- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiálZákladní úkoly inženýrsko-geologického (IG) průzkumu
• Stabilita území staveniště .
• Údaje o uspořádání vrstev a vlastnostech základových půd.
• Vliv podzemní vody na základové poměry.
• Určení potřebných podkladů pro zakládání v nepříznivých podmínkách.
• Doporučení optimálního způsobu založení a zhodnocení jeho vlivu na sousední objekty.
• Určení podkladů pro výkop stavební jámy.
• Posouzení vhodnosti staveniště –geotechnické kategorie.
Metody IG průzkumu pro potřeby zakládání staveb
• Předběžný
• Podrobný
• Doplňující
Cena průzkumu: ca 1 až 2% ceny stavby (bez terénních odkryvných prací)
Časté nedostatky IG průzkumu
• Neuskutečnění průzkumu
• Malý počet průzkumných vrtů
• Neúplný průzkum
• Nevhodné umístění průzkumných vrtů
• Nedostatečná hloubka průzkumných vrtů
Zvláštnosti nauky „Zakládání staveb“ (rizika….)
• Postup při návrhu zakládání. Návrh základů je úloha inverzní k projektová ní nadzemních konstrukcí.
• Nahrazování empirie vědeckými řešeními
Nehomogenní charakter základové půdy komplikuje předpověď jejího chování
• Možná přesnost sondování – zemina není homogenní ani u staveb šířky ca 10m.
• Ekonomie náklady na zakládání tvoří u pozemních staveb 4 až 20% celkové
sumy, průmyslových staveb kolem 20%, u mostních staveb 40%, vodohospodářské a dopravní stavby jsou nejnáročnější.
• Rychlost
• Riziko - ZS patří mezi obory spojené s velkým rizikem!!!!
Tvůrčí riziko – projekt, IG průzkum
Společenské riziko – zásah lidského faktoru, nedbalost, nátlak
Základní klasifikace zemin a hornin dle ČSN 731001 (F, S, G, R)
• Klasifikace zemin
F – zeminy jemnozrnné F1-F8
S – zeminy písčité S1-S5
G – zeminy š těrkovité G1- G5
• Klasifikace hornin
R – skalníhorniny
Jemnozrnné (soudržné) zeminy – jejich nejdůležitější vlastnosti (Ip, Ic)
• Jíly C • Hlíny M
Rozhodující vlastnosti –vlhkost, konzistence, plasticita
Plasticita: nízká, střední, vysoká
• Index plasticity Ip
Ip = wl – wp
wl je mez tekutosti (%), wp je mez plasticity (%)
• Stupeň konzistence Ic
Ic = (wl-w)/Ip
w – původní vlhkost
Hrubozrnné (nesoudržné) zeminy – jejich nejdůležitější vlastnosti (Id)
• Písky, • Štěrky
Rozhodující vlastnosti – pórovitost = (Vporu/zeminy).100, ulehlost, číslo pórovitosti e = Vporu/Vpf, zrnitost z = m/∑m
Index relativní ulehlosti Id:
Id 0,67 ulehlé písky
Id = (emax-e)/(emax-emin)
Pevnostní charakteristiky zemin
• Totální parametry pevnosti
cu (kPa) totální koheze
φu (o) totální úhel vnitřního tření
• Efektivní parametry pevnosti
cef (kPa) efektivní koheze
φef (o) efektivní úhel vnitřního tření
Přetvárné charakteristiky zemin
• Edometrický modul přetvárnosti Eoed (MPa)
• Modul přetvárnosti Edef (MPa)
• Poissonovo číslo ν(1)
• Součinitel konsolidace cv (cm2s-1)
• křivka stlačitelnosti, • propustnost
Geotechnické kategorie a jejich význam pro návrh základů
Geotechnické kategorie (ČSN 731001, EC7)
Geotechnické kategorie a návrh základů
• 1.GK-nenáročné stavby s nenáročnými základovými podmínkami
Malé , jednoduché konstrukce. Riziko ohrožení majetku a života je malé. Známé základové poměry.
Př.: Jedno až dvoupodlažní domy, max zatížení v patě sloupu 250 kN nebo zdi 100kN/m založené na běžných typech plošných nebo pilotových základů.
• 2. GK-běžné základové poměry
Běžné typy kcí, bez abnormálního rizika, rutinní postupy pro polní a laboratorní zkoušky, návrh a provádění.
Př.: plošné základy, rošty, piloty, podzemní stěny, výkopy, pilíře a opěry mostů, zemní kotvy, násypy a zemní práce, tunely v tvrdých nerozpukaných zeminách.
• 3. GK-základová půda má nepříznivé podmínky
Velmi velké a neobvyklé konstrukce s abnormálním rizikem nebo neobvyklé či výjimečně obtížné základové poměry nebo zatěžovací podmínky a konstrukce ve vysoce seismických oblastech.
U 2. a 3. GK nutno stanovit charakteristické hodnoty zeminy výhradně na základě polních nebo laboratorních zkoušek!!!!
Při návrhu základů se postupuje podle složitosti základových poměrů, podle náročnosti konstrukcí a podle stupně projektové přípravy.
1. mezní stav dle ČSN a EC 7 - únosnost
je taková hodnota zatížení základové půdy, při jejímž překročení by mělo dojít k překročení pevnosti základové půdy, vytvoření smykových ploch a zaboření základu.
Podmínku stability základové konstrukce můžeme vyjádřit takto σde ≤Rd kde Rd je výpočtová únosnost základové půdy určená ze vztahu (kPa)
Rd=cd . Nc . bc . sc . dc . ic . gc+γ1 . d . Nd . bd . sd . dd . id . gd+γ2 . bef/2 . Nb . bb . sb . db . ib . gb
Posouzení základu podle 1.skupiny mezních stavů:
1.GK- σds ≤Rdt, 2.GK- σde ≤Rd, 3.GK- σde ≤Rd, σde-kontaktní napětí (provozní, extrémní, extrémní), Rd-výpočtová únosnost (tabulková, svislá, svislá)
2. mezní stav dle ČSN a EC 7 - sedání
Konečné sedání s je dané součtem třech samostatných složek
s = sz + sk+ ss
kde sz je sedání počáteční, sk je sedání konsolidační, ss je sedání sekundární
• Počáteční sedání vzniká v průběhu zatěžování zeminy, kdy se tlak vody v pórech nezmenšuje a
svislá deformace nastává vlivem roztlačování zeminy do strany.
• Konsolidační (primární) sedání je důsledkem vytlačování vody z pórů zeminy, je závislé na čase a při konstantním zatížení končí ztrátou pórového tlaku.
• Sekundární sedání je způsobeno dotvarováním při konstantním napětí bez přírůstku pórového tlaku.
Pro 1.GK- neposuzujeme a pro 2.GK- s≤sm,lim
Nerovnoměrná složka sedání
Druhy nerovnoměrného sednutí:
a) relativní průhyb ∆s/l=(∆s/l) lim, b) úhlové přetvoření ∆s/l=(∆s/l) lim c) naklonění ∆s/b=(∆s/b) lim
Časový průběh sedání
Pokud je sedání významným faktorem pro bezporuchovou funkci stavby, je nutno průběh sedání měřit, zejména pak jeho nerovnoměrné složky!!!
Časový průběh sedání st = f(t) můžeme stanovit pomocí konečného sednutí s a stupně konsolidace U, st = U . s
Stupeň konsolidace U lze stanovit pomocí časového faktoru T.
Co je to hloubka založení d
Hloubka založení d je hloubka základové spáry pod nejnižším bodem území u základu. Při jejím stanovení je třeba vzít v úvahu konstrukční důvody (charakter objektu, vliv sousedních základů apod.), geologické poměry (únosnost a stlačitelnost zemin, úroveň hladiny podzemní vody) a klimatické vlivy (promrzání, vysychání).
Hloubka založení pro 1. a 2. mezní stav
Pro posouzení základů podle I. Skupiny mezních stavů se uvažuje hloubka založení jako minimální svislá vzdálenost mezi základovou spárou a upraveným povrchem území, podle II. Skupiny mezních stavů se hloubka založení zpravidla uvažuje jako svislá vzdálenost mezi základovou spárou a původním povrchem území.
Hloubka založení v objemově nestálých zeminách
Z hlediska promrzání se stanoví hloubka založení takto:
• u definitivních staveb založených na zeminách je nutno základovou spáru volit pod zámrznou hloubkou, tj.nejméně 0,8 m pod upraveným povrchem území
• u základů na zeminách chráněných proti promrzání u provizorních konstrukcí může být hloubka základové spáry menší, nejméně však 0,4 m
• v případech, kdy základová půda může vysychat, se stanoví u jemnozrnných zemin třídy F7 a F8 nejmenší hloubka založení 1,6
Vloženo: 13.02.2012
Velikost: 112,00 kB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Mohlo by tě zajímat:
Skupina předmětu 0F5 - Zakládání staveb
Reference vyučujících předmětu 0F5 - Zakládání staveb
Podobné materiály
Copyright 2024 unium.cz