
2.1.1 ŽÁK SEKUNDÁRNÍ ŠKOLY .......................................................................................................... 20
2.1.1.1 Adolescence - „bouře a vzdor“................................................................................................. 21
2.1.1.2 Vývoj inteligence v období dospívání ...................................................................................... 21
2.1.1.3 Identita a učení ......................................................................................................................... 21
2.1.1.4 Identita a subkultury mládeže...................................................................................................22
2.1.1.5 Socioekonomická diferenciace žáků......................................................................................... 22
2.1.1.6 Nadaný žák ve výuce................................................................................................................ 22
2.1.1.7 Handicapovaný žák .................................................................................................................. 24
2.1.1.8 Žák jiného etnika, žák s jiným mateřským jazykem................................................................. 25
2.1.1.9 Problematika romského etnika ................................................................................................. 25
2.1.2 UČITEL VE VÝUCE ........................................................................................................................ 26
2.1.2.1 Kompetence učitele .................................................................................................................. 26
2.1.2.2 Vybrané aspekty učitelského povolání ..................................................................................... 27
2.1.3 UČIVO............................................................................................................................................... 28
2.1.3.1 Základní kategorie učiva, přístupy k učivu............................................................................... 28
2.1.3.2 Problematika kurikula .............................................................................................................. 29
2.1.3.3 Konkretizace učiva v pedagogických dokumentech................................................................. 30
2.1.4 FAKTORY PROSTŘEDÍ.................................................................................................................. 31
2.1.4.1 Rodina ...................................................................................................................................... 31
2.1.4.2 Škola......................................................................................................................................... 33
2.1.4.3 Vrstevníci, mimoškolní aktivity, média.................................................................................... 34
2
2.2 TEORETICKÉ ZÁKLADY VYUČOVÁNÍ A UČENÍ ..................................................................... 35
2.2.1 VÝUKOVÉ METODY...................................................................................................................... 35
2.2.2 ORGANIZAČNÍ FORMY VÝUKY ................................................................................................. 37
2.2.3 MATERIÁLNÍ DIDAKTICKÉ PROSTŘEDKY .............................................................................. 40
2.2.4 VÝUKOVÉ CÍLE A JEJICH TAXONOMIE.................................................................................... 42
2.2.4.1 Taxonomie výukových cílů...................................................................................................... 43
2.2.5 UČEBNÍ ÚLOHY VE VÝUCE A JEJICH TAXONOMIE............................................................... 44
2.2.6 DIDAKTICKÉ PRINCIPY................................................................................................................ 46
2.3 PROJEKTOVÁNÍ, REALIZACE A EVALUACE VÝUKY............................................................ 47
2.3.1 PROJEKTOVÁNÍ VÝUKY ..............................................................................................................49
2.3.1.1 Příklady příprav na vyučovací jednotku................................................................................... 51
2.3.2 REALIZACE VÝUKY...................................................................................................................... 53
2.3.2.1 Motivace žáků k učení.............................................................................................................. 53
2.3.2.2 Komunikace ve výuce, pedagogická komunikace.................................................................... 55
2.3.2.3 Vedení žáků v průběhu výuky.................................................................................................. 57
2.3.3 KÁZEŇ VE VÝUCE......................................................................................................................... 59
2.3.3.1 Příčiny nekázně ve škole .......................................................................................................... 60
2.3.3.2 Kázeňské prostředky ................................................................................................................ 61
2.3.3.3 Šikana....................................................................................................................................... 62
2.3.4 HODNOCENÍ VÝSLEDKŮ VÝUKY .............................................................................................. 62
2.3.4.1 Typy hodnocení........................................................................................................................ 63
2.3.4.2 Diagnostika vzdělávacích výsledků žáka ................................................................................. 64
3 DĚJINY PEDAGOGICKÝCH SYSTÉMŮ.......................................................... 66
