- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Hromadně přidat materiály
Skripta Diagnostika a zkušebnictví
BDIZ - Diagnostika a zkušebnictví
Hodnocení materiálu:
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiálFAKULTA ELEKTROTECHNIKY A KOMUNIKAČNÍCH TECHNOLOGIÍ
VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ
Diagnostika a zkušebnictví
Garant předmětu:
Doc. Ing. Josef Jirák, CSc.
Autoři textu:
Doc. Ing. Josef Jirák, CSc.
Ing. Svatopluk Havlíček, CSc.
Ing. Zdenka Rozsívalová
2 Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií VUT v Brně
Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií VUT v Brně
Studijní program: Elektrotechnika, elektronika, komunikační a řídicí technika
Studium: Bakalářské
Studijní obor: Mikroelektronika a technologie
Název předmětu: Diagnostika a zkušebniczví
Garantující ústav: Elektrotechnologie
Garant: Doc. Ing. Josef Jirák, CSc.
Rozsah předmětu: 2/2 (52 hod), z toho: přednášky 26 hod
Kredity: 8 cvičení 26 hod
P N L C O hod kredit garant
26 15 0 4 5 UETE
Anotace:
Diagnostika a zkušebnictví (DIZ)
2B2 – V – 4/5 – zk - UETE
Základní pojmy a metody diagnostiky. Elektrické, mechanické a klimatické zkoušky materiálů, součástek
a zařízení, základní principy, přehled metod používaných v praxi. Mikroskopické, spektroskopické
a difraktometrické diagnostické metody - fyzikální principy, použití. Zkoušky destruktivní a nedestruktivní.
Vyhodnocování a hodnověrnost diagnostických analýz. Diagnostika a zkušebnictví, technické požadavky na
výrobky, odpovědnost za škody způsobené vadným výrobkem. Zásady a organizace zkušebnictví v ČR, zákony,
nařízení vlády.
Osnova:
1. Základní pojmy technické diagnostiky, přehled metod. Postavení technické diagnostiky v praxi. Strategie
výběru metody technické diagnostiky.
2. Elektrické měřicí metody v diagnostice polovodičových materiálů a struktur. Metody stanovení
koncentrace a koncentračních profilů příměsí.
3. Stejnosměrné a střídavé elektrické měřicí metody v diagnostice elektroizolačních systémů. Zkoušky
vysokým napětím, vyhodnocení zkoušek.
4. Zkoušky bezpečnosti elektrických předmětů. Zkoušky klimatické a mechanické odolnosti elektrických
předmětů a zařízení.
5. Zkoušky mechanických vlastností - přehled zkoušek. Zkoušky tvrdosti. Metody akustické
a elektromagnetické diagnostiky.
6. Diagnostika a zkušebnictví. Povinnosti výrobců, dovozců a distributorů při uvádění výrobků na trh.
Posuzování shody výrobků.
7. Fyzikální metody stanovení struktury a složení materiálů, materiálových soustav a struktur. Metody
s rastrující sondou, SIMS. Citlivosti a meze rozlišení metod.
8. Přehled metod optické mikroskopie. Metody měření tloušťky tenkých vrstev, mechanicko elektrická
měření, elipsometrie.
9. Elektronová mikroskopie rastrovací a transmisní. Diagnostika struktur na základě detekce jednotlivých
typů detekovaných signálů.
10. Speciální metody rastrovací elektronové mikroskopie. Napěťový a magnetický kontrast, metoda EBIC,
nízkoenergiová a nízkovakuová elektronová mikroskopie.
11. Difraktometrické metody. Rentgenová difraktografie, rentgenová difrakční topografie, elektronová
difraktografie.
12. Spektroskopické metody, atomová a molekulová spektroskopie. Absorpční, emisní, rentgenová,
fotoelektrická a elektronová spektroskopie. Hmotnostní spektroskopie.
13. Zpracování výsledků měření. Chyby měření, ukazatelé přesnosti.
Diagnostika a zkušebnictví 3
TECHNICKÁ DIAGNOSTIKA
Definice diagnostiky
Diagnostika je obecná nauka o zjišťování poruch, popřípadě celkového technického stavu
diagnostikovaného zařízení.
Pojem diagnóza (z řeckého diagnosis = rozeznávání, určení) se obecně používá ve třech
hlavních významech, a to jako
- vědecké rozlišování jakéhokoliv druhu, tj. souhrnu všech podstatných znaků nějakého
rodu nebo druhu (např. v biologii, zoologii, botanice, mineralogii apod.)
- identifikace nemoci podle jejich znaků a příznaků (symptomů) především v lékařství
- zjištění základních příčin jakéhokoliv sociálního nebo jiného problému.
Diagnostikou se rozumí nauka, která se zabývá studiem a metodami vyhledávání znaků
nějakého rodu a druhu a symptomů skutečných nebo možných chorob živého či neživého
objektu. Diagnostiku tedy tvoří oblast znalostí, která zahrnuje teorii a metody organizace
procesu diagnózy a také principy konstruování prostředků diagnózy. Jestliže objekt, jehož
stav určujeme, je technického charakteru, potom hovoříme o technické diagnostice.
Zásadně rozlišujeme tři typy úloh pro určení stavu technického objektu:
- vlastní technickou diagnostiku, která se zabývá zjišťováním technického stavu objektu
v přítomnosti,
- technickou prognostiku zahrnující úlohy, které řeší problematiku předvídání
technického stavu na určitý časový nebo jinak definovaný úsek života objektu,
- technickou genetiku, zkoumající stav, ve kterém se objekt nacházet v určité době
v minulosti.
Úlohy technické genetiky vznikají např. vyhodnocováním havárií a jejich příčin, jestliže se
okamžitý stav objektu liší od toho, ve kterém se nacházel v okamžiku havárie. Tyto problémy
se řeší určením možných nebo pravděpodobných příčin vedoucích k současnému stavu
objektu.
Mezi úkoly technické prognostiky patří například úlohy spojené s určením doby provozu
objektu nebo s určením periodicity jeho pravidelných prohlídek a oprav. Řeší se cestou určení
možného nebo pravděpodobného stavu objektu, který začíná od současného stavu. Z těchto
důvodů je znalost okamžitého stavu objektu → diagnóza – jak pro genezi, tak i pro prognózu
potřebná.
Technická diagnostika zahrnuje:
- analýzu konkrétních objektů,
- analýzu a sestrojení odpovídajících matematických modelů,
- výzkum a sestrojení konkrétních diagnostických zařízení.
První aspekt technické diagnostiky – analýza konkrétních objektů diagnostiky - je spojen
s rozpracováním metod měření a vlastním řešením těchto základních úloh:
- prostudování normální činnosti objektu diagnostiky,
- určení prvků objektu z hlediska výskytu možných poruch a určení vzájemných vazeb,
- určení možných stavů objektu, tj. možných kombinací poruch prvků,
- analýza technických možností zjišťování příznaků, které charakterizují stav objektu,
4 Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií VUT v Brně
- sběr a zpracování statistických materiálů, což umožňuje určit rozložení
pravděpodobnosti možných stavů objektu a také zákonitosti projevu poruch jeho
jednotlivých prvků.
Všechny tyto úkoly předpokládají empirické sledování konkrétních objektů diagnostiky a
diagnostických postupů.
Druhý aspekt technické diagnostiky – analýza a sestrojení odpovídajících matematických
modelů – je spojen se sestavením matematických modelů objektů a diagnostických postupů a
tvoří tyto úlohy:
- rozpracování metod sestrojení diagnostických testů pro vyhledání porouchaných
prvků,
- sestavení optimálních diagnostických programů, tj.sledu prověrek umožňujících
posoudit stav objektu metodou postupného vyhledávání.
Třetí aspekt technické diagnostiky – výzkum a sestrojení konkrétních diagnostických
zařízení – má tyto cíle:
- popis existujících diagnostických zařízení,
- seznámení s principy jejich projektování,
- zhodnocení diagnostických zařízení z hlediska rychlosti operace, spolehlivosti,
věrohodnosti diagnózy atd.,
- zhodnocení účelnosti a ekonomické efektivnosti navrženého stupně automatizace
diagnostického procesu.
Informační vazby při diagnóze
Existence kteréhokoliv výrobku je charakterizována těmito etapami:
- projekt → formování požadavk ů na provozní využití výrobku a návrh technického
řešení,
- konstrukce → vypracování podklad ů pro výrobu včetně jejich ověření na prototypu
- výroba → vyrobení dílů a celého výrobku podle dokumentace v četně jeho uvedení
do chodu
- provoz → využívání výrobku podle ur čení (podle technických podmínek) včetně jeho
skladování nebo využití jeho zálohy.
Zatímco etapy projekce a konstrukce představují formulování požadavků budoucího uživatele
a jejich promítnutí do konkrétního konstrukčního řešení, výroba a provoz představují
skutečný život výrobku.
Přirozeným požadavkem jak výrobce, tak zejména uživatele je zabezpečit maximální
provozní využití výrobku, a tím dosáhnout jeho vysoké užitné hodnoty. Toto využití závisí
zejména na vysoké provozní spolehlivosti výrobku a na optimální organizaci provozního
využití.
Provozní spolehlivost je tvořena vlastní spolehlivostí výrobku, která je určena jeho
konstrukčním řešením a plněním předepsaných funkcí, obvykle formulovaných v technických
podmínkách výrobku. u některých výrobků přistupují ještě požadavky na splnění zvláštních
bezpečnostních předpisů, které spolu s běžnými bezpečnostními požadavky také tvoří součást
technických podmínek.
Používáním a skladováním výrobků dochází v materiálech, jednotlivých součástech a vazbách
mezi nimi k postupným nebo skokovým změnám, které všeobecně charakterizujeme jako
Diagnostika a zkušebnictví 5
opotřebení a stárnutí. Tyto nevratné změny neprobíhají rovnoměrně ani v čase, ani v témže
místě. Nerovnoměrnosti můžeme pozorovat jak na jednotlivých součástech, tak i na zařízení
jako celku (V určitých místech se objevují kumulativní projevy opotřebení a stárnutí –
kritická místa, jak spojitých, tak i nespojitých nevratných změn – poruch.
Tyto nerovnoměrnosti v rozložení a průběhu nevratných dějů ztěžují jak podmínky pro
plynulou výrobu, tak i pro bezporuchové provozní využívání výrobku. Stává se, že vlivem
nerovnoměrné životnosti součástí výrobků dochází k řetězovým projevům poruch –
postupným výpadkům strojů a zařízení způsobeným provozní nespolehlivostí. Homogenizace
životnosti zařízení je v této situaci důležitým nástrojem pro komplexní řešení neuspokojivého
provozního stavu. Optimální podmínky řešení je možné vytvořit jen při úzké spolupráci všech
zúčastněných složek, a to:
- projekce
- konstrukce
- technologie a materiálu
- výroby
- provozního využití
- technického a právního dozoru.
Vzájemná vazba mezi těmito složkami → schéma vazeb př i diagnóze (obr.)
Úkolem diagnostikování (testování) při výrobě je především ověřovat kvalitu. Diagnostické
testy jsou prováděny ve zvolených mezivýrobních etapách tak, aby bylo dosaženo
požadovaného stupně kvality výrobku za minimální náklady a bylo upřesněno rozhodnutí, co
a kdy testovat v následujících etapách výroby.
Účelem diagnostikování v provozu je dosáhnout požadovaného stupně disponibility výrobku
za minimálně možné náklady s ohledem na dané provozní podmínky.
Základní požadavky na testování za provozu se liší v mnoha bodech od požadavků na výrobní
testování. Zatímco ve výrobě je zcela normální testovat v každé výrobní etapě, aby se ověřil
souhlas s požadavky na prvky, moduly a celý výrobek, v provozu je proces opačný. Počáteční
provozní testy jsou určeny k ověření toho, že kontrolovaný výrobek bude plnit svoji funkci
podle potřeby a následující testy mohou být využity k progresivní diagnostice poruch, od
kompletního výrobku přes podsestavy, moduly až na úroveň prvků.
Cílem testování ve výrobě je dosáhnout požadovanou kvalitu výroby za minimální náklady a
rozhodování o testování závisí na úsporách, které se projeví v následující etapě výroby.
