- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiálVysoké učení technické v Brně
Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií
Doplňující pedagogické studium
D I D A K T I K A
Zpracovala: Ing. Helena Pálková, PAED IGIP
1
ÚVOD, ZÁKLADNÍ POJMY
Pedagogika jako věda o výchově zkoumá všeobecné zákonitosti výchovy. Výsledkem tohoto zkoumání je
stanovení základních požadavků na výchovu člověka tzn. harmonický soulad ve vývoji tělesných a
duševních vlastností, mravní zásady, kulturní znalosti, estetický vkus, vztah k práci a lidem.
Výchovu je možno organizovat v různých formách. Nejsoustavnější a nejpropracovanější formou je
výchova a vyučování ve škole. Zákonitostmi této činnosti se zabývá věda, která jako teorie vzdělávání a
vyučování tvoří složku pedagogiky a nazývá se didaktika.
Didaktika, jako teorie vzdělávání a výchovného vyučování zkoumá otázky cílů, obsahu a prostředků
vyučování a vzdělávání, vyučovacích principů, metod, organizačních forem a prostředků a vytváří teorii
prostředí učebny a školy. Je důležitou součástí pedagogiky, protože učitel působí výchovně především při
vyučování, kde je mládež bezprostředním objektem jeho plánovitého a cílevědomého působení.
Didaktika tedy zjišťuje zákonitosti procesu vzdělávání a vyučování v uspořádaném a plánovitém průběhu
studia. Má velmi těsný vztah k pedagogice a může být označena za "jádro" pedagogiky.
Didaktika, která stanoví obecné zákonitosti vyučování je označována jako obecná didaktika, nebo pouze
jako didaktika.
Dochází-li k speciálnímu zaměření obecné didaktiky na vyučování odborným předmětům, přechází tato
disciplína z obecné polohy do polohy zvláštní a nazýváme ji oborová didaktika.
Oborová didaktika čerpá své poznatky z různých pedagogických věd. Samozřejmě nejúže souvisí s obecnou
didaktikou, jejíž poznatky tvořivě aplikuje pro své specifické potřeby. Obecná didaktika naopak čerpá z
poznatků oborových didaktik za účelem stanovení obecných zákonitostí. Vztah obecné didaktiky k oborové
didaktice je tedy vztahem obecného k zvláštnímu.
Zvláštní projev obecných zákonitostí je předmětem studia oborových didaktik.
Oborová didaktika byla definována jako teorie vyučování skupině předmětů jednoho oboru. Jestliže se v
procesu zkoumání zaměříme na jeden konkrétní předmět, pak příslušnou nauku nazveme speciální
didaktika.
Speciální didaktika je tedy speciální teorie vyučování, která zkoumá zákonitosti vyučování určitému
vyučovacímu předmětu.
Hierarchie uvedených disciplín:
Pedagogika
Didaktika
Oborová didaktika
Speciální didaktika
Jako příklad lze uvést didaktiky elektrotechnických předmětů, které patří mezi oborové didaktiky.
Oborová didaktika - didaktika elektrotechniky je souhrnem didaktik jednotlivých elektrotechnických
předmětů avšak nikoliv sumou didaktik. Ke společné problematice speciálních didaktik patří např. také
otázky výchovy k samostatnému řešení konstrukčních úkolů, didaktické pomůcky, specifické zaměření
škol, apod.
Speciální didaktiky jsou velmi často označovány jako metodiky.
Učitel se musí při výuce zaměřit na dvě základní didaktické otázky:
a) čemu učit (a čemu se má žák učit)
b) jak učit (a jak se má žák učit)
Oba tyto problémy mají stejný cíl: formovat psychiku žáka z hlediska výchovně vzdělávacích cílů.
Obsahová stránka výuky a učení, (tj. čemu učit a čemu se učit) se podílí na formování profilu žáka z
hlediska jeho vzdělání (tj. např. jaké bude mít odborné vzdělání).
Metodická stránka výuky a učení, (tj. jak učit a jak se učit) usměrňuje profil žáka z hlediska jeho celkového
duševního, emocionálního a morálního vývoje (tzn. formuje jeho charakterové vlastnosti).