3.1 POČÁTKY VÝCHOVY V DĚJINÁCH LIDSTVA........................................................................... 66
3.1.1 NĚKTERÉ TYPY STAROVĚKÉ VÝCHOVY................................................................................. 66
3.1.2 IDEÁLY ANTICKÉ VÝCHOVY ..................................................................................................... 66
3.2 STŘEDOVĚKÁ VÝCHOVA............................................................................................................... 68
3.2.1 POČÁTKY VÝCHOVY VE STŘEDOVĚKU .................................................................................. 68
3.2.2 SCHOLASTIKA A STŘEDOVĚKÉ UNIVERZITY........................................................................ 68
3.3 PEDAGOGICKÉ SMĚRY V OBDOBÍ RENESANCE .................................................................... 69
3.4 REFORMAČNÍ A PROTIREFORMAČNÍ PEDAGOGIKA........................................................... 69
3.4.1 REFORMAČNÍ PEDAGOGIKA ...................................................................................................... 69
3.4.2 PROTIREFORMAČNÍ PEDAGOGIKA........................................................................................... 70
3.5 PEDAGOGIKA JANA AMOSE KOMENSKÉHO (1592 – 1670) ................................................... 70
3.6 NOVODOBÁ PEDAGOGIKA ............................................................................................................ 72
3.7 EVROPSKÁ PEDAGOGIKA 19. STOLETÍ ..................................................................................... 73
3.8 ANGLOSASKÁ PEDAGOGIKA PŘELOMU 19. - 20. STOLETÍ.................................................. 75
3.9 PEDAGOGICKÉ SMĚRY 20. STOLETÍ .......................................................................................... 75
3.10 ALTERNATIVNÍ ŠKOLY .................................................................................................................. 77
3.11 NOVODOBÁ ČESKÁ ŠKOLA A PEDAGOGIKA......................................................................... 79
3.11.1 VÝVOJ ČESKÉHO ŠKOLSTVÍ .................................................................................................. 79
3.11.2 VÝZNAMNÍ PŘEDSTAVITELÉ NOVODOBÉ ČESKÉ PEDAGOGIKY................................. 80
4 SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA.............................................................................. 82
3
4.1 KLASIFIKACE SPECIÁLNĚ PEDAGOGICKÝCH DISCIPLÍN.................................................. 82
4.2 ZÁKLADNÍ POJMY SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKY ........................................................................ 82
4.3 PEDAGOGICKO – PSYCHOLOGICKÝ PORADENSKÝ SYSTÉM V ČR ................................. 84
4.4 LOGOPEDIE ........................................................................................................................................ 84
4.4.1 KLASIFIKACE PORUCH KOMUNIKAČNÍCH SCHOPNOSTÍ ................................................... 85
4.5 OFTALMOPEDIE ............................................................................................................................... 88
4.6 PSYCHOPEDIE ................................................................................................................................... 89
4.7 SOMATOPEDIE .................................................................................................................................. 91
4.8 ETOPEDIE............................................................................................................................................ 92
4.9 PARCIÁLNÍ NEDOSTATKY - SPECIFICKÉ VÝVOJOVÉ PORUCHY UČENÍ ....................... 95
4
OBECNÁ PEDAGOGIKA
1.1 PŘEDMĚT PEDAGOGIKY
Předmětem obecné pedagogiky je výchova ve všech jejích formách, obsazích i vztazích
(Průcha, 1997).
Výsledkem výchovného působení je vzdělání, které může být:
všeobecné x odborné (široký rozhled v oblasti přírodních a společenských věd x
příprava na vykonávání konkrétních pracovních činností)
teoretické x praktické (vytvoření systému informací o jevech a zákonitostech x
aplikace vědomostí do pracovních dovedností a návyků)
materiální x formální (soubor vědomostí, dovedností a návyků x souhrn schopností,
umožňující žákovi osvojení vědomostí a dovedností)
dle profesionální přípravy: lékařské, právnické, pedagogické, aj.
Pedagogiku můžeme chápat jako normativní teorii (teorii vycházející z praxe a praxi
sloužící, v níž je zakotvena určitá složka předpisovosti, normovanosti, ideálu nebo vzoru)
nebo jako explorativní (je založena na výzkumu a poznatcích jím produkovaných) a
explanační teorii (slouží k objasňování identifikaci jevů edukační reality, poskytuje výklad o
struktuře a fungování těchto jevů) (Průcha, 2000).
Moderní pedagogika se zabývá teoretickým objasňováním a empirickým zkoumáním
edukační reality, která se skládá z:
edukačního prostředí (geografické, demografické, sociální, politické, ekonomické
podmínky, v nichž probíhají edukační procesy ve školách)
subjektů a objektů edukace (učitelé a žáci)
obsahů edukace (kurikulární dokumenty)
edukačních procesů (činnosti probíhající v určitém psychosociálním klimatu a
fyzikálním prostředí)
výsledků edukace (vědomosti, dovednosti, hodnotový systém žáka ad.)
1.2 VÝCHOVA
Termínu výchova užíváme ve dvou významech:
v užším slova smyslu se jedná o zformování morálky jedince (formování jeho
postojů ke skutečnosti, které následně ovlivňují jeho potřeby, zájmy a chování)
v širším slova smyslu jde o veškeré intencionální působení na člověka s cílem
zformovat jeho osobnost, což předpokládá skloubení výchovy (v užším slova
smyslu) se vzděláváním (systematický rozvoj intelektuálních i motorických,
obecných i systematických vědomostí, dovedností, návyků a schopností jedince)
1) Výchova je cílevědomé, záměrné, soustavné a organizované působení na člověka. 2) Při
výchově je vždy účasten vychovávající, vychovávaný a obsah toho, čemu se vyučuje a učí.
