- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiálVYSOKÉ UENĂŤ TECHNICKÉ V BRN
FAKULTA STAVEBNĂŤ
DOC. ING. BOHUMIL STRAKA, CSc.
ING. KAREL SĂťKORA
DEVNÉ KONSTRUKCE
MODUL BO03 – M05
DEVNÉ PROSTOROVÉ KONSTRUKCE
STUDIJNĂŤ OPORY
PRO STUDIJNĂŤ PROGRAMY S KOMBINOVANOU FORMOU STUDIA
Devné konstrukce
2
Jazyková korektura nebyla provedena, za jazykovou stránku odpovĂdajĂ autoi
© Doc. Ing. Bohumil Straka, CSc., Ing. Karel Sýkora.
Obsah
3
OBSAH
1 Ăšvod ...............................................................................................................5
1.1 CĂle ……………………………………………………………….5
1.2 Požadované znalosti ................................................................................5
1.3 Doba potebná ke studiu..........................................................................5
1.4 KlĂová slova...........................................................................................6
2 Devné plnostnné prostorové konstrukce...............................................7
2.1 Devné plnostnné skoepiny a lomenice..............................................8
2.1.1 Devné válcové skoepiny...................................................11
2.1.1.1 Dlouhé válcové skoepiny.....................................................12
2.1.1.2 Krátké válcové skoepiny .....................................................14
2.2 Devné rotanà skoepiny.....................................................................16
2.3 Devné hyperbolicko-parabolické skoepiny.......................................21
2.4 Devné konoidické skoepiny..............................................................24
2.5 Devné lomenice..................................................................................25
3 Devné prutové prostorové konstrukce ..................................................27
3.1 Devné prutové kopule ........................................................................27
3.2 Devné žebrové kopule a klenby .........................................................30
3.3 Devné lamelové kopule a klenby .......................................................35
3.4 Devné strukturnà konstrukce ..............................................................41
4 Kontrolnà otázky.........................................................................................47
5 StudijnĂ prameny ........................................................................................48
5.1 Použitá literatura....................................................................................48
5.2 Doplková studijnà literatura.................................................................48
5.3 Odkazy na dalšà studijnà zdroje a prameny............................................48
Ăšvod
5
1 Ăšvod
1.1 CĂle
CĂlem tohoto modulu je zĂskat pehled o základnĂch typech devnĂ˝ch
prostorovĂ˝ch konstrukcĂ, jejich konstruknĂm ešenĂ a zásadách navrhovánĂ.
Kapitola „Devné plnostnné prostorové konstrukce“ obsahuje hlavnà typy
skoepin a lomenic pouĹľĂvanĂ˝ch v oboru devnĂ˝ch konstrukcĂ a jejich
charakteristiku. Dležitý je pehled typ z hlediska geometrického tvaru a
konstruknĂ skladby. NastudovánĂm tĂ©to ásti zĂská student základnĂ pedstavu
o problematice devnĂ˝ch valcovĂ˝ch, rota nĂch a hyperbolicko-parabolickĂ˝ch
skoepin.
Kapitola „Devné prutové prostorové konstrukce“ je zamena k prostorovým
prutovým soustavám. Podrobnji je pojednáno o žebrových a lamelových
klenbách a kopulĂch, kterĂ© se v praxi vyskytujĂ nejastji. V závru kapitoly
jsou uvedeny strukturnĂ konstrukce typu pĂhradovĂ˝ch desek a rošt.
Zámrem autor bylo zpracovat text modulu tak, aby bylo moĹľnĂ© vyuĹľĂt
poznatky zĂskanĂ© nastudovánĂm problematiky v rámci diplomovĂ˝ch seminá,
projekt a pi vypracovávánĂ tĂ©mat diplomovĂ˝ch pracĂ.
1.2 Požadované znalosti
Modul „DevnĂ© prostorovĂ© konstrukce“ navazuje na pedcházejĂcĂ moduly
B01 aĹľ B04 vztahujĂcĂ se k navrhovánĂ devnĂ˝ch konstrukcĂ. Ke zvládnutĂ a
pochopenĂ problematiky obsaĹľenĂ© v tomto modulu je teba mĂt odpovĂdajĂcĂ
znalosti ze stavebnà mechaniky, zejména z teorie skoepin a prostorových
prutových soustav. Dležitá je rovnž orientace v geometrických tvarech
vycházejĂcĂ z deskriptivnĂ geometrie plošnĂ˝ch Ăştvar.