Vysoké učení technické v Brně
Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií
Doplňující pedagogické studium
D I D A K T I K A
Zpracovala: Ing. Helena Pálková, PAED IGIP
2
Tyto dva základní problémy výuky a vzdělávání se promítají i do otázky členění didaktických disciplín.
V naší pedagogické literatuře se setkáváme s následujícími názory na pojem didaktika :
1. Komenský definuje didaktiku jako nauku o vyučování se silným akcentem na metodickou stránku.
2. Další pojetí didaktiky chápou didaktiku rovněž jako nauku o vyučování, ale forma definice je různá,
např:
• Didaktika studuje a stanovuje normy správného vyučování (Ot. Chlup)
• Didaktika zkoumá zákonitosti vyučování jako potřebu vzdělání a výchovy ve škole (Pedagogický slovník)
• Didaktika zkoumá vyučování, a to jeho stránku formální i obsahovou. (Z. Pešek)
• Didaktika je nauka o vyučování (Slovník moderní pedagogiky)
• Didaktika je obecná teorie vyučování. (Příruční slovník naučný)
• Didaktika je teorie rozumové výchovy a věda o vyučování (O. Pavlík)
Didaktika se postupně stala teorií vyučování a vzdělávání, přičemž řeší dva základní problémy:
a) problém cíle vyučování (vzdělání),
b) problém prostředků k dosažení tohoto cíle.
Směry v pojetí didaktiky
Přístup k těmto základním problémům dal vznik různým směrům v pojetí didaktiky, např:
- intelektualismus - zdůrazňuje rozumové stránky na úkor všestranného rozvoje osobnosti a
systematického výchovného působení na dítě (žáka),
- didaktický materialismus - je charakteristický přeplňováním učebních plánů, osnov a učebnic,
- didaktický formalismus - vede k přeceňování formální stránky vyučování,
- utilitarismus - vede k předčasnému odbornému vzdělání, na úkor všestranného, všeobecného a
polytechnického vzdělání,
- exemplární, fundamentální vzdělání omezuje obsah učiva na pouhé uvádění příkladů.
Progresívní pedagogové vždy přistupovali kriticky k jednostrannému chápání vyučování a k nadřazování
některých složek vyučovacího procesu.
Didaktiky, jejichž cílem není při získávání vědomostí současné formování ducha lze označit jako úpadkové.
Řada teoretiků (Kádner, Lindner, Klíma) chápe didaktiku jako :
- praktickou pedagogiku - nauku o účelu, látce a místě vyučování a jako
- metodiku - nauku o metodách (prostředcích) vyučování.
Metodiku pak lze rozdělit na :
- metodiku obecnou - která pojednává o metodách společných všem učebním předmětům, a
- metodiku speciální - obsahující zvláštní pokyny jen pro vyučování určitému předmětu.
K rozdílu mezi didaktikou a metodikou se dá také říci, že:
- didaktika řeší otázku CO a JAK ?
- metodika řeší problém JAK ve vztahu k CO.
Někteří autoři prací o pedagogice považují metodiku za nedílnou součást didaktiky a charakterizují ji jako
didaktiku speciální, neboť se zabývá metodami a ty musí být vztaženy ke konkrétnímu předmětu vyučování.
Objekt a předmět speciálních didaktik
Různé vědní obory mohou zkoumat tentýž objekt, např. člověka. Každá vědní disciplína však zkoumá
objekt z určitého hlediska, např. pouze dítě nebo starého člověka. Toto hledisko je pak předmětem této
vědní disciplíny.
Tzn., že předmět speciálních didaktik je dán konkrétní vědní disciplínou, konkrétním vyučovacím
předmětem.
Předmětem je tedy vlastně metodika, která se zabývá především zkoumáním problematiky cíle a obsahu
učebního předmětu, tj. soustavy jeho učiva i procesu, v němž se učivo použitím vyučovacích metod,
prostředků a organizačních forem přetváří nejen ve vědomosti, dovednosti i návyky v chování
žáků, ale i podmiňuje jejich osobnost, a to za řízení tohoto procesu učitelem a za aktivní účasti žáků. (A.
