- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiál1. Které zobrazovací soustavy (souřadnicové systémy) platily v našich zemích před zavedením systému JTSK?
Československá jednotná trigonometrická síť katastrální (JTSK) budovaná v letech 1920-1957 především z časových a technických důvodů neobsahovala nová astronomická měření ani geodetické určení základen. V některých částech území byly převzaty i osnovy měřených směrů z druhé vojenské triangulace (1862-1898). Z této triangulace byl též nepřímo určen rozměr a umístění JTSK na Besselově elipsoidu výpočtem koeficientů Helmertovy transformace z vybraných 42 identických bodů. Tento způsob zaměření a zpracování má rozhodující vliv na kvalitu a především rozměr sítě. Dále tato síť nebyla propojena se sítěmi sousedních států.
2. Jaké měřítko mají katastrální mapy, vyhotovené v tzv. „sáhovém měřítku“?
Sáhové mapy, které dnes pokrývají přibližně 70 % území státu, vznikaly při mapování stabilního katastru před více než 150 lety. Základem mapování byla již trigonometrická síť, na svou dobu sice dokonalá, ale z dnešního pohledu již samozřejmě zcela nevyhovující. Bylo využito i měření předchozí vojenské triangulace, souřadnice se pro jednoduchost počítaly jako rovinné (sférický exces byl odčítán), body 4. řádu, které především byly základem vlastního podrobného mapování, byly určeny grafickou triangulací v měřítku 1 : 14 400 (kdy snad dosažitelné tři desetiny milimetru reprezentují téměř 5 metrů), stabilizace byla prováděna dodatečně s odstupem více než dvaceti let. Použito bylo Cassini-Soeldnerovo zobrazení. Pro velké zkreslení narůstající od počátku soustavy (konvergence byla zanedbávána) bylo pro pokrytí Rakousko-Uherska zvoleno 7 zobrazovacích soustav, jejichž rozhraní bylo pevně stabilizováno zemskými hranicemi (pro České země soustava s počátkem v bodě Gusterberg, pro Moravu a Slezsko s počátkem v bodě věže vídeňského dómu Svatého Štěpána). Vlastní mapování probíhalo metodami měřického stolu, přesnost byla stanovena nikoliv jako absolutní přesnost v poloze bodů, ale jako přesnost relativní, a to mezní odchylkou 1/200 (u méně cenných pozemků 1/100) měřené vzdálenosti. Výsledkem byla mapa převážně v měřítku 1 : 2 880 na kvalitním papíře, poznamenaná vlivem metod měření značnými lokálními deformacemi, vlivem papírové podložky pak srážkou (kterou bylo možno určit jen celkově pro mapový list, neboť i palcové dělení na rámu bylo doplňováno až dodatečně).
3. Co znamená zkratka S-JTSK?
Souřadnicový systém Jednotné trigonometrické sítě katastrální používaný v geodetické službě ČR. SystémS-JTSK byl definován na bázi trigonometrické sítě a vykazuje nepravidelně měnící se lokální deformace vůči například WGS-84 (dnes asi nejrozšířenější matematický geodetický model zemského elipsoidu (souřadný systém) používaný od ledna 1987. Implicitní souřadný systém většiny GPS přijímačů).
4. Jaký je závazný výškový systém, používaný v ČR?
Výškový systém Baltský - po vyrovnání. Od roku 2000 jediný závazný výškový systém používaný na území České republiky. Srovnávací hladinou pro výpočet výšek v systému je střední hladina Baltského mořev Kronštatu. Systém používá normální Moloděnského výšky.
5. Jaká měřítka mají mapy označené: a) BŘECLAV 5-2, b) 12-24, c) 24-32-18 ?
Měřítko mapy – poměr nezkreslené délky na mapě k odpovídající délce ve skutečnosti (např. na zemském povrchu). Označuje se výrazem 1:M, kde M je měřítkové číslo. Platí: Čím je měřítkové číslo menší, tím je měřítko mapy větší, např. mapa vyhotovená v měřítku 1:1000 je mapa velkého měřítka, mapa vyhotovená v měřítku 1:1000000 je mapa měřítka malého.
6. Co je to směrník?
Směrník je úhel, který svírá rovnoběžka s osou +X v daném bodě se stranou s12 , např.: σ12 a σ21 na obrázku.
7. Jaký je rozdíl mezi chybou systematickou a náhodnou?
Systematická chyba – chyba, která při větším počtu měření, prováděných za týchž podmínek téže hodnoty určité veličiny zůstává co do absolutní hodnoty a znaménka stejná, anebo která se při změně podmínek mění podle určité zákonitosti. Příčiny systematických chyb mohou být známé i neznámé. Systematickou chybu, kterou lze pomocí výpočtu nebo podle zkušenosti určit, je nutno vyloučit patřičnou korekcí. Se systematickými chybami, které sice nelze určit, ale jejichž hodnotu pokládáme ve srovnání s nejistotou měření za dostatečně malou, zachází se při výpočtu nejistoty měření jako s chybami náhodnými. Systematické chyby, které nelze určit, ale jejichž hodnota se považuje ve srovnání s nejistotou měření za dosti velkou, je nutno přibližně odhadnouta uvažovat při výpočtu nejistoty měření. Systematická chyba je obvykle proměnná s měřenou nebo ovlivňující veličinou.
Náhodná chyba – chyba měnící se náhodným způsobem při opakovaných měřeních téže veličiny za týchž podmínek. Nelze ji korigovat. Lze ji zmenšovat opakovaným měřením.
8. Co je to váha měření?
9. Které osové podmínky musí splňovat správně rektifikovaný teodolit?
Mají-li být vodorovné a svislé úhly, měřené teodolitem správné, nestačí jenom přístroj horizontovat a centrovat. Musí být splněny ještě další podmínky, vyjádřené vzájemnou polohou os přístroje. Při měření vodorovných směrů (úhlů) je třeba, aby při sklápění dalekohledu teodolitu vytvořila záměrná přímka svislou rovinu. Při měření výškových (zenitových) úhlů přistupuje ještě podmínka, aby při vodorovné záměře bylo na svislém kruhu určité čtení odpovídající způsobu dělení a číslování. Při zkoumání správnosti přístroje je vhodné kontrolovat v tomto pořadí (přístroj je vybaven alhidádovou libelou):
a) osa libely L, použité k horizontaci je kolmá k ose alhidády V
b) ryska nitkového kříže je vodorovná, resp. svislá
c) záměrná (kolimační) osa Z je kolmá na vodorovnou (točnou) osu H
d) vodorovná (točná) osa H je kolmá na svislou osu alhidády V
e) vodorovné záměře odpovídá na svislém kruhu určité čtení,
f) optická olovnice je svislá
10. Jaký je rozdíl mezi úhlem výškovým a zenitovým?
11. Které zásady je nutno dodržet při přímém měření délek (pásmem)?
V plochém terénu bez překážek je třeba k měření dvou pomocníků. Měří-li se délky v členitém terénu, zvedá přední pomocník konec pásma do takové výšky, aby pásmo bylo vodorovné. Měřič kontroluje od oka vodorovnost měřidla a dbá na přesné přiřazení a provážení konce pásma.
Při přímém měření je nutno dodržovat tyto zásady: délky se měří zásadně po svahu, každá délka se měří zásadně dvakrát.
12. Uveďte aspoň dva způsoby nepřímého určení délky.
Délky můžeme určit přímým nebo nepřímým měřením.
Nepřímé měření – optickými dálkoměry s latí (nitkové, dvojobrazové, s konstantní délkou latě, autoredukční dvojobrazové a diagramové) nebo bez latě autoredukční – základnové, mechanickými dálkoměry a fyzikálními dálkoměry (interferenčními, elektronickými – radiolokačními a fázovými – radiovými nebo světelnými).
13. Které prvky měříme při určování polohy bodů metodou polárních souřadnic?
Při polární metodě se poloha zaměřovaných podrobných bodů určuje polárními souřadnicemi, tj. vodorovným úhlem, směrníkem měřeným na stanovišti, polem a vodorovnou vzdáleností.
Polohu podrobného bodu určuje směrník a délka paprsku. Směrníky na měřičských bodech anebo polygonových bodech anebo dalších pomocných stanovištích se měří teodolitem nebo měřičským stolem. Základní orientační směr je daný spojnicí stanovišť.
14. Charakterizujte druhy nivelací: VPN, PN, TN.
Velmi přesná nivelace VPN – velmi přesná nivelace slouží k měření v základním výškovém bodovém poli ZVBP. Převážně v jeho I. a II. řádu. Jedná se o nejpřesnější metodu z geodetických výškových měření. Jedná seo geometrickou nivelaci ze středu, jejíž technologie a způsob zpracování naměřených hodnot jsou upraveny tak, aby odpovídaly náročným požadavkům na přesnost konečných výsledků. Při VNP se dlouhá léta používaly pouze libelové nivelační přístroje. Doporučováno bylo zvětšení dalekohledu 30 až 40x, citlivost lib
Vloženo: 19.04.2009
Velikost: 167,50 kB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Mohlo by tě zajímat:
Skupina předmětu BE01 - Geodézie
Reference vyučujících předmětu BE01 - Geodézie
Podobné materiály
- BE01 - Geodézie - Geodezie - tahák
- BE01 - Geodézie - Geodézie
- BE01 - Geodézie - Geodézie vitasek21
- BE01 - Geodézie - Otázky ke ZK Geodézie
- BE01 - Geodézie - Otázky ke zkoušce Geodezie 1
- BE01 - Geodézie - Otázky ke zkoušce geodézie moje
- BE01 - Geodézie - Otázky ke zkoušce z Geodezie3
- BE01 - Geodézie - Otázky ke zkoušce z Geodézie
- BE01 - Geodézie - test Geodezie
- BE01 - Geodézie - Vypracované otázky geodézie
- BE01 - Geodézie - Skripta Geodézie
- BE02 - Výuka v terénu z geodézie - Geodezie-areal ziskova
- BE01 - Geodézie - geodézie, základ
- BE01 - Geodézie - Inženýrská geodézie
- BE01 - Geodézie - cvičení z geodezie pro stavební obory-dordová, dvořák, vondrák,...
- BE01 - Geodézie - BE01-Geodézie K01-Karta předmětu BE01
- BE01 - Geodézie - BE01-Geodézie P01-Průvodce předmětem geodezie
- BE01 - Geodézie - GE01-Geodézie I K01-Karta předmětu GE01
- GE01 - Geodézie I - GE01-Geodézie I M01-Geodetická cvičení I
- GE01 - Geodézie I - GE01-Geodézie I P01-Průvodce předmětem Geodezie I
- GE03 - Geodézie II - GE03-Geodézie II K01-Karta předmětu GE03
- GE03 - Geodézie II - GE03-Geodézie II M01-Geodetická cvičení II
- GE03 - Geodézie II - GE03-Geodézie II P01-Průvodce předmětem Geodezie II
- GE07 - Geodézie III - GE07-Geodézie III K01-Karta předmětu GE07
- GE07 - Geodézie III - GE07-Geodézie III P01-Geodézie III - průvodce předmětem
Copyright 2024 unium.cz