1.3 Doba potebná ke studiu
Celková optimálnà doba pro studium je velmi individuálnà a závisà zejména na
intenzĂvnosti studia a soustednosti studujĂcĂho na obsah textu. U kapitoly 2
studium zabere 3 až 6 hodin. Prostudovánà kapitoly 3 se mže pohybovat mezi
4 aĹľ 6 hodinami.
Jedná se o náronjšà tĂ©matiku, takĹľe celková doba pro prostudovánĂ modulu inĂ
asi 7 aĹľ 12 hodin. Pokud má bĂ˝t cĂlem i praktickĂ© vyuĹľitĂ poznatk, tak nejvĂce
asu zabere prostudovánĂ konstruknĂch detail.
Devné konstrukce
6
1.4 KlĂová slova
Kapitola 2:
Prostorová konstrukce; plnostnná konstrukce; skoepina; lomenice; dlouhá
válcová skoepina; krátká válcová skoepina; mĂĹľová skoepina; rotanĂ
skoepina; skoepina vyztužená žebry; hyperbolicko-parabolická skoepina;
konoidická skoepina; kruhová lomenice.
Kapitola 3:
Prutová prostorová konstrukce; prutová kopule; Schwedlerova soustava; Fp-
plova soustava; geodetická kopule; žebrová klenba, žebrová kopule; lamelová
klenba, prostorovĂ˝ stynĂk; strukturnĂ konstrukce; pĂhradová deska; pĂhrado-
vý rošt.
Devné konstrukce
2 Devné plnostnné prostorové konstrukce
ZákladnĂm poĹľadavkem z hlediska navrhovánĂ konstrukcĂ je, Ĺľe kaĹľdá kon-
strukce musà být uspoádána jako prostorový systém, tedy jako systém, který
je schopen penášet všechny Ăşinky zatĂĹľenĂ psobĂcĂ obecn v prostoru aĹľ do
podpor. NosnĂ© soustavy (napĂklad stešnĂ konstrukce, haly apod.), vytvoenĂ©
z rovinnĂ˝ch konstrukcĂ (obecn z rovinnĂ˝ch pĂnĂ˝ch vazeb - vaznĂk, rám,
oblouk) a zabezpeené potebnými ztužidly, jsou v tomto smyslu také prosto-
rovými soustavami. Pi vyšetovánà tchto soustav je možné rozložit uvažova-
nĂ˝ typ konstrukce na jednotlivĂ© rovinnĂ© konstrukce (konstruknĂ dĂlce), kterĂ©
lze ešit samostatn na Ăşinky zatĂĹľenĂ psobĂcĂho v jejich rovin. Mezi prosto-
rovĂ© konstrukce adĂme nosnĂ© systĂ©my, kterĂ© z hlediska skladby a penosu
Ăşink zatĂĹľenĂ psobĂ jako jeden celek – prostorovĂ˝ Ăştvar. Pi vyšetovánĂ
prostorových konstrukcà je nutné respektovat vzájemné spolupsobenà jednot-
livĂ˝ch nosnĂ˝ch ástĂ. ešenĂ cestou rozkladu konstrukce na jednotlivĂ© ásti
nelze v tomto pĂpad uplatnit, protoĹľe by neodpovĂdalo skutenĂ©mu psobenĂ
konstrukce.