3) Výchova má svou účelovost, jež je vyjádřena jejími cíli.
5
Mezi výchovou a společností vždy existovala hluboká vazba. Výchova byla determinována
ideály společnosti, ekonomikou, sociálně-politickým uspořádáním a kulturou.
K obecným rysům výchovy patří permanentní charakter (celoživotní rozvoj osobnosti,
spojení heteroedukace (výchova druhou osobou) se sebevýchovou), univerzálnost (dotýká se
každého a v každé životní situaci) a její mnohostrannost orientace (příprava pro základní
sociální role, rozvoj základních fyzických a psychických kvalit jedince, rozvoj jedince
v jednotlivých oblastech kultury ).
1.2.1 FUNKCE VÝCHOVY
Funkce výchovy nacházíme 1) v přípravě k sociálním rolím, 2) v rozvoji základních
kvalit osobnosti a 3) ve vedení člověka v kulturních oblastech.
1) Příprava k sociálním rolím
Sociální roli lze definovat jakožto očekávaný způsob chování člověka, svázaný s určitým
sociálním statutem. Jedná se o předem určené chování, přijaté pravidlo chování, např. sociální
role občana, rodiče, partnera, zaměstnance, aj. Pozitiva sociálních rolí vidíme v: 1) usnadnění
výkladu lidského chování (např. žena spěchá z práce domů – tzn. že je v roli matky a
manželky), 2) možnosti předvídání určitého jednání, 3) možnosti sociální kontroly (víme, jak
se má „žák“ chovat a podle tohoto modelu ho mohu kontrolovat). Sociální role však mají i svá
negativa, např. konformismus, který svazuje naši osobitost. Výchova by v tomto smyslu měla
jedince připravit na roli: občana, pracovníka, tvůrce a ochránce životního prostředí, partnera a
rodiče, účastníka kulturního života, uživatele a tvůrce hodnot, uživatele volného času a
účastníka dopravy.
2) Rozvoj základních kvalit osobnosti je otázkou rozšíření vědomostí a zájmů, rozvoje
vědomostí, získání návyků a vhodných postojů ke skutečnosti.
3) Vedením člověka v kulturních oblastech se myslí výchova k určitým kulturním
hodnotám, neboť mezi společností a kulturou je úzké spojení. Kultura pak nabývá formy
hodnot materiálních (strava, bydlení, odívání, práce, hmotná umělecká díla – obrazy, šperky,
cennosti, stavby,atd.), duchovních a sociálních (sociální role,..).
1.2.2 VÝCHOVNÉ CÍLE
Výchozí pedagogickou kategorií je výchovný cíl. Řešit výchovu znamená zabývat se
otázkou výchovných cílů. Cíle ukazují určitý směr výchovy, představují předpokládaný vztah
ke kterému směřujeme, který můžeme, ale i nemusíme naplnit. Z výchovných cílů vyplývají
výchovné prostředky, principy, metody i formy. Cíle jsou tak podmíněny historicky, kulturně
i společensky (Lédlová, 2003).
Cíle rozlišujeme v kategoriích jejich polarit:
1. individuální (stanoveny s ohledem na jednotlivce) x
sociální (vychází ze společenských, skupinových požadavků)
2. obecný (všeobecný rozvoj jedince) x
specifický (rozvoj konkrétních dovedností, schopností)
3. materiální (konkrétní učivo zobrazit do konkrétních vědomostí) x
formální (osvojení si formálních schopností souvisejících se všeobecným rozvojem
jedince)
4. adaptační (přizpůsobení se stávajícím životním podmínkám) x
6
anticipační (rozvoj schopnosti předjímat a připravit se na budoucí životní a pracovní
podmínky, které se prudkým rozvojem civilizace neustále mění)
5. teoretický (získání vědomostí) x
praktický (získání dovedností a návyků pro řešení konkrétních úkolů)
6. autonomní (zrcadlí zájem samotného jedince) x
heteronomní (cíl pro jedince konstruuje jeho škola, rodiče, výchovný systém, je
stanoven z vnějšku)
Systém výchovných a vzdělávacích cílů:
obecný cíl
kognitivní cíl hodnotový cíl operační cíl
konkrétní cíl
Kognitivní cíle souvisejí s nabýváním vědomostí. Hodnotové cíle jsou spjaty s hodnotami
jedince a jejich hierarchií. Operační cíle se týkají osvojení konkrétních dovedností, návyků a
modelů chování.
Dobře stanovený výchovný cíl vykazuje řadu vlastností:
1. cíl je popsatelný a sdělitelný
2. obsah cíle se realizuje v čas
Vloženo: 28.04.2009
Velikost: 1,42 MB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Copyright 2024 unium.cz