- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Hromadně přidat materiály
Vypracované okruhy otázek
BE01 - Geodézie
Hodnocení materiálu:
Vyučující: Ing. Jakub Foral
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiálTVAR A ROZMĚRY ZEMSKÉHO TĚLESA
- Země má tvar blížící se elipsoidu, povrch je nepravidelný a pomalu se mění s časem, nepravidelnost povrchu je však relativně malá, poloměr rovníku je přibližně 6,4 . 106 m
- povrch je formován silou přitažlivou a odstředivou – jejich výsledkem je síla zemské tíže, která vytváří tíhové pole Země – směr vektoru síly tíže v určitém bodě povrchu Země je totožný se svislicí, která je zároveň tečnou tížnice
- konstantní tíhový potenciál definuje hladinovou plochu, která je plochou uzavřenou a blíží se tvaru Země, hladinová plocha je v každém svém bodě kolmá na příslušnou tížnici, základní hladinová plocha, která se nejvíce přimyká střední hladině oceánů, se nazývá geoid
- geoid – plocha nepravidelná vlivem nerovnoměrného rozložení hmot různé hustoty v blízkosti povrchu Země, v geodézii je základní plochou, ke které se vztahují nadmořské výšky (geoidické výšky), je matematicky obtížně definovatelný
- elipsoid – jeho malá osa leží přibližně v ose rotace Země, velká osa leží v rovníkové rovině
REFERENČNÍ PLOCHY
- povrch Země je nepravidelný, členitý a velmi složitý, proto se pro potřeby mapování zavádí referenční plochy
- patří sem: elipsoid, referenční koule a referenční rovina
- ref. elipsoid – jeho jeden bod se ztotožní s referenčním bodem základní polohové sítě na území určitého státu, vedlejší osa je rovnoběžná s osou rotace Země, tři typy – Besselův, Krakovského, WGS 84:
Velikosti poloos používaných v ČR
elipsoid
Besselův
Krakovského
WGS 84
a
6 377 397,155 m
6 378 245,000 m
6 378 137,000 m
b
6 356 078,963 m
6 356 863,019 m
6 356 752,314 m
- tížnicová odchylka θ – malý úhel mezi normálou vedenou z bodu P k ploše referenčního
elipsoidu a směrem tížnice vedené tímto bodem, jejich vliv není nutné uvažovat
- všechny geodetické přístroje se urovnávají pomocí libel v tečné rovině hladinové plochy a
měřené veličiny se převádějí na ref. elipsoid a teprve pak do zobrazovací roviny
- pro malá území v rozsahu do několika tisíc čtverečních kilometrů (o poloměru do 200 m) je možné používat místo ref. elipsoidu náhradní kouli, jejíž poloměr se odvodí jako střední poloměr křivosti , kde M a N jsou poloměry křivosti ve směru poledníku a rovnoběžky ve zvoleném bodě zájmového území
- ref. rovina – koule lze nahradit tělesem rozvinutelným do roviny (kužel, válec, tečná rovina), za rovinu lze považovat území do průměru 30 km, vodorovné úhly a délky jsou prakticky stejné na zakřiveném povrchu i na jeho tečné rovině
MĚROVÉ JEDNOTKY DÉLKOVÉ. DEFINICE A VZÁJEMNÉ VZTAHY
- délkovou jednotkou je 1 metr, ostatní jednotky jsou odvozeny jako desetinné násobky nebo desetinné zlomky metru
- první návrh společné měrové soustavy - Francie 18.stol.
- původně definován jako desetimiliontá část poledníku, nyní se používá definice, že jeden metr je délka dráhy, kterou projde světlo ve vakuu za dobu 1/299 792 458 s
1 m = 1 m 1 dm = 1 · 10-1 m
1 hm = 1 · 102 m 1 cm = 1 · 10-2 m
1 km = 1 · 103 m 1 mm = 1 · 10-3 m
1 µm = 1 · 10-6 m (mikrometr)
- plošné:
1 m2
1 a (ar) = 100 m2 (dnes již není povolen)
1ha (hektar) = 100 a = 10 000 m2
1 km2 = 100 ha = 10 000 a = 1 000 000 m2
- menší jednotky než 1 m2 nepoužíváme, uvádíme je pouze jako čísla za desetinnou čárkou.
