- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiální).
Určité zpoždění také vznikne než je plně vybavená datová jednotka vybavena všemi potřebnými služebními (řídicími) informacemi a předána k přenosu podvrstvě přístupu k přenosovému kanálu. Označme si toto zpoždění jako δw (w – wrap).
Je-li přenosový kanál sdílen s dalšími stanicemi, existuje pro daný typ sítě metoda řízení přístupu ke sdílenému médiu. Existuje jich celá řada, které v datových sítích dělíme do dvou skupin - statické a dynamické. Dynamické metody pak dále dělíme na deterministické a stochastické. Například nejpoužívanější síť Ethernet používá stochastickou metodu CSMA/CD (podrobněji viz kapitola o sítích Ethernet). Dobu (zpoždění), než se stanice dostane k úspěšnému odvysílání datové jednotky si označme jako δa (a – access).
Dalším zdrojem zpoždění jsou přepojovací uzly sítě. Tyto uzly pracují na linkové či síťové vrstvě (viz model ISO/OSI). Nejdříve musí přepojovací prvek přijmout alespoň část datové jednotky, aby získal informace potřebné pro přepojení. V případě vysoké úrovně provozu se datová jednotka ukládá do vstupní vyrovnávací paměti. Je-li paměť zaplněna, jsou příchozí datové jednotky zahazovány, nebo je aktivována některá z metod řízení provozu. Jakmile datová jednotka je zpracovávána prvek případně kontroluje, zda je přijímaná jednotka v pořádku či zda se nejedná o nedoručitelnou jednotku. Tedy, zda ji má dále někam přepojovat nebo zahodit a případně poslat chybovou zprávu. Pokud je jednotka bezchybná a doručitelná, následuje vyhledání směru (výstupního portu). Pak se přepojovač pokusí vyslat datovou jednotku na zjištěný port. Tím, že jsou přenosové cesty v paketových sítích sdíleny mezi mnoha službami, přepojovací prvek často nemůže okamžitě přepojit datovou jednotku do daného směru a ukládá jednotku do výstupní vyrovnávací paměti. V současnosti se do přepojovacích prvků začínají implementovat mechanismy pro zajištění požadované kvality služeb, které se zajišťují pomocí přednostního zpracování datových jednotek s vyšší prioritou. Má-li datová jednotka nižší prioritu, musí čekat, než jsou zpracovány jednotky s vyšší prioritou. Zpoždění vyvolané průchodem přepojovacími prvky si označme jako δs (s - switching).
Směrování datových jednotek v paketových sítích existuje v podobě dvou typů
1. datagramová služba – datové jednotky jsou vybaveny kompletní směrovací informací pro cestu sítí. Síť je organizována tak, že většinou existuje k cíli více cest. Přepojovací uzly se rozhodují podle stavu sítě, kam bude datová jednotka přepojena. Jednotky jediné relace tedy mohou jít k cíli různými cestami, které jsou různě dlouhé a obsahují různě rychlé segmenty a jsou různě zatížené. Výsledkem jsou různá zpoždění průchodu datových jednotek sítí (velký jitter) a případně i různé pořadí příchodu datových jednotek k cílovému koncovému zařízení.
2. virtuální spoj – před vlastním přenosem uživatelských dat je zjištěna optimální cesta k cíli a ve vybraných přepojovacích uzlech jsou uloženy informace o výstupním portu pro daný přenos. Danému přenosu je přidělen identifikátor, podle kterého přepojovací uzel rozpozná kam má jednotky přepojit. Všechny datové jednotky jdou v případě bezporuchového provozu jedinou vytyčenou cestou a do cíle přichází ve správném pořadí. Řídicí informace datových jednotek nesoucí uživatelskou informaci je jednodušší než v případě datagramové služby. Zpoždění také vykazuje menší proměnlivost než je tomu u datagramové služby.
V cílovém koncovém zařízení pak dochází k depaketizaci a blok uživatelských dat je předán aplikačnímu procesu. Zpoždění předání se označuje jako depaketizační zkreslení δu (u - unwrap).
Pokud daná služba požaduje pravidelný přísun dat, jsou datové bloky ukládány do vyrovnávací paměti a odtud vybírány ke zpracování a k převodu do vhodného tvaru (řeč, hudba, video, …). Zpoždění si označme jako δb (b - buffering).
Někdy se k výše uvedeným zpožděním přidává i zpoždění zpracováním v koncovém zařízení, a to jak ve zdrojovém, tak i cílovém. Jedná se o dobu převodu informace z/do originálního tvaru (například hlasu) do/z digitálního formátu. Toto zpoždění může nabývat i realtivně značných hodnot (i desítky ms) u multifunkčních koncových zařízení (počítačů) vybavených obyčejnými zvukovými a grafickými adaptéry (kartami). Označme si toto zpoždění jako δc (c - conversion).
Celkové zpoždění je tedy dáno vztahem
kde:
δcs – zpoždění převodem do digitálního tvaru ve zdrojovém koncovém zařízení,
δp – paketizační zpoždění,
δw – zpoždění přípravy kompletní datové jednotky,
δa – zpoždění přístupu k přenosovému kanálu,
δsc – celkové zpoždění přepojováním v uzlech sítě,
δtc – celkové zpoždění šířením elektromagnetického signálu na vedeních a v elektrických obvodech přenosových a spojovacích zařízení,
δu – depaketizační zpoždění,
δb – zpoždění ukládáním do vyrovnávací paměti,
δcd – zpoždění převodem do zdrojového tvaru v cílovém koncovém zařízení.
Pro služby v reálném čase může tedy být celková hodnota zpoždění a jeho variabilita nepřípustná, což je zapotřebí řešit například implementací prioritních mechanizmů a přednostního zpracování datových jednotek nesoucí informace služeb v reálném čase
Vloženo: 24.04.2009
Velikost: 84,50 kB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Copyright 2024 unium.cz