M. Dostál)
Podle téhož autora předmět speciálních didaktik řeší následující otázky :
Vysoké učení technické v Brně
Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií
Doplňující pedagogické studium
D I D A K T I K A
Zpracovala: Ing. Helena Pálková, PAED IGIP
3
1) Vymezení předmětu speciální didaktiky (např. pro jaký obor)
2) Stanovení cíle a obsahu učebního předmětu:
a) výběr poznatků tvořících obsah učebního předmětu,
b) soustava poznatků učebního předmětu.
3) Zkoumání procesu, který se uskutečňuje při vyučování a učení příslušnému učebnímu předmětu:
a) charakter poznatků, především pojmů, tvořících obsah učebního předmětu a jejich vytváření ve
vědomí žáků,
b) specifičnost procesu vytváření pojmů a pouček při vyučování příslušnému předmětu a řadu dalších.
Zákonitosti zkoumané speciálními didaktikami jsou zvláštní případy zákonitostí zkoumaných pedagogikou.
Didaktické zákony jsou pak zvláštními případy zákonů pedagogických. Přitom zde zákonitostí rozumíme
určitý opakující se vztah mezi jevy jakékoli reality, kdežto zákon je zpravidla verbální (nebo matematické)
vyjádření tohoto vztahu.
Struktura speciálních didaktik
Řada metodiků rozděluje speciální didaktiky na část:
a) obecnou
b) speciální
V obecné části zpravidla pojednávají :
• o předmětu speciální didaktiky,
• o historii vyučování danému předmětu nebo oboru,
• o výchovně vzdělávacím významu učebního předmětu.
Ve speciální části pojednávají:
• o obsahu učebního předmětu,
• o prostředcích, jimiž je možno splnit hlavní výchovně vzdělávací úkoly učebního předmětu.
Didaktická terminologie
Má velmi významnou úlohu (stejně, jako terminologie v jiných vědních disciplínách) při studiu výchovně
vzdělávacího procesu.
Bohužel tato terminologie je značně nejednotná a silně závisí na konkrétní teoretické koncepci. Pro prvotní
orientaci je vhodné vycházet z termínů, které používají významné práce z oblasti pedagogiky, encyklopedie
a slovníky. Je to velmi důležité, protože oborová terminologie umožňuje komunikaci a vytváří odborný
jazyk.
Už sám pojem oborová didaktika není jednotně užíván. Objevují se různé názvy - metodika, speciální
didaktika, speciální pedagogika.
V současné době je nejvíce protěžován termín oborová didaktika i když v materiálech ministerstva z r.1971
v přehledu vědeckých disciplín je u definice "Teorie vyučování předmětům všeobecně vzdělávací a
odborné povahy" uveden název "Metodika".
Význam didaktiky (event. speciální didaktiky)
Znalost didaktiky a tvořivá činnost každého učitele je v této oblasti zcela nezbytná. Konkrétní metodická
(speciálně didaktická) práce je nejlepší cestou, jak rozvíjet konkrétní vlastnosti, dovednosti a znalosti žáků.
Didaktické problémy nemůže učitel žádným způsobem obejít a musí je vhodným způsobem řešit. Zanedbání
didaktických problémů může vést k získání formálních vědomostí nebo vědomostí, které nemají trvalý
charakter.
Kvalitní a moderní zpracování obsahu vyučovacího předmětu je zřejmě náročné nejen z hlediska
didaktického ale i odborného. Proto je třeba, aby dobrý učitel byl nejen dobrým didaktikem ale i odborníkem
(nebo naopak).
Vztah oborových didaktik k jiným vědám
Aby učitel odborných předmětů mohl úspěšně vyučovat, musí mít základní poznatky z řady vědních
disciplín, které se přímo nebo nepřímo podílejí na utváření a realizaci vyučovacího procesu. Pro didaktiku
Vysoké učení technické v Brně
Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií
Doplňující pedagogické studium
D I D A K T I K A
Zpracovala: Ing. Helena Pálková, PAED IGIP
4
odborného předmětu mají zvláštní význam vědy jako je filosofie, psychologie, pedagogika, obecná
didaktika a odborné vědy technické a přírodní.
Mezi speciální a oborovou didaktikou existují vztahy, o kterých už bylo pojednáno.
Vztah didaktiky k psychologii
Úspěšné vzdělávání a výchova jsou podmíněny dodržováním psychologických zákonitostí. Činnost učitele a
žáka je složitým psychickým procesem, který probíhá v různých podmínkách. Proto musí být učitel
vybaven i znalostmi z oboru psychologie, především pak psychologie pedagogické, aby mohl sledovat a
analyzovat podmínky, průběh a výsledky výchovně vzdělávacího procesu, sledovat motivaci žáků, proces
učení apod.
Vztah didaktik k odborné vědě (která je předmětem vyučování)
Vztahy mezi metodikou (didaktikou) a odbornou vědou jsou velmi úzké. Především proto, že z dané
odborné vědy vychází didaktická transformace učiva a jeho věcný odborný obsah.
Při zkoumání vztahu mezi didaktikou a odbornou vědou ze které vychází příslušný vyučovací předmět
(např. fyzika, elektrotechnika) je třeba si uvědomit, že didaktika nezkoumá zákonitosti odborné vědy
(např. fyzikální), ale zákonitosti procesu vyučování např. fyzice.
Tedy úkolem speciální didaktiky je vytvořit z vědního oboru učební předmět,
který je přizpůsobený obsahem, uspořádáním, přiměřeností, vědeckostí a pod. pedagogickým podmínkám
dané školy.
Výsledky metodické práce (tj. působení speciálních didaktik) obohacují především pedagogiku.
Neobohacují vědní disciplínu, pouze jí dávají novou, tzv. didaktickou formu.
Mimo uvedené vědní disciplíny hraje velkou úlohu ve vyučovacím procesu ještě řada jiných. Je to např.
sociologie, která zkoumá strukturu třídního kolektivu, jednání v různých sociálních situacích, komunikaci a
vztahy ve skupině atd.
Logika poskytuje podklady pro analýzu zákonitostí a norem správného myšlení a umožňuje ve shodě se
zákony logiky správně uspořádat učivo a celou vyučovací činnost.
Stále většího významu nabývá kybernetika, jako věda o informačních a řídících procesech v
organizovaných soustavách, dává důležité podklady pro programové řízení vyučování, pro koncepci
vyučovacích strojů a pro řešení dalších metodických problémů.
Statistická matematika umožňuje kvantitativně analyzovat metodickou práci učitele.
Estetika může, jako věda o formách vztahů člověka ke skutečnosti, dílčím způsobem pomáhat při řešení
cílu, úkolů a obsahu metodiky daného odborného předmětu.
Uvedené nebo i další vědní disciplíny mohou napomáhat didaktice odborných předmětů. Učitel odborných
předmětů si musí všechny tyto vztahy uvědomovat a snažit se, aby se promítly do jeho metodické práce a
celé pedagogické činnosti.
Vysoké učení technické v Brně
Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií
Doplňující pedagogické studium
D I D A K T I K A
Zpracovala: Ing. Helena Pálková, PAED IGIP
5
OBSAH VZDĚLÁNÍ
Střední odborné vzdělání
SPŠ a SOU vychovávají odborně připravené techniky pro jednotlivá průmyslová odvětví a poskytují
mládeži úplné střední odborné a potřebné všeobecné vzdělání.
Učební předměty jsou:
• odborné (stanovené požadavky na odborné vzdělání)
• všeobecně vzdělávací (stanovené požadavky na vzdělání všeobecné)
Odborné vzdělání tvoří soustavu vědomostí, dovedností a návyků nutných pro odbornou práci.
Odborné i všeobecné vzdělání tvoří dohromady ucelený systém poznatků i dovedností.
Jednotlivé studijní obory se od sebe liší obsahem odborného vzdělání, které si žáci osvojují studiem
odborných předmětů. Těžiště působení středních odborných škol spočívá v teoretickém a praktickém
odborném vzdělání.
V nižších ročnících jsou zařazeny průpravné odborné předměty (technické kreslení, mechanika apod.).
Na ně pak navazují speciální odborné předměty, které dávají charakter každému studijnímu oboru.
Teoretické odborné vzdělání
získávají žáci v odborných předmětech, jejichž výběr se řídí potřebami ekonomiky a především
potřebami ekonomiky daného regionu. Odbornými předměty, které jsou vyučovány na všech středních
odborných školách jsou např. ekonomika, účetnictví apod..
