- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiál1
VYSOKÉ UENÍ TECHNICKÉ V BRN
FAKULTA STAVEBNĂŤ
DOC. ING. BOHUMIL STRAKA, CSc.
ING. KAREL SĂťKORA
DEVNÉ KONSTRUKCE
MODUL BO03 – M04
DEVNÉ PLNOSTNNÉ A PÍHRADOVÉ KONSTRUKCE
STUDIJNĂŤ OPORY
PRO STUDIJNĂŤ PROGRAMY S KOMBINOVANOU FORMOU STUDIA
Devné konstrukce
2
Jazyková korektura nebyla provedena, za jazykovou stránku odpovĂdajĂ autoi
© Doc. Ing. Bohumil Straka, CSc., Ing. Karel Sýkora.
Obsah
3
OBSAH
1 Ăšvod ...............................................................................................................5
1.1 CĂle ……………………………………………………………….5
1.2 Požadované znalosti ................................................................................5
1.3 Doba potebná ke studiu..........................................................................5
1.4 KlĂová slova...........................................................................................6
2 Prostorová skladba plnostnnĂ˝ch a pĂhradovĂ˝ch konstrukcĂ ................7
2.1 Prostorová skladba stešnĂch konstrukcĂ .................................................7
2.2 Prostorová skladba rámovĂ˝ch konstrukcĂ..............................................10
2.3 Prostorová skladba obloukovĂ˝ch konstrukcĂ.........................................13
3 Devné plnostnné konstrukce ................................................................17
3.1 DevnĂ© plnostnnĂ© vaznĂky a nosnĂky .................................................17
3.2 Devné plnostnné rámy......................................................................20
3.3 Devné plnostnné oblouky .................................................................25
4 DevnĂ© pĂhradovĂ© konstrukce................................................................28
4.1 DevnĂ© pĂhradovĂ© nosnĂky a vaznĂky .................................................30
4.2 DevnĂ© pĂhradovĂ© rámy......................................................................44
4.3 DevnĂ© pĂhradovĂ© oblouky .................................................................46
5 Kontrolnà otázky.........................................................................................48
6 StudijnĂ prameny ........................................................................................49
6.1 Použitá literatura....................................................................................49
6.2 Doplková studijnà literatura.................................................................49
6.3 Odkazy na dalšà studijnà zdroje a prameny............................................49
Ăšvod
5
1 Ăšvod
1.1 CĂle
CĂlem tohoto modulu je zĂskat pehled o základnĂch typech devnĂ˝ch
konstrukcĂ s rovinnĂ˝mi pĂnĂ˝mi vazbami (dĂlci), jejich prostorovĂ© skladb,
konstruknĂm ešenĂ a zásadách navrhovánĂ.
Kapitola „Prostorová skladba devnĂ˝ch plnostnnĂ˝ch a pĂhradovĂ˝ch
konstrukcĂ“ obsahuje zásadnĂ informace o prostorovĂ©m uspoádánĂ nosnĂ˝ch
soustav s rovinnĂ˝mi pĂnĂ˝mi vazbami plnostnnĂ©ho a pĂhradovĂ©ho typu.
CĂlem je poukázat na to, Ĺľe kaĹľdá konstrukce musĂ bĂ˝t vytvoena jako
prostorovĂ˝ systĂ©m, kterĂ˝ je schopen penášet všechny Ăşinky zatĂĹľenĂ
psobĂcĂho obecn v prostoru aĹľ do podpor.
Kapitola „Devné plnostnné konstrukce“ obsahuje hlavnà typy
plnostnnĂ˝ch nosnĂk, rám a oblouk pouĹľĂvanĂ˝ch v oboru devnĂ˝ch
konstrukcĂ a jejich charakteristiku. NastudovánĂm tĂ©to kapitoly zĂská student
základnĂ pedstavu o problematice navrhovánĂ devnĂ˝ch rovinnĂ˝ch konstrukcĂ
a dĂlc plnostnnĂ©ho typu.
Kapitola „DevnĂ© pĂhradovĂ© konstrukce“ je zamena k rovinnĂ˝m prutovĂ˝m
soustavám. Podrobnji je pojednáno o zásadách navrhovánĂ a konstruknĂho
ešenĂ pĂhradovĂ˝ch nosnĂk, rám a oblouk, kterĂ© se v praxi vyskytujĂ
nejastji i novĂ˝ch typ tchto konstrukcĂ.
Zámrem autor bylo zpracovat text modulu tak, aby bylo moĹľnĂ© vyuĹľĂt
poznatky zĂskanĂ© nastudovánĂm problematiky nejen pi vĂ˝uce pedmtu
„Devné konstrukce“, ale také v rámci diplomových seminá, projekt a pi
vypracovávánĂ tĂ©mat diplomovĂ˝ch pracĂ.
1.2 Požadované znalosti
Modul „DevnĂ© plnostnnĂ© a pĂhradovĂ© konstrukce“ navazuje na
pedcházejĂcĂ modul B01, kterĂ˝ obsahuje vlastnosti deva z hlediska
navrhovánĂ stavebnĂch konstrukcĂ, modul B02 obsahujĂcĂ zásady ovovánĂ
únosnosti a použitelnosti devných prvk a modul B03, který je zamen
k problematice spoj devnĂ˝ch konstrukcĂ. Ke zvládnutĂ a pochopenĂ
problematiky obsaĹľenĂ© v tomto modulu je teba mĂt odpovĂdajĂcĂ znalosti
zejmĂ©na ze stavebnĂ mechaniky a konstrukcĂ pozemnĂch staveb.
1.3 Doba potebná ke studiu
Celková optimálnà doba pro studium je velmi individuálnà a závisà zejména na
intenzĂvnosti studia a soustednosti studujĂcĂho na obsah textu. U kapitoly 2
studium zabere 3 až 6 hodin. Prostudovánà kapitoly 3 se mže pohybovat mezi
3 aĹľ 5 hodinami.
Devné konstrukce
6
Celková doba pro prostudovánà modulu inà asi 7 až 10 hodin. Pokud má být
cĂlem i praktickĂ© vyuĹľitĂ poznatk, tak nejvĂce asu zabere prostudovánĂ pĂsluš-
nĂ˝ch konstruknĂch detail, kterĂ© je takĂ© poteba samostatn prokreslit.
1.4 KlĂová slova
Kapitola 2:
Prostorová skladba konstrukce; prostorová tuhost konstrukce; výztužný
systĂ©m; zatĂĹľenĂ; pĂnĂ© ztuĹľidlo; podĂ©lnĂ© ztuĹľidlo; vĂ˝ztuĹľnĂ˝ prvek; pĂná
vazba; vaznĂk; rám; oblouk; podpora.
Kapitola 3:
Plnostnná konstrukce; konstruknĂ prvek; konstruknĂ dĂlec; plnostnnĂ˝
nosnĂk; vaznĂk; plnostnnĂ˝ rám; plnostnnĂ˝ oblouk; loĹľisko; stešnĂ pláš;
vaznice; pĂnĂ© ztuĹľidlo; podĂ©lnĂ© ztuĹľidlo; prostorová tuhost; spojovacĂ prvek.
Kapitola 4:
Prutová konstrukce; pĂhradová konstrukce; stynĂk; hornĂ pás; dolnĂ pás; me-
zipásovĂ© pruty; styk; spojovacĂ prvek; stešnĂ pláš; pĂhradovĂ˝ nosnĂk; pĂhra-
dovĂ˝ vaznĂk; pĂhradovĂ˝ rám; pĂhradovĂ˝ oblouk; pĂhradovĂ˝ sloup; pĂhradovĂ©
ztužidlo; prostorová tuhost.
7
2 Prostorová skladba plnostnnĂ˝ch a pĂhra-
dovĂ˝ch konstrukcĂ
ZákladnĂm poĹľadavkem z hlediska navrhovánĂ konstrukcĂ je, Ĺľe kaĹľdá kon-
strukce musà být uspoádána jako prostorový systém, tedy jako systém, který
je schopen penášet všechny Ăşinky zatĂĹľenĂ psobĂcĂ obecn v prostoru aĹľ do
podpor. NosnĂ© soustavy (napĂklad stešnĂ konstrukce, haly apod.), vytvoenĂ©
z rovinnĂ˝ch konstrukcĂ (obecn z rovinnĂ˝ch pĂnĂ˝ch vazeb - vaznĂk, rám,
oblouk) a zabezpeené potebnými ztužidly, jsou také prostorovými sousta-
vami. Pi vyšetovánà tchto soustav je možné rozložit uvažovaný typ kon-
strukce na jednotlivĂ© rovinnĂ© konstrukce (konstruknĂ dĂlce), kterĂ© lze ešit
samostatn na Ăşinky zatĂĹľenĂ psobĂcĂho v jejich rovin. I pi tomto pĂstupu
je však nutnĂ© respektovat, Ĺľe ešená rovinná konstrukce (obvykle pĂná vazba
soustavy – hlavnĂ nosnĂk, rám nebo oblouk) je souástĂ celkovĂ©ho prostorovĂ©ho
nosného systému. Z toho dvodu je vždy objektivnjšà vycházet pi návrhu
z prostorovĂ˝ch vĂ˝potovĂ˝ch model konstrukcĂ. VĂ˝potovĂ© modely rovinnĂ˝ch
konstrukcà mohou být ovšem úeln využity zejména pro pedbžný návrh
konstrukce, podrobnjšà analĂ˝zu konstrukce napĂklad pi vyšetovánĂ vlivu
poddajnosti spoj, podpor, poátenĂch imperfekcĂ a v dalšĂch pĂpadech.
