- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Hromadně přidat materiály
statnice_Obsahově zalo·ené techniky vyhledávání zvuku
BMDS - Multimediální služby
Hodnocení materiálu:
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiál10 - Obsahově založené techniky vyhledávání zvuku
Člověk má nádhernou schopnost rozlišovat mezi různými typy zvuků. Může téměř jednoznačně zjistit typ jakéhokoliv zvuku. např. jestli jde o řeč, hudbu nebo šum, náladu mluvčího, rychlost promluvy a také vyhodnotit podobnost s jiným zvukem. Na druhé straně jsou zvukové signály v počítačích reprezentovány obvykle ve formě vzorků.
Tou nejjednodušší technikou je srovnávání vzorků hledaného zvuku se vzorky zvuků uložených v databázi. Tato technika však není velmi účinná, protože daný zvuk může být reprezentován se vzorky, které byly pořízeny různou vzorkovací frekvenci nebo jsou jeho vzorky vyjádřeny jiným počtem bitů. Z těchto důvodů jsou obsahově založené techniky vyhledávání založeny na vytažení určitých zvukových příznaků. jako je např. průměrná amplituda nebo frekvenční spektrum.
Obecně se při obsahově založeném vyhledávání zvuku postupuje podle následujících bodů:
a) zařazení zvuku do jedné z kategorií: řeč, hudba, šum
b) zpracování a indexování zvuku — v každé kategorii probíhá odlišně. Pokud je zvuk řeč, aplikuje se na něj technika rozpoznávání řeči a indexování je založeno na rozpoznaných slovech.
c) zpracování a indexování dotazů - zvuků obdobným způsobem
d) stanovení podobnosti indexu hledaného zvuku s indexem zvuku v databázi.
Hlavní vlastností a příznaky zvuků
Pro reprezentaci zvukových signálů se používá zejména jejich časová a frekvenční reprezentace. Z těchto reprezentací jsou pak odvozeny a vytaženy různé příznaky. Kromě těch příznaků, které jsou přímo stanovitelné z těchto dvou oblastí, existují i tzv. subjektivní příznaky, jako je např. zabarvení tónu.
Příznaky získané z časové oblasti
Časová reprezentace zvukového signálu je nejzákladnější formou, ve které je signál vyjádřen časovou změnou jeho okamžité velikosti. Na Obr. 1 je znázorněn typický průběh zvukového signálu v časové oblasti. Ticho je reprezentováno hodnotou 0. Vzorky zvukového signálu mohou být kladné nebo záporné v závislosti na tom.,zda je tlak zvuku větší nebo menší, než je atmosférický tlak.
Z uvedené reprezentace můžeme snadno stanovit parametry:
Průměrná energie
Průměrná energie zvukového signálu vyjadřuje jeho hlasitost.
Poměr průchodu nulou
Poměr průchodu nulou udává frekvenci změny znaménka hodnoty vzorku zvukového signálu. V určitém slova smyslu vyjadřuje průměrnou frekvenci zvukového signálu.
Poměr ticha
Poměr ticha vyjadřuje poměr tiché části zvukového signálu k hlasité. Tichá část je definována intervalem, ve kterém absolutní hodnota za sebou následujících vzorků určitého počtu je menší než určitý práh. V této definici se vyskytují vlastně dva prahy. Druhý se nazývá amplitudový práh, protože vzorek, jehož absolutní hodnota je menší než je tento práh, je považován za tichý. Jeden samostatný vzorek však samozřejmě nemůže tvořit tichý segment zvukového signálu. Pouze v tom
Vloženo: 24.04.2009
Velikost: 195,50 kB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Copyright 2024 unium.cz