Praktické odborné vzdělání
může mít různé formy. Žáci je získávají jednak v účelových školních zařízeních (dílnách, laboratořích
apod.) jednak v konkrétních průmyslových podnicích. V dílenském vyučování, v laboratořích a v
dalších praktických cvičeních si žáci výrobních studijních oborů osvojují v nutné míře dovednosti
zpravidla několika učebních oborů, aby ve své příští práci dovedli s odbornou znalostí řídit, kontrolovat a
hodnotit práci přidělených kvalifikovaných dělníků. Odborná praxe žáků vyšších ročníků je pak již
zaměřena na činnost středních odborných pracovníků.
Všeobecné vzdělání
Všeobecné vzdělání žáci získávají v potřebné míře z oblasti přírodních a společenských věd.
Obsah studia vychází z analýz práce typických základních odborných funkcí v průmyslových a jiných
podnicích. Z toho pak vyplývá :
a) kvalifikační charakteristika a odborný profil absolventů,
b) optimální počet studijních oborů a jejich pojetí,
c) modernizace obsahu vyučování podle požadavků z praxe.
Na základě metodologické analýzy se určí těžiště učební látky a její vztah k ostatním vědním
disciplínám. Z toho pak se vyjde při stanovení obsahu učebního předmětu.
Při stanovení rozsahu učiva je třeba stanovit i proporce mezi vzděláním všeobecným a odborným, mezi
teoretickou a praktickou částí výuky a to vše ještě ve vztahu k celkovému životnímu režimu žáka.
Z analýzy výše uvedených poznatků pak vychází učební osnovy.
Učební předmět
Každý učební předmět má konkrétní výchovné a vzdělávací cíle. Úkolem speciální didaktiky (metodiky)
je rozpracovat realizaci výchovných a vzdělávacích cílů podle reálných možností daného předmětu a
podle potřeb dané školy. Výchovně vzdělávací cíle jsou dány profilem absolventa.
Poznatky vědních disciplín nejsou zpravidla v takové formě aby byly vhodné pro účely výuky. Je
úkolem didaktiky zpracovat příslušná fakta a zákonitosti tak aby byl zachován postup odpovídající
logice příslušné vědy a přitom aby látka byla pochopitelná žákům určitého věku a přinesla jim potřebné
poznatky pro jejich budoucí povolání.
Vysoké učení technické v Brně
Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií
Doplňující pedagogické studium
D I D A K T I K A
Zpracovala: Ing. Helena Pálková, PAED IGIP
6
Úkolem vědní disciplíny je zkoumat daný předmět a zjišťovat nová fakta.
Úkolem didaktiky je určit účinný způsob jak poznatky vědy seznámit žáky.
Výběr učiva
Učební předmět si z dané vědy vybírá zejména věci nezbytné pro poznání dané vědy. Jsou to především :
a) základní odborné pojmy,
b) základní zákonitosti,
c) poznatky nutné pro operaci s pojmy.
Zásady pro výběr učiva lze vyjádřit např. těmito kriterii:
a) kriteriem odborně vědeckým,
b) kriteriem pedagogicko-psychologickým (pedagogicko-metodickým)
c) kriteriem praktickým.
Základní učivo lze definovat např. jako učivo, jehož osvojení dává žákům takové vědomosti, dovednosti
a návyky, které mají zásadní význam pro další vzdělávání a praktický život. Základní učivo by si měla
osvojit většina žáků.
Možná kriteria pro stanovení základního učiva:
a) pochopení základních pojmů,
b) zařazení dílčích faktů do širších souvislostí,
c) pochopení základních principů tj. chápání jevů jako zvláštních případů obecnějších vztahů
(vztahy k ostatním vědním disciplínám, filozofický přístup).
Zvláštnosti učebních předmětů
Učební předměty mají své zvláštnosti, ke kterým musí didaktika nutně přihlédnout.
Tyto zvláštnosti jsou určovány :
a) charakterem odborné vědy (obsah abstraktních pojmů a pod.)
b) vztahem učebního předmětu k ostatním
Vloženo: 28.04.2009
Velikost: 379,10 kB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Copyright 2024 unium.cz