Obr. 2.1 – Typy devnĂ˝ch prostorovĂ˝ch konstrukcĂ:
a-krátké válcové skoepiny a klenby, b-dlouhé válcové skoepiny, c-
rotanĂ skoepiny (kopule), d-lomenice:
alt.1-plnostnná skoepina z panel, alt.2-lamelová skoepina (klenba), 3-
elnĂ vaznĂky nebo stny, 4-táhla, 5-podepenĂ skoepiny na patnĂm nosnĂ-
ku i pozednici, 6-skoepina vytvoená z vrstev desek, 7-výztužná žebra, 8-
zesĂlenĂ tlaenĂ© ásti dlouhĂ© skoepiny, 9-zesĂlenĂ taĹľenĂ©ho okraje dlouhĂ©
skoepiny, alt.10-plnostnná kopule, alt.11-mĂĹľová a lamelová kopule, 12-
patnà prstenec, 13-lucernový prstenec, 14-výztužná žebra, 15-pláš lomeni-
ce podepenĂ© na elnĂch stnách
Mezi základnĂ typy devnĂ˝ch prostorovĂ˝ch konstrukcĂ patĂ:
• Skoepiny a klenby
• Lomenice
• Kopule
Devné konstrukce
8
• Strukturálnà konstrukce
• JinĂ© prostorovĂ© soustavy (napĂklad prostorovĂ© rámy pro konstrukce
budov, soustavy pro konstrukce speciálnĂho Ăşelu apod.)
CharakteristickĂ˝m znakem prostorovĂ˝ch konstrukcĂ je konstruknĂ ešenĂ
základnĂ nosnĂ© vrstvy (u stešnĂch konstrukcĂ stešnĂho plášt). Tato vrstva
mĹľe bĂ˝t ešena jako plnostnná, pĂhradová, mĂĹľová, sĂová nebo lamelová
(Obr. 2.1).
2.1 Devné plnostnné skoepiny a lomenice
Skoepinové a lomenicové konstrukce patà mezi typické prostorové nosné
systĂ©my. Pi penosu zatĂĹľenĂ psobĂ jako ucelenĂ˝ prostorovĂ˝ nosnĂ˝ Ăştvar, kte-
rĂ˝ je vytvoen ze souvislĂ© nosnĂ© vrstvy (plášt skoepiny i lomenice) a dalšĂch
nosnĂ˝ch prvk, zpravidla okrajovĂ˝ch nosnĂk a vĂ˝ztuĹľnĂ˝ch Ĺľeber. V podstat
se tedy jedná o nosné soustavy vytvoené z plošných a prutových prvk. Do
této kapitoly jsou zalenny konstrukce, jejichž hlavnà nosná ást je tvoena
souvislou nebo hustou sĂovou i mĂĹľovou plochou (pláštm). Pláš skoepin
mže být vyroben ze zakivených skoepinových prvk nebo z rovinných
deskostnových prvk (požadovaný zakivený tvar stešnà plochy se pak vytvo-
Ă nosnou vrstvou a krytinou stešnĂho plášt). Pláš lomenic je vytvoen
z deskostnovĂ˝ch prvk. VĂ˝ztuĹľná Ĺľebra skoepin a lomenic, patnĂ nosnĂky a
prstence jsou z prutovĂ˝ch prvk. V oboru devnĂ˝ch konstrukcĂ je v ad pĂ-
pad konstrukn vĂ˝hodnĂ© ešit pláš skoepin z hustĂ© sĂt latĂ, desek nebo
fošen. Tyto typy skoepin adĂme do skupiny mĂĹľovĂ˝ch, respektive sĂovĂ˝ch
konstrukcĂ.
Skoepiny i lomenice pro zastešenà objekt mohou být konstruovány nad
pravoĂşhlĂ˝m, mnohoĂşhelnĂkovĂ˝m, nepravidelnĂ˝m nebo zakivenĂ˝m pdory-
sem. DleĹľitou charakteristikou skoepin je geometrickĂ˝ tvar urujĂcĂ plochy.
Tvary tchto ploch mohou bĂ˝t klasifikovány podle rznĂ˝ch kritĂ©riĂ, zejmĂ©na
podle kivosti, konstruknĂho zpsobu vytvoenĂ plochy, pĂpadn i jinĂ˝ch hle-
disek (Obr. 2.2).
Pro devnĂ© stešnĂ konstrukce se pouĹľĂvajĂ plochy jednĂ© kivosti (obvykle
válcovĂ©, ve zvláštnĂch pĂpadech kuĹľelovĂ©), plochy dvojĂ kivosti s hlavnĂmi
stedy kivosti na jedné stran tené roviny vedené libovolným bodem plochy
(bĹľn sfĂ©rickĂ©, mĂ©n elipticko-parabolickĂ©) a plochy dvojĂ kivosti s hlavnĂmi
stedy kivosti na opaných stranách tené roviny (hyperbolicko-parabolické).