- staré soustavy:
1 loket pražský = 0,591 m = 3 pídě
1 píď = 0,198 m = 10 prstů
1dlaň = 0,078 m = 4 prsty
1 pěst = 0,105 m
1 zemský provazec = 42 lokte
délkové a plošné míry Rakousko-Uherské
1° (sáh) = 6΄ (stop) = 72΄΄ (palců) = 864΄΄΄ (čárek) = 1,896 484 m
1 rakouská míle = 4 000 sáhů = 7 585,936 m
1 jitro = 2 korce = 3 měřice = 1 600 čtver. sáhů = 5 754,64 m2
anglické délkové a plošné míry
1 yard = 0,914 383 m (délka sekundového kyvadla v Greenwiche)
1 foot = 0,304 794 m (stopa)
1 inch = 0,025 399 m (palec)
1 yard = 3 feet = 36 inches
1 statue mile = 1 609,315 m (pozemní míle)
1 nautical mile = 1 852,01 m (námořní míle - délka oblouku, odpovídající
1 minutě na nultém poledníku)
1 acre = 0,405 ha (akr - jitro)
1 square mile = 2,589 89 km2 (plošná míle)
MĚROVÉ JEDNOTKY ÚHLOVÉ. DEFINICE A VZÁJEMNÉ VZTAHY
- kromě délkových a plošných jednotek, užívaných výhradně v metrické soustavě, platí dosud 3 typy úhlových měr:
- míra oblouková – úhel se zde značí obecně arc ( a vyjadřuje se délkou oblouku kružnice o jednotkovém poloměru (r = 1), plnému úhlu odpovídá hodnota 2π, znamená to, že kterýkoliv úhel můžeme vyjádřit jako funkci, platí:
arc ( = s/r(s je délka oblouku, r je poloměr)
- míra stupňová – šedesátinná (sexagesimální), plný úhel 360°, 1° = 60´ = 3600´´
- míra stupňová – setinná (centezimální), plný úhel 400g (gon, grad), 0,01g = 1c (centigram, setinná minuta), 0,001g = 1mg (miligon), 0,0001g = 1cc (setinná vteřina, decimiligrad)
- vztah mezi mírou obloukovou a stupňovou:
- vztah mezi mírou obloukovou a setinnou:
- vztah mezi mírou šedesátinnou a setinnou:
TEODOLITY. POPIS. PRINCIP.
- teodolity jsou geodetické přístroje, které slouží k měření a vytyčování vodorovných a svislých úhlů
- první teodolit sestrojil v r. 1720 mechanik John Sisson, mechanické teodolity se stále zdokonalovaly a vyráběly se ve většině průmyslově vyspělých zemích
- v první polovině 20. století v Čechách prosluly především teodolity firmy Josef a Jan Frič Praha (později Meopta), v zahraničí mezi nejznámější výrobce patří firmy Carl Zeiss Jena (Německo), Wild, Kern, Leica (Švýcarsko), MOM (Maďarsko), Sokkia, Topcon, Nikon (Japonsko).
- od devadesátých let dvacátého století začíná ve světové produkci převažovat výroba univerzálních elektronických teodolitů (UET), mnohdy ve spojení s elektrooptickými dálkoměry, tzv. totální stanice.
- dělí se na technické (minutové), přesné (vteřinové, 0,2 mgon) a velmi přesné (triangulační, 0,05 mgon)
- teodolitem lze měřit - vodorovné a svislé úhly, zjišťování vzdáleností, provádět nivelaci
- z konstrukčního hlediska můžeme mluvit o velmi dokonalých optických přístrojích, které mohou být rozmanité konstrukce
- optické součásti, které jej spolu s dalšími konstrukčními celky tvoří, jsou účelně sestaveny k optimálnímu využití
1 - stavěcí šroub 11 - odečítací mikroskop
2 - trojnožka 12 - hrubá ustanovka svislého kruhu
3 - vodorovný kruh (limbus) 13 - hrubá ustanovka vodorovného kruhu
4 - alhidáda 14 - alhidádová libela trubicová
5 - dalekohledová vidlice 15 - alhidádová libela krabicová
6 - dalekohled 16 - optický centrovač (dostřeďovač)
7 - svislý kruh 17 - jemná ustanovka vodorovného kruhu
8 - objektiv 18 - jemná ustanovka svislého kruhu
9 - okulár 19 - vypínač obrazu svislého kruhu
10 - hledáček dalekohledu 20 - repetiční svora (sepne limbus s alhidádou)
TEODOLITY – ZÁKLADNÍ OSOVÉ PODMÍNKY.