2.1 Prostorová skladba stešnĂch konstrukcĂ
Nosnou soustavu stech vaznĂkovĂ©ho systĂ©mu obvykle tvoĂ stešnĂ pláš,
vaznice, vaznĂky, pĂná ztuĹľidla a podĂ©lná ztuĹľidla. Typická skladba stešnĂ
vaznĂkovĂ© konstrukce je znázornna na Obr. 2.1.
Obr. 2.1 – Prostorová skladba stešnĂ konstrukce vaznĂkovĂ©ho systĂ©mu:
1-pĂhradovĂ© nebo plnostnnĂ© vaznĂky, 2-vaznice, 3-pĂnĂ© ztuĹľidlo, 4-krajnĂ
podélné ztužidlo, 5-stednà podélné ztužidlo, 6-zabezpeenà vzprné délky tla-
enĂ˝ch pás vaznĂk, wd –zatĂĹľenĂ od vtru na elnĂ plochu, vv,d – náhradnĂ
(ekvivalentnĂ) zatĂĹľenĂ vystihujĂcĂ vliv poátenĂch imperfekcĂ tlaenĂ˝ch pás
(viz ustanovenĂ norem pro navrhovánĂ devnĂ˝ch konstrukcĂ)
Devné konstrukce
8
Pi návrhu konstrukce stechy je nutné respektovat obecn platné zásady
vztahujĂcĂ se k navrhovánĂ stavebnĂch konstrukcĂ všech typ. Jednou
z nejdleĹľitjšĂch je, Ĺľe kaĹľdá nosná konstrukce musĂ bĂ˝t sestavena jako pro-
storovĂ˝ Ăştvar. V podstat se jedná o to, Ĺľe Ăşinky zatĂĹľenĂ psobĂcĂ
v libovolnĂ©m mĂst konstrukce musĂ bĂ˝t peneseny aĹľ do podpor konstrukce a
pitom konstrukce musà vyhovt požadavkm bezpené únosnosti i použitel-
nosti (poĹľadavkm meznĂch stav).
Z hlediska tradinĂho tĂdnĂ devnĂ˝ch konstrukcĂ náležà konstrukce vaznĂ-
kovĂ©ho systĂ©mu mezi nosnĂ© soustavy s rovinnĂ˝mi pĂnĂ˝mi vazbami. Funkci
pĂnĂ˝ch vazeb majĂ v tomto systĂ©mu vaznĂky (hlavnĂ stešnĂ nosnĂky). Pro
zabezpeenĂ prostorovĂ© stability se navrhujĂ pĂná ztuĹľidla, podĂ©lná ztuĹľidla a
pĂpadn dalšà vĂ˝ztuĹľnĂ© prvky. PĂnĂ© ztuĹľidlo (ztuĹľidlo je konstruováno napĂ
stechy) má dv hlavnĂ funkce. Jednak penášà úinky zatĂĹľenĂ psobĂcĂho
v podĂ©lnĂ©m smru stechy (obecn zatĂĹľenĂ psobĂcĂho ve smru kolmĂ©m na
rovinu pĂnĂ˝ch vazeb) a jednak zabezpeuje tlaenĂ© pásy vaznĂk proti jejich
vyboenĂ z roviny vaznĂku (v pĂpad plnostnnĂ˝ch vaznĂk zabrauje klopenĂ
vaznĂk z roviny). Pro stechy menšà dĂ©lky postauje jedno pĂnĂ© ztuĹľidlo
konstruovanĂ© zpravidla ve stednĂm stešnĂm poli mezi dvma sousednĂmi vaz-
nĂky. U delšĂch stech (pibliĹľn nad 15 m) se doporuujĂ nejmĂ©n dv pĂná
ztuĹľidla. Osová vzdálenost pĂnĂ˝ch ztuĹľidel nemá bĂ˝t vtšà neĹľ 25 m.
a) c)
b) d)
Obr. 2.2 - KonstruknĂ ešenĂ pĂnĂ©ho ztuĹľidla:
a-diagonály sloĹľenĂ© soustavy pipojenĂ© na Ăşinek tlakovĂ© sĂly, b-diagonály
sloĹľenĂ© soustavy pipojenĂ© na tah i tlak, c-diagonály polopĂkovĂ© soustavy
pipojenĂ© k vaznici, d-diagonály pipojenĂ© k pásu vaznĂku:
1-hornĂ pás vaznĂku, 2-diagonály ztuĹľidla, 3-vaznice, 4-pĂloĹľky
DevnĂ© plnostnnĂ© a pĂhradovĂ© konstrukce
9
PĂná ztuĹľidla devnĂ˝ch konstrukcĂ s pĂnĂ˝mi vazbami nosnĂkovĂ©ho, rá-
movĂ©ho nebo obloukovĂ©ho typu jsou obvykle pĂhradová. Soustava ztuĹľidla je
tvoena pásy, svislicemi a diagonálami. Pro funkci pás se obvykle vyuĹľĂvá
hornĂch pás dvou sousednĂch vaznĂk (rám nebo oblouk), kterĂ© jsou ve
ztužidlovém poli. Jako svislice psobà v soustav ztužidla vaznice nebo jiné
vĂ˝ztuĹľnĂ© prvky. Diagonály je teba doplnit vloĹľenĂm samostatnĂ˝ch prut. Je
ovšem moĹľnĂ© konstruovat ztuĹľidla takĂ© jako samostatn vyrobenĂ© dĂlce, vetn
pásovĂ˝ch prut. V tom pĂpad se ztuĹľidla vkládajĂ mezi hornĂ pásy vaznĂk, ke
kterĂ˝m se pipojujĂ hebĂkovĂ˝mi, vrutovĂ˝mi nebo svornĂkovĂ˝mi spoji. Pás
ztuĹľidla pak spolupsobĂ s hornĂm pásem vaznĂku. DiagonálnĂ pruty ztuĹľidel
mohou bĂ˝t devnĂ© anebo ocelovĂ© (z kruhovĂ© oceli, ĂşhelnĂk nebo i jinĂ˝ch
vhodnĂ˝ch profil). Nejastji se pouĹľĂvá soustava sloĹľená a polopĂková zná-
zornná na Obr. 2.2.
Pro pipojenĂ prut ztuĹľidel je v ad pĂpad vhodnĂ© pouĹľĂt ocelovĂ© prvky
napĂklad dle Obr. 2.3. VhodnĂ˝m konstruknĂm prvkem umoĹľujĂcĂm jednodu-
chĂ© pipojenĂ diagonálnĂch prut ztuĹľidla jsou ĂşhelnĂky, kterĂ© se zpravidla jed-
nou pĂrubou pipojujĂ k pásu vaznĂku (rámu i oblouku) a druhá pĂruba slouĹľĂ
k pipojenà diagonál.
Obr. 2.3 – Pipojenà diagonál ztužidla pomocà ocelových prvk:
1-hornĂ pás vaznĂku, 2-ocelovĂ© prvky (stynĂkovĂ© plechy, ĂşhelnĂky apod.), 3-
diagonála ztužidla
Obr. 2.4 – ZabezpeenĂ plnostnnĂ˝ch vaznĂk ocelovĂ˝m ztuĹľidlem:
1-lepenĂ˝ vaznĂk, 2-ocelovĂ© pipojovacĂ prvky, 3-diagonála ztuĹľidla
Devné konstrukce
10
Pro zabezpeenĂ stability plnostnnĂ˝ch vaznĂk se pouĹľĂvajĂ zpravidla pĂ-
hradová ztuĹľidla z ocelovĂ˝ch nebo devnĂ˝ch prut. PĂklad konstruknĂho
ešenĂ detailu pĂpoje ocelovĂ˝ch prut ztuĹľidla k lepenĂ©mu vaznĂku je uveden
na Obr. 2.4.
Pi stanovenĂ zatĂĹľenĂ pĂnĂ˝ch ztuĹľidel je teba uvaĹľovat všechny Ăşinky
zatĂĹľenĂ psobĂcĂ v podĂ©lnĂ©m smru objektu (obecn kolmo na rovinu pĂnĂ˝ch
vazeb). Zpravidla se jedná o zatĂĹľenĂ vtrem na elnĂ plochy stechy, svtlĂky a
nástavby umĂstnĂ© na steše. Krom tohoto zatĂĹľenĂ je nutnĂ© uvážit ješt zatĂĹľe-
nĂ vyplĂ˝vajĂcĂ z funkce zabezpeovánĂ tlaenĂ˝ch pás vaznĂk proti vyboenĂ
z jejich roviny. ZavedenĂm náhradnĂho vodorovnĂ©ho zatĂĹľenĂ se pibliĹľn vy-
stihuje vliv poátenĂho vyboenĂ pás vaznĂk (poátenĂch odchylek – im-
perfekcĂ), kterĂ© vzniká pedevšĂm vĂ˝robou vaznĂk a pi montáži stechy. Je
poteba poĂtat s tĂm, Ĺľe psobenĂm tlakovĂ˝ch sil poátenĂ vyboenĂ narstajĂ.
Ztužidlo musà být navrženo dostaten tuhé, aby zabezpeilo penesenà jak
Ăşinku zatĂĹľenĂ vtrem, tak stabilizaci konstrukce. Ob uvedená zatĂĹľenĂ (ozna-
ená jako wd a vv,d ) jsou jako spojitá rovnomrná zatĂĹľenĂ psobĂcĂ v Ăşrovni
hornĂch pás vaznĂk vyznaena na Obr. 2.1.
2.2 Prostorová skladba rámovĂ˝ch konstrukcĂ
Konstrukce s rámovĂ˝mi pĂnĂ˝mi vazbami patĂ z hlediska prostorovĂ©ho
uspoádánĂ mezi typickĂ© soustavy s rovinnĂ˝mi pĂnĂ˝mi vazbami.
Obr. 2.5 – Prostorová skladba konstrukce s rámovĂ˝mi pĂnĂ˝mi vazbami:
a-schĂ©ma skladby, b-soustava pĂhradovĂ©ho pĂnĂ©ho ztuĹľidla“
1-pĂhradovĂ˝ rám, 2-stešnà ást pĂnĂ©ho ztuĹľidla, 3-stnová ást pĂnĂ©ho
ztuĹľidla, 4-podĂ©lnĂ© ztuĹľidlo stednĂ, 5-podĂ©lnĂ© ztuĹľidlo krajnĂ, 6-k alternativ
zabezpeenà rámového rohu vzprkami, 7-k alternativ zabezpeenà rámového
rohu vlastnĂ ohybovou tuhostĂ vnitnĂho pásu stojky rámu, 8-vaznice, 9-paĹľdĂky,
10-mezisloupky podĂ©lnĂ© stny, 11-okapovĂ˝ pĂhradovĂ˝ nosnĂk, 12-podpory
pĂnĂ©ho ztuĹľidla
DevnĂ© plnostnnĂ© a pĂhradovĂ© konstrukce
11
Nosná soustava jako celek musà být uspoádána jako prostorový systém a
musĂ bĂ˝t tedy schopna penášet všechny Ăşinky zatĂĹľenĂ psobĂcĂ obecn
v prostoru. RovinnĂ© rámy penášejĂ v tomto systĂ©mu Ăşinky zatĂĹľenĂ psobĂcĂ
v jejich rovin, tedy podle obvyklĂ© orientace objektu v pĂnĂ©m smru. Ăšinky
zatĂĹľenĂ psobĂcĂ kolmo na rovinu rám, tedy v podĂ©lnĂ©m smru, je nutnĂ© pe-
nĂ©st pĂnĂ˝m ztuĹľidlem. Je zejmĂ©, Ĺľe základnĂ zpsob prostorovĂ© skladby rá-
movĂ˝ch konstrukcĂ je stejnĂ˝ jako v pĂpad vaznĂkovĂ˝ch systĂ©m stech, kterĂ˝
je znázornn na Obr 2.1. Na zabezpeenà prostorové tuhosti konstrukce
s rámovĂ˝mi vazbami se podĂlejĂ dalšà nosnĂ© prvky, a to vaznice nebo stešnĂ
panely, podĂ©lná ztuĹľidla, stnovĂ© paĹľdĂky nebo stnovĂ© panely, pĂpadn i dalšĂ
vĂ˝ztuĹľnĂ© prvky. PĂklad prostorovĂ© skladby konstrukce s rámovĂ˝mi pĂnĂ˝mi
vazbami je na Obr. 2.5.
Z hlediska prostorové skladby nenà podstatné, zda jsou rámy plnostnné ne-
bo pĂhradovĂ©. Pro objekty menšà dĂ©lky postauje jedno pĂnĂ© ztuĹľidlo zpravi-
dla konstruovanĂ© ve stednĂm poli mezi dvma sousednĂmi rámovĂ˝mi vazbami.
U delšĂch staveb, kterĂ© obsahujĂ pt a vĂce polĂ, se doporuuje navrhovat ale-
spo dv pĂná ztuĹľidla s osovou vzdálenostĂ nejvĂce 25 m. Dostatenou Ăşnos-
nost a tuhost ztužidel je nutno vždy prokazovat statickým výpotem. Krom
ovenĂ Ăşnosnosti prvk ztuĹľidla a Ăşnosnosti pĂpoj je nutnĂ© ovovat i hodno-
tu nejvtšĂho vodorovnĂ©ho posunutĂ konstrukce (ztuĹľidla) od zatĂĹľenĂ psobĂcĂ-
ho v podĂ©lnĂ©m smru (vtru na štĂtovĂ© stny a náhradnĂho zatĂĹľenĂ od vlivu
poátenĂch imperfekcĂ). Podrobnjšà údaje lze nalĂ©zt v normách pro navrho-
vánĂ devnĂ˝ch konstrukcĂ. Zpravidla se poĹľaduje, aby vodorovnĂ˝ posuv (pr-
hyb) uprosted rozptĂ konstrukce nepekroil hodnotu L/500, kde L je rozptĂ
rámu (vaznĂku, oblouku).
PĂnĂ© ztuĹľidlo má v nosnĂ˝ch soustavách obecn dv hlavnĂ funkce. Jednak
penášà úinky zatĂĹľenĂ psobĂcĂ v podĂ©lnĂ©m smru objektu (zpravidla se jedná
o zatĂĹľenĂ vtrem psobĂcĂ na elnĂ stny objektu) a jednak zabezpeuje tlaenĂ©
pásy pĂnĂ˝ch vazeb proti vyboenĂ z roviny vazeb (vymezuje vzprnĂ© dĂ©lky
tlaenĂ˝ch pás). PĂnĂ© ztuĹľidlo se ve vtšin pĂpad navrhuje jako pĂhradová
soustava, která je tvoena pásy, svislicemi a diagonálami. Souástà stešnà kon-
strukce je stešnà ást pĂnĂ©ho ztuĹľidla, ve stnách pak navazujĂ stnovĂ© ásti.
Pro funkci pás ztuĹľidla se vyuĹľĂvá hornĂch pás dvou sousednĂch rám ve
ztuĹľidlovĂ©m poli. Jako svislice psobĂ v soustav stešnĂho ztuĹľidla vaznice, ve
stnovĂ© ásti paĹľdĂky. Diagonály je teba doplnit vloĹľenĂm samostatnĂ˝ch prut.
ZtuĹľidlo jako celek pedstavuje prostorovou prutovou soustavu, která probĂhá
napĂ objektu a sleduje jeho geometrickĂ˝ tvar. Podpory ztuĹľidla jsou v mĂstech
podpor rám, které jsou souástà ztužidla. Stnová ást ztužidla musà být tedy
provedena vĹľdy aĹľ k podporám rám. Stešnà ást je konstruována ve stešnĂ
ploše v Ăşrovni hornĂch pás rámovĂ˝ch pĂlĂ, stnovĂ© ásti jsou zpravidla svislĂ©
a probĂhajĂ pi vnjšĂch lĂcĂch rámovĂ˝ch stojek. Je-li pro ztuĹľidlo vyuĹľito prv-
k, které v konstrukci plnà ješt dalšà nosnou funkci, musà být posouzenà pro-
vedeno se zetelem ke kombinaci Ăşink vyplĂ˝vajĂcĂch z psobenĂ tchto prvk
v soustav konstrukce i ztuĹľidla.
Pi stanovenĂ zatĂĹľenĂ psobĂcĂho na ztuĹľidla rámovĂ˝ch soustav se postupuje
obdobnĂ˝m zpsobem jako u stech vaznĂkovĂ© soustavy (viz odst. 2.1).
V zásad je teba uvaĹľovat zatĂĹľenĂ vtrem na štĂtovĂ© stny objektu (pĂpadn i
stešnĂ nástavby a svtlĂky) a ekvivalentnĂ zatĂĹľenĂ vyplĂ˝vajĂcĂ z funkce zabez-
peovánà rám proti vybo
Vloženo: 13.02.2012
Velikost: 2,00 MB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Copyright 2024 unium.cz