- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Hromadně přidat materiály
vypracovane okruhy ke zkousce
BRPV - Rádiové přijímače a vysílače
Hodnocení materiálu:
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiálRádiové přijímače a vysílače – okruhy ke zkoušce
Základní parametry:
Q: Citlivost omezená šumem a jak se měří
Je definovaná jako minimální úroveň vstupního signálu dávající na výstupu přijímače standardní výkon dosažený při předem stanoveném odstupu signálu od rušivého pozadí. Měřící signál musí mít pro modulaci AM modulační kmitočet fmod = 400 Hz a hloubku modulace m = 30%. Pro úzkopásmovou FM se používá fmod = 1 kHz a zdvih Δf = 3 kHz. Měření citlivosti omezené šumem neboli citlivosti pro poměr S/N může být uskutečněno podle obrázku:
Nejprve se přepne přepínač S1 do dolní polohy. Při zapnuté modulaci se nastaví regulací hlasitosti pomocí voltmetru 1 příslušná hodnota standardního výstupního výkonu. S1 se přepne do horní polohy a při vypnuté modulaci generátoru se voltmetrem 2 změří výstupní šum. Pak se přepínač znovu přepne do dolní polohy a zapne se modulace signálního generátoru. Pomocí cejchovaného zeslabovače se nastaví výchylka voltmetru 2 na stejnou hodnotu, kterou ukazoval v předchozím kroku. Na zeslabovači se pak odečte o kolik dB převyšuje výkon signálu výkon šumu. Výstupní napětí generátoru odpovídá citlivosti přijímače pro odstup S/N daný zeslabovačem.
Kde D je výkon zkreslujících složek
Q: Selektivita: jednosignálová, blízká, vzdálená
Selektivitou přijímače rozumíme jeho schopnost vybrat ze směsice signálů, lišících se navzájem kmitočty i úrovněmi napětí, signál užitečný (žádaný). Pomocí jednoho signálu můžeme změřit tzv. jednosignálovou křivku selektivity, což je v podstatě závislost modulu přenosu napětí na kmitočtu naladění přijímače. Jednosignálové selektivitě se někdy říká selektivita pasivní. Pomocí dvou nebo více generátorů se pak určuje vícesignálová selektivita označovaná jako selektivita aktivní, účinná nebo efektivní. Jednosignálová selektivita v podstatě vyjadřuje linearizované vlastnosti přijímače, vícesignálová nás informuje o jeho vlastnostech nelineárních.
Q: Kombinační kmitočet
Přivedeme-li na vstup nelineárního dvojbranu alespoň dva signály s odlišnými kmitočty
f1 a f2 objeví se na jeho výstupu kromě signálů s kmitočty f1 a f2 a jejich harmonických i
signály s kmitočty kombinačními fk, popsané obecně vztahem fk = mf1 + nf2, kde m a n jsou
celá čísla. Přitom prosté řazení čísel m a n spolu s příslušnými znaménky se označuje jako vid
kombinačního produktu a součet absolutních hodnot čísel m a n značí tzv. řád kombinačního
produktu.
Pokud tyto produkty vzniknou ve vstupních obvodech přijímače, ne všechny budou
rušivé. Nejnebezpečnější jsou produkty lichých řádů, z nichž největší úroveň mají kombinační
složky třetího řádu. Součtové produkty jsou kmitočtově tak odlehlé, že se jimi nemusíme
zabývat, rušit budou tedy produkty rozdílové. Z nich největší úroveň mají kombinační složky
o kmitočtech 2f1- f2 a 2f2 - fl, které bývají v literatuře označovány jako IMD3.
Q: Jak je definován dynamický rozsah – DR a jak SFDR a co to je
DR - lineární dynamický rozsah proměřované části přijímače
SFDR - dynamický rozsah přijímače bez intermodulačního zkreslení, neboli rozsah vstupních signálů, pro který jsou intermodulační složky třetího řádu maximálně na úrovni šumu.
Q: Křížová modulace
Nežádoucí přenos modulace z rušivé modulované nosné(AM, FM, …) na žádanou nosnou při současném příjmu obou vln.
Obvodové řešení:
Q: Jak se změní přeladění vstupního obvodu, činitel přeladění, str. 32
Selektivní okruhy vstupních obvodů se přelaďují buď plynule, pak mluvíme o přelaďování, nebo skokově, pak mluvíme o přepínání rozsahů. Přeladitelnost je charakterizovaná činitelem přeladění
kde fmin a fmax jsou krajní kmitočty přeladění přijímače. Velikost činitele kp je omezena jednak
možnými změnami ladícího prvku C nebo L, jednak skutečností, že při přelaďování kmitavého okruhu v širokém kmitočtovém rozmezí se výrazně mění jeho parametry. Proto je
činitel přeladění v praxi omezen na hodnotu, kp ≤ 1,2 ÷ 3. Větší přeladění je pak uskutečňováno rozdělením pásma na několik podrozsahů.
