- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiálpro zabránění chyb při přepojování datových jednotek.
V případě výskytu a detekce chyby při přenosu datové jednotky sítí je nejčastější reakcí zahození datové jednotky a přenechání opravy této události na koncová zařízení. Síť se tedy snaží být co nejrychlejší. To vyžaduje dostatečné přepojovací kapacity spojovacích uzlů.
Ochrana proti chybám v koncových zařízeních se může nacházet na různých úrovních použitého vrstvového modelu (viz popis referenčního modelu ISO/OSI). Nejčastěji se to řeší na úrovni transportní vrstvy, jenž odpovídá první vrstvě nad vrstvami sítě. Na této úrovni se kontroluje, zda nedošlo při přenosu k chybě či zda přišly všechny datové jednotky, zda není přísun datových jednotek příliš rychlý vzhledem k rychlosti jejich zpracování a na základě vyhodnocení dochází k žádosti o opakování a případně k regulaci datového toku. Z výše uvedených faktů vyplývá, že mechanizmus zabezpečení je vysoce spolehlivý avšak přináší velké množství režie a navíc se často pojí se spojovanou službou. Výsledkem je pomalejší služba bez možnosti vícesměrového a všesměrového předávání dat. Služba je tedy vhodná pro bezpečný dvoubodový přenos nezanedbatelného množství informace. V rámci některých služeb se však přenáší relativně málo dat, a pravděpodobnost chyby je proto velmi nízká. O to důležitější však bývá rychlost přenosu a rychlost odezvy a případná možnost současného vícesměrového předávání dat. Využije se tedy rychlá avšak nespolehlivá transportní služba a případná oprava chyb se přenechá na vyšších vrstvách, jakými jsou relační, presentační či aplikační (pokud je to zapotřebí).
Vlastní zabezpečení proti chybám se tedy řeší pomocí:
a) korekčních (samoopravných) kódů,
b) detekčních kódů – doplněných o mechanizmus potvrzování či žádání o opakování (systémy ARQ – Automatic Repeat reQuest).
Časová transparence – znamená zajištění přijatelného zpoždění a jeho změn při jednom přenosu informace sítí. Existují různé druhy služeb, které jsou různě citlivé na hodnotu zpoždění při přenosu a na proměnlivost tohoto zpoždění během přenosu. například tzv. služby v reálném čase, kam patří telefonní a videokonferenční služby a služby dohledu řízení procesů vyžadují co nejmenší zpoždění (např. pro telefonní službu má být zpoždění < 250 ms) a případně, aby bylo navíc konstantí, tzn. aby datové jednotky přicházeli do cíle v pravidelných okamžicích. Naproti tomu služba přenosu datových souborů není citlivá na hodnotu zpoždění ani na jeho variabilitu.
Existují různé typy sítí, které se liší v tom, jakou hodnotu zpoždění a jakou proměnlivost do přenosu informace vnášejí:
Pevné spoje – mezi komunikujícími uzly existuje stálý spoj (okruh), který je vždy k dispozici. Výhodou je dostupnost spoje, nevýhodou bývá dosti vysoká cena spoje
Komutované (přepojované) spoje – v době, kdy není zapotřebí přenášet data, žádný spoj neexistuje. Jakmile vznikne požadavek, dojde k zahájení budování spojení a k případnému ověření komunikujících uzlů. Pak může nastat přenos uživatelské informace. Po přenosu dojde k ukončení spojení a uvolnění vyhrazených síťových prostředků. Nevýhodou je zpoždění zahájení přenosu vlivem budování spojení. Komutovaná spojení se realizují v následujících typech sítí:
Sítě se spojováním okruhů – příkladem může být analogová telefonní síť či síť ISDN. Před vlastním přenosem informace je vytvořen okruh (kanál tam i zpět), který je vyhrazen pouze pro daný přenos a je k dispozici po celou dobu spojení bez ohledu na to, zda se v daný okamžik přenáší či nikoli. Zpoždění přenosu od okamžiku vzniku informace do jejího přijetí je pak dáno pouze zpožděním šíření přenosovým prostředím a zpožděním zpracování informace v koncových a přepojovacích uzlech a v transportních systémech. Zpoždění je tedy závislé na délce cesty mezi koncovými uzly sítě (na případném použití satelitní stanice) a na počtu přepojovacích uzlů a pohybuje se od desítek µs (spojení na krátké vzdálenosti v rámci místní ústředny) až po stovky ms (spojení přes satelit).
Sítě se spojováním paketů – data se sestavují do datových jednotek, které se vybaví směrovými informacemi přenášejí se jako celek. Vytvoření datového bloku vkládaného do datové jednotky vyvolá zpoždění, které se označuje jako „paketizační“. Velikost tohoto zpoždění závisí na velikosti datových bloků, vzorkovacím kmitočtu a typu zdrojového kódování (vyznačuje se kompresním poměrem, a výpočetní náročností). Například pro délku datového bloku 50 B a nekomprimovaný přenos řeči podle dop. G.711 (64 kb/s - vzorkovací kmitočet 8 kHz a délku slova 8 bitů) je zpoždění mezi vznikem prvního a posledního vzorku datového bloku dáno vztahem :
Tedy čím delší datová jednotka, tím větší paketizační zpoždění. Z hlediska služby v reálném čase je vhodnější kratší datová jednotka, což však znamená, že velkou část datové jednotky tvoří služební informace. Z hlediska provozovatele je naopak nejvhodnější co nejdelší část datové jednotky nesoucí uživatelská data vzhledem k celkové délce datové jednotky, neboť uživatel platí převážně za přenos uživatelské informace (platí-li podle objemu přenesených dat a ne podle doby připoje
Vloženo: 24.04.2009
Velikost: 84,50 kB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Copyright 2024 unium.cz