Testovací úsilí, nezbytné v průběhu výroby, se bude měnit se složitostí výrobků a kvalitou, se
kterou je vyráběn. podíl z výrobních nákladů nezbytný k testování během výroby je zřídka
nižší než 10% a v případě elektronického zařízení je často vyšší než 50% a má stoupající
tendenci.
Podstatným požadavkem je pečlivé uvážení, co má být testováno, na jakém stupni výroby
nebo kontroly kvality má být testováno a jakými prostředky má být test proveden. Volbu, co a
kdy má být testováno, musí zahrnout a měla by být omezena pouze na takové operace, které
jsou nezbytné k prokázání kvality výroby nebo provozních předpisů.
6 Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií VUT v Brně
Základní pojmy
Vyšetřované objekty
Objekt (výrobek) je předmět stanoveného určení, jehož spolehlivost se posuzuje z hlediska
jeho zamýšleného poslání, osvojení, výzkumu nebo zkoušení. Objektem může být systém
(soustava) nebo jeho prvek.
Objekt technické diagnostiky je objekt, u něhož provádíme nebo hodláme provádět
prověrku jeho technického stavu za účelem splnění některého z úkolů diagnostiky. Objektem
může být výrobní celek, jeho část-element (blok), strojní prvek, samotný výrobek atp.
Diagnostikovaný objekt představuje spojení funkčních prvků, tvoří tedy systém s vnitřní
strukturou. Pod pojmem systém zde rozumíme soubor n prvků (1 ≤ n ≤ ∞), který zobrazuje
prostor vstupních signálů do prostrou výstupních signálů.
Z hlediska respektování vnitřní struktury dělíme objekty na:
- objekty s nepřístupnou vnitřní strukturou (tzv. black box – „černá skříňka“), což
jsou objekty, u nichž sledujeme pouze správnost přiřazení vstup – výstup, ale
nesledujeme vnitřní parametry ani vnitřní signály;
- objekty s přístupnou vnitřní strukturou, což jsou objekty, které vyšetřujeme
jakožto soustavu rozložitelnou na konečný počet prvků (bloků), u nichž sledujeme
vedle vstupních a výstupních signálů též vnitřní signály, tj. vstupní a výstupní signály
jednotlivých prvků (vloků). Prvkem (blokem) rozumíme takovou část objektu, o jejíž
vnitřní strukturu se na dané rozlišovací úrovni nezajímáme.
Objekt s přístupnou vnitřní strukturou je v provozuschopném stavu bez poruchy, jestliže
všechny jeho podsestavy jsou v provozuschopném stavu. Na podsestavu se zde díváme jako
na speciální případ objektu, pro který jsou předepsány požadované funkce a podmínky
použití.
Objekt s přístupnou vnitřní strukturou je v provozuschopném stavu s poruchou, jestliže je
v takovém provozuschopném stavu, při kterém alespoň jedna jeho podsestava
v provozuschopném stavu není (příkladem objektu v provozuschopném stavu s poruchou je
objekt se zálohováním, ve kterém záložní blok převzal funkci bloku, jenž má poruchu),
Obnovený objekt – objekt (výrobek), jehož schopnost plnit požadovanou funkci se podle
technických podmínek obnovuje.
Neobnovovaný objekt – objekt (výrobek), jehož schopnost plnit požadovanou funkci se
podle technických podmínek po poruše neobnovuje.
Parametr – měřitelná veličina, která popisuje technické, ekonomické nebo provozní
vlastnosti objektu.
Diagnostika a zkušebnictví 7
Vlastnosti
Spolehlivost – obecná vlastnost objektu, spočívající ve schopnosti plnit požadované funkce
při zachování hodnot stanovených provozních ukazatelů v daném rozmezí a v čase podle
technických podmínek. Spolehlivost je komplexní vlastnost, která podle určení předmětu a
podle podmínek provozu může zahrnovat bezporuchovost, životnost nebo udržovatelnost, a
to buď jednotlivě, nebo v kombinaci těchto vlastností, jako je např. pohotovost pro objekt
nebo pro jeho části.
Bezporuchovost – vlastnost objektu plnit nepřetržitě předepsané funkce po stanovenou dobu
a za stanovených podmínek. Číselně se vyjadřuje např. pravděpodobností bezporuchového
provozu, intenzitou poruch a střední dobou bezporuchového provozu v daném intervalu.
Životnost – schopnost objektu plnit požadované funkce do dosažení mezního stavu při
stanoveném systému předepsané údržby a oprav.
Udržovatelnost (obecná definice) – vlastnost objektu, spočívající ve způsobilosti
k předcházení a zjišťování příčin vzniku jeho poruch a k odstraňování jejich následků
předepsanou údržbou a opravami. Udržovatelnost – vlastnost objektu, spočívající ve
způsobilosti k předcházení poruch předepsanou údržbou.
Opravitelnost – vlastnost objektu, spočívající ve způsobilosti ke zjišťování příčin vzniku
jeho poruch a odstraňování jejich následků opravou.
Pohotovost – vlastnost (schopnost) objektu v určitém okamžiku nebo po stanovenou dobu
vyhovovat technickým podmínkám; číselně se vyjadřuje pravděpodobností, že se objekt bude
nacházet v libovolně zvoleném okamžiku v provozuschopném stavu.
Jevy a stavy
Provozuschopný stav – stav objektu, v němž je objekt schopen plnit zadané funkce a v němž
dodržuje hodnoty stanovených parametrů v rozmezí stanoveném technickou dokumentací.
Poruchový stav – stav objektu, při kterém objekt není schopen plnit požadovanou funkci
v mezích daných technickou dokumentací.
Mezní stav – stav objektu, v němž musí být další využití objektu přerušeno pro
neodstranitelné porušení bezpečnostních požadavků nebo pro neodstranitelné překročení
zadaného rozmezí stanovených parametrů, popř. pro neodstranitelné snížení efektivnosti
provozu pod přípustnou hodnotu nebo pro nutnost provedení střední nebo generální opravy;
znaky (kritéria) mezního stavu se stanoví technickou dokumentací pro daný objekt.
Prostoj – stav, při kterém objekt v době používání není v provozu; prostoje se mohou třídit
podle kritérií uvedených v technických podmínkách.
Údržba – souhru všech činností konaných po dobu stanovenou technickými podmínkami pro
udržování objektu v provozuschopném stavu nebo pro navrácení objektu do bezporuchového
stavu.
Obnova – jev spočívající v obnovení schopnosti objektu plnit po poruše požadované funkce
podle technických podmínek; k obnově může dojít okamžitou výměnou nebo ukončením
opravy porušeného prvku objektu.
Pozorovatelné proměnné veličiny
Doba do první poruchy – doba provozu objektu do výskytu první poruchy.
Doba obnovení provozuschopnosti – součet všech časových intervalů potřebných
k vyhledání (detekci a lokalizaci) poruchy, k odstranění příčin a následků a ke kontrole
správné funkce objektu.
8 Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií VUT v Brně
Technický život – součet všech dob provozu od začátku provozu nebo od okamžiku
obnovení provozuschopnosti po generální opravě až do vzniku mezního stavu.
Charakteristiky poruch
Porucha – jev spočívající v porušení provozuschopnosti objektu; znaky (kritéria) poruchy se
stanoví technickou dokumentací pro daný objekt.
Mechanismus poruchy – soubor fyzikálních a chemických procesů vedoucích ke vzniku
poruchy objektu.
Nezávislá porucha prvku – porucha prvku soustavy, která není způsobena vadami nebo
poruchami jiných prvků objektu.
Závislá porucha prvku – porucha prvku soustavy způsobená vadou nebo poruchou jiného
prvku objektu.
Náhlá porucha prvku – porucha vzniklá prudkou změnou (skokem) hodnot jednoho nebo
několika parametrů objektu; zpravidla nemůže být předvídána, na základě výsledků
předcházející prohlídky nebo zkoušky.
Postupná porucha – porucha, která mohla být zjištěna nebo předvídána na základě
předcházející prohlídky nebo zkoušky, neboť vznikla postupnou změnou hodnot jednoho
nebo několika parametrů objektu.
Občasná porucha – porucha, která trvá po omezenou dobu, po které objekt opět dosáhne
bezporuchového stavu bez vnějšího zásahu; občasné poruchy se někdy mohou opakovat.
