- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiálVYSOKÉ UENĂŤ TECHNICKÉ V BRN
FAKULTA STAVEBNĂŤ
DOC. ING. BOHUMIL STRAKA, CSc.
ING. KAREL SĂťKORA
DEVNÉ KONSTRUKCE
MODUL BO03 – M01
MECHANICKÉ VLASTNOSTI DEVA
STUDIJNĂŤ OPORY
PRO STUDIJNĂŤ PROGRAMY S KOMBINOVANOU FORMOU STUDIA
Jazyková korektura nebyla provedena, za jazykovou stránku odpovĂdá autor.
© Doc. Ing. Bohumil Straka, CSc, Ing. Karel Sýkora.
Obsah
OBSAH
1..Ăšvod ...............................................................................................................4
1.1 CĂle ........................................................................................................4
1.2 Požadované znalosti..............................................................................4
1.3 Doba potebná ke studiu........................................................................4
1.4 KlĂová slova.........................................................................................4
2..Mechanické vlastnosti deva .......................................................................6
2.1 Ăšvod......................................................................................................6
2.2 Charakteristické a návrhové hodnoty pevnosti a tuhosti deva.............7
2.3 Hustota deva a letokruhy ...................................................................15
2.4 Pevnost deva ......................................................................................16
2.4.1 Pevnost deva v tahu rovnobžn s vlákny...........................17
2.4.2 Pevnost deva v tahu kolmo k vláknm................................17
2.4.3 Pevnost deva v tlaku rovnobžn s vlákny..........................17
2.4.4 Pevnost deva v tlaku kolmo na vlákna ................................18
2.4.5 Namáhánà deva šikmo k vláknm .......................................19
2.5 Vliv teploty .........................................................................................20
2.6 DotvarovánĂ.........................................................................................22
2.6.1 Vliv doby trvánĂ zatĂĹľenĂ.......................................................23
2.6.2 Vliv obsahu vlhkosti .............................................................24
2.6.3 Vliv teploty ...........................................................................24
2.6.4 Vliv namáhánĂ.......................................................................24
3..Kontrolnà otázky.........................................................................................26
4..Literatura ....................................................................................................27
Devné konstrukce
1 Ăšvod
Devo je jednĂm z prvnĂch stavebnĂch materiál, kterĂ© lovk pouĹľĂval uĹľ
v nejstaršĂch dobách. DevnĂ© konstrukce se v souasnĂ© dob uplatujĂ zejmĂ©-
na jako konstrukce zastešenĂ bytovĂ˝ch, administrativnĂch i vĂ˝robnĂch budov,
pĂpadn i cĂrkevnĂch objekt. Oblast tradinĂho vyuĹľitĂ devnĂ˝ch konstrukcĂ
pedstavujà halové objekty, zejména pro zemdlské úely, sportovnà a rekre-
anĂ objekty.
1.1 CĂle
CĂlem tohoto modulu je :
• Popsat fyzikálnà a mechanické vlastnosti deva s ohledem na anizotropii
deva
• Vysvtlit pokles pevnosti deva v závislosti na ase
• Objasnit vliv vlhkosti na pokles pevnosti deva
• Uvést charakteristické pevnosti deva a materiál na bázi deva
• Definovat návrhovou pevnost deva
• Popsat pevnost deva v tahu a tlaku rovnobžn s vlákny i kolmo na vlákna
1.2 Požadované znalosti
Ke zvládnutĂ a pochopenĂ následujĂcĂho uiva jsou teba znalosti stavebnĂ
mechaniky a pružnosti a pevnosti, mechanických vlastnostà materiál,
pouĹľĂvanĂ˝ch na stavebnĂ konstrukce.
1.3 Doba potebná ke studiu
Celková optimálnà doba pro studium je velmi individuálnà a závisà zejména na
intenzĂvnosti studia a soustednosti tenáe na obsah textu. .
Celková doba pro prostudovánà modulu tedy inà cca 4 až 6 hodin.
1.4 KlĂová slova
Meznà stav únosnosti, meznà stav použitelnosti, charakteristické pevnosti,
návrhové pevnosti, modifikanà souinitel, okamžitá deformace, konená
deformace, dotvarovánĂ, prokluz spoj, prvky namáhanĂ© rovnobĹľn s vlákny a
kolmo na vlákna, prostĂ˝ tlak, vzpr prut celistvĂ˝ch a lennĂ˝ch, štĂhlost prut,
Ăšvod
ohyb nosnĂk, smyk, kroucenĂ, šikmĂ˝ ohyb, klopenĂ nosnĂk, zakivenĂ©
nosnĂky, tenkostnnĂ© lepenĂ© nosnĂky, ztuĹľidla.
Devné konstrukce
2 Mechanické vlastnosti deva
2.1 Ăšvod
Na vĂ˝robu devnĂ˝ch konstrukcĂ pouĹľĂváme devo jehlinatĂ˝ch i listnatĂ˝ch
devin vhodnĂ˝ch fyzikálnĂch i mechanickĂ˝ch vlastnostĂ. Konstrukce ze deva
navrhujeme a posuzujeme podle metody meznĂch stav. Za meznĂ stavy pova-
žujeme takové stavy, pi jejichž dosaženà ztrácà konstrukce vlastnosti potebné
k tomu, aby spolehliv sloužila danému úelu.
Anisotropická struktura deva má vliv nejen na jeho fyzikálnà vlastnosti, ale i
na jeho vlastnosti mechanické. Významnou zvláštnostà deva je zmna fyzi-
káln mechanických vlastnostà vlivem asu a vlhkosti (viz obr. 2.1 a 2.2 )
Obr. 2.1: Pokles pevnosti deva v závislosti na ase
Obr. 2.2: Pokles pevnosti deva v závislosti na jeho vlhkosti
S narstajĂcĂm asem pevnost deva klesá a blĂžà se asymptoticky tzv. mezi
trvalé pevnosti, která se uvažuje hodnotou cca 0,6 pevnosti krátkodobé. Pev-
nost deva je dále ovlivována zmnou vlhkosti. Pokles pevnosti probĂhá do
urité meze, tzv. meze nasycenà vláken, která se udává hodnotou cca 30 %.
VĂ˝znamnĂ˝ vliv na zmnu pevnosti deva má takĂ© dĂ©lka trvánĂ zatĂĹľenĂ.
Mechanické vlastnosti deva
2.2 Charakteristické a návrhové hodnoty pevnosti a
tuhosti deva
Vlastnost materiálu se vyjaduje charakteristickou hodnotou ( obecn Xk ),
která odpovĂdá kvantilu pedpokládanĂ©ho statistickĂ©ho rozdlenĂ vyšetovanĂ©
vlastnosti materiálu, definovanĂ© pĂslušnou normou a zkoušenĂ© za stanovenĂ˝ch
podmĂnek.
Charakteristické hodnoty pevnostà jsou definovány jako soubor 5-
percentilovĂ˝ch hodnot zĂskanĂ˝ch z vĂ˝sledk zkoušek trvajĂcĂch 300 s pi pou-
ĹľitĂ zkušebnĂch vzork o rovnovážnĂ©m obsahu vlhkosti, dosaĹľenĂ©m pi teplot
20o C a relativnĂ vlhkosti 65 %.
Charakteristické hodnoty tuhosti jsou definovány jako soubor bu 5-
percentilovĂ˝ch nebo stednĂch hodnot, zĂskanĂ˝ch za stejnĂ˝ch zkušebnĂch pod-
mĂnek jako u vyhodnocovánĂ pevnostĂ.
Návrhové hodnoty vlastnostà materiálu ( obecn Xd ) jsou definovány vzta-
hem
Xd = kmod Xk / g M ,
kde g M je dĂlĂ souinitel bezpenosti pro vlastnosti materiálu podle
NAD; pro meznĂ stavy Ăşnosnosti a základnĂ kombinace zatĂĹľenĂ
je hodnota g M = 1,45 pro devo a materiály na bázi deva,
g M = 1,25 pro ocel uĹľĂvanou ve spojĂch ,
kmod modifikanĂ souinitel zohledujĂcĂ Ăşinek dĂ©lky trvánĂ zatĂĹľenĂ
( tab.2.1 ) a obsahu vlhkosti na charakteristiky pevnosti materiálu;
hodnoty modifikanĂch souinitel jsou uvedeny v tab.2.1;
konstrukce musĂ bĂ˝t zaazeny do uritĂ© tĂdy vlhkosti:
tĂda vlhkosti 1 obsah vlhkosti v materiálech odpovĂdajĂcĂ teplot 20oC a
relativnĂ vlhkosti okolnĂho vzduchu pesahujĂcĂ 65%
pouze po nkolik týdn v roce
(vlhkost deva nepesahuje obvykle 12%),
tĂda vlhkosti 2 obsah vlhkosti v materiálech odpovĂdajĂcĂ teplot 20oC a
relativnĂ vlhkosti okolnĂho vzduchu pesahujĂcĂ 85%
pouze po nkolik týdn v roce
(vlhkost deva nepesahuje obvykle 20%),
tĂda vlhkosti 3 vyššà obsah vlhkosti neĹľ ve tĂd 2; krytĂ© konstrukce se
pouze vĂ˝jimen zaazujĂ do tĂdy 3;
pokud se kombinace zatĂĹľenĂ
Vloženo: 13.02.2012
Velikost: 1,39 MB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Copyright 2024 unium.cz