Podle zpsobu sestrojenà plochy translanà (zejména válcové a lomenicové,
mĂ©n konoidickĂ©), plochy rotanĂ (sfĂ©rickĂ© a kĂłnickĂ©), rozvinutelnĂ© pĂmkovĂ©
plochy (hlavn válcovĂ©, pĂpadn kuĹľelovĂ©) a zborcenĂ© pĂmkovĂ© plochy
(zejmĂ©na hyperbolicko-parabolickĂ©). UrujĂcĂ plocha skoepin a lomenic mĹľe
být jednoduchá nebo též složená, tedy vytvoená z nkolika jednoduchých
ploch.
Podle tradinĂho tĂdnĂ devnĂ˝ch konstrukcĂ zaazujeme devnĂ© skoepi-
ny a lomenice mezi plnostnnĂ© prostorovĂ© konstrukce. Nosnou soustavu tvoĂ
souvislá skoepinová i lomenicová plocha (pláš), okrajovĂ© nosnĂky a vĂ˝ztuĹľ-
nĂ© prvky (zpravidla vĂ˝ztuĹľná Ĺľebra, pĂpadn i dalšà vĂ˝ztuĹľnĂ© prvky). Do sku-
piny plnostnnĂ˝ch skoepin se rovnĹľ zaleujĂ mĂĹľovĂ© skoepiny, u nichĹľ je
Devné prostorové konstrukce
9
skoepinová plocha provedena z nkolika vrstev latà nebo desek kladených s
mezerami. Vzhledem k hustĂ© struktue prvk vytváejĂcĂch pláš skoepiny
psobĂ mĂĹľovĂ© skoepiny pi penosu Ăşink zatĂĹľenĂ obdobn jako plnostnnĂ©
skoepiny.
Obr. 2.2 – Základnà geometrické tvary skoepin:
a) válcové skoepiny: a1) soumrná, a2) nesoumrná (šedová), a3) složená-
vytvoená pronikem válcových ploch,
b) translanĂ skoepiny: b1) geometrickĂ© vytvoenĂ translanĂ plochy, b2) pĂ-
né ezy pláštm skoepiny, b3) dvouplášové skoepiny,
c) skoepiny vytvoenĂ© nad: c1) kruhovĂ˝m, c2) trojĂşhelnĂkovĂ˝m ac3) pravoĂşh-
lým pdorysem,
d) zborcené plochy ve tvaru hyperbolických paraboloid a konoid,
e) skoepiny vytvoenĂ© ze zborcenĂ˝ch ploch: e1) kĂĹľová stecha z hyperbolic-
ko-parabolických ploch, e2) žlabová skoepiny, e3) konoidická stecha
Devné konstrukce
10
Devo a materiály na bázi deva vyhovujà velmi dobe požadavkm na rea-
lizaci skoepinovĂ˝ch a lomenicovĂ˝ch konstrukcĂ. VĂ˝hodou je zejmĂ©na malá
hmotnost, vyhovujĂcĂ Ăşnosnost, pomrn snadná opracovatelnost a jednodu-
chost konstruknĂch detail, umoĹľujĂcĂ konstruovat i geometricky sloĹľitĂ© a
lenité tvary stech. Pevnostnà materiálové charakteristiky deva jsou v rozsahu
vhodnĂ©m pro navrhovánĂ skoepin. V mĂ©n namáhanĂ˝ch ástech lze pouĹľĂvat
devo nižšà tĂdy pevnosti. Pro vĂ˝robu devnĂ˝ch skoepin a lomenic se pouĹľĂ-
vajĂ všechny materiály, kterĂ© z konstruknĂho hlediska zaazujeme do obecnĂ©-
ho termĂnu „devo“, tedy rostlĂ© devo, lepenĂ© lamelovĂ© devo a materiály na
bázi deva.
ZákladnĂm materiálem je rostlĂ© devo (obvykle smrkovĂ©) ve form hran-
nĂ©ho eziva (desky, fošny a hranoly) vyhovujĂcĂ tĂd pevnosti SI VĂ˝brovĂ©
devo S0 s vyššĂmi pevnostnĂmi charakteristikami se pouĹľĂvá pro prvky pená-
šejĂcĂ namáhanĂ vtšà intenzity, zejmĂ©na pro prvky a ásti namáhanĂ© tahem a
ásti namáhanĂ© kombinacĂ tahu a ohybu. Devo nižšà pevnostnĂ tĂdy SII je
vhodné pro mén namáhané ásti a doplkové prvky. Pláš,vlastnà nosnou sko-
epinovou plochu, lze také jednoduše vytvoit z vrstev desek i latà (Obr. 2.3).