Úplná porucha – porucha v důsledku odchylek hodnot jednoho nebo více parametrů objektu
do úrovně stanovené technickými podmínkami, a to takových odchylek, které úplně zabraňují
použití objektů; rozmezí těchto parametrů se pro tento účel stanoví zvlášť.
Částečná porucha – porucha následkem odchylek hodnot jednoho nebo více parametrů
objektu do úrovně stanovené technickými podmínkami, nikoliv však následkem takových
odchylek, které by úplně zabránily použití objektu.
Havarijní porucha – náhlá a úplná porucha.
Degradační porucha – postupná a částečná porucha.
V běžné terminologii je rozlišováno více různých druhů poruch, a to z hlediska jejich vzniku,
časového průběhu a stupně opotřebení zařízení, tedy i:
Porucha z vnějších příčin – je porucha způsobená nedodržením stanoven
Vloženo: 28.05.2009
Velikost: 702,57 kB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Mohlo by tě zajímat:
Skupina předmětu BDIZ - Diagnostika a zkušebnictví
Reference vyučujících předmětu BDIZ - Diagnostika a zkušebnictví
Podobné materiály
- BFSL - Finanční služby - Skripta
- BPC1 - Počítače a programování 1 - Skripta Počítače a programování
- BAEY - Analogové elektronické obvody - Skripta Analaogové el.obvody-lab.cvičení
- BAEY - Analogové elektronické obvody - Skripta Analogové el.obvody- počítačová a laboratorní cvičení
- BAEY - Analogové elektronické obvody - Skripta Analogové el.obvody-počítačová cvičení
- BAEY - Analogové elektronické obvody - Skripta Analogové el.obvody
- BASS - Analýza signálů a soustav - Signály a systémy skripta
- BASS - Analýza signálů a soustav - Skripta Dskrétní signály a diskrétní systémy
- BASS - Analýza signálů a soustav - Skripta Spojité systémy 2.část
- BASS - Analýza signálů a soustav - Skripta Spojité systémy
- BASS - Analýza signálů a soustav - Skripta
- BDIZ - Diagnostika a zkušebnictví - Skripta Diagnostika a testování el.systémů
- BDIZ - Diagnostika a zkušebnictví - Skripta Speciální diagnostika
- BEL1 - Elektrotechnika 1 - Skripta Elektrotechnický seminář
- BEL1 - Elektrotechnika 1 - Skripta Elektrotechnika 1 - Laboratorní a počítačová cvičení
- BEL1 - Elektrotechnika 1 - Skripta Elektrotechnika 1
- BEL1 - Elektrotechnika 1 - Skripta Technická dokumentace
- BEL2 - Elektrotechnika 2 - Skripta elektrotechnika II
- BEL2 - Elektrotechnika 2 - Skripta laboratorní cvičení 2006
- BEL2 - Elektrotechnika 2 - Skripta laboratorní cvičení 2008
- BEL2 - Elektrotechnika 2 - Skripta počítačové cvičení 200
- BEL2 - Elektrotechnika 2 - Učitelská skripta
- BELF - Elektrické filtry - Skripta Analýza el. obvodů programem
- BELF - Elektrické filtry - Skripta Elektrické filtry
- BEMV - Elektrotechnické materiály a výrobní procesy - Skripta Elektotechnické materiály a výrobní procesy
- BEMV - Elektrotechnické materiály a výrobní procesy - Skripta Elektrotechnické materiály a výrobní procesy - lab. cvičení
- BEMV - Elektrotechnické materiály a výrobní procesy - Skripta Materiály v elektrotechncie
- BESO - Elektronické součástky - Skripta Elektronické součástky - Laboratorní cvičení
- BESO - Elektronické součástky - Skripta Elektronické součástky 2002
- BESO - Elektronické součástky - Skripta Elektronické součástky 2007
- BESO - Elektronické součástky - Skripta Elektronické součástky
- BFY1 - Fyzika 1 - Skripta Fyzikální seminář
- BFY1 - Fyzika 1 - Skripta Průvodce studia předmětu Fyzika 1
- BFY2 - Fyzika 2 - Skripta kmity
