- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiálbýt např.vysoká hladin podzemní vody, ohrození sousední stávající budovy přitížením základové půdy apod.). Patku navrhujeme jako křížem vyztuženou desku (zatíženou ze spodu) pro zachycení napětí v základové spáře a pokud je třeba, přidáváme i smykovou výztuž ( u patek, které mají větší výšku než vyložení není třeba smykové výztuže).
Příklady ŽB patek
ŽB patku posuzujeme obdobně jako ŽB konzolu (ohyb + smyk), vyložení konzoly je rovno vyložení patky lpt + 0,15h (šířka sloupu). S ohledem na soudržnost patky volíme větší počet prutů s menším průřezem (12; 14; 16).
3.2.2 Základové pásy
a) z prostého betonu - navrhujeme výhradně pod zdmi. Tvar základu je obdobný jako u patek jednoduchých nebo stupňovitých. Návrh plochy základové spáry se provádí stejně jako u patky, ovšem pro jednotkovou délku pásu (1 metr).
b) ze železobetonu - provádíme jak pod zdmi (při velkém zatížení nebo nedodržení roznášecího úhlu 60°) tak pod sloupy (při velký rozměrech patek). Pás navrhujeme jako obrácený stropní trám. Výztuž navrhneme v souladu s ohybovými momenty, pod sloupy jsou kladné (výztuž dole), v polích záporné (výztuž nahoře). Vyztužení pásu se však na rozdíl od stropního trámu provádí oboustranně, protože základová půda nezatěžuje dokonale rovnoměrně. Širší pás musí být posouzen také na moment v příčném směru.
Vyztužení základového pásu pod sloupy
3.2.3 Základové desky
Navrhujeme v případě málo únosné půdy, či nestejnorodé složení půdy v různých částech budoucího objektu. Výhodou je zabránění nestejnorodého sedání a dobrá izolace proti vodě. Tloušťka desky se pohybují od 400 mm do 1200 mm. Tvary desek můžou být různé: deska s žebry, hřibová deska, obrácená klenba a podle typu se i obdobně vyztužují (v polích výztuž nahoře, pod sloupy výztuž dole).
3.3 Schodiště
Schodiště zajišťuje v objektu komunikaci mezi podlažími. Jeho základními prvky jsou nosník (podestový, schodnice, nosný stupeň) a deska (ramena, podesty).
Podle uspořádání nosné konstrukce ramen rozdělujeme schodiště na:
konzolováa) desková na jednom konci je deska vetknutá, vyztužená ve směru šířky ramenab) se samonosnými stupni, stupně jsou nosné na, jednom konci vetknutý, vyztužený ve směru šířky ramena
schodnicová - schodnice je pnutá ve směru stoupání, uložená na podestových nosnících.a) deska je oboustranně podepřená schodnicemi, vyztužená ve směru šířky ramene (stupně jsou nenosnéb) stupně jsou nosné, pnuté ve směru šířky ramena, uložených na schodnicích
desková - stupně jsou nenosné, deska je pnutá ve směru stoupání, uložená na podestových nosnících nebo jednou nebo dvakrát zalomená
3.3.1 Konzolová
Deska schodiště je vetknuta v pozedním pásu jako konzola a jednotlivé stupně jsou na ni nabetonovány. Zásady pro vyztužení desky jsou stejné jako u běžné stropní konzoly.
Jinou možností je provedení nosných stupňů, který každý zvlášť přenáší zatížení do pozedního pásu. U tohoto prvku se projevuje namáhání šikmým ohybem a kroucením, a proto musí být příčná výztuž ze všech stran. Tahová výztuž při horním okraji by měla být opatřena uzavřenými třmínky. Hospodárné vyložení obou typů je max 1,5 m.
Vyztužení konzolově vyložených nosných stupňů
3.3.2 Schodnicová
Schodiště se obvykle skládá ze schodnic, desky schodiště a podestového nosníku. Přičemž deska leží na schodnicích a je pnutá na šířku ramene, schodnice přenáší zatížení na podestové nosníky a je pnutá ve směru stoupání a podestové nosníky přenášejí veškeré zatížení do svislých nosných podpor. Schodnici si můžeme představit jako vzhůru stoupající trám.
