- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Hromadně přidat materiály
Prezentace PP - základy
BW01 - Technologie staveb I
Hodnocení materiálu:
Vyučující: Ing. Radka Kantová
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiálí pohledově členitá stěna
Těsnost svislých spár mezi prefabrikáty je zajištěna gumovou hadicí, vloženou do spáry (zámku) a zainjektovanou stabilizovanou cementovou směsí.
Prefabrikované podzemní stěny lze kotvit zemními kotvami nebo rozpírat.
Použití je stejné jako u klasických podzemních stěn, přednostně tam, kde je požadován hladký pohledový líc stěny (opěrné stěny, podchody atd.). Podzemní stěny těsnící Postup provádění je stejný jako u pažících a konstrukčních stěn v případě, že výplň je ukládána, podobně jako beton, do rýhy zapažené jílovou suspenzí. Další, běžnější variantou provedení je použití samotvrdnoucí těsnicí suspenze, která při hloubení rýhy plní funkci pažení a po zatvrdnutí vytváří těsnicí výplň rýhy, takže odpadá její výměna a těžba probíhá kontinuálně.
Kontinuálními stěnami jsou utěsňována podloží přehrad, hráze rybníků a řada dalších objektů vodního stavitelství. Slouží i jako ochranné clony zamezující kontaminaci podzemních vod a ohrožení životního prostředí při likvidaci ekologických zátěží.
Do tohoto typu konstrukcí patří i novější technologie tenkých těsnicích stěn, zhotovovaných postupným zarážením ocelového razícího profilu a vyplňováním dutiny, vzniklé při jeho vytahování, nízkotlakou injektáží. Zaberaněním, případně zavibrováním jednotlivých profilů s přesahy je pak vytvořena souvislá těsnicí membrána.
Tloušťka tenkých podzemních stěn je 100 - 150mm. Tato technologie, urychlující a zlevňující výstavbu těsnicích clon, nachází široké uplatnění při utěsňování stavebních jam proti podzemní vodě a při zřizování těsnicích clon, zejména pro ochranu čistoty podzemních vod. Studny a kesony Na pozemních stavbách se vyskytují zřídka, patří k nejdražším a nejobtížnějším způsobům zakládání, lze je použít pro zakládání v silně zvodnělých horninách.
Konstrukce klesá vlastní vahou až k pevnému podloží postupným vytěžováním zeminy rypadlem nebo drapákem.
Pracovní komora v kesonu je zabezpečena proti vnikání vody přetlakem vnitřního vzduchu, práce v této komoře je velmi namáhavá a vyžaduje zvláštní podmínky.
Přístup do komory je stropem kesonu s vyrovnávací tlakovou komorou. Hlubinné zakládání - studny Příklad vrtání studní
vrtací zařízení WIRTH B1A na podvozku Tatra
průměr vrtu 360mm
výstroj PVC zárubnicí do průměru 250mm
Pracovní četa pro pilotáž Při provádění hlubinných základů vrtnou soupravou jsou v četě:
vrtmistr, který provádí veškeré práce s vrtnou soupravou
vrtač, vazač břemen – navádí soupravu na jednotlivé vrty, měří, vytyčuje
údržbář vrtné soupravy
pomocný dělník pro obsluhu vrtné soupravy Kontrola kvality – provádění pilot Zjišťuje se složení a vrstvení hornin po délce prováděné piloty a druh základové půdy v její patě. Jsou-li skutečnosti zjištěné při provádění vrtných prací odlišné od předpokladu průzkumu, dohodnou se na dalším postupu pilotovacích prací mezi projektant, dodavatel a objednatel
Při realizaci hlubinných základů se rovněž kontroluje:
mezní odchylka osy vrtu vůči projektové dokumentaci, která smí být nejvýše 0,05d, popřípadě 5% nejmenší délky vrtu, nejvýše však 100mm
svislost vrtu, dovolená mezní vodorovná odchylka osy od svislice je 2% z délky vrtu
zavalování vrtu, vznik kavern, čistota dna vrtu, průsak podzemní vody do vrtu popř. její úplné vyčerpání
Při betonování piloty se kontroluje zejména:
jakost betonové směsi a plynulost betonáže po celé délce piloty
ukládání betonové směsi pod hladinou vody, aby nedošlo k přetržení dříku piloty
znečištění betonové směsi v pilotě zeminou
V případě pochybností je třeba zkontrolovat délku hotové piloty, kontinuitu dříku, případně jakost betonu. Ověření se provádí zatěžovacími zkouškami Certifikáty Bezpečnost práce – hlubinné zakládání U hlubinného zakládání je zvýšené riziko při práci s beranidly. Při beranění štětovnic nebo pilot se nesmí v okruhu 1,5 násobku výšky stroje vykonávat jiné práce. Prvky se připravují ve vzdálenosti rovné alespoň dvojnásobku výšky stroje.