- L kolmé V – osa alhidády musí být kolmá k ose alhidádové libely
- Z kolmé H – záměrná (kolimační) osa musí být kolmá ke klopné ose dalekohledu
- H kolmé V – klopná osa dalekohledu musí být kolmá k vertikální ose alhidády
a) osa libely L, použité k horizontaci je kolmá k ose alhidády V
b) ryska nitkového kříže je vodorovná, resp. svislá
c) záměrná (kolimační) osa Z je kolmá na vodorovnou (točnou) osu H
d) vodorovná (točná) osa H je kolmá na svislou osu alhidády V
e) vodorovné záměře odpovídá na svislém kruhu určité čtení,
f) optická olovnice je svislá
TEODOLITY – PŘÍPRAVA TEODOLITŮ PŘED MĚŘENÍM.
- teodolit je přístroj, který vyžaduje dokonalé, přesné a šetrné zacházení
- pro všechna nutná nastavení jsou na přístroji ustanovky a šrouby
- před měřením je nutné na stanovišti provést tyto úkoly -
- 1) hrubá centrace přístroje - jde o hrubé dostředění přístroje, kdy přístroj postavíme takřka nad bod, ze kterého provádíme měření
- 2) hrubá horizontace přístroje - stativ postavíme tak, aby jeho hlava byla co nejvíce vodorovná
- 3) Jemná centrace přístroje - spočívá v postavení přístroje právě nad bod, ze kterého provádíme měření
- tato centrace se provádí nejprve olovnicí, následně optickým dostřeďovačem
- 4) jemná horizontace přístroje - je urovnání teodolitu do přesné vodorovné polohy, za pomocí stavěcích šroubů trojnožky a za využití libely alhidády
ZKOUŠKY A REKTIFIKACE TEODOLITŮ.
- mají-li být vodorovné a svislé úhly, měřené teodolitem správné, nestačí jenom přístroj horizontovat a centrovat
- musí být splněny ještě další podmínky, vyjádřené vzájemnou polohou os přístroje
- při měření vodorovných směrů (úhlů) je třeba, aby při sklápění dalekohledu teodolitu vytvořila záměrná přímka svislou rovinu
- při měření výškových (zenitových) úhlů přistupuje ještě podmínka, aby při vodorovné záměře bylo na svislém kruhu určité čtení, odpovídající způsobu dělení a číslování
- při zkoumání správnosti přístroje je vhodné kontrolovat v tomto pořadí (přístroj je vybaven alhidádovou libelou):
a) osa libely L, použité k horizontaci je kolmá k ose alhidády V
b) ryska nitkového kříže je vodorovná, resp. svislá
c) záměrná (kolimační) osa Z je kolmá na vodorovnou (točnou) osu H
d) vodorovná (točná) osa H je kolmá na svislou osu alhidády V
e) vodorovné záměře odpovídá na svislém kruhu určité čtení,
f) optická olovnice je svislá
MĚŘENÍ VODOROVNÝCH SMĚRŮ.
- prostorová poloha směru vycházejícího z počátku obecné soustavy O na určovaný bod P v prostoru je stanovena dvěma úhlovými složkami a to vodorovným úhlem Ψ, svislým (, nebo zenitovým úhlem z, ležícími ve vertikální rovině označené pro přehlednost (Z, O, P0, P)
- vodorovný úhel ω svírají vertikální roviny procházející body OP0 (levé rameno úhlu) a body OQ (pravé rameno úhlu)
- spojnice OP0 a OQ0 jsou vodorovnými průměty prostorových směrů OP a OQ
- pokud uvažujeme ve vodorovné rovině osy daného souřadnicového systému S-JTSK, kde osa +x směřuje od počátku O k jihu a osa +y od počátku k západu, můžeme si vytvořit následující model, leží-li levé rameno úhlu Ψ v kladném směru osy x (rovnoběžka), stává se vodorovný úhel ω směrníkem σ, který v tomto případě nazýváme směrník
- vodorovné směry měříme pomocí vodorovného kruhu
- v praxi měříme povětšinou od nulového směrníku
- směrníky zaměřujeme z leva doprava
- nulový směrník zaměříme tak, že si nejprve na vodorovném kruhu nastavíme hodnotu blízkou nule
- pomocí reciprační svorky sepneme kruh a zacílíme přesně na nulu pak svorku uvolníme a naměříme hodnotu úhlu
- postupně zaměříme všechny směrníky v kruhu
- tomuto způsobu říkáme měření v řadách a skupinách
- provádí se proto, aby bylo dosaženo co nejpřesnějších výsledků měření
- za první řadu považujeme měření v první poloze od hodnoty blízké nule
- druhá řada je měření přípojem v druhé poloze od hodnoty blízké nule
- první a druhý řad tvoří dohromady 1 skupinu
- druhá skupina se měří obdobně, ale namísto nuly je výchozímu směrníku (nulovému) přiřazená hodnota blízka 100g nebo 90o
- pokud měříme v dalších skupinách, natočíme o čtvrt kruhu
MĚŘENÍ SVISLÝCH ÚHLŮ.
- pokud použijeme zenitový úhel z, který svírá směr OP se svislým směrem, procházejícím zenitem Z, budou všechny jeho hodnoty kladné ve velikosti O gon až 200 gon
- zenitový úhel z je úhel, který svírá směr k zenitu (směr tížnice se zaměřovaným směrem)
- svislý úhel je úhel, který svírá vodorovná rovina procházející klopnou osou dalekohledu a záměrnou přímkou na měřený směr, může být kladný nad vodorovnou rovinou a nazýváme ho výškový nebo záporný pod vodorovnou rovinou a nazýváme ho hloubkový
- výškové nebo hloubkové úhly se v běžné praxi neužívají, protože byly zdrojem (znaménka) mnoha chyb.
- vztah mezi zenitovým a svislým úhlem: z + ( =100g
- při měření zenitových úhlů se společně s dalekohledem okolo klopné osy otáčí vertikální kruh a index odečítací pomůcky je pevný, čtení teodolitů se skleněnými kruhy je nastaveno tak, že při vodorovné záměře dalekohledu, je čtení nastaveno na hodnotu R (100g), u elektronických teodolitů je nastaveno obvykle stejné čtení, když dle konstrukce přístroje jsou nastavit i jiné typy
- měřený směr je ovlivněn osobní chybou měřiče, která spočívá v navedení vodorovného vlákna nitkového kříže na cílový znak (chyba v cílení), chyba v realizaci základního směru je ovlivněna především citlivostí indexové libely či kompenzačního zařízení a souhrnem dalších přístrojových chyb
- na měřený zenitový úhel má také vliv refrakce, vzhledem k časové proměnlivosti vlivu refrakce je nutné zaměřit zenitový úhel v krátkém časovém intervalu
- proto při měření zenitových úhlů záměru v I. poloze dalekohledu bezprostředně následuje záměra v II. poloze dalekohledu na tentýž bod, teprve poté následují záměry na další bod.
MĚŘENÍ DÉLEK – PŘÍMÉ.
- měření délek patří k nejstarším činnostem zeměměřiče vůbec, délkou rozumíme vodorovnou vzdálenost mezi dvěma body, pro další výpočty se redukují do nulového horizontu a převádějí do zobrazovací roviny (v případě České republiky do S-JTSK)
- délkovou jednotkou je podle ČSN 01 1300 metr, který je definován jako: Metr je délka dráhy, kterou uletí světelný paprsek ve vzduchoprázdnu za 1/299 792 458 s.
- přímé měření délek – pásmem, latěmi, dráty
- mezi nejjednodušší možnost, jak určit vzdálenost mezi dvěma body, patří krokování, nevýhodou je malá relativní přesnost udávaná 1 : 50 až 1 : 100 a také použitelnost pouze v rovinném terénu, pro hrubý odhad vzdálenosti je tato metoda dostačující a často použitelná, její přesnost se dá poněkud zlepšit tím, že lidský krok nenásobíme průměrnou hodnotou 0,75 m (nebo dvojkroku 1,50 m) , ale změříme si délku deseti vlastních kroků, desetina této vzdálenosti je skutečná délka vlastního kroku
- nejčastější pomůckou pro přímé měření délek je pásmo.