Prvky schodnicového schodiště
3.3.3 Desková
Jedná se vlastně o šikmou stropní desku, která může být podpíraná podestovými nosníky nebo vetknutá do svislých nosných podpor. Deska je pnutá ve směru stoupání, přičemž musíme dávat zvýšenou pozornost lomům desky, kde hrozí vytržení výztuže (viz konstrukční zásady).
2x zalomená deska
Úprava výztuže v lomech
3.4 Rámové konstrukce
Rám tvoří tyto prvky: stropní deska + (trám) + průvlak + sloup + základ, které jsou navzájem spojený v tuhý celek. Rámy jsou staticky neurčité konstrukce. Propojení výztuže vodorovného prvku (průvlak) a svislého prvku (sloup) do rámu je staticky výhodné, jelikož část ohybového momentu z průvlaku (příčle) převedeme do sloupu (stojiny). V každém styčníku musí být splněny momentové podmínky rovnováhy.
Vyztužování rámových styčníků a rohů
Při vyztužování styčníků musíme dávat pozor především na kotevní délky, které zajišťují tuhé spojení jednotlivých prvků. Jinak výztuž provedeme v souladu s průběhem momentů a podle konstrukčních zásad. Sloupy jsou obvykle mimostředně tlačeny, a proto mohou mít obdélníkový průřez.
Vetknutí sloupu do základové patky provedeme zakotvením všech výztužných vložek na kotevní délku. Pro vytvoření kloubového spojení použijeme tzv. vrubový kloub - podélná výztuž sloupu je ukončena nad patkou a třmínky jsou na dolním konci sloupu zhuštěny, tlaková síla ve sloupu se soustředí do zúžené části (asi 1/3 průřezu sloupu) a opět se roznáší do patky, kterou musíme v tomto místě vyztužit proti příčnému tahu, sloup s patkou spojuje zkřížená výztuž ve tvaru nůžek, která současně přenáší též vodorovnou sílu v patě sloupu.
V lomech příčle je třeba zabránit vytržení tahové výztuže překřížením vložek na kotevní délku nebo smyčkou.
Příklady vyztužení rámu:
Vyztužení lomových styčníků rámu, vlevo překřížením výztuže na kotevní délku a zhuštěnými třmínky, vpravo pomocí smyčky.
4.1 Dilatační spáry
Dilatační spáry (spára procházející všemi podlažími, kromě základů) rozdělují objekt na menší celky. Tím předcházíme nepříznivým poruchám, které mohou vzniknout z objemových změn. Rozdělovacími spárami (spára probíhající celým objektem, i základem) dále oddělujeme i části stavby různě zatížené, různě vysoké, založené v nestejných podmínkách nebo v různých hloubkách.
Maximální vzdálenosti
Určuje norma a to následovně:
pro skeletové ŽB konstrukce je to po 30 až 45 metrech
u konstrukcích z prostého betonu je to max. po 10 metrech
pokud není objekt chráněn tepelnou izolací, zkracují se tyto vzdálenosti o 10 až 15 metrů
Šířka dilatační spáry závisí na délce dilatačního oddílu, na prostředí a na teplotě. Běžně se pohybuje mezi 5 až 10 mm. Užší dilatační spáry vyplňujeme zpravidla několika vrstvami asfaltové lepenky. Širší zaplníme pružným materiálem, který z venku opatříme ocelovým pásky, dřevěnou nebo umělohmotnou lištou. U střechy znamená dilatační spára přerušení vodotěsné izolace, proto je třeba dávat velkou pozornost řešení detailů.
Dilatační spáru můžeme provést jako zdvojení nosné konstrukce, vloženým polem, oboustranným vykonzolováním, kloubovým uložením apod.
4.2 Montované konstrukce
Montované konstrukce nahrazují některé nedostatky monolitických konstrukcí (pracné bednění, vliv počasí atd.), ale zároveň vytvářejí nové, které jsou však v dnešní době téměř minimalizovány. Bezesporu největším nedostatkem je nutnost těžkých strojů (k dopravě a manipulaci), avšak oproti monolitickým konstrukcím mají montované konstrukce tyto výhody:
Odstranění mokrého procesu ze stavby zkrátí dobu výstavby o odbedňovací lhůty. Urychlení výstavby je úspora nákladů.
Průmyslová výroba dílců je nezávislá na rozmarech počasí.
Dílce z výrobny jsou kvalitnější. Betonáž v optimálních podