- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Hromadně přidat materiály
Modul 1
BC01 - Stavební chemie
Hodnocení materiálu:
Vyučující: prof. RNDr. Pavla Rovnaníková CSc.
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiálLátkové množství - počet částic přítomných v daném množství látky
- jednotkou – 1 mol
- 1 mol je tolik částic, kolik atomů obsahuje 12 g uhlíku
- Avogadrova konstanta - NA=6,022.1023 mol-1
Izotopy – jádra, která mají stejný počet protonů a liší se počtem neutronů
tvoří přírodní směsi, které mají konstantní složení
U kyslíku představuje přírodní izotopická směs
Liší se fyzikálními vlastnostmi, zejména rozdílnou hmotností
Mají stejné chemické vlastnosti dané počtem protonů v jádře, který určuje prvek
Stabilita atomových jader je dána poměrem počtu protonů a neutronů, všechna lehká jádra mají Z=N jsou stabilní, stabilita těžsích jader roste s rostoucí hodnotou poměru N:Z , avšak všechny nuklidy s atomovým číslem Z 84 jsou nestabilní.
Poslední stabilní prvek v periodické soustavě je
Specifické hodnoty (2, 8, 20, 28, 50, 82, 126) Z a N, tzv. MAGICKÁ ČÍSLA, vedou ke stabilním nuklidům, zvláště stabilní jádra jsou ta, která mají Z i N rovny magickému číslu
Příklad významně stabilních jader:
Z….protonové číslo: udává počet protonů v jádře atomu, pořádí prvku v periodické soustavě, počet elektronů v obalu atomu
N….neutronové číslo: udává počet neutronů atomovém jádře N=A-Z A…hmotnostní č.
Z…atomové č.
Nuklid – soubor atomů se stejným protonovým a neutronovým číslem
př. :
Radioaktivita - nestabilní jádra podléhají radioaktivní přeměně, která vede ke vzniku nových jader a je provázena emitováním radioaktivního záření – samovolné, vyvolává luminiscenci (H. Becquerel), ionizační účinky, způsobuje zčernání fotografického materiálu
radioaktivní přeměna je doprovázena emitováním záření:
Alfa – záření - tvořeno částicemi - pohybují se rychlostí 5-10% rychlosti světla
- dolet několik cm, malá pronikavost, silné ionizační účinky
- extrémně nebezpečné při vniknutí do organismu
Beta – záření - tvořeno proudem elektronů e- nebo pozitronů e+, které dosahují 99% rychosti světla
- větší dolet, větší pronikavost, silné ionizační účinky
- při srážce e⁻ a e+ dojde k přeměně na elektromagnetické záření o vysoké energii ( gama záření
Gamma – záření - elektromagnetické záření jehož vlnová délka je: mm
- obrovská pronikavost
Posunové zákony – Fajans – Soddyho
- vyzáří – li prvek alfa-částici, pak se změní v prvek, který má protonové číslo o 2 jednotky nižsí a nukleonové číslo o 4 jednotky nižsí
- při emitování β⁻ záření se nejprve rozpadne neutron na proton a elektron
- v atomu se zvýší počet protonů, počet nukleonů bude stejný
- při emitování β⁺ záření se nejprve rozpadne proton na neutron a pozitron
v atomu se sníží počet protonů, počet nukleonů-stejný
Kinetika radioaktivní přeměny
- rychlost přeměny charakterizuje poločas rozpadu t1/2 = doba, za kterou se přemění právě polovina přítomných jader
- poločas rozpadu může nabývat hodnot od několika mikrosekund po 4,5miliardy let
- po proběhnutí 10 poločasů přeměny se považuje prvek za nereaktivní
- jednotka Bq [s-1]
Pronikavost radioaktivního záření - desetinásobné zeslabení gamma paprsků při průchodu různými materiály :
olovo 50 mm
beton 200 – 300 mm
zemina 500-600 mm
vzduch několik set metrů
- jako ochrana před zářením v objektech, kde se pracuje se zářiči se používají olověné pláty nebo těžký beton, který obsahuje olověné broky jako plnivo a jako přísadu baryt (BaSO4)
Radon - radioaktivní prvek, vzácný plyn
- jako alfa zářič poškozuje živou tkáň, je nebezpečný zvláště, dojde-li k jeho přeměně v plicích
- členem uran-radiové přeměnové řady:
(stabilní)
- zdrojem radonu v objektech je: - stavební materiál: popílky, škvára, písky
- půdní vzduch
- podzemní voda
- ochrana: intenzivní větrání
- využití radioaktivního záření ve stavebnictví:
Radioizotopy jsou ve staveb. využívány: - v nedestruktivní defektoskopii
- ke sledování toků podzemních vod
Elektronový obal - 1923 De Broglie přisoudil elektronu vlnovou délku:
h … Planckova konstanta
m … hmotnost elektronu
v … jeho rychlost
elektron - hmotná vlnová částice
- existuje pouze ve stavech s určitou energií
- energii může měnit pouze v určitých dávkách – kvantech
- jeho chování popisuje kvantová fyzika
- 1927 - Schrödinger – vytvořil matematický modul, který zjišťuje: pravděpodobnost P s jakou se elektron vyskytuje v daném prostorovém elementu V
orbital - jednoznačně určen: energií, prostorovým tvarem, orientací v prostoru
- tyto charakteristiky udávají hodnoty kvantových čísel:
hlavní kvantové číslo n udává energii elektronu
vedlejší kv. č. l tvar orbitalu
magnetické kv. č. m umístění orbitalu v prostoru
spinové kv. č. s směr rotace elektronu
s=2,p=6,d=10,f=14
Pauliho princip výlučnosti -
Vloženo: 29.05.2013
Velikost: 249,00 kB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Mohlo by tě zajímat:
Skupina předmětu BC01 - Stavební chemie
Reference vyučujících předmětu BC01 - Stavební chemie
Reference vyučujícího prof. RNDr. Pavla Rovnaníková CSc.
Podobné materiály
- BO02 - Prvky kovových konstrukcí - moduly
- BF02 - Mechanika zemin - moduly
- BD03 - Statika I - moduly
- BD01 - Základy stavební mechaniky - moduly
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - moduly
- BT51 - TZB I (S) - moduly
- BF04 - Mechanika zemin II - modul
- BB01 - Fyzika - Laborky - Modul pružnosti ve smyku přímou metodou
- BB01 - Fyzika - Laborky Modul pružnosti ve smyku dynamickou metodou
- BO01 - Konstrukce a dopravní stavby - opory-modul 1
- BO01 - Konstrukce a dopravní stavby - opory-modul 2
- BO01 - Konstrukce a dopravní stavby - opory-modul 3
- BU04 - Informační technologie a systémová analýza - Informatika - modul 7
- BI02 - Zkušebnictví a technologie - E - Výpočet statických modulů pružnosti pro Beton
- BC01 - Stavební chemie - Modul 2 - hlavní věci
- BC01 - Stavební chemie - Modul 3 - hlavní věci
- BC01 - Stavební chemie - Modul 4 - hlavní věci
- BC01 - Stavební chemie - Modul 2
- BC01 - Stavební chemie - Modul 3
- BC01 - Stavební chemie - Modul 4
- BC01 - Stavební chemie - Spoznámkované 4 moduly skripta
- BC03 - Chemie a technologie vody - BC03 - M05 Modul cvik od roku 2016
Copyright 2024 unium.cz