Q: Standardní umělá anténa – co to je a k čemu slouží
Aby bylo možné vzájemně porovnávat vlastnosti rozhlasových přijímačů pro zmíněná kmitočtová pásma, byla definována tzv. standardní umělá anténa (SUA)
Při přelaďování přijímače se mění vlivem změny kmitočtu reálná i imaginární část impedance antény. Reálná část vstupní obvod přijímače tlumí, tedy zmenšuje dosažitelné Q, imaginární část selektivní obvod rozlaďuje….
Q: Rozdíl mezi dílčí a úplnou rezonancí
Dílčí rezonance: Proud v sekundáru je čistě reálný a impedance ZS je čistě reálná.
Úplná rezonance: Pokud naladíme sekundární obvod do rezonance a nastavíme hodnotu M tak aby proud sekundárním obvodem byl maximální.
Q: Vstupní obvody přijímačů pro nízké a střední kmitočty. Vysokoinduktivní vazba, co to je, proč se používá (odpovídá jí určitá křivka, nakreslete přenos vysokoinduktivní vazby), popsat výhody a nevýhody, str. 41 – rozumět obrázku, vědět co to znamená; srovnejte vysokoinduktivní a nízkoinduktivní vazbu
Přijímače pro tyto kmitočtové rozsahy pracují obvykle s neladěnými anténami. Používá se téměř výhradně vazba induktivní nebo kombinovaná vazba induktivní s kapacitní vazbou napěťovou (viz Obr. 4.4c, e, f). Ostatní typy vazeb při přelaďování přijímače ve velkém rozmezí kmitočtu způsobují značnou nerovnoměrnost přenosu napětí (Obr. 4.4a, b, d).
Kromě nesporných předností má vysokoinduktivní vazba nevýhodu v tom, že na
kmitočtech blízkých rezonančnímu kmitočtu anténního obvodu má vstupní obvod menší
selektivitu. Proto musí být volba nejvyššího rezonančního kmitočtu anténního obvodu volena
dostatečně nízko pod dolním kmitočtem kmitočtového rozsahu přijímače.
Q: Preselektror + Kaskoda – umět. str. 50, obrázek a,b; jaké vlastnosti má v kaskodě dvoubázový FET - pokud se použije
Má tu výhodu, že když se vytvoří symbolický tranzistor ze dvou tranzistorů, pak obvod má malou zpětnou vodivost, tím se potlačí zpětný přenos do antény; má malý zpětný přenos
Dvouhradlový tranzistor MOS je vlivem stínícího účinku hradla G2 prakticky absolutně stabilní v celém pracovním kmitočtovém rozsahu.
Směšovače:
Q: úplně vše kromě rovnic , umět nakreslit schéma, definovat konverzní ztráty směšovače, parametry směšovačů
K vlastnímu procesu směšování dochází v nelineárním nebo parametrickém obvodu - směšovači. Ve své podstatě vytváří každý měnič kmitočtu nejrůznější kombinace obou vstupních signálů fs a fh. Pro výstupní signál pak platí
kde k a 1 jsou koeficienty, které mohou nabývat hodnot celých čísel. Součtu absolutních hodnot koeficientů k a l se říká řád směšovacího produktu, prostému seřazení koeficientů k, l i se znaménkem se říká vid směšovacího produktu.
Aditivní směšovač:
U aditivního směšovače vznikají
směšovací produkty nejvýše toho řádu, který
odpovídá nejvyššímu exponentu mocninné
řady popisující nelinearitu směšovacího prvku.
Nežádoucí produkty směšování pak musí být
potlačeny filtrem na výstupu směšovače. Aby
vůbec došlo k vytvoření užitečného produktu,
musí mít směšovací prvek zakřivení
charakteristiky alespoň druhého stupně.
vyšší konverzní ztráty (směšovací zisk K=Umf/Us< 1)
vyšší šumové číslo
velký kmitočtový rozsah (Schottkyho diody)
vysoký IP3 (velký dynamický rozsah), +25 dBm odolnost vůči křížové modulaci
I v tomto případě u reálného multiplikativního směšovače vlivem neideálních vlastností násobičky vznikají parazitní směšovací produkty. Výstupní spektrum je však podstatně chudší, než u směšovačů aditivních. Jako
směšovací prvek můžeme použít dvojhradlový tranzistor MOSFET. Tranzistor MOSFET nahradí dvěma pomyslnými kaskádně spojenými tranzistory. Horní z nich, buzený oscilačním signálem heterodynu, působí jako emitorový sledovač, přenášející tento signál na kolektor D dolního tranzistoru. Vlastní směšování potom uskutečňuje dolní tranzistor, působící jako kolektorově buzený směšovač.
