- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiálChemické názvosloví
Chemické prvky (zjednodušeně jen prvky) jsou látky složené z atomů o stejném protonovém čísle (počet protonů v jádře atomu). Každému prvku přísluší určitý mezinárodní název a od něho odvozený symbol (značka).
Slučováním dvou a více prvků vznikají sloučeniny. Vzorec sloučeniny obsahuje značky prvků, z nichž je tvořena, přičemž index vpravo dole u chemické značky prvku udává počet atomů tohoto prvku v molekule dané sloučeniny. Např. je sloučenina (kyselina sírová) obsahující v molekule 2 atomy vodíku, 1 atom síry a 4 atomy kyslíku.
Vazebné síly mezi atomy jsou podmíněny interakcí valenčních elektronů (elementárních částic hmoty nabitých zápornými náboji). Kovalentní vazba je typ chemické vazby, na níž se podílejí oba atomy za vzniku elektronového páru. V každém elektronovém páru, který tvoří kovalentní vazbu, pochází po jednom elektronu z obou zúčastněných atomů. Elektronový pár, tvořící vazbu mezi dvěma atomy může být jeden nebo jich může být více. V kovalentní vazbě mezi dvěma stejnými atomy je schopnost těchto atomů přitahovat vazebné elektrony (elektronegativita) shodná. U vazby mezi dvěma nestejnými atomy tomu tak není. Prvek, který je elektronegativnější (viz níže), přitahuje elektrony více, čímž vzniká polarizace vazby.
Např. v chlorovodíku HCl přitahuje atom chloru elektron silněji (má větší elektronegativitu než vodík), proto vlivem této polarizace ponese atom Cl částečný záporný náboj a atom H částečný kladný náboj.
Hodnota elektronegativity roste v periodické tabulce v jednotlivých periodách směrem zleva doprava a směrem vzhůru v jednotlivých sloupcích:
Jiným typem chemické vazby je vazba iontová. Vzniká mezi atomy s velkým rozdílem elektronegativit následujícím způsobem. Jeden atom předá jinému jeden nebo více elektronů, a tím se nabíjí kladně, zatímco prvek elektrony přijímající, záporně. Oba atomy nesou tolik kladných resp. záporných nábojů, kolik elektronů odevzdaly, resp. přijaly.
Počet elementárních elektrických nábojů, které nese atom nebo skupina atomů, se uvádí následovně: , , , , , , , , . Částice nesoucí kladné náboje se nazývají kationty, záporné anionty. Při rozpouštění sloučenin s iontovými vazbami ve vodě dochází k rozpadu na kationty a anionty, což nazýváme elektrolytickou disociací.
Ve sloučenině tvořené více atomy se mohou vyskytovat různé typy chemické vazby. Např. v síranu sodném Unknown jsou atomy kyslíku vázány na atom síry kovalentními vazbami a atomy sodíku na skupinu vazbami iontovými.
Názvosloví anorganických sloučenin
Názvosloví anorganických sloučenin lze odvodit pomocí oxidačních čísel prvků ve sloučenině. Oxidační číslo nahradilo dříve používané pojmy, např. mocenství, valence, oxidační stupeň.
Oxidační číslo atomu prvku ve sloučenině je rovno výslednému náboji, který by byl na atomu přítomen, kdybychom elektrony v každé vazbě, na které se atom podílí, přidělili elektronegativnějšímu z obou vazebných partnerů. Značí se římskými číslicemi vpravo nahoře u značky prvku. Součet oxidačních čísel všech atomů v elektroneutrální molekule je roven nule. Stejně tak volné atomy (,wn) a atomy v molekulách prvků (,) mají oxidační číslo nula.
Přehled převažujících oxidačních čísel vybraných prvků ve sloučeninách:
záporné
kladné
záporné
kladné
H
-I
I
Li, Na, K, Ag
I
Al
III
Mg, Ca, Sr, Ba
II
Cr
III, VI
Cu, Hg
I, II
O
-II
Fe, Co
II, III
C
-IV
II, IV
Sn, Pb
II, IV
Si
-IV
IV
Mn
II, III, IV, VI, VII
N
-III
I, II, III, IV, V
P, As, Sb
-III
III, V
S
-II
IV, VI
Cl, Br, I
-I
I, III, V, VII
F
-I
Příklady na určování oxidačního čísla:
oxid uhličitý
V molekule oxidu uhličitého jsou dva atomy kyslíku a jeden atom uhlíku. Atomy O mají větší hodnotu elektronegativity, proto jim přiřadíme příslušné vazebné elektrony. Na každém atomu O (kyslíku) se vytvoří dva záporné náboje a na atomu C (uhlíku) čtyři náboje kladné:
součet oxidačních čísel: 1 · (IV) + 2 · (-II) = 0
kyselina sírová
V molekule kyseliny sírové H2SO4 jsou 2 atomy vodíku, jeden atom síry a 4 atomy kyslíku. Atomy O mají nejvyšší hodnotu elektronegativity, proto jim budou přiřazeny příslušné vazebné elektrony:
součet oxidačních čísel: 2 · (I) + 1 · (VI) + 4 · (-II) = 0
chlorovodík
Dle výše uvedeného je v chlorovodíku oxidační číslo H rovno +I a oxidační číslo Cl -I, píšeme tedy (ve vzorcích chemických sloučenin se však oxidační čísla běžně nepíší).
V českém názvosloví je název většiny anorganických sloučenin složen z podstatného a přídavného jména. Podstatné jméno je zpravidla odvozeno od její elektronegativní části, tj. od aniontu (oxid, chlorid, síran, atd.). Přídavné jméno, které v názvu anorganické sloučeniny za podstatným jménem, charakterizuje elektropozitivní část sloučeniny, tj. kation (sodný, vápenatý, hlinitý, atd.). Koncovka přídavného jména vyjadřuje současně i příslušnou hodnotu kladného oxidačního čísla.