Vrtné soupravy a beranidla musí být ustaveny bezpečně, během přestávek v práci musí být beran uložen v nejnižší poloze a nesmí se pod ním nikdo zdržovat.
Všechny vrty většího průměru než 20cm musí být při přerušení prací pevně zakryty. Jakákoliv manipulace s vrtnou soupravou musí odpovídat podmínkám stability, zvláště při pohybu v šikmém terénu.
Pracovníci musí používat předepsané osobní ochranné pomůcky. Bezpečnost práce – hlubinné zakládání Pokud se souprava pohybuje ve směru kolmém na vrstevnice je stabilita zajištěna, pokud se pohybuje po vrstevnici je nutné zvýšit stabilitu nakloněním věže – viz.obrázek.
Speciální technologie pro spodní stavbu Vysvětlení pojmů Trysková injektáž Trysková injektáž vylepšuje vlastnosti základové půdy, její pevnost a nepropustnost.
Při tryskové injektáži je okolní zemina řezána injekčním paprskem a současně smíchána s injekční směsí. Podél injekčního vrtu se tak otáčením trysek při plynulém vytahování vrtného soutyčí vytváří sloup injektáží zpevněné zeminy. V blízkosti sloupu dochází ke stlačení zeminy. Paprsek injekční směsi lze usměrnit případně i podpořit proudem vzduchu nebo vody, vznikají tak pilíře nebo stěny z pilířů injektované zeminy průměru až 2 m.
Efektivně se trysková injektáž používá při podchytávání základů staveb, vytváření nepropustných clon, vytváření obálek ražených podzemních objektů. Horninové kotvy Horninové kotvy slouží k přenosu tahových sil do základové půdy, ve které jsou upnuty pomocí injekční směsi.
Přenesou zemní tlaky u pažících konstrukcí různého typu, slouží pro zajištění stability svahů, skalních stěn a zářezů, pro kotvení stavebních konstrukcí proti vztlaku.
Horninové kotvy se skládají z kotevní hlavy, volné délky kotvy a kořenové délky kotvy. Kořen kotvy je pomocí injektáže upnut v horninovém prostředí.
Podle návrhové životnosti dělíme kotvy na dočasné a trvalé s návrhovou životností více než 2 roky.
Tyčové, drátové nebo pramencové horninové kotvy přenášejí běžně zatížení do 600 kN, zatížení až do 1,5 MN není výjimkou. Zemní kotvy Zemní a horninové kotvy se využívají při kotvení stavebních konstrukcí (záporové, pilotové, mikropilotové stěny), zajišťování sesuvných území, kotvení skalních stěn apod.
Kotva přenáší tahové síly působící na konstrukci prostřednictvím injektovaného kořene do horninového okolí. Kotvy mohou být lanové (1 – 12 pramencové, únosnost 250-1200 kN) nebo tyčové ( únosnost do 420 kN). Napínání zemních kotev Pro napínání lanových kotev se používají speciální hydraulické napínací pistole, každá kotva je při předpínání zkoušena na 1,4 násobek předepsané únosnosti Mikrozápory 'Mikrozápory jsou štíhlé prvky pažící konstrukce, které se vkládají do cementové zálivky ve vrtu průměru do 300 mm. Mikrozáporové pažení navrhujeme především ve stísněných poměrech ( prolukách) pro svislé pažení stěn stavebních jam.Výztuž mikrozápor tvoří buď ocelové trubky menšího průměru nebo válcované profily. Pažení mezi mikrozáporami je tvořeno nejčastěji stříkaným betonem. Zápory Zápora je pažící prvek z ocelového válcovaného profilu, který je vložen do vrtu, nebo je zaberaněn či zavibrován. Zemina mezi záporami je zapažena dřevěnými pažinami uchycenými za příruby. Toto pažení se nazývá Berlínské pažení.Jedná se o nejefektivnější pažení stěn stavební jámy, hloubka je omezena pouze výskytem podzemní vody. Zemní tlaky při hlubších výkopech jsou zachyceny zemními kotvami, které podpírají stěnu pomocí vodorovných nosníků. Záporové stěny Štětovnice Jednotlivé štětovnice vytvářejí spojením do zámků štětovnicové stěny, které se s úspěchem používají pro pažení stavebních jam již dlouhou dobu.
Stěny se kotví nebo rozpírají. Štětovnice se beraní pomocí těžkých beranidel, montovaných na pásovém nosiči nebo se vibrují vysokofrekvenčními vibrátory, které se zavěsí na pásový jeřáb nebo autojeřáb.
Štětovnicové stěny slouží většinou jako dočasné konstrukce pro stavbu jímek, po vybudování vnitřní konstrukce se vytáhnou.
Na trhu existuje velké množství nejen ocelových profilů štětovnic, ale jsou i štětovnice z umělých hmot, které se používají v agresivním prostředí.
Bezrezonanční vibrátory umožňují zhotovení štětovnicových stěn i v zastavěném území. Pažící konstrukce Záporové pažení představuje jeden z nejekonomičtějších způsobů pažení stěn stavebních jam.
Záporové pažení se navrhuje pro dočasná pažení stavebních jam, po vybudování podzemní části stavby je možné pažicí konstrukci odstranit.
Pažící stěny vytvořené z převrtávaných pilot tvoří tužší pažení, nevýhodou je nutnost úpravy pohledové plochy.
Pažení vytvořené podzemní stěnou, která zároveň tvoří základovou stěnu novostavby, je vysoce efektivním řešením při hlubších podzemních podlažích, zejména pod hladinou podzemní vody. Klasická injektáž Klasická injektáž je technologie známá již téměř 200 let. Podstatou injektáže je vyplňování pórů a dutin injekční směsí. Smícháním injekční směsi s původním materiálem vznikne materiál, který má nové fyzikální vlastnosti. Injektáží se upravují vlastnosti skalních hornin, nesoudržných zemin, někdy i zemin soudržných, injektují se také různé stavební konstrukce. Nejčastěji se upravuje pevnost a nepropustnost. Injektáží lze úspěšně zajistit trvalou polohu nestabilních objektů. Vibroberanění Aplikace poznatků o vysokofrekvenčních vibracích a jejích vplyvu na okolí v praxi využívá technologie vibroberanění. Vibrátory s měničem a usměrňovačem vibrací s navolí tak, aby nedošlo k rezonanci s vlastním kmitáním objektu, čímž se zabrání poškození objektu. Vibroberaněním lze účinně hutnit, nebo rychle pronikat do zemního prostředí. Vibroberaněním lze osadit nebo vytáhnout štětovnice, ocelovou jehlou předrážet injekční vrty, vhánět ocelové pažnice vrtů, nebo zasunovat a vytahovat speciální kovové profily a tak vytvořit pažící prvky nebo kontinuální tenké těsnící stěny. Milánské stěny Podzemní stěny veřejnosti známé jako Milánské stěny se nejčastěji používají k zapažení hlubokých výkopů, prostorných stavebných jam, mohou být součástí budoucí konstrukce podzemních podlaží nebo pouze pažit stěny výkopu. Podzemní stěny vznikají vyplněním vytěžené rýhy prostým betonem, železobetonem, prefabrikátem nebo různými suspenzemi podle požadovaného účelu stěny. Typy podzemních stěn, monolitické, prefabrikované a těsnicí lze vhodně kombinovat. Rýhy podzemní stěny se těží pod ochranou pažící suspenze. Rýha se hloubí pro tloušťky podzemní stěny 40, 60, 80 až 100 cm do požadované hloubky, většinou nepřesahující 30 m po lamelách. Vodotěsnost spojů mezi lamelami je zajištěna instalací těsnicích pásů do spár. Povrch monolitické stěny je možné upravit stříkaným betonem, omítkou nebo pouze frézováním. Výhodou prefabrikované podzemní stěny je kvalitnější povrch stěny, který bez úpravy vytváří pohledovou plochu. Hřebíkování Hřebíkování zemin slouží pro zajištění stability strmých svahů soustavou krátkých vrtaných kotevních prvků-hřebíků. Hřebíky z betonářské oceli se fixují cementovou zálivkou do vrtů o průměru 46-180 mm. KONEC
Vloženo: 15.12.2009
Velikost: 8,60 MB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Mohlo by tě zajímat:
Skupina předmětu BW01 - Technologie staveb I
Reference vyučujících předmětu BW01 - Technologie staveb I
Reference vyučujícího Ing. Radka Kantová
Podobné materiály
- BA03 - Deskriptivní geometrie - Prezentace Šafářová
- BU01 - Informatika - Prezentace
- BS01 - Vodohospodářské stavby - prezentace
- BS01 - Vodohospodářské stavby - prezentace
- BS01 - Vodohospodářské stavby - prezentace
- BS01 - Vodohospodářské stavby - prezentace
- BW04 - Technologie staveb II - Prezentace PP - montovaný skelet
- BW04 - Technologie staveb II - Prezentace PP - obvodové pláště
- BW04 - Technologie staveb II - Prezentace PP - omítky
- BW04 - Technologie staveb II - Prezentace PP - podlahy
- BW04 - Technologie staveb II - Prezentace PP - příčky a dělící stěny
- BW04 - Technologie staveb II - Prezentace PP - spojovací a kotevní technika
- BW04 - Technologie staveb II - Prezentace PP - zařízení staveniště
- BW01 - Technologie staveb I - Prezentace PP - ochrana dřeva
- BW01 - Technologie staveb I - Prezentace PP - příhradové vazníky
- BW01 - Technologie staveb I - Prezentace PP - montované dřevěné konstrukce
- BW01 - Technologie staveb I - Prezentace PP - technologický předpis
- BW01 - Technologie staveb I - Prezentace PP - zemní práce + stroje
- BS01 - Vodohospodářské stavby - Prezentace_ze _cvik
- BF01 - Geologie - prezentace s fotkama kamenů, hodně dobré pro zápočet
- BYA4 - Angličtina pro mírně pokročilé II - Prezentace ze cvičení
- BA02 - Matematika II - Prednášky_prezentace
- BD02 - Pružnost a pevnost - prezentace1
- BD02 - Pružnost a pevnost - prezentace2
- BD02 - Pružnost a pevnost - prezentace3
- BD02 - Pružnost a pevnost - prezentace4
- BD02 - Pružnost a pevnost - prezentace5
- BD02 - Pružnost a pevnost - prezentace6
- BD02 - Pružnost a pevnost - prezentace7
- BD02 - Pružnost a pevnost - prezentace8
- BD02 - Pružnost a pevnost - prezentace9
- BD02 - Pružnost a pevnost - prezentace10
- BD02 - Pružnost a pevnost - prezentace11
- BD02 - Pružnost a pevnost - prezentace12
- BD02 - Pružnost a pevnost - prezentace13
- BV51 - Pracovní inženýrství (E) - odpovedi na otazky z prezentace za abecedou
- BB001 - Fyzika - Prezentace z přednášek
- BE001 - Geodézie - prezentace
- BE001 - Geodézie - prezentace část 2.
- BE001 - Geodézie - prezentace část 3.
- BE001 - Geodézie - prezentace část 4.
- BE001 - Geodézie - prezentace část 5.
- BP004 - Jakost vody v povodí - Prezentace
- BW051 - Technologie stavebních prací 1 - Prezentace se zadáním
- BW051 - Technologie stavebních prací 1 - Prezentace se zadáním
- BW051 - Technologie stavebních prací 1 - Prezentace se zadáním
- BV017 - Marketing 1 - Prezentace marketingového plánu
- BH001 - Pozemní stavitelství 1 - prezentace z přednášek
- BFA012 - Základy geotechniky - Prezentace z přednášek
- BV02 - Základy podnikové ekonomiky - Základy podnikové ekonomiky
- BD01 - Základy stavební mechaniky - Základy stavební mechaniky
- BV01 - Ekonomie - základy ekonomie
- BL06 - Zděné konstrukce (S) - MS1-Základy navrhování
- BT02 - TZB III - M03-Základy mikroklimatu budov.pdf
- BT02 - TZB III - M04-Meteorologické základy
- BA01 - Matematika I - Skripta - Základy lineární algebry
- BA04 - Matematika III - Skripta - Pravděpodobnost a matematická statistika, Základy testování hypotéz
- BA04 - Matematika III - Skripta - Pravděpodobnost a matematická statistika - Základy teorie odhadu
- BS01 - Vodohospodářské stavby - Základy hydrauliky
- BA01 - Matematika I - Základy lineární algebry
- BH03 - Pozemní stavitelství II (S) - základy
- BU01 - Informatika - Základy Informatiky, je tam toho dost
- BU01 - Informatika - základy petrografie
- BF01 - Geologie - BF01-Geologie M02-Základy všeobecné a inženýrské geologie a hydrogeologie
- BF01 - Geologie - BF01-Geologie M03-Základy regionální geologie ČR
- 0A1 - Matematika (1) - BA01-Matematika_I--M01-Zaklady_linearni_algebry
- GA01 - Matematika I - GA01-Matematika_I--M01-Zaklady_linearni_algebry
- BF01 - Geologie - M01-Základy petrografie
- BF01 - Geologie - M02-Základy všeobecné a inženýrské geologie a hydrogeologie
- BF01 - Geologie - M03-Základy regionální geologie ČR
- BD01 - Základy savební mechaniky - BD01-Základy stavební mechaniky M01-Silové soustavy
- BD01 - Základy savební mechaniky - BD01-Základy stavební mechaniky M02-Průřezové charakteristiky
- BD01 - Základy savební mechaniky - BD01-Základy stavební mechaniky M03-Staticky určité prutové konstrukce - část I
- BD01 - Základy savební mechaniky - BD01-Základy stavební mechaniky M04-Staticky určité prutové konstrukce - část II
- BD01 - Základy savební mechaniky - BD01-Základy stavební mechaniky P01-Průvodce studiem předmětu BD01
- BS01 - Vodohospodářské stavby - BS01-Vodohospodářské stavby M01-Základy hydrauliky
- BV02 - Základy podnikové ekonomiky - BV02-Základy podnikové ekonomiky K01-Karta předmětu BV02
- BV02 - Základy podnikové ekonomiky - BV02-Základy podnikové ekonomiky P01-Průvodce studiem předmětu
- GZ02 - Základy práva - základy práva
- BC02 - Chemie stavebních látek - BC02-Chemie stavebních látek M01-Obecné základy
- GA03 - Pravděpodobnost a matematická statistika - GA03-Pravděpodobnost a matematická statistika M03-Základy teorie odhadu
- GA03 - Pravděpodobnost a matematická statistika - GA03-Pravděpodobnost a matematická statistika M04-Základy testování hypotéz
- GE05 - Microstation - GE05-Microstation M01-Prostředí a základy kresby
- GE09 - Počítačová grafika I - GE09-Počítačová grafika I M02-Technické prostředky, zpracování obrazu a základy 3D grafiky
- GZ02 - Základy práva - GZ02-Základy práva M01-Základy práva
- BT02 - TZB III - BT02-TZB III M03-Základy mikroklimatu budov
- BT02 - TZB III - BT02-TZB III M04-Meteorologické základy
- BL06 - Zděné konstrukce (S) - BL06-Zděné konstrukce (S) MS1-Základy navrhování
- BD01 - Základy savební mechaniky - zaklady stav. mechaniky - Skúška 3.5.2013
- BV002 - Základy podnikové ekonomiky - základy podnikavé ekonomiky
- BD001 - Základy stavební mechaniky - Základy stavební mechaniky
- BVA002 - Základy podnikové ekonomiky - Základy podnikové ekonomiky
Copyright 2024 unium.cz