Ke spojenĂ desek ve vrstvách se pouĹľĂvajĂ mechanickĂ© spoje (hebĂky a vruty)
nebo lepenĂ.
Obr. 2.3 – Konstruknà ešenà skoepinových ploch:
a-plná trojvrstvá skoepina, b-skoepina s hornà vrstvou plnou a dvma vrst-
vami laovĂ˝mi, c-mĂĹľová skoepina ze tĂ vrstev latĂ nebo desek
LepenĂ© lamelovĂ© devo se v konstrukcĂch skoepin pouĹľĂvá pro vĂ˝ztuĹľná
Ĺľebra (obvykle zakivená Ĺľebra obloukovĂ©ho typu, pĂmá Ĺľebra nosnĂkovĂ©ho
typu, pĂpadn Ĺľebra rámová), okrajovĂ© a patnĂ nosnĂky, lucernovĂ© a patnĂ prs-
tence. U lomenic pro nosnĂky spojujĂcĂ deskostnovĂ© plošnĂ© prvky ve vrcholo-
vĂ˝ch a úžlabnĂch hranách. Obdobn jako u ostatnĂch typ devnĂ˝ch konstrukcĂ
se takĂ© u skoepin a lomenic uplatnĂ vĂ˝hody lepenĂ©ho deva ve srovnánĂ
s rostlým devem, zejména homogennjšà skladba prezu, vyššà hodnoty me-
chanických charakteristik, možnost kombinace lamel rzné pevnosti, podstatn
vyššà odolnost proti vzniku trhlin, vyššà požárnà odolnost, možnost vyrábt
prakticky libovolnĂ© geometrickĂ© tvary prvk a dĂlce velkĂ˝ch prezovĂ˝ch roz-
mr a délek. Vzhledem k velkým intenzitám namáhánà je u konstrukcà vel-
Devné prostorové konstrukce
11
kĂ˝ch rozptĂ pouĹľitĂ lepenĂ©ho deva nezbytnĂ©. Zpravidla se u nás pouĹľĂvajĂ dv
základnĂ pevnostnĂ tĂdy lepenĂ©ho lamelovĂ©ho deva, a to lamely obvyklĂ© pev-
nosti SB a lamely vyššà pevnosti SA (GL 20 a GL 24 podle oznaenĂ tĂd ve
smyslu evropských norem).
Pro vytvoenà souvislého plášt skoepin a lomenic jsou nejvhodnjšà mate-
riály na bázi deva, zejmĂ©na stavebnĂ pekliĹľky, devotĂskovĂ© desky, OSB
desky (oriented strand boards). Z tchto materiál se vyrábjà rovinné nebo
zakivené panely, z nichž lze vytvoit velmi efektivnà nosnou plochu skoepin.
Panely jsou obvykle trojvrstvé. Vnjšà vrstvy jsou z materiál na bázi deva
(mohou být ovšem i kovové nebo z plastických hmot), stednà vrstva panel je
nejastji kontinuálnà z lehených plastických hmot (pnového polystyrenu,
polyuretanu, pĂpadn z dalšĂch materiál). K novĂ˝m materiálm na bázi deva,
kterĂ˝ nalĂ©zá stále širšà uplatnnĂ v oboru devnĂ˝ch konstrukcĂ, patĂ vrstvenĂ©
devo a vrstvené devo z dýhových pás. Tento materiál se vyznauje vysokou
pevnostĂ a je perspektivnĂm konstruknĂm materiálem. Ăšnosnost prvk vyro-
benĂ˝ch z rostlĂ©ho deva je podstatn ovlivnna ĂşnosnostĂ nejslabšĂho prezu.
Lepené lamelové devo má v tomto smyslu vyššà pevnost než výchozà materiál.
Ješt vtšà úinnost produktu se zĂská pi vĂ˝rob pekliĹľky, pro kterou se
z výez vyrábjà loupané dýhy tloušky 1 mm až 5 mm, slepované zpravidla
navzájem v pravém úhlu. Vrstvené devo (laminated veneer lumber, oznaova-
né jako LVL) je materiál podobný pekližce, u nhož však vtšina nebo i
všechny dĂ˝hy jsou slepeny navzájem rovnobĹľn. Mezi nejpouĹľĂvanjšà vrst-
vené devo patà momentáln Kerto (Finsko), Micro-Lam (USA), devo
z dĂ˝hovĂ˝ch pás Parallam (Kanada, USA) a Intrallam (USA). Kerto se vyrábĂ
ve dvou provedenĂch, a to jako Kerto-S (standardnĂ vĂ˝robek, u nhoĹľ všechny
dýhy majà soubžný smr vláken a Kerto-Q (pibližn každá pátá dýha má
kolmý smr ke smru desky). Parallam je vyrábn z loupaných dýhových pás
orientovanĂ˝ch v podĂ©lnĂ©m smru, kterĂ© se po nanesenĂ lepidla v kontinuálnĂm
lisu vytvrzujà za psobenà tlaku a mikrovlného ohevu. Materiál má velmi dob-
ré mechanické vlastnosti, vyššà požárnà odolnost, umožuje jednoduché pipo-
jovánĂ sekundárnĂch konstrukcĂ a takĂ© estetickĂ˝ vzhled, takĹľe je asto vyuĹľĂván
i v interiéru.
V konstrukcĂch skoepin a lomenic lze efektivn vyuĹľĂt kombinace deva
s materiály na bázi deva a dalšĂmi stavebnĂmi materiály (zejmĂ©na kovy a plas-
ty). Nosný pláš je konstruován z materiál na bázi deva nebo jiných materiá-
l, pĂpadn je vytvoen z panel, ostatnĂ nosnĂ© prvky jsou z rostlĂ©ho nebo le-
peného deva.
2.1.1 Devné válcové skoepiny
Skoepiny válcovĂ©ho tvaru pouĹľĂvanĂ© pro zastešenĂ stavebnĂch objekt se
konstruujĂ z vlastnĂ skoepinovĂ© plochy, pĂnĂ˝ch obloukovĂ˝ch vĂ˝ztuĹľnĂ˝ch
Ĺľeber, podporovĂ˝ch Ĺľeber a okrajovĂ˝ch nosnĂk. Z hlediska psobenĂ skoepin
pi penosu Ăşink zatĂĹľenĂ je zásadnĂ hodnota pomru dĂ©lky a šĂky skoepiny.
V tomto smyslu rozeznáváme skoepiny dlouhé a krátké (klenbové), jejichž
psobenĂ se podstatn lišĂ.
Devné konstrukce
12
2.1.1.1 Dlouhé válcové skoepiny
SchĂ©ma konstruknĂ skladby dlouhĂ© válcovĂ© skoepiny s vyznaenĂm roz-
hodujĂcĂch sloĹľek naptĂ a vnitnĂch sil je uvedeno na Obr. 2.4.
Obr. 2.4 – Dlouhá válcová skoepina vyztužená žebry:
a-pohled, b-pĂnĂ˝ ez, c-skladba skoepiny s vyznaenĂm rozhodujĂcĂch vnit-
nĂch sil psobĂcĂch v plášti skoepiny, d-vĂ˝potovĂ˝ prez skoepiny:
1-pláš skoepiny, 2-pĂná vĂ˝ztuĹľná Ĺľebra, 3-zesĂlenĂ tlaenĂ©ho okraje, 4 a 5-
vrstvy skoepinovĂ©ho plášt, 6-zesĂlenĂ taĹľenĂ©ho okraje, 7-vĂ˝ztuĹľná ĹľebĂrka, 8-
podĂ©lná ztuĹľidla, 9-zatĂĹľenĂ pĂnĂ©ho Ĺľebra, 10-pĂnĂ© zatĂĹľenĂ skoepiny (g-
stálé, ps-snhem)
K podrobnjšĂmu vĂ˝potu a návrhu skoepin se pouĹľĂva
Vloženo: 13.02.2012
Velikost: 2,99 MB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Copyright 2024 unium.cz