Hodnota kladného
oxidačního
čísla
Odpovídající
zakončení
přídavného
jména
Příklady příslušných
přídavných jmen
podstatné jméno
přídavné jméno
chlorid
Cl-I
oxid
O-II
I
–ný
D Unknown
sodný
II
–natý
vápenatý
III
–itý
hlinitý
IV
–ičitý
křemičitý
V
–ičný (–ečný)
fosforečný
VI
–ový
sírový
VII
–istý
manganistý
VIII
–ičelý
osmičelý
Při určování oxidačního čísla prvku dle zakončení přídavného jména je nutné nalézt nejdelší možnou koncovku:
Přídavné jméno
Správné určení
oxidačního čísla
Nesprávné určení
oxidačního čísla
křemičitý
-ičitý SiIV
-itý SiIII
fosforečný
-ečný PV
-ný PI
Ve sloučeninách obsahujících větší počet částic je tento počet obvykle označen násobícím prefixem (předpona mono- se většinou neuvádí):
Název
předpony
Odpovídající
číslovka
Název
předpony
Odpovídající
číslovka
hemi-
1/2
hepta-
7
mono-
1
okta-
8
di-
2
nona-
9
tri-
3
deka-
10
tetra-
4
undeka-
11
penta-
5
dodeka-
12
hexa-
6
U minimálního počtu sloučenin se používají triviální názvy.
Např: H2OvodaNH3amoniakH2Ssulfan
Názvosloví oxidů
Oxidy jsou binární sloučeniny (sloučeniny tvořené ze dvou chemických prvků) s kyslíkem, přičemž oxidační číslo kyslíku je v oxidech O-II.
Tvoření vzorce oxidů
Oxidační číslo na kyslíku je O-II, kladné oxidační číslo příslušného druhého prvku určíme podle koncovky přídavného jména v názvu. Indexy u jednotlivých prvků (označující jejich počet) lze s výhodou stanovit pomocí tzv. křížového pravidla, podle kterého oxidační číslo elektropozitivní částice určuje počet částic elektronegativních a naopak. Indexy se uvádí ve vykráceném stavu, přičemž číslo 1 se jako index neuvádí.
Např.
oxid dusičný
oxid hlinitý
oxid křemičitý SiO2
Tvoření názvu oxidů
Název je tvořen z podstatného jména oxid a přídavného jména odvozeného z názvu prvku se zakončením odpovídajícím jeho kladnému oxidačnímu číslu. Příslušné kladné oxidační číslo získáme opět pomocí křížového pravidla z indexů ve vzorci.
Názvosloví hydroxidů
Hydroxidy jsou sloučeniny mající ve své molekule skupinu -OH. Oxidační číslo této skupiny je -I, tedy (OH)-I, neboť oxidační číslo kyslíku je -II a oxidační číslo vodíku je I. Při tvoření příslušného vzorce, popř. názvu opět vycházíme z křížového pravidla.
Tvoření vzorce hydroxidů
Spojením (OH)-I s prvkem nebo skupinou s kladným oxidačním číslem (např. (NH4)I je amonný kation) odvodíme příslušný vzorec hydroxidu. U hydroxidů prvků s oxidačním číslem > I je nutné uvádět skupinu OH v závorce.
Např.
hydroxid sodný NaI(OH)-I NaOH
hydroxid amonný NH4OH
hydroxid vápenatýCa(OH)2 , nikoliv CaOH2
hydroxid hlinitý Al(OH)3 , nikoliv AlOH3
Tvoření názvu hydroxidů
Název je tvořen z podstatného jména hydroxid a přídavného jména odvozeného z názvu prvku se zakončením odpovídajícím jeho kladnému oxidačnímu číslu. Příslušné kladné oxidační číslo získáme opět pomocí křížového pravidla z indexů ve vzorci.
Názvosloví kyselin
Bezkyslíkaté kyseliny
Jedná se o binární sloučeniny vodíku s nekovy, přičemž oxidační číslo vodíku je I. Vznikají rozpouštěním některých plynných sloučenin vodíku ve vodě, v níž jsou do různého stupně disociovány. Vzorec těchto kyselin se skládá z podstatného jména kyselina a přídavného jména odvozeného z názvu původní plynné sloučeniny se zakončením –ová (přípona -ová v těchto případech neoznačuje oxidační číslo VI). Výchozí sloučenina a příslušná kyselina mají stejný vzorec.
Nejběžnější bezkyslíkaté kyseliny jsou shrnuty v následující tabulce:
Vzorec
Název výchozí plynné
sloučeniny
Název bezkyslíkaté kyseliny
HF
fluorovodík
kyselina fluorovodíková
HCl
chlorovodík
kyselina chlorovodíková
HBr
bromovodík
kyselina bromovodíková
HI
jodovodík
kyselina jodovodíková
H2S
sirovodík
kyselina sirovodíková
Kyslíkaté kyseliny
Kyslíkaté kyseliny jsou většinou tříprvkové sloučeniny formálně vzniklé z oxidů kyselinotvorných prvků (většinou nekovů) a z vody, přičemž vodík HI je vázán k centrálnímu atomu kyselinotvorného prvku většinou přes kyslík O-II. Kyselinotvorný prvek, od jehož oxidu je kyselina odvozena, je nazýván centrálním atomem.
Tvoření vzorce kyslíkatých kyselin
Vzorce kyslíkatých kyselin lze odvodit:
od příslušných oxidů sloučením s molekulou (molekulami) vody a následným zkrácením indexů u jednotlivých prvků
Např.
SO2 + H2O H2SO3SO3 + H2O H2SO4
oxid siřičitý kyselina siřičitáoxid sírový kyselina sírová
CO2 + H2O H2CO3N2O5 + H2O 2 HNO3
oxid uhličitý kyselina uhličitáoxid dusičný kyselina dusičná
Cl2O + H2O 2 HClOCl2O7 + H2O 2 HClO4
oxid chlorný kyselina chlornáoxid chloristý kyselina chloristá
pomocí pravidla, že součet oxidačních čísel všech atomů v molekule je roven nule
Např.
kyselina chloristáHClO
1 · I + 1 · VII + x · (-II) = 0x = 4 HClO4
kyselina dusičnáHNO
1 · I + 1 · V + x · (-II) = 0x = 3 HNO3
V případě, že součet všech kladných oxidačních čísel je liché číslo, bude index u vodíku roven 2.
