Chemie-tahák

Latkove mnozstvi- -n-jednotka-MOL; 1 mol je takové množství látky, které obsahuje;DEF:1 mol = množství látky, které obsahuje tolik částic kolik je obsaženo v 12 g nuklidu 12C. tento počet=NA –Avogadr konst= 6,023*1023 mol-1. n=m/Mm
Izotopy- Nuklidy se stejnym prot.číslem a různým neutr.číslem. Nuklid- jádra atomů látkek mají stejná prot čísla i neutr čísla. 126C;146C- izotopy uhliku s nukleonovym cislem12,14 A-nukleonove cislo, Z-proton.cislo A=Z+N AZX V přírodě: většina prvků jako směs několika izotopů např: O-3 iz- nukl čís:16,17,18 nejvíce zastpupen 16-99,76%
Radioaktivita- Vznika rozpadem nestabilnich jader (H.Becquerel). Radioaktivni rozpad vede ke vzniku novych jader. v přír-samovol rozpad(α,β) stabilita-mag čísla-2,8,20,28,50,82 , nejstab-4/2He,16/8O, 40/20-Ca umela rad(Rutherford)
Druhy a charakteristika radiaktivnich zareni-α+-rychle letící,pronik je mala,silne ionizuje-237/93Np(4/2He+233/91Pa β-pohyb se velmi rychle,obsahuje elektr,100xméně ioniz,vetsi pronikavost.dolet 20m vzduch 214/83Bi(0/-1e+214/84Po γ- vlneni á la elmag vlnění.Mají rychlost svetla a velmi vysokou pronikavost.podobá se rentgenu,uvolní se nadbytečná E jádra a jádro přejde do zákl stavu,1000xméně ioniz,max pronikavost-olovo-několik cm pohlcuje pozitr záření-výskyt u uměle připr rad atomů,poz a el se srazí-elmag záření ve formě fotonů o vys E,jádra vzniklá štěp rad jader jsou často rad
Radon- Radioakt vzac plyn 22688Ra.bez barvy,chuti,zápachu,chem netečný,poločas rozpadu je 3,825 dne, dceř produk Zdroje- Skvarobet tvarnice porob tvarnice, pudni vzduch(zuloveho puvodu) voda,vdech na prachovych tvarnicich
Periodicky zákon (1869-mendelejev).109 prvku sestavenych do tabulky podle protonovych cisel. Radky tvori periody.8 sloupcu deli prvky do skupin podle chem.vlasnosti ,označení řím číslicemi a písmeny A a B(alkalicke kovy, kovy alkalickych zemin, halogeny, vzacne plyny) pro zkrácení se vyčleňují lanthanoidy a aktinoidy(z6, a 7,po 14 prvcích)
Zakonitosti v periodicke tabulce prvku: Periodicky zákon- vlasnosti prvku jsou periodickou fci protonoveho cisla.1. rust proton cisla 2.rust relativnich atom hmotnosti 3. Počet prvku v periodach je roven dvojnasobku poctu orbitalu, které se v atomech prvku prislusne periody naplnuji (s,p,d,f)
Typy vazeb v chem slouceninach a jejich charakteristika: Kovalentni-pol a nepol, =sdílení dvojic el s opač spinem v mlekulových orbitalechl ,ve vode malo rozpustne, lepe v organickem rozpoustedle. teplota tani a varu nizka, el nevodive. Iontova vazba.- extrémní případ pol koval vazby,uskutecnuje se mezi ionty opačně nabitými, vetsi pevne krystalicke latky, ve vode rozpusne, v organ rozpoustedle nerozpustne. Vysoka teplota tani a varu, jsou vodive ve vodnem roztoku Vazba kovova:- uskutecnuje se v atomech kovu v pevnem skupenstvi (vyjimka-rtut) mají vysokou teplotu tani a varu, vodice tepla a el. Energie.
Vazba iontova:- ΔX(rozdíl elektroneg) vetsi nez 1,7- extremní případ polarni chem vazby. Vznik aniontu a kationtu vzajemne poutanych elektrostatickou silou, vazba jednoduch,dvojna,trojna. dipól-vyj polaritu-dipól. moment=μ=lo.δ
Vazba kovalentni:- sdílení dvojic el s opač spinem v molekul. orbitalech,σ-vazba-překryv orbitalů s,p s+p, π-vazba-překryv orb p,d,f; Dativní(donor akceptorová)kov vazba-donor má k dispozici volný el. pár. Vazbu s nestejnym rozlozenim hustoty vazeb. elektron. paru mezi sloucenymi atomy nazyvame Polarni chemicka vazba(ΔX =0,4-1,7)- jejim vysledkem je vytvoreni kladneho elektrickeho naboje na elektropozitivnejsim atomu a stejne velkeho zaporneho na prvku eletronegativnejsim. Nepolární-největší pravděpodobnost výskytu el. je ve středu spojnice jader, ΔXzvýšení oxid. čísla. (Fe(Fe3++3e-) , Redukce: příjem elektronu=>snížení oxid. čísla. (Se(Se2-+2e-). Oxidace i redukce probíhá vždy současně.(2Na+Cl2(2NaCl). U rovnic redoxních reakcích je nutná nejen shoda počtu atomů jednotlivých prvků, ale i shoda počtu nábojů. částice: oxidovadla a redukovadla
Rada napeti kovu,standartni elektronove potencialy:-standartni elektronove potencialy ruznych redoxnich systemu lze sestavit do takzvane rady napeti.prvky- castice s nejnegativnejsim potencialem mají nejvetsi tendenci uvolnovat elektrony a prichazet do iontoveho stavu, a naopak prvky s pozitivnim potencialem mají spise tendenci elektrony prijimat. Chemické vlastnosti kovů závisí na snadnosti uvolnění elektronů z valenční vrstvy=> ionizační potenciál. Me((neušlechtilý(ušlechtilý) Men++ne-, Zn((neušlechtilý(ušlechtilý) 2n2++2e-, Ag((neušlechtilý(ušlechtilý) Ag++1e-.
Elektrolyza Redoxní reakce v Θ nebo tavenině elektrolytu (soli, kysel. zás.) při průch. el. proudu. Elektrolit + elektrody. Děje na elektrodách: katoda- přijímání elektro. a uvolňování neutrál. prvku. Anoda- odtrh. elektronů od neutrálního prvku.
Vzduch a ovzdusi,slozeni atmosfery,skodliviny:-atmosfera do 300km.Hustotase smerem nahoru snizuje.vzduch je smesi plynu,latek v ruznych skupenstvich, N2=78,09%, O2=20,95%, CO2=0,04%, H2=5.10-3 %, O3=1.10-6 %, Ar=0,93%. Znečištění: 1) skupenství, 2)chemická podstata (oxid siřičitý, ox dusnatý, ox uhelnatý, ox uhličitý), 3)účinek na lidský organismus, znečištovatelé: doprava-50-60%, energetika-10-15%, komunální zdroje-10%, spalovný-5%. V atmosféře má velký význam ozon, který absorbuje UV záření a vytváří ochranný obal kolem zeměloule.
Voda:- H2O polarni rozpoustedlo,rozpousti iontove slouceniny.v kapalnem skupen jsou molekuly vody spojovany prostrednictvim vodikovych mostu ve vetsi celky.V tuhem prostredi je v tezisti a rozich atom kysliku-opakujici se pravidelny ctyrsten- spojeny kovalentni a vodikovou vazbou.dipolovy moment(uhel mezi H a O=106°), při vytvoreni ledu-zvetseni objemu.V plynnem skuprnstvi para,bod tani 0°,var-100°C při normalnim tlaku.
Tvrdost vody a zpusoby jeiho odstranovani-prechodna-zpusobena Ca(HCO3)2, Mg(HCO2)2. Tvrdost se odstrani povarenim Ca (HCO3)2→ Ca CO3+ H2O+ CO2.-Trvala- zpus. sirany CaSO4 ;MgSO4 .mozne castecne mekceni sodou, fosforečnanem sodným(3Ca2++2PO3+4(Ca3(PO4)2), nebo iontoměniče. Celková tvrdost se značí v (mol/CaO/1l vody).
Eutrofizace vod:- Dochází k ní hlavně v letním období, dochází t vývoji řas a sinic, špatná kvalita vody. Rosliny obsahují florofil a za přítomnosti slunečního záření vzniká CO2 nebo HCO-3. při čištění vod se považuje nejen odstranění organických látek,ale i látek obsahujících dusík, amonné soli, dusičnany a fosfor(fosforečnany).
Voda pro pripravu betonu, vlastnosti z hlediska obsahu skodlivin:- Záměsová a ošetřovací. Zkoušky vody. Obsah látek: odparek 3000mg/l, nerozpustné látky 2000mg/l, sírany 1500 mg/l, chloridy 500 mg/l, hořčík 500mg/l, pH je 4,0. humusovité látky snižují pevnost betonu a spamylují proces hratace. Síran a hořčík působí na korozi betonu želbet.
Naporova voda, sledovane parametry:-Voda, která se dostava do styku se staveb.mat a konstrukcemi.Voda slabe(5-6,5),stredne(ph-4-5) a silne (pod pH=4)agresivni dle pH a podle obsahu CO2(4-15,15-30,nad 30),SO4,Mg a NH4.Ucinky naporove H2O jsou ovlivneny druhem jeji agresiv,koncentraci agresivnich latek,zpusobem styku H2O a B
Oxid uhlicity, kyselina uhlicita, uhlicitany:- CO2- Není považován za znečišťující složku ovzduší, vzniká dokonalým spalováním uhlí nebo organických, uhlík obsahujících látek. Zvniká také rozkladem živočichů a je vydechován živočichy ;plynný CO2 je dulezita latka ve stavebnictvi, neboť ovlivnuje zivotnost bet.,malt a omitek. Kyselina uhlicita H2CO3- slabá kys,oxid uhlicity se rozpusti ve vode na kyselinu uhlicitou.CO2+H2O= H2CO3 (pomala). H2CO3+OH-HCO-3+H2O (rychlá pH8) .Uhlicitany:- ve vodě málo rozpustné. Uhličitan sodný a draselný lze tavit bez rozkladu Ostatní uhličitany se rozkládají v žáru na oxid a CO2 (výroba vápna).magnezit MgCO3(vyroba zaruvzdorneho zbozi). -dolomit MgCO3* CaCO3(doprovazi vapenec). –vapenec, krida CaCO3
Oxid kremicity, struktura, chem.vlastnosti, pouziti:- 12polymorfnich forem. Je hlavni mineralni smesi mnoha tavenin(zula,piskovec). Samostatne se vyskytuje jako krystal. Zemité formy-křemelina a diatomit. Castecne hydratovany SiO2, opaly, jaspis. Struktura: Hlavni krystalicke modifikace SiO2jsou seskupeni tetraedrů SiO4, které sdileji vždy jeden spolecny vrchol. Chemicke vlastnosti –odolava pusobeni kyselin s vyjimkou HF, v hork konc roztocich alkal. OH pomalu rozp,rychle v tavených OH. Pouziti- jako brusivo, pro vysokou pevnost jako zaruvzdorny mat.
Sklo, vyroba, vlasnosti, chem. koroze:- Sklo-amorfni pevna homog. latka s malou tepelnou vodivostí. Postrada pravidelne usporadani stav.castic.Výr: sklářský písek (velmi čistý)+Na2CO3 a →taveni 1-1500°C -chlazeni →Na2O.CaO.6SiO2-sklo vodovapenate. Chem.koroze: odolnost vuci chemik: reag s HF: SiO2+4HF→SiF4+2H2O, OH: SiO2+2NaOH→ Na2SiO3 + Cista skla (odolnost proti vode). Čistá voda –výměna iontů H1( Na=>na povrchu skla vznikne NaOH=> napadá vazby SiO- lázně, skleníky v povrch