- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiálže tedy zadáme hodnotu vlnové funkce v daném časovém okamžiku, dá se přesně předpovědět, jaké hodnoty nabude vlnová funkce v budoucnosti, nebo jakou hodnotu měla v minulosti (viz např. analogii s Newtonovými pohybovými rovnicemi, které popisují pohyb planet ve Sluneční soustavě, …). Rovnice tedy popisuje chování, které je vůči času zcela vratné.
Představme si určitou vlnovou funkci, která matematicky reprezentuje chování elektronu, na který se zrovna nedíváme. Tato funkce v sobě zahrnuje všechny možnosti, které mohou nastat, když budeme elektron sledovat pomocí nějakého měřícího zařízení (fluorescenční stínítko, …). To vlastně neznamená nic jiného, než že Schrödingerova rovnice umožňuje předpovědět všechny možné případy vývoje chování elektronu, pokud ho v budoucnosti budeme sledovat. A co je důležitější: dovoluje zpětně určit všechny možné historie chování elektronu, které by při jeho pozorování v minulosti nastaly.
Je přirozené přejít od vlnové funkce, která obsahuje všechny potenciální možnosti vývoje systému, k určení toho, co se skutečně stane při experimentu. Jinými slovy je třeba přejít k samotnému procesu měření. Jestliže provedeme jedno konkrétní měření, elektron bude zaznamenán tak, jako když dopadne právě do jednoho bodu stínítka. Takže časově symetrická vlnová funkce, a tím i samotný systém, projde během procesu měření jistou transformací. Dojde k okamžitému a nespojitému zúžení z jedné formy vlnové funkce, které v sobě osahovala všechny možnosti dalšího vývoje, na jednu jedinou konkrétní, která odpovídá jedné hodnotě zaznamenané během měření.
Tato transformace, která z hromady pravděpodobných možností vybere jednu, se nazývá zúžení (kolaps) vlnové funkce. Ze všech možností vyskočí z „krabičky“ právě jedna, když „zatáhneme“ za vlnovou funkci.
Vloženo: 24.04.2009
Velikost: 49,00 kB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Mohlo by tě zajímat:
Skupina předmětu MKVE - Kvantová a laserová elektronika
Reference vyučujících předmětu MKVE - Kvantová a laserová elektronika
Podobné materiály
- MKVE - Kvantová a laserová elektronika - eseje otázka zk
- MKVE - Kvantová a laserová elektronika - T1 otázka zk
- MKVE - Kvantová a laserová elektronika - T10 otázka zk
- MKVE - Kvantová a laserová elektronika - T11 otázka zk
- MKVE - Kvantová a laserová elektronika - T12 otázka zk
- MKVE - Kvantová a laserová elektronika - T13 otázka zk
- MKVE - Kvantová a laserová elektronika - T14 otázka zk
- MKVE - Kvantová a laserová elektronika - T15 otázka zk
- MKVE - Kvantová a laserová elektronika - T16 otázka zk
- MKVE - Kvantová a laserová elektronika - T17 otázka zk
- MKVE - Kvantová a laserová elektronika - T18 otázka zk
- MKVE - Kvantová a laserová elektronika - T19 otázka zk
- MKVE - Kvantová a laserová elektronika - T2 otázka zk
- MKVE - Kvantová a laserová elektronika - T20 otázka zk
- MKVE - Kvantová a laserová elektronika - T21 otázka zk
- MKVE - Kvantová a laserová elektronika - T22 otázka zk
- MKVE - Kvantová a laserová elektronika - T23 otázka zk
- MKVE - Kvantová a laserová elektronika - T24 otázka zk
- MKVE - Kvantová a laserová elektronika - T3 otázka zk
- MKVE - Kvantová a laserová elektronika - T5 otázka zk
- MKVE - Kvantová a laserová elektronika - T6 otázka zk
- MKVE - Kvantová a laserová elektronika - T7 otázka zk
- MKVE - Kvantová a laserová elektronika - T8 otázka zk
- MKVE - Kvantová a laserová elektronika - T9 otázka zk
Copyright 2024 unium.cz