- pásma rozlišujeme: podle jejich délky - 20 m, 30 m - nejběžněji používané, 50 m, podle nosiče, na kterém jsou upnuty - na kruhu - starší systém, kruh je od pásma volně oddělitelný; na vidlici - nejvhodnější varianta, vidlice má anatomicky uzpůsobenou rukojeť pro snazší napínání, v pouzdře - nepříliš vhodné, případné nečistoty při svinutí se dostanou dovnitř bez možnosti vyčištění, hůře se napíná, podle materiálu - textilní - pro geodetické účely nevhodné - dochází k protažení, ocelová - nejběžnější vhodný materiál, dříve byla stupnice leptaná nyní je nanesena ve vrstvě laku, invarová - slitina 36 % niklu, 64 % oceli - neobyčejně stálý materiál z hlediska teplotní roztažnosti, použití při velmi přesných měřeních, eslonová - umělohmotný materiál se skleněnými vlákny - též velmi stálý, nevodivý, nekorodující
- kromě pásma potřebujeme pro měření délek též olovnice, výtyčky se stojánky a měřické jehly
MĚŘENÍ DÉLEK – NEPŘÍMÉ. NITKOVÝ DÁLKOMĚR. ODVOZENÍ ZÁKLADNÍCH VZTAHŮ.
- základní myšlenkou optického měření délek je určení zprostředkujících veličin pro řešení pravoúhlého nebo rovnoramenného trojúhelníka, v němž se délka se určí ze známých veličin - základny a dálkoměrného (paraliktického) úhlu.
- optickými dálkoměry s latí – nitkové – dvojobrazové - s konstantní délkou latě – autoredukční (dvojobrazové, diagramové) bez latě, autoredukční základnové, mechanickými dálkoměry, fyzikálními dálkoměry, interferenční
elektronické, radiolokační, fázové – radiové - světelné
- nepřímo můžeme délky měřit pomocí fyzikálních metod specielně vyvinutými přístroji, které souhrnně nazýváme dálkoměry. Podle toho, kterou z fyzikálních metod použijeme, dělíme dálkoměry na optické nebo elektronické.
- Elektronické dálkoměry
- k elektronickému měření délek se využívají vlny rádiové nebo světelného záření, a to viditelného i infračerveného. Z tohoto hlediska se dělí elektronické dálkoměry na radiové a světelné.
- Optické dálkoměry
- základní myšlenkou optického měření délek je určení zprostředkujících veličin pro řešení pravoúhlého nebo rovnoramenného trojúhelníka v němž se délka s určí ze známých veličin - základny a dálkoměrného (paraliktického) úhlu.
- Nitkové dálkoměry
– jako nitkový dálkoměr může být použit každý teodolit a nivelační přístroj
- všechny jsou zpravidla vybaveny dálkoměrnými ryskami v záměrném obrazci, jen některé dalekohledy elektronických teodolitů a totálních stanic nemusí tyto rysky mít
- vodorovná délka se vypočítá ze vzorce:
- současně lze vypočítat převýšení mezi klopnou osou dalekohledu a středem úseku na lati:
- je nejjednodušší optický dálkoměrný přístroj a je jím vybavena velká většina teodolitů a nivelačních
přístrojů
- postup při měření: na jeden bod měřené délky se postaví teodolit a připraví se k měření, na druhém
bodě měřené délky se postaví svisle (pomocí libely) nivelační lať, přečte se čtení, které na lati označuje
střední ryska (vc), poté při neměnnosti zacílení se přečtou čtení vodorovného a svislého kruhu Hz a V,
naměřené hodnoty se zapisují do zápisníků, zde se podle vzorců počítají a doplňují výsledné údaje
TRIGONOMETRICKÉ UČOVÁNÍ NEPŘÍSTUPNÉ VZDÁLENOSTI.
