- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiál.FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUMJméno: Petr TOMICAKód:Katedra fyzikyFEI VUT BRNORočník: 1.Obor: IVTSkupina: E43Oddělení:Spolupracoval:Měřeno dne: 29.4.1998Odevzdáno dne: 13.5.1998Příprava:Opravy:Učítel:Hodnocení:Název úlohy: Fotoelektrický jev a Planckova konstantaČíslo úlohy:24.
Úkol :
1. Stanovte Planckovu konstantu z měření fotoelektrického jevu. Určete výstupní práci použité fotonky.2. Určete Planckovu konstantu z měření na luminiscenčních diodách.
Popis metody měření :Vlnění charakterizujeme frekvencí f a vlnovou délkou l. Pro částice je charakteristická energie W a hybnost p. Oba přístupy - vlnový i částicový - jsou navzájem propojeny vztahy
W = hf(1) (2)Spojovacím článkem je Planckova konstanta h. Je to univerzální fyzikální konstanta a její hodnota je h=6,626.10-34 J.s. Často se s touto konstantou můžeme setkat ve tvaru Pak se ovšem objevuje společně s kruhovou frekvencí w a vztah (1) má tvar W = hw(4)Planckovu konstantu se pokusíme změřit dvěma způsoby, při průběhu dvou různých jevů. V jednom to bude fotoelektrický jev, při němž je světlo absorbováno, ve druhém půjde o emisi světla v luminiscenční diodě.Stanovení Planckovy konstanty z vnějšího fotoelektrického jevu Uvolňování elektronů z povrchu látek do vnějšího prostředí působením elektromagnetického záření (světla) nazýváme vnějším fotoelektrickým jevem. Vnitřní fotoelektrický jev je název pro generování volných nosičů, které i potom zůstávají uvnitř látky. Vysvětlení vnějšího fotoelektrického jevu pochází z roku 1905 a je od Alberta Einsteina, který za něj získal Nobelovu cenu. Elektromagnetické záření frekvence f je pohlcováno v kvantech, fotonech, jejichž energie W je frekvenci f úměrná. Tento vztah je popsán rovnicí (1), kde konstantou úměrnosti je hledaná Planckova konstanta. Fotoelektron, což je elektron, který absorboval foton, může opustit povrch ozářené látky jen když pohlcená energie je větší než energie potřebná k tomu, aby se dostal z látky ven. Pro tuto energii se ustálil název výstupní práce a označuje se symbolem A. Po opuštění povrchu látky zbývá fotoelektronu kinetická energie Wk , rovná rozdílu energie pohlceného kvanta hf a výstupní práce A,
Wk = hf - A (4) Přiblížíme-li ve vakuu k osvětlené látce - fotoelektrodě - další elektrodu (sběrnou elektrodu), budou na ni fotoelektrony dopadat. Spojíme-li obě elektrody vnějším obvodem, začne protékat proud. Součástka, která pracuje na popsaném principu se nazývá vakuová fotonka.
Vložíme-li mezi obě elektrody napětí U tak, že fotoelektroda bude kladná vůči sběrné elektrodě, budou fotoelektrony na své cestě mezi fotoelektrodou a sběrnou elektrodou brzděny. Se vzrůstajícím napětím U se bude proud vnějším obvodem zmenšovat. Při jistém napětí U= Ub , které nazveme napětím brzdným, proud vnějším obvodem ustane. Práce eUb , kterou
Vloženo: 12.05.2009
Velikost: 47,50 kB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Mohlo by tě zajímat:
Skupina předmětu BFY1 - Fyzika 1
Reference vyučujících předmětu BFY1 - Fyzika 1
Copyright 2024 unium.cz