- BFY2 - Fyzika 2 - Skripta Optika
- BFY2 - Fyzika 2 - Skripta termofyzika
- BFY2 - Fyzika 2 - Skripta Vlny
- BMA1 - Matematika 1 - Skripta Matematický seminář
- BMA1 - Matematika 1 - Skripta Matematika 1 Počítačová cvičení Maple
- BMA1 - Matematika 1 - Skripta Matematika 1
- BMA1 - Matematika 1 - Skripta Matematika 3
- BMA2 - Matematika 2 - Skripta matematický seminář
- BMA2 - Matematika 2 - Skripta Matematika I
- BMA2 - Matematika 2 - Skripta Matematika II
- BMA3 - Matematika 3 - Skripta Matematika 3
- BMA3 - Matematika 3 - Skripta Sbírka Matematika 3
- BMFV - Měření fyzikálních veličin - Skripta Měření fyz.veličin - návody do lab.cvičení
- BMPS - Modelování a počítačová simulace - Skripta Modelování a počítačová simulace- Počítačová cvičení
- BMTD - Materiály a technická dokumentace - Skripta MTD Laboratorní cvičení
- BMTD - Materiály a technická dokumentace - Skripta MTD část materiály v elektrotechnice
- BMTD - Materiály a technická dokumentace - Skripta MTD část Technická dokumentace - počítačová a konstrukční cvičení
- BMTD - Materiály a technická dokumentace - Skripta MTD část technická dokumentace
- BMVE - Měření v elektrotechnice - Měření v elektrotechnice - Lab.cviceni -skripta
- BMVE - Měření v elektrotechnice - Skripta Meření v elektrotechnice- návody k lab. cvič.
- BMVE - Měření v elektrotechnice - Skripta Měření v elektrotechnice - lab.cvičení II
- BMVE - Měření v elektrotechnice - Skripta Měření v elektrotechnice - laboratorní cvičení
- BPC2 - Počítače a programování 2 - Skripta 2008
- BPC2 - Počítače a programování 2 - Stará skripta
- BPIS - Praktikum z informačních sítí - Skripta
- BVNP - Vysoké napětí a elektrické přístroje - Skripta Blažek 1975
- BVNP - Vysoké napětí a elektrické přístroje - Skripta Elektr.přístroje část II
- BVNP - Vysoké napětí a elektrické přístroje - Skripta Lab.cv. Vysoké napětí
- BVNP - Vysoké napětí a elektrické přístroje - Skripta Vysoké napěti el.stroje
- BVNP - Vysoké napětí a elektrické přístroje - Skripta Vysoké napětí část I.
- BVPA - Vybrané partie z matematiky - Skripta Vybrané partie z matematiky
- BEL2 - Elektrotechnika 2 - Učitelská skripta laboratoře
- BPIS - Praktikum z informačních sítí - skripta
- BESO - Elektronické součástky - nová skripta
- AMA2 - Matematika 2 - skripta
- BEKE - Ekologie v elektrotechnice - Něco ze zkoušek, skripta atd..
- BRR2 - Řízení a regulace 2 - Skripta Řízení a regulace 2
- BVPM - Vybrané partie z matematiky - BVPM - skripta k předmětu
- BEPO - Etika podnikání - BEPO (XEPO) - Skripta
- BNAO - Návrh analogových integrovaných obvodů - Skripta BNAO 2010
- BEVA - Elektromagnetické vlny, antény a vedení - BEVA 2 skripta - přednášky a sbírka úloh.zip
- BMPT - Mikroprocesorová technika - BMPT 2011 zadani PC cviceni + skripta s ucivem
- ABSN - Biosenzory - Skripta
- ALDT - Lékařská diagnostická technika - Skripta
- BMVA - Měření v elektrotechnice - Skripta BMVA
- MTOC - Theory of Communication - Teorie sdělování-skripta
- BDIZ - Diagnostika a zkušebnictví - Diagnostika a zkušebnictví - zkouška x
- BDTS - Diagnostika a testování elektronických systémů - Diagnostika a testování el. systému - lab.cvičení
- BDTS - Diagnostika a testování elektronických systémů - Diagnostika a testování el. systému - poč.cvičení
- BDTS - Diagnostika a testování elektronických systémů - Diagnostika a testování el. systému
Copyright 2024 unium.cz