- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Hromadně přidat materiály
stručně fyzika
BB01 - Fyzika
Hodnocení materiálu:
Vyučující: Mgr. Jan Martinek Ph.D.
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiál0. Úvod
Do přípravy napište vše, co se může hodit. Odvoďte a vysvětlete, co jen trochu půjde, malujte, kreslete, ukazujte co kde je. Nad vektory dělejte
šipečky, dělá to dobrý dojem. Rozlišujte mezi vektorovým a skalárním součinem! U vektorů nestačí říct „á krát bécsquotedblright, protože existují dva druhy
násobení.
Skalární součin BT·BU má výsledek skalár. Vynásobí se odpovídající složky a pak se sečtou. Lze jím testovat kolmost vektorů (když je výsledek nula,
např. u pohybu po kružnici mezi DA a CP). Skalární součin je nutný pro definici výkonu a práce.
Vektorový součin BT×BU (křížové pravidlo) dává výsledek vektor, který je kolmý na BT i BU. Jeho orientaci zjistíme vývrtkou či šroubem. Jeho velikost
je rovna ploše rovnoběžníku, takže když jsou vektory rovnoběžné, je vektorový součin nula (rovnoběžník nevznikne). Pomocí vektorového součinu
je definován moment síly C5 = D6 ×BY a moment hybnosti C4 = D6 ×D4.
Sečítání (odečítání) vektorů je snadné, bez komentáře.
Násobení vektoru skalárem (číslem) dá nový vektor, který je rovnoběžný s původním. Takže hybnost a rychlost jsou rovnoběžné (D4 = mDA), síla a
zrychlení jsou rovnoběžné (BY = mCP) a moment hybnosti s osou rotace je též rovnoběžný (C4 = Jω máme-li dynamicky vyvážené těleso).
Vektorem nelze dělit, např. BT/BU je nesmysl.
1. Newtonovy zákony
Rok 1687 (měly cca 300 let, když jste se narodili): veškeré souřadnice (vždy a všude) mají smysl jen ve zvolené vztažné soustavě. První zákon
definuje inerciální vztažnou soustavu, která má tu vlastnost, že v ní hmotný bod nezrychluje, když na něj nic nepůsobí. Zrychlení jakéhokoli bodu
se jeví ve všech inerciálních vztažných soustavách stejné. Pouze v inerciální vztažné soustavě platí druhý zákon – derivace hybnosti podle času je
rovna síle (dD4/dt = BY). Třetí zákon říká, že dva hmotné body na sebe působí vždy současně stejně velkými silami opačně orientovanými (proto
se vnitřní síly vyruší a lze odvodit první impulsovou větu). Tato akce a reakce leží vždy na stejné přímce – mohou se tedy pouze přitahovat nebo
odpuzovat (nikoli působit „do stranycsquotedblright a díky tomu se vyruší vnitřní momenty a lze odvodit druhou impulsovou větu). Krom toho Newton (a
Leibniz nezávisle) vymysleli derivace a integrály, pěkně jim poděkujte.
Gravitační zákon: Každé dva hmotné body se vždy přitahují silou F = κm1m2/r2. Nemáme-li hmotný bod, ale homogenní kouli, pak
vzdálenost r měříme od jejího středu. Jiné těleso než homogenní kouli jsme nebrali a není pravda, že r je vzdálenost těžišť, středů hmotnosti nebo
bůhvíčeho. Tři Newt.zákony+gravitační výborně fungovaly pro výpočet pohybu planet. V r.1846 předpověděli existenci planety Neptunu – a byl
tam!
2. Pohyb s konstantním zrychlením
Rychlost je derivace polohy, zrychlení je derivace rychlosti a tudíž druhá derivace polohy. Rychlost je integrál ze zrychlení, poloha je integrál z
rychlosti. Jenže při derivaci se ztrácí informace (pochopitelně, mohou například existovat tělesa, která mají různé polohy a přitom stejné rychlosti),
a proto ji při integraci musíme dodat. Tyto dodatečné informace zjistíme z počátečních podmínek.
Šikmý vrh (pohyb po parabole): Dvakrát zintegrujte [0;−g]. y-ová poloha je rovna tomu, jak vysoko to zrovna letí. Při dopadu (pokud to
dopadne přímo na osu x) je y-ová poloha rovna nule. Zjištěný čas se dosadí do x-ové polohy a vyjde vodorovná vzdálenost. V nejvyšším bodě je
svislá složka rychlosti nula, a tak lze zjistit max. výšku.
S konstantním zrychlením se lze setkat v homogenním gravitačním poli (jakýkoli vrh), speciální případ je volný pád (např. měření reakční
doby chytáním pravítka). Zrychlení je konst. u Atwoodova padostroje (to je název, co?), na nakloněné rovině (zrychlení je určeno sklonem a ten je
pořád stejný), u joja, u brzdícího auta. Zrychlující auto raději nezmiňujte (má převodovku a řadí, výkon motoru je zhruba konstantní a zrychlení
klesá s rychlostí...).
3. Rovnoměrný pohyb po kružnici
Nic na tom není. Prostě otázku vypracujte podle návodu. Nepište zbrkle a zpaměti, vznikají zbytečné chyby. Na první pohled je vidět, že polohový
vektor D6 a zrychlení CP jsou vzájemně opačné (dvojí derivací sinus i kosinus změnil znaménko – důkaz dostředivého zrychlení). Skalární součin raději
popište i slovně (ať ho někdo nezamění s vektorovým součinem). Při výpočtech velikostí pamatujte, že sin2 +cos2 = 1.
4. První impulsová věta
Nakreslete obrázek – osy xyz, tečky, síly, šipečky. Na vybranou množinu působí vnitřní (spárované) síly a vnější. Vůbec se nezabýváme tím, co
působí na vnější částice! Pro každou částici v množině napíšeme 2.NZ. Všechny rovnice sečteme. Součet vnitřních sil je nula. Vyjde, že derivace
celkové hybnosti podle času je rovna součtu vnějších sil (dC8/dt = BY). Příklad: beranidlo, trhání provazu, náraz do zdi (rychlá změna hybnosti,
velká síla). Je-li součet vnějších sil nula, derivace hybnosti je nula a tudíž se zachovává. Příklad: raketa (i s palivem), zpětný ráz pistole, výbuch
granátu, srážky (třeba aut), odraz z lodi na břeh (loď podjede).
5. Celková hybnost, celková hmotnost, střed hmotnosti
M =Pmi, C8 = PmiDAi. Chceme, aby platilo C8 = CEM. Podělením dostaneme vztah pro rychlost jednoho konkrétního bodu (středu hmotnosti) v
soustavě nebo tělese. Známe-li tudíž tuto rychlost, dokážeme spočítat celkovou hybnost (hurá!). A když C8 = CEM zderivujeme (dC8/dt = d(CEM)/dt),
lze získat vztah pro sílu raketového motoru F = CEdm/dt (je-li rychlost konst.). Nebo, je-li hmotnost konst., pak BY = mBT. Pouze střed hmotnosti se
podle této rovnice chová – jiný bod nemusí. Například střed hmotnosti hozené rotující sekery se pohybuje po parabole. Stejně tak střed hmotnosti
granátu – a je jedno jestli za letu vybuchne nebo n
Vloženo: 12.01.2010
Velikost: 75,91 kB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Mohlo by tě zajímat:
Skupina předmětu BB01 - Fyzika
Reference vyučujících předmětu BB01 - Fyzika
Reference vyučujícího Mgr. Jan Martinek Ph.D.