- při trigonometrickém měření lze určit výšku pomocí teodolitu
- při měření zjišťujeme zenitový úhel a musíme znát vodorovnou vzdálenost od teodolitu k měřenému objektu
- při určení nadmořské výšky objektu postupujeme následovně (viz obr.) - je dána nadmořská výška bodu A to je VA
- spočívá v řešení pravoúhlého trojúhelníka, ve kterém měříme úhel a délku. Hledanou hodnotou je velikost svislé odvěsny – převýšení
- převýšení: h=D.tgα h=D.cotgz h=D´.sinα h=D´.cosz
- refrakce v přízemních vrstvách atmosféry způsobuje ohyb záměry, měříme ve směru tečny k obecně prostorově zakřivené záměře, místo správného zenitového úhlu z, změříme obvykle při dostatečné výšce záměry nad terénem zenitový úhel z´ menší o úhel δ, na koncovém bodě bude z tohoto důvodu převýšení o hodnotu u větší: u=-k(D˛/2r) K=0,13 r=6380km
- trigonometrické určování délek se používá tehdy, pokud je jeden z koncových bodů měřené délky nepřístupný nebo není mezi koncovými body měřené délky přímá viditelnost
- v tomto případě se vychází z řešení všeobecného trojúhelníka, v kterém určovaná délka d je neznámou stranou, protože se jedná o výpočet z trojúhelníků, nazývá se toto určování délek trigonometrickým, neznámou délku d je třeba vypočítat s nezávislou kontrolou, výsledná hodnota při trigonometrickém určování délek je vždy vodorovná délka, i když oba koncové body přímky leží v různých výškách (vyplývá z definice vodorovného úhlu)
- příkladem může být určování vodorovné délky d mezi body A a B, protože tato délka je přerušená překážkou (není zde přímá viditelnost), zvolíme bod C a určíme např. délku CA (základna), základnu můžeme získat buď přímým nebo nepřímým měřením, nebo např. výpočtem ze známých souřadnic jejích dvou koncových bodů či odvozením z jiné neznámé délky, teodolitem odměříme úhly ωA a ωC a výslednou délku určíme pomocí sinusové věty
URČENÍ POLOHY BODŮ. PŘEHLED METOD.
- základní metody:
< výpočet směrníku a délky – výpočet směrníku σAB a délky sAB v zobrazovací rovině je častou úlohou geodetických výpočtů, směrník je orientovaný úhle, který svírá spojnice AB s kladným směrem osy X, je třeba znát souřadnice bodů A a B, rovnoběžka s kladným směrem osy X tvoří vždy levé rameno úhlu, směrník nabývá jen kladných hodnot ve směru pohybu hodinových ručiček
< výpočet rajónu – pod pojmem rajón se rozumí orientovaná a délkově zaměřená spojnice daného a určovaného bodu, jsou dány souřadnice bodů A a B, určení směrníku a výpočet souřadnic bodu P
< polygonový pořad – průměr prostorové lomené čáry do roviny, jeho vrcholy jsou polygonové body, spojnice polygonových bodů se nazývají polygonové strany, k určení polygonových bodů se měří na pol. bodech osnovy směrů, z nichž se určí vrcholové úhly, délky stran se měří dvakrát (tam a zpět), orientace pořadů se děje směrovým připojením z koncových bodů pořadů na ostatní body p
Vloženo: 7.01.2011
Velikost: 900,00 kB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Mohlo by tě zajímat:
Skupina předmětu BE01 - Geodézie
Reference vyučujících předmětu BE01 - Geodézie
Reference vyučujícího Ing. Jakub Foral
Podobné materiály
- BH11 - Požární bezpečnost staveb - Vypracované otázky
- BI02 - Zkušebnictví a technologie - vypracované otázky
- BI02 - Zkušebnictví a technologie - vypracované otazky_2
- BT51 - TZB I (S) - Vypracované otázky
- BF02 - Mechanika zemin - Vypracované příklady pro kombinované studium
- BD01 - Základy stavební mechaniky - Vypracované testy z mechaniky
- BD01 - Základy stavební mechaniky - Vypracované příklady z mechaniky
- BC01 - Stavební chemie - Vypracované otázky
- BE01 - Geodézie - Vypracované otázky geodézie
- BF02 - Mechanika zemin - Vypracované rámcové otázky
- BI01 - Stavební látky - Vypracované příklady
- BT51 - TZB I (S) - Vypracované otázky ze skrpit
- BV01 - Ekonomie - Vypracované otázky do ekonomie
- BI52 - Diagnostika stavebních konstrukcí (K) - Vypracované dk2
- BS01 - Vodohospodářské stavby - Vypracované otázky
- BV01 - Ekonomie - vypracované otázky
- BB01 - Fyzika - Vypracované příklady
- BE01 - Geodézie - vypracované otázky
- BD02 - Pružnost a pevnost - vypracované verze zkoušky
- BO01 - Konstrukce a dopravní stavby - vypracované otázky
- BO01 - Konstrukce a dopravní stavby - vypracované otázky do konstrukcí
- BB01 - Fyzika - Fyzika- vypracované otázky z teorie
- 0 - Geodézie I (1) - Vypracované otázky-Soukup
- BV01 - Ekonomie - Vypracované otázky - zkouška 2009
- BG01 - Dějiny architektury a stavitelství - Vypracované odpovědi dle osnovy r.2010
- BO01 - Konstrukce a dopravní stavby - vypracované otázky z dopravy
- BG01 - Dějiny architektury a stavitelství - vypracované otázky
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - vypracované otázky ke zkoušce
- CD03 - Pružnost a plasticita - vypracované otázky ke zkoušce
- BM02 - Pozemní komunikace II - vypracované otázky
- BL07 - Zděné konstrukce (K) - vypracované příklady ke zkoušce
- BL07 - Zděné konstrukce (K) - vypracované otázky ke zkoušce
- BO01 - Konstrukce a dopravní stavby - vypracované otázky ke zkousce
- BF03 - Zakládání staveb - vypracované otázky
- BW04 - Technologie staveb II - vypracované otázky 2011
- BS05 - Vodní hospodářství krajiny II - Vypracované otázky
- BR06 - Hydrotechnické stavby I - Vypracované otázky
- BR07 - Hydrotechnické stavby II - Vypracované otázky
- BS05 - Vodní hospodářství krajiny II - Vypracované otázky
- CV01 - Ceny ve stavebnictví II - Vypracované otázky
- CV63 - Management stavebního podniku - Vypracované otázky
- CV74 - Integrované systémy managementu - Vypracované otázky
- BL12 - Betonové mosty I - vypracované otázky 1,2,6,7a
- BL12 - Betonové mosty I - vypracované otázky 10a
- BL12 - Betonové mosty I - vypracované otázky 10b
- BL12 - Betonové mosty I - vypracované otázky 11a
- BL12 - Betonové mosty I - vypracované otázky 11b
- BL12 - Betonové mosty I - vypracované otázky 7b
- BL12 - Betonové mosty I - vypracované otázky 9
- BC01 - Stavební chemie - Vypracované otázky ke zkoušce
- CL01 - Předpjatý beton - Vypracované otázky
- BL04 - Vodohospodářské betonové konstrukce - Vypracované otázky
- BD04 - Statika II - VYPRACOVANÉ OTÁZKY
- BI02 - Zkušebnictví a technologie - Vypracované kontrolní testy ze skript a Autotesty
- BO06 - Dřevěné konstrukce (S) - Vypracované otázky - Ing. Milan Šmak Ph.D.
- BE01 - Geodézie - Vypracované otázky
- BF02 - Mechanika zemin - Vypracované otázky 2012
- BE01 - Geodézie - Vypracované otázky podle skript 2012
- BD02 - Pružnost a pevnost - Vypracované otázky ke zkoušce
- BS02 - Hydrologie - Nejčastější otázky u zkoušky-vypracované
- BC01 - Stavební chemie - vypracované otázky
- BO01 - Konstrukce a dopravní stavby - vypracovane otazky (3 verze)
- BL09 - Betonové konstrukce II - vypracované otázky betonové konstrukce II
- BC01 - Stavební chemie - Vypracované otázky na zkoušku
- BL05 - Betonové konstrukce I - Vypracované příklady
- BF02 - Mechanika zemin - Vypracované otázky Weiglová 2013
- BC01 - Stavební chemie - Chemie - vypracované otázky
- BO01 - Konstrukce a dopravní stavby - Vypracované otázky z dopravy
- BD02 - Pružnost a pevnost - Vypracované testy
- BD03 - Statika I - Statika - vypracované otázky
- BO01 - Konstrukce a dopravní stavby - Dopravní stavby - vypracované otázky
- BD04 - Statika II - Statika II vypracované otázky
- BH08 - Pozemní stavitelství - vypracované otázky z testů
- BL03 - Betonové konstrukce (E) - Vypracované otázky
- BB01 - Fyzika - VYPRACOVANÉ PRÍKLADY ku skúške
- BC01 - Stavební chemie - Kompaktní tahák (vypracované otázky) část 1.
- BE01 - Geodézie - Vypracované otázky
- BB01 - Fyzika - Vypracované upravené otázky
- BE01 - Geodézie - vypracovane_otazky_2016
- CD03 - Pružnost a plasticita - Vypracovane otazky
- BS04 - Vodní hospodářství krajiny I - Vypracované otázky - pedologie 2016
- CD03 - Pružnost a plasticita - vypracované otázky
- BO09 - Kovové mosty I - vypracované otázky
- BN02 - Železniční stavby II - Vypracované otázky
- BC03 - Chemie a technologie vody - vypracovane otazky z chemie vody
- BF02 - Mechanika zemin - Vypracované zkoušky 2016 - Miča
- BC01 - Stavební chemie - Vypracované otázky
- BB01 - Fyzika - Vypracované zkouškové příklady
- BE001 - Geodézie - Vypracované otázky na zkoušku
- BB001 - Fyzika - Vypracované otázky ke zkoušce
- BC001 - Stavební chemie - vypracované otázky
- BD005 - Pružnost a plasticita - vypracované otázky
- BA004 - Matematika 4 - Vypracované skúškové príklady
- BI002 - Zkušebnictví a technologie - Vypracované otázky
- BE001 - Geodézie - Vypracované otázky ke zkoušce
- BW002 - Technologie stavebních prací 2 - Vypracované otázky z prezentací
- BO002 - Prvky kovových konstrukcí - Vypracované otázky
- BR005 - Hydraulika a hydrologie - Vypracované příklady
- BR005 - Hydraulika a hydrologie - Vypracované laborky
- Bl001 - Prvky betonových konstrukcí - Betonové prvky - vypracované otázky
- Bl001 - Prvky betonových konstrukcí - Betonové prvky - vypracované otázky
- BL005 - Betonové konstrukce I - Betony 1 - vypracované otázky.
- BL011 - Předpjatý beton - Vypracované otázky-Panáček
- NDA015 - Pružnost a plasticita - Vypracované otázky ke zkoušce.
- BOA008 - Kovové konstrukce 1 - vypracované otázky 2023
- BFA012 - Základy geotechniky - Zadání zkoušek a vypracované otázky
- BCA001 - Stavební chemie - Nejlepší vypracované otázky
- BA03 - Deskriptivní geometrie - Deska okruhy
- BI02 - Zkušebnictví a technologie - Okruhy otázek
- BA02 - Matematika II - Okruhy otázek k ústní zkoušce z matematiky
- BL03 - Betonové konstrukce (E) - Okruhy ke zkoušce
- GS01 - Nauka o krajině - okruhy otázek ke zkoušce
- BG01 - Dějiny architektury a stavitelství - Okruhy otázok
- BL09 - Betonové konstrukce II - okruhy
- CV14 - Ekonomické nástroje řízení stavební výroby - okruhy otázek
- BL11 - Předpjatý beton - okruhy otázek
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - Okruhy otázek
- BA03 - Deskriptivní geometrie - okruhy
- BL05 - Betonové konstrukce I - Okruhy otázek ke zkoušce 2014
- BL05 - Betonové konstrukce I - Okruhy otázek ke zkoušce 2014
- BH013 - Pozemní stavitelství 3 (E) - Okruhy ke zkoušce
- BF002 - Mechanika zemin - Zpracované tématické okruhy ke zkoušce
- BR004 - Hydraulika - okruhy zkouška
- BC01 - Stavební chemie - Tahák č. 1 - 53 otázek
- BA02 - Matematika II - Matika seznam otázek
- BB01 - Fyzika - seznam otázek ke zkoušce ZS 10-11
- BO04 - Kovové konstrukce I - pár vypracovaných otázek
- BL11 - Předpjatý beton - Zadání otázek z teorie 3.5.2013
- BC01 - Stavební chemie - Chemie - seznam otázek
- BW05 - Realizace staveb - 48 vypracovaných otázek (2014/2015)
- BO04 - Kovoé konstrukce I - Několik otázek
- BO04 - Kovoé konstrukce I - Několik otázek
- BU02 - Systémy CAD (V,E) - Pár otázek z testu
- BG51 - Urbanismus a územní plánování - tahák-většina otázek co dává často u zk
- BG51 - Urbanismus a územní plánování - tahák-většina otázek co dává často u zk
- BG51 - Urbanismus a územní plánování - tahák-většina otázek co dává často u zk
- BG51 - Urbanismus a územní plánování - tahák-většina otázek co dává často u zk
- BG51 - Urbanismus a územní plánování - tahák-většina otázek co dává často u zk
- BH058 - Pozemní stavitelství 2 - Výpis otázek ke zk
- BD004 - Statika II - Teoretické otázky (113 otázek)
- BC001 - Stavební chemie - Seznam otázek
- BD004 - Statika 2 - Statika 2, 110 otázek, 2021
Copyright 2024 unium.cz