menší konverzní ztráty (směšovací zisk K=Umf/Us> 1)
nižší šumové číslo
menší kmitočtový rozsah
hodně nežádoucích složek u BT,
málo nežádoucích složek u FET a JFET (kvadratická charakteristika)
malý IP3 (velký dynamický rozsah), +5 dBm – BT m
Vloženo: 23.04.2009
Velikost: 1,97 MB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Mohlo by tě zajímat:
Skupina předmětu BRPV - Rádiové přijímače a vysílače
Reference vyučujících předmětu BRPV - Rádiové přijímače a vysílače
Podobné materiály
- BFY2 - Fyzika 2 - Vypracované otázky 2004 A
- BFY2 - Fyzika 2 - Vypracované otázky 2004 B
- BMVE - Měření v elektrotechnice - Zadanie c vypracovane
- BMVE - Měření v elektrotechnice - Zadanie d vypracovane
- BESO - Elektronické součástky - vypracované otázky
- BFSL - Finanční služby - Vypracované otázky k testu
- BESO - Elektronické součástky - Vypracované otázky
- BFY2 - Fyzika 2 - Vypracované otázky
- BESO - Elektronické součástky - vypracované otázky 2009
- BESO - Elektronické součástky - vypracované otázky
- BSPE - Spolehlivost v elektrotechnice - vypracované otázky ke zkoušce
- BMTD - Materiály a technická dokumentace - Vypracované otázky ke zkušce z materiálů BMTD
- BMTD - Materiály a technická dokumentace - Vypracované otázky ke zkušce z materiálů BMTD - upravený formát, drobně přehlednější
- BMTD - Materiály a technická dokumentace - Vypracované otázky ke zkušce z materiálů BMTD - upravený formát, drobně přehlednější - PDF
- BFY1 - Fyzika 1 - Vypracovane otazky na zkousku
- BREB - Řídicí elektronika - Vypracované úkoly na zkoušku BREB 2010
- BFY2 - Fyzika 2 - Vypracované otázky 2009 - Kmity
- BFY2 - Fyzika 2 - Vypracované otázky 2009 - Vlny
- BFY2 - Fyzika 2 - Vypracované otázky 2009 - Elm. Vlny
- BFY2 - Fyzika 2 - Vypracované otázky 2009 - Optika
- BFY2 - Fyzika 2 - Vypracované otázky 2009/2010 - Termodynamika
- BFY2 - Fyzika 2 - Vypracované otázky 2010 - Moderní fyzika
- BESO - Elektronické součástky - Vypracované Otázky - podtrhané otázky ze zkoušek
- BESO - Elektronické součástky - Otázky - vypracované
- BEMV - Elektrotechnické materiály a výrobní procesy - Vypracované otázky
- BPRM - Přenosová média - Vypracované otázky
- BNFE - Nízkofrekvenční elektronika - Vypracované otázky do BNFE
- XPOM - Podnikatelské minimum - XPOM 2005-2010 vypracované zkoušky Fekt VUT
- BPOM - Podnikatelské minimum - BPOM vypracované zkoušky 2005 - 2010
- BMPT - Mikroprocesorová technika - BMPT-PC cviceni- vypracované odpovědi na otázky 2011
- BELA - Elektroakustika - 2. test vypracované otázky
- BELA - Elektroakustika - Vypracované otázky ke zkoušce 2013
- BELA - Elektroakustika - Zkouška 2013 - vypracované
- BELA - Elektroakustika - 1. test vypracované otázky
- BCZA - Číslicové zpracování a analýza signálů - Vypracované otázky ke zkoušce
- BVEL - Výkonová elektronika - okruhy otazek
- BEL1 - Elektrotechnika 1 - Okruhy témat ke zkoušce 05
- BFY1 - Fyzika 1 - Okruhy na semestrálku
- BMVE - Měření v elektrotechnice - Okruhy otázek ke zkoušce 08
- BMIC - Mikroprocesory - okruhy otázek
- BESO - Elektronické součástky - Přehled látky ke zkoušce
- BZTV - Základy televizní techniky - Otázky ke zkoušce
- BEMC - Elektromagnetická kompatibilita - Otázky ke zkoušce
- BMA2 - Matematika 2 - Typové příklady ke zkoušce
- BMA3 - Matematika 3 - Materiály ke zkoušce
- BMVE - Měření v elektrotechnice - Otázky k písemné zkoušce
- BVPA - Vybrané partie z matematiky - Informace ke zkoušce
- BMA3 - Matematika 3 - Bližší pokyny ke zkoušce
- BVPA - Vybrané partie z matematiky - Pokyny ke zkoušce
- BESO - Elektronické součástky - materiály ke zkoušce
- BMA2 - Matematika 2 - příklady ke zkoušce
- BMA3 - Matematika 3 - bma3 legální tahák ke zkoušce 12-2010
- BARS - Architektura sítí - Upravené materiály z unium.cz ke zkoušce 2011
- ABCH - Biochemie - otázky ke zkoušce
- BMA1 - Matematika 1 - Příklady ke zkoušce
- BCZA - Číslicové zpracování a analýza signálů - Teorie ke zkoušce
- BCZA - Číslicové zpracování a analýza signálů - Tahák ke zkoušce
- BCZA - Číslicové zpracování a analýza signálů - Vzorce ke zkoušce
- BRPV - Rádiové přijímače a vysílače - Materialy ke zkoušce z 2013/2014
- BPRM - Přenosová média - Otázky ke zkoušce 2014/2015
- BVFT - Vysokofrekvenční Technika - Teorie ke zkoušce
Copyright 2024 unium.cz