Podobné materiály
- 0B1 - Fyzika (1) - derivace_integraly_strucne
- 0B2 - Fyzika (2) - Tahák - fyzika B02
- BB01 - Fyzika - Fyzika tahák
- BB01 - Fyzika - Fyzika příklady
- BB01 - Fyzika - Skripta fyzika
- BB01 - Fyzika - Fyzika přiklady
- BT02 - TZB III - M02-Vybrané fyzikální děje ve vzduchotechnice
- 0B1 - Fyzika (1) - Fyzika - tahák ke zkoušce
- BB01 - Fyzika - Fyzika- vypracované otázky z teorie
- BB01 - Fyzika - BB01-Fyzika--K01-Karta_predmetu_BB01
- BB01 - Fyzika - BB01-Fyzika--M04-Mechanika_deformovatelnych_teles
- BB01 - Fyzika - BB01-Fyzika--M05-Mechanicke_kmitani_a_vlneni
- BB02 - Aplikovaná fyzika (A,K) - BB02-Aplikovana_fyzika_(A,K)--K01-Karta_predmetu_BB02
- BB02 - Aplikovaná fyzika (A,K) - BB02-Aplikovana_fyzika_(A,K)--M01-Stavove_veliciny_termodynamickych_soustav
- BB02 - Aplikovaná fyzika (A,K) - BB02-Aplikovana_fyzika_(A,K)--M02-Termodynamika
- BB02 - Aplikovaná fyzika (A,K) - BB02-Aplikovana_fyzika_(A,K)--M03-Fazove_prechody
- BB02 - Aplikovaná fyzika (A,K) - BB02-Aplikovana_fyzika_(A,K)--M04-Prenos_tepla
- BB02 - Aplikovaná fyzika (A,K) - BB02-Aplikovana_fyzika_(A,K)--M05-Akustika
- BC01 - Stavební chemie - BC01-Stavebni_chemie--M01-Vybrane_kapitoly_z_obecne_a_fyzikalni_chemie
- BC01 - stavební chemie - BC02-Chemie_stavebnich_latek--M04-Fyzikalne_chemicke_zkusebni_metody
- BH10 - Tepelná technika budov - BH10-Tepelna_technika_budov--M04-Stavebni_fyzikalni_reseni_konstrukci_a_budov
- BJ06 - Fyzika stavebních látek - BJ06-Fyzika_stavebnich_latek--K01-Karta_predmetu_BJ06
- BJ06 - Fyzika stavebních látek - BJ06-Fyzika_stavebnich_latek--M01-Fyzikalni_vlastnosti_stavebnich_materialu_a_konstrukci
- BJ06 - Fyzika stavebních látek - BJ06-Fyzika_stavebnich_latek--M02-Priklady_a_vypocetni_postupy
- BJ06 - Fyzika stavebních látek - BJ06-Fyzika_stavebnich_latek--M02-Priklady_a_vypocetni_postupy
- BT02 - TZB III - BT02-TZB_III--M02-Vybrane_fyzikalni_deje_ve_vzduchotechnice
- GB01 - Fyzika I - GB01-Fyzika_I--P01-Kinematika_hmotneho_bodu
- GB01 - Fyzika I - GB01-Fyzika_I--P02-Dynamika_hmotneho_bodu
- GB01 - Fyzika I - GB01-Fyzika_I--P03-Mechanika_tuhych_teles
- GB01 - Fyzika I - GB01-Fyzika_I--P04-Mechanicke_kmitani
- GB01 - Fyzika I - GB01-Fyzika_I--P05-Mechanicke_vlneni
- GB02 - Fyzika II - GB02-Fyzika_II--K01-Karta_predmetu_GB02
- GB02 - Fyzika II - GB02-Fyzika_II--M01-Elektrina_a_magnetizmus
- BB01 - Fyzika - fyzikalni_veliciny_jednotky
- BB01 - Fyzika - Fyzika v kostce
- BC01 - Stavební chemie - BC01-Stavební chemie M01-Vybrané kapitoly z obecné a fyzikální chemie
- BC02 - Chemie stavebních látek - BC02-Chemie stavebních látek M04-Fyzikálně chemické zkušební metody
- GB01 - Fyzika I - GB01-Fyzika I P01-Kinematika hmotného bodu
- GB01 - Fyzika I - GB01-Fyzika I P02-Dynamika hmotného bodu
- GB01 - Fyzika I - GB01-Fyzika I P03-Mechanika tuhých těles
- GB01 - Fyzika I - GB01-Fyzika I P04-Mechanické kmitání
- GB01 - Fyzika I - GB01-Fyzika I P05-Mechanické vlnění
- GB01 - Fyzika I - GB01-Fyzika I P05-Mechanické vlnění
- BT02 - TZB III - BT02-TZB III M02-Vybrané fyzikální děje ve vzduchotechnice
- BB01 - Fyzika - Fyzika - vypracovana teoria
Copyright 2024 unium.cz