Např.
kyselina siřičitáHSO HISIVO-II (I + IV = V)
2 · I + 1 · IV + x · (-II) = 0x = 3 H2SO3
kyselina sírová HSO HISVIO-II (I + VI = VII)
2 · I + 1 · VI + x · (-II) = 0x = 4 H2SO4
Tvoření názvu kyslíkatých kyselin
Název kyslíkaté kyseliny je tvořen z podstatného jména kyselina a přídavného jména odvozeného ze základu názvu centrálního atomu se zakončením vyjadřujícím jeho oxidační číslo, které je vždy kladné.
Názvy kyslíkatých kyselin lze opět odvodit dvěma způsoby:
Analogicky jak se odvozuje vzorec kyseliny z oxidu, lze odvodit ze vzorce kyseliny
příslušný oxid odštěpením molekuly vody (u kyselin s lichým počtem vodíkových atomů se vychází z násobku dvěma) a z názvu toho oxidu pak odvodit i název kyseliny.
Např:
H2SO3 SO2 + H2OH2SO4 SO3 + H2O
kyselina siřičitáoxid siřičitý kyselina sírová oxid sírový
I v tomto případě musí být součet oxidačních čísel všech atomů v molekule roven nule
a z tohoto pravidla lze odvodit ze vzorce název kyseliny.
Např:
H2SO3 2 · I + 1 · x + 4 · (-II) = 0x = 4 kyselina
siřičitá
V některých případech lze odvodit z oxidu více kyselin, které pak rozlišujeme podle počtu atomů vodíku. Pokud má kyselina více než dva vodíky, bude k přídavnému jménu v názvu této kyseliny připojena předpona hydrogen-, před kterou uvedeme násobící prefix (tri-, tetra-, atd.) odpovídající počtu vodíkových atomů. Uvedený násobící prefix odpovídá rovněž počtu molekul vody, se kterými se sloučil příslušný oxid.
Např:
P2O5 + 3 H2O 2 H3PO4 3 · I + 1 · x + 4 · (-II) = 0x = 5
kyselina trihydrogenfosforečná
Některé kyseliny mají dva i více centrálních atomů stejného oxidačního čísla. Takové kyseliny vznikly spojením dvou, nebo i více molekul kyseliny s jedním centrálním atomem, přičemž se odštěpuje molekula (molekuly) vody. Název je pak tvořen podstatným jménem kyselina a přídavným jménem charakterizujícím druh kyseliny, před které uvedeme násobící prefix odpovídající počtu centrálních atomů.
Např:
H2SO3 + H2SO3 H4S2O6 H2S2O5 + H2O
kyselina siřičitákyselina disiřičitá
H3PO4 + H3PO4 H6P2O8 H4P2O7 + H2O
kyselina trihydrogenfosforečnákyselina tetrahydrogendifosforečná
Názvosloví solí
Soli bezkyslíkatých kyselin
Tvoření vzorce solí bezkyslíkatých kyselin
Jejich vzorec odvodíme od vzorce příslušné kyseliny náhradou jednoho nebo obou vodíků v kyselině prvkem nebo skupinou s kladným oxidačním číslem. Zbytek kyseliny má oxidační číslo -I při náhradě 1 atomu H v molekule kyseliny, -II při náhradě 2 atomů H.
Pokud obsahuje podstatné jméno v názvu předponu hydrogen-, jedná se o sůl, kde jeden vodíkový atom v kyselině nebyl nahrazen.
Indexy u jednotlivých prvků určíme opět pomocí křížového pravidla. U hydrogensulfidů prvků s oxidačním číslem > I je opět nutné uvádět skupinu HS v závorce.
Např.
chlorid sodnýNaICl-I NaCl
(odvozen od kyseliny chlorovodíkové HCl)
bromid železitý FeBr3
(odvozen od kyseliny bromovodíkové HBr)
hydrogensulfid hořečnatý Mg(HS)2 , nikoli MgHS2
(odvozen od kyseliny sirovodíkové)
Tvoření názvu solí bezkyslíkatých kyselin
Název soli je tvořen podstatným jménem odvozeným od aniontu příslušné kyseliny se zakončením –id a přídavným jménem odvozeným z názvu prvku se zakončením odpovídajícím jeho kladnému oxidačnímu číslu.
Názvy nejběžnějších solí bezkyslíkatých kyselin:
Bezkyslíkatá kyselina
Zbytek bezkyslíkaté kyseliny
vzorec
název
vzorec
název
HF
kyselina fluorovodíková
F-I
fluorid
HCl
kyselina chlorovodíková
Cl-I
chlorid
HBr
kyselina bromovodíková
Br-I
bromid
HI
kyselina jodovodíková
I-I
jodid
H2S
kyselina sirovodíková
S-II
sulfid
(HS)-I
hydrogensulfid
Např.
SnI4 jodid cíničitý
(NH4)2S sulfid amonný
Soli kyslíkatých kyselin
Tvoření vzorce solí kyslíkatých kyselin
Jejich vzorec odvodíme od vzorce příslušné kyseliny náhradou vodíků v kyselině prvkem nebo skupinou s kladným oxidačním číslem. Záporné oxidační číslo na zbytku kyseliny pak odpovídá počtu nahrazených vodíků. Kladné oxidační číslo lze určit dle koncovky přídavného jména v názvu. Příslušné indexy určíme opět pomocí křížového pravidla.
Např:
dusičnan draselný odvozen od kyseliny dusičné HNO3 (NO3)-I
, neboli KNO3
síran sodný odvozen od kyseliny sírové H2SO4(SO4)-II
, neboli Na2SO4
Pokud je kladné oxidační číslo prvku, který nahradil vodík (popř. vodíky), větší než I a zároveň je odlišné od hodnoty záporného oxidačního čísla na zbytku kyseliny, je nutné uvádět zbytek kyseliny v závorce.
Např:
chlornan vápenatý odvozen od kyseliny chlorné HClO (ClO)-I
, neboli Ca(ClO)2, nikoliv CaClO2
síran hlinitý odvozen od kyseliny sírové H2SO4 (SO4)-II
, neboli Al2(SO4)3, nikoliv Al2SO3
Tvoření názvu solí kyslíkatých kyselin
Název je tvořen podstatným jménem utvořeným ze základu názvu zbytku kyseliny se zakončením dle oxidačního čísla centrálního atomu a přídavným jménem odvozeným od názvu prvku se zakončením odpovídajícím jeho kladnému oxidačnímu číslu. Příslušná oxidační čísla lze zjistit křížovým pravidlem.
Např.
Na2CO3, neboli odvozen od H2CO3 (kyselina uhličitá) uhličitan sodný
KIO4, neboli odvozen od HIO4 (kyselina jodistá) jodistan draselný
Pozn: Fosforečnany jsou soli odvozené od kyseliny trihydrogenfosforečné H3PO4.
Příslušná zakončení podstatného jména v názvu jsou shrnuta v následující tabulce:
Hodnota kladného oxidačního čísla centrálního atomu
ve zbytku kyseliny
Zakončení přídavného jména v názvu kyslíkaté kyseliny
Příslušné zakončení podstatného jména
v názvu soli
I
–ná
–nan
II
–natá
–natan
III
–itá
–itan
IV
–ičitá
–ičitan
V
–ičná (–ečná)
–ičnan (–ečnan)
VI
–ová
–an
VII
–istá
–istan
VIII
–ičelá
–ičelan
Upozornění: Při tvoření názvu nezaměňujte zakončení –nan a –an!
Např:
Ca(ClO)2, neboli odvozen od HClO (kyselina chlorná)
chlornan vápenatý, nikoliv chloran vápenatý
K2CrO4, neboli odvozen od H2CrO4 (kyselina chromová)
chroman draselný, nikoliv chromnan draselný
Názvosloví hydrogensolí kyslíkatých kyselin
U vícesytných kyselin nemusí být nahrazeny všechny vodíky, pak vznikají hydrogensoli. Počet nenahrazených vodíků je vyjádřen v názvu příslušným násobící prefixem, uvedeným před předponou hydrogen- u podstatného jména v názvu.
Tvoření vzorce hydrogensolí kyslíkatých kyselin
Podle podstatného jména v názvu lze zjistit, od které kyseliny je daná sůl odvozena. Z násobícího prefixu u podstatného jména v názvu pak zjistíme, kolik atomů vodíku zůstalo nenahrazeno, tzn. určíme zbytek kyseliny. Indexy ve vzorci lze opět stanovit pomocí křížového pravidla, přičemž záporné oxidační číslo na zbytku kyseliny je rovno počtu nahrazených vodíků a kladné oxidační číslo prvku, kterým byl vodík (popř. vodíky) nahrazen, lze stanovit dle zakončení přídavného jména.
Např:
hydrogensíran vápenatý odvozen od kyseliny sírové H2SO4 (HSO4)-I
, neboli Ca(HSO4)2
Pokud je kladné oxidační číslo prvku, který nahradil vodík (popř. vodíky), větší než I a zároveň je odlišné od hodnoty záporného oxidačního čísla na zbytku kyseliny, je nutné uvádět zbytek kyseliny společně s nenahrazeným vodíkem (popř. vodíky) v závorce. V opačném případě by totiž součet oxidačních čísel všech atomů v molekule nebyl roven nule.
Např:
dihydrogenfosforečnan vápenatý (odvozen od H3PO4), neboli Ca(H2PO4)2,
nikoliv CaH2(PO4)2
hydrogenuhličitan hořečnatý (odvozen od H2CO3), neboli Mg(HCO3)2
nikoliv MgH(CO3)2
Tvoření názvu hydrogensolí kyslíkatých kyselin
Pomocí křížového pravidla lze zpětně zjistit záporné oxidační číslo zbytku kyseliny (odpovídá počtu nahrazených vodíků) a kladné oxidační číslo prvku, kterým byl vodík (vodíky) nahrazen. Název je pak tvořen z podstatného jména utvořeného ze základu názvu zbytku kyseliny s předponou hydrogen- doplněnou násobícím prefixem vyjadřujícím počet nenahrazených vodíků a přídavného jména odvozeného z názvu prvku se zakončením odpovídajícím jeho kladnému oxidačnímu číslu.
Např:
, neboli odvozen od H2CO3 (kyselina uhličitá)
1 nenahrazený vodík hydrogenuhličitan sodný
, neboli odvozen od H3PO4 (kyselina trihydrogenfosforečná)
1 nenahrazený vodík hydrogenfosforečnan draselný
, neboli odvozen od H3PO4 (kyselina trihydrogenfosforečná)
2 nenahrazené vodíkydihydrogenfosforečnan draselný
Hydráty
Mnohé krystalické látky, zejména anorganické soli a minerály, obsahují ve svých strukturách vázané molekuly vody. Takové sloučeniny se nazývají hydráty. Vzorec těchto sloučenin je složen ze dvou částí: ze vzorce soli a určitého počtu molekul vody. Obě části vzorce se oddělují tečkou. Přítomnost vody se vyjadřuje slovem hydrát a počet molekul vody se konkretizuje příslušným násobícím prefixem.
Např:
CuSO4 · 5H2Osíran měďnatý pentahydrát, neboli pentahydrát síranu měďnatého
Na2CO3 · 10H2O uhličitan sodný dekahydrát, neboli dekahydrát uhličitanu sodného
Podvojné soli
Podvojné soli obsahují v molekule dva různé kationty nebo dva různé anionty.
Názvosloví podvojných solí se dvěma různými kationty
V názvu i ve vzorcích podvojných solí se kationty uvádějí v pořadí podle vzrůstající hodnoty oxidačního čísla. Při stejném oxidačním čísle se řadí abecedně podle symbolu prvků, víceatomová skupina se uvádí jako poslední ve skupině kationtů s oxidačním číslem I, atom vodíku pak jako poslední před aniontem. Názvy kationtů se oddělují pomlčkou, přičemž u každého názvu je uveden násobící prefix vyjadřující index příslušného kationtu ve vzorci. Součet kladných oxidačních čísel všech kationtů (vynásobený vždy příslušným indexem) musí být roven zápornému oxidačnímu číslu aniontu.
Např.
fosforečnan disodno-amonný
uhličitan draselno-sodný
síran diamonno-železnatý
síran draselno-hlinitý
Názvosloví podvojných solí se dvěma různými anionty
V názvu i ve vzorci se anionty uvádějí v abecedním pořadí symbolů prvků, u víceatomových aniontů rozhoduje pořadí symbolů centrálních atomů. Názvy aniontů se opět od
Vloženo: 16.04.2009
Velikost: 387,94 kB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Mohlo by tě zajímat:
Skupina předmětu BC01 - Stavební chemie
Reference vyučujících předmětu BC01 - Stavební chemie
Podobné materiály
- BH11 - Požární bezpečnost staveb - Vypracované otázky
- BI02 - Zkušebnictví a technologie - vypracované otázky
- BI02 - Zkušebnictví a technologie - vypracované otazky_2
- BT51 - TZB I (S) - Vypracované otázky
- BF02 - Mechanika zemin - Vypracované příklady pro kombinované studium
- BD01 - Základy stavební mechaniky - Vypracované testy z mechaniky
- BD01 - Základy stavební mechaniky - Vypracované příklady z mechaniky
- BE01 - Geodézie - Vypracované otázky geodézie
- BF02 - Mechanika zemin - Vypracované rámcové otázky
- BI01 - Stavební látky - Vypracované příklady
- BT51 - TZB I (S) - Vypracované otázky ze skrpit
- BV01 - Ekonomie - Vypracované otázky do ekonomie
- BI52 - Diagnostika stavebních konstrukcí (K) - Vypracované dk2
- BS01 - Vodohospodářské stavby - Vypracované otázky
- BV01 - Ekonomie - vypracované otázky
- BB01 - Fyzika - Vypracované příklady
- BE01 - Geodézie - vypracované otázky
- BD02 - Pružnost a pevnost - vypracované verze zkoušky
- BO01 - Konstrukce a dopravní stavby - vypracované otázky
- BO01 - Konstrukce a dopravní stavby - vypracované otázky do konstrukcí
- BB01 - Fyzika - Fyzika- vypracované otázky z teorie
- 0 - Geodézie I (1) - Vypracované otázky-Soukup
- BV01 - Ekonomie - Vypracované otázky - zkouška 2009
- BG01 - Dějiny architektury a stavitelství - Vypracované odpovědi dle osnovy r.2010
- BO01 - Konstrukce a dopravní stavby - vypracované otázky z dopravy
- BG01 - Dějiny architektury a stavitelství - vypracované otázky
- BE01 - Geodézie - Vypracované okruhy otázek
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - vypracované otázky ke zkoušce
- CD03 - Pružnost a plasticita - vypracované otázky ke zkoušce
- BM02 - Pozemní komunikace II - vypracované otázky
- BL07 - Zděné konstrukce (K) - vypracované příklady ke zkoušce
- BL07 - Zděné konstrukce (K) - vypracované otázky ke zkoušce
- BO01 - Konstrukce a dopravní stavby - vypracované otázky ke zkousce
- BF03 - Zakládání staveb - vypracované otázky
- BW04 - Technologie staveb II - vypracované otázky 2011
- BS05 - Vodní hospodářství krajiny II - Vypracované otázky
- BR06 - Hydrotechnické stavby I - Vypracované otázky
- BR07 - Hydrotechnické stavby II - Vypracované otázky
- BS05 - Vodní hospodářství krajiny II - Vypracované otázky
- CV01 - Ceny ve stavebnictví II - Vypracované otázky
- CV63 - Management stavebního podniku - Vypracované otázky
- CV74 - Integrované systémy managementu - Vypracované otázky
- BL12 - Betonové mosty I - vypracované otázky 1,2,6,7a
- BL12 - Betonové mosty I - vypracované otázky 10a
- BL12 - Betonové mosty I - vypracované otázky 10b
- BL12 - Betonové mosty I - vypracované otázky 11a
- BL12 - Betonové mosty I - vypracované otázky 11b
- BL12 - Betonové mosty I - vypracované otázky 7b
- BL12 - Betonové mosty I - vypracované otázky 9
- BC01 - Stavební chemie - Vypracované otázky ke zkoušce
- CL01 - Předpjatý beton - Vypracované otázky
- BL04 - Vodohospodářské betonové konstrukce - Vypracované otázky
- BD04 - Statika II - VYPRACOVANÉ OTÁZKY
- BI02 - Zkušebnictví a technologie - Vypracované kontrolní testy ze skript a Autotesty
- BO06 - Dřevěné konstrukce (S) - Vypracované otázky - Ing. Milan Šmak Ph.D.
- BE01 - Geodézie - Vypracované otázky
- BF02 - Mechanika zemin - Vypracované otázky 2012
- BE01 - Geodézie - Vypracované otázky podle skript 2012
- BD02 - Pružnost a pevnost - Vypracované otázky ke zkoušce
- BS02 - Hydrologie - Nejčastější otázky u zkoušky-vypracované
- BC01 - Stavební chemie - vypracované otázky
- BO01 - Konstrukce a dopravní stavby - vypracovane otazky (3 verze)
- BL09 - Betonové konstrukce II - vypracované otázky betonové konstrukce II
- BC01 - Stavební chemie - Vypracované otázky na zkoušku
- BL05 - Betonové konstrukce I - Vypracované příklady
- BF02 - Mechanika zemin - Vypracované otázky Weiglová 2013
- BC01 - Stavební chemie - Chemie - vypracované otázky
- BO01 - Konstrukce a dopravní stavby - Vypracované otázky z dopravy
- BD02 - Pružnost a pevnost - Vypracované testy
- BD03 - Statika I - Statika - vypracované otázky
- BO01 - Konstrukce a dopravní stavby - Dopravní stavby - vypracované otázky
- BD04 - Statika II - Statika II vypracované otázky
- BH08 - Pozemní stavitelství - vypracované otázky z testů
- BL03 - Betonové konstrukce (E) - Vypracované otázky
- BB01 - Fyzika - VYPRACOVANÉ PRÍKLADY ku skúške
- BC01 - Stavební chemie - Kompaktní tahák (vypracované otázky) část 1.
- BE01 - Geodézie - Vypracované otázky
- BB01 - Fyzika - Vypracované upravené otázky
- BE01 - Geodézie - vypracovane_otazky_2016
- CD03 - Pružnost a plasticita - Vypracovane otazky
- BS04 - Vodní hospodářství krajiny I - Vypracované otázky - pedologie 2016
- CD03 - Pružnost a plasticita - vypracované otázky
- BO09 - Kovové mosty I - vypracované otázky
- BN02 - Železniční stavby II - Vypracované otázky
- BC03 - Chemie a technologie vody - vypracovane otazky z chemie vody
- BF02 - Mechanika zemin - Vypracované zkoušky 2016 - Miča
- BC01 - Stavební chemie - Vypracované otázky
- BB01 - Fyzika - Vypracované zkouškové příklady
- BE001 - Geodézie - Vypracované otázky na zkoušku
- BB001 - Fyzika - Vypracované otázky ke zkoušce
- BC001 - Stavební chemie - vypracované otázky
- BD005 - Pružnost a plasticita - vypracované otázky
- BA004 - Matematika 4 - Vypracované skúškové príklady
- BI002 - Zkušebnictví a technologie - Vypracované otázky
- BE001 - Geodézie - Vypracované otázky ke zkoušce
- BW002 - Technologie stavebních prací 2 - Vypracované otázky z prezentací
- BO002 - Prvky kovových konstrukcí - Vypracované otázky
- BR005 - Hydraulika a hydrologie - Vypracované příklady
- BR005 - Hydraulika a hydrologie - Vypracované laborky
- Bl001 - Prvky betonových konstrukcí - Betonové prvky - vypracované otázky
- Bl001 - Prvky betonových konstrukcí - Betonové prvky - vypracované otázky
- BL005 - Betonové konstrukce I - Betony 1 - vypracované otázky.
- BL011 - Předpjatý beton - Vypracované otázky-Panáček
- NDA015 - Pružnost a plasticita - Vypracované otázky ke zkoušce.
- BOA008 - Kovové konstrukce 1 - vypracované otázky 2023
- BFA012 - Základy geotechniky - Zadání zkoušek a vypracované otázky
- BCA001 - Stavební chemie - Nejlepší vypracované otázky
- BV01 - Ekonomie - otázky a odpovědi
- BH02 - Nauka o pozemních stavbách - Otázky ke zkoušce z pozemních staveb od klimeov-2005
- BA02 - Matematika II - Otázky teorie 1
- BA02 - Matematika II - Otázky teorie2
- BD02 - Pružnost a pevnost - Otázky na pružnost
- BE01 - Geodézie - Gedodézie - otázky +odpovědi
- BE01 - Geodézie - Geo otázky
- BE01 - Geodézie - Hanzl otázky a odpovědi
- BE01 - Geodézie - Otázky ke ZK Geodézie
- BE01 - Geodézie - Otázky ke zkoušce Geodezie 1
- BE01 - Geodézie - Otázky ke zkoušce geodézie moje
- BE01 - Geodézie - Otázky ke zkoušce z geo
- BE01 - Geodézie - Otázky ke zkoušce z Geodezie3
- BE01 - Geodézie - Otázky ke zkoušce z Geodézie
- BF01 - Geologie - Geologie- zpracované otázky z učebnice
- BF01 - Geologie - Otázky z knížky
- BF02 - Mechanika zemin - Mechanika zemin otázky a odpovědi
- BF02 - Mechanika zemin - Otázky ze zkoušek
- BI02 - Zkušebnictví a technologie - Otázky + odpovědi
- BI02 - Zkušebnictví a technologie - Otázky z opor
- BI52 - Diagnostika stavebních konstrukcí (K) - Diagnostika otázky
- BI52 - Diagnostika stavebních konstrukcí (K) - Otázky ke zkoušce diagnostika konstrukcí 2006
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - Beton otázky
- BO01 - Konstrukce a dopravní stavby - Otázky zadání a vypracování
- BO02 - Prvky kovových konstrukcí - Otázky kovy Bajer
- BS01 - Vodohospodářské stavby - Otázky VS2-1
- BV01 - Ekonomie - Otázky a odpovědi
- BV01 - Ekonomie - Otázky financování
- BV01 - Ekonomie - Otázky ekonomie
- BO01 - Konstrukce a dopravní stavby - otázky ke zkoušce
- BE01 - Geodézie - otázky ke zkoušce
- BE01 - Geodézie - otázky ke zkoušce
- BE01 - Geodézie - otázky ke zkoušce
- BC01 - Stavební chemie - otázky ke zkoušce
- BO01 - Konstrukce a dopravní stavby - otázky ke zkoušce
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - otázky teorie ing. Panáček
- BV01 - Ekonomie - otázky a odpovědi
- BI01 - Stavební látky - Možné otázky
- BO01 - Konstrukce a dopravní stavby - Otázky
- BW01 - Technologie staveb I - Otázky ke zkoušce
- BH02 - Nauka o pozemních stavbách - Zpracované Fucimanovy otázky
- BV04 - Finance - Otázky z financí k Hejdukové
- BF01 - Geologie - otázky ke zkoušce
- BV01 - Ekonomie - Otázky ke zkoušce
- 0V1 - Základy ekonomické teorie I - Otázky do ekonomie vypracovaný
- BL03 - Betonové konstrukce (E) - Otázky k teorii
- BB01 - Fyzika - otázky ke zkoušce
- BV03 - Ceny ve stavebnictví I - Některé otázky
- BV51 - Pracovní inženýrství (E) - Testové otázky
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - Otázky teorie
- BO01 - Konstrukce a dopravní stavby - otázky z konstrukcí
- BF01 - Geologie - otázky+výtah z učebnice
- BC01 - stavební chemie - chemie otázky
- BF01 - Geologie - Geologie otázky 2011
- BF05 - Mechanika hornin - otázky k zápočtu
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - otázky ke zkoušce
- CD03 - Pružnost a plasticita - otázky ke zkoušce
- CD03 - Pružnost a plasticita - otázky - salajka
- BM02 - Pozemní komunikace II - otázky na zkoušce
- BL07 - Zděné konstrukce (K) - otázky ke zkoušce
- BL07 - Zděné konstrukce (K) - otázky ke zkoušce 2
- BL07 - Zděné konstrukce (K) - otázky ke zkoušce
- BO04 - Kovové konstrukce I - zkouškové otázky předtermín 20.12 2010
- BO04 - Kovové konstrukce I - zkouškové otázky termín 7.1 2011
- BO04 - Kovové konstrukce I - zkouškové otázky termín 14.1 2011
- BS01 - Vodohospodářské stavby - Přednášky a otázky
- BV04 - Finance - Otázky na ZK 2010/2011 č.1
- BV04 - Finance - Otázky na ZK 2010/2011 č.2
- BH52 - Pozemní stavitelství I (S),(E) - otázky ke zk. 2011
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - zkouska-otázky 3.5.2011
- BO02 - Prvky kovových konstrukcí - otázky ke zkoušce
- BO08 - Kovové konstrukce II - otázky ke zkoušce - Melchcer
- CV09 - Projektové řízení staveb II - Zpracované otázky 2006/2007
- CV70 - Veřejné stavební investice II - Zpracované otázky
- CV73 - Hodnotové inženýrství - Zpracované otázky
- CH53 - Modernizace a rekonstrukce - Zkušební otázky
- BN02 - Železniční stavby II - otázky ke zkoušce - Plášek
- BL12 - Betonové mosty I - otázky
- BO04 - Kovoé konstrukce I - otázky ke zkoušce - Melchcer
- BD01 - Základy stavební mechaniky - teoretické otázky
- BI01 - Stavební látky - Některé testové otázky
- BD03 - Statika I - Otázky - Kytýr
- BW02 - Technologie stavebních prací II - Zpracované otázky
- CL01 - Předpjatý beton - Zpracované otázky
- BI02 - Zkušebnictví a technologie - Současné otázky
- BL02 - Betonové konstrukce (A,K) - otázky 2012, zadání 18.1.2012
- BJ05 - Základy technologických procesů - otázky ke zkoušce
- 0O3 - Kovové konstrukce II - otázky
- 0O3 - Kovové konstrukce II - otázky
- 0O3 - Kovové konstrukce II - otázky
- BD02 - Pružnost a pevnost - otázky
- BD02 - Pružnost a pevnost - otázky
- 0L6 - Zděné konstrukce - otázky
- 0L6 - Zděné konstrukce - otázky
- 0L6 - Zděné konstrukce - otázky
- 0L6 - Zděné konstrukce - otázky
- 0L6 - Zděné konstrukce - otázky
- 0L6 - Zděné konstrukce - otázky
- 0L6 - Zděné konstrukce - otázky
- 0L6 - Zděné konstrukce - otázky
- 0L6 - Zděné konstrukce - otázky
- 0L6 - Zděné konstrukce - otázky
- 0L6 - Zděné konstrukce - otázky
- 0L6 - Zděné konstrukce - otázky
- 0L6 - Zděné konstrukce - otázky
- 0L6 - Zděné konstrukce - otázky
- 0L6 - Zděné konstrukce - otázky
- 0L6 - Zděné konstrukce - otázky
- 0F5 - Zakládání staveb - otázky
- 0F5 - Zakládání staveb - otázky
- 0F5 - Zakládání staveb - otázky
- 0F5 - Zakládání staveb - otázky
- CV14 - Ekonomické nástroje řízení stavební výroby - otázky
- CV14 - Ekonomické nástroje řízení stavební výroby - otázky
- CW12 - Systémy řízení jakosti - otázky
- CW12 - Systémy řízení jakosti - otázky a odpovědi
- 0O4 - Kovové konstrukce III - kovy-otázky
- 0O4 - Kovové konstrukce III - otázky melcher
- BL11 - Předpjatý beton - otázky
- BN02 - Železniční stavby II - otázky
- BT51 - TZB I (S) - Otazky z opor
- BD03 - Statika I - Teoretické otázky ve statice (Kytýr, Keršner)
- BD03 - Statika I - Teoretické otázky ve statice (Kytýr, Keršner)
- CA01 - Matematika IV (S) - Teoretické otázky ke zkoušce 1
- BI02 - Zkušebnictví a technologie - Otázky a odpovědi ke zkoušce
- BI02 - Zkušebnictví a technologie - Otázky a odpovědi ke zkoušce (starší verze MS Office)
- CO01 - Kovové konstrukce II - Vypsané otázky
- BI02 - Zkušebnictví a technologie - Zkušebnictví - sjednocené otázky z 2 word dokumentů - upravené pro tisk a učení (2012/13)
- BT01 - TZB II - TZB - otázky a odpovědi
- BT01 - TZB II - TZB - otázky + odpovědi verze 2.0
- BH04 - Pozemní stavitelství II (E) - otazky
- BV03 - Ceny ve stavebnictví I - otazky
- BU04 - Informační technologie a systémová analýza - tahaky a otazky
- CV05 - Investování - otázky
- CV04 - Informační systémy a informační management - otazky
- BL02 - Betonové konstrukce (A,K) - Komplet_otazky_2013
- BE01 - Geodézie - otázky ke zkoušce
- BE01 - Geodézie - otázky ke zkoušce
- BE01 - Geodézie - otázky ke zkoušce
- BE01 - Geodézie - otázky ke zkoušce
- BE01 - Geodézie - otázky ke zkoušce
- BE01 - Geodézie - otázky ke zkoušce
- BE01 - Geodézie - otázky ke zkoušce
- BD02 - Pružnost a pevnost - časté otázky z teorie
- BF01 - Geologie - KONTROLNÍ OTÁZKY ze skript
- BF01 - Geologie - Ke zkoušce -> otázky ze skript + rozdělení hornin
- 0C1 - Stavební chemie - opravené a dopracované otázky ke zkoušce
- BC01 - Stavební chemie - opravené a dopracované otázky ke zkoušce
- BV02 - Základy podnikové ekonomiky - Otázky
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - otázky
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - otázky
- BU01 - Informatika - Všechny dostupné otázky z NOVÝCH testů
- BU01 - Informatika - možné otázky v testu
- BU01 - Informatika - možné otázky v testu
- BV06 - Podnikový management I - BV06-otazky
- BS01 - Vodohospodářské stavby - Otázky ke zkoušce
- BH08 - Pozemní stavitelství - otázky 2015
- BM03 - Městské komunikace - otázky 2015
- BL11 - Předpjatý beton - otázky teorie 2015
- BV51 - Pracovní inženýrství (E) - odpovedi na otazky z prezentace za abecedou
- BE01 - Geodézie - Otázky ke zkoušce
- BE01 - Geodézie - Otázky 2016
- BU01 - Informatika - Další otázky
- BS001 - Vodohospodářské stavby - Otázky na test na pc
- BS001 - Vodohospodářské stavby - Otázky z pc testů
- BE001 - Geodézie - Otázky ke zkoušce 2016
- BV02 - Základy podnikové ekonomiky - Otázky ke zkoušce
- BN001 - Železniční stavby 1 - Otázky teórie - 2016/2017
- BF01 - Geologie - Kontrolní otázky ze skript
- BH04 - Pozemní stavitelství II (E) - zpracované otázky
- BH003 - Pozemní stavitelství 3 (S) - Vypracovaé otázky
- BN002 - Železniční stavby II - Vstupní otázky Ríša Svobodů
- BT001 - Technická zařízení budov 1 - testove_otazky
- BC001 - Stavební chemie - Rozdělené otázky z testů dle kapitol skript
- BV002 - Základy podnikové ekonomiky - Otázky ze zkoušky
- BV002 - Základy podnikové ekonomiky - Kvíz na otázky z testu
- BI02 - Zkušebnictví a technologie - Vypracoané otázky ke zkoušce
- AG08 - Obnova památek - otázky
- BT001 - Technická zařízení budov 1 - Testové otázky_opravená verze
- BH058 - Pozemní stavitelství 2 - rozšířené otázky ke zkoušce
- BH058 - Pozemní stavitelství 2 - rozšířené otázky ke zkoušce
- BP003 - Vodárenství - Otázky z testů
- BD004 - Statika 2 - Teoretické otázky (zkrácené)
- BD004 - Statika II - Teoretické otázky (113 otázek)
- BT001 - Technická zařízení budov 1 - Testové otázky ke zkoušce
- BI002 - Zkušebnictví a technologie - Nové otázky u zkoušky
- BL006 - Zděné konstrukce - BL006 - otázky na skúšku
- BR005 - Hydraulika a hydrologie - Otázky ke zkoušce
- BU006 - Informační technologie a systémová analýza - Otázky ke zkoušce
- BU001 - Informatika - Otázky ke zkoušce kratší
- BU006 - Informační technologie a systémová analýza - Otázky ke zkoušce kratší
- BC001 - Stavební chemie - Zpracované otázky z testů
- BA009 - Operační výzkum - Otázky ke zkoušce
- BT002 - Technická zařízení budov 2 - Testové otázky ke zkoušce
- BO002 - Prvky kovových konstrukcí - Otázky a odpovědi ke zkoušce
- BL02 - Betonové konstrukce (A,K) - Praktické otázky BL002 2020-2021
- BV009 - Řízení jakosti - Otázky k zápočtu
- BZ001 - Stavební právo (V, E) - Otázky k zk
- BH001 - Pozemní stavitelství 1 - otázky
- BOA002 - Prvky kovových konstrukcí - Otázky zo skúšok
- BFA002 - Mechanika zemin - otázky ze zkoušek
- NDA015 - Pružnost a plasticita - Otázky ke zkoušce 2022
- NDA015 - Pružnost a plasticita - Otázky 2022 - tahák
- NLA022 - Betonové konstrukce (S) - Otázky ke zkoušce
- NHA040-A - Nauka o budovách 2 - Otázky ke zkoušce
- NLA022 - Betonové konstrukce (S) - Otázky ke zkoušce 2023
- BZ002 - Stavební právo - Otázky
- BOA002 - Prvky kovových konstrukcí - Otázky zo skúšok
Copyright 2023 unium.cz. Abychom mohli web rozvíjet a dále vylepšovat podle preferencí uživatelů, shromažďujeme statistiky o návštěvnosti, a to pomocí Google Analytics a Netmonitor. Tyto systémy pro unium.cz zaznamenávají, které stránky uživatel na webové stránce navštívil, odkud se na stránku dostal, kam z ní odešel, jaké používá zařízení, operační systém či prohlížeč, či jaký má preferenční jazyk. Statistiky jsou anonymní, takže unium.cz nezná identitu návštěvníka a spravuje cookies tak, že neumožňuje identifikovat konkrétní osoby. Používáním webu vyjadřujete souhlas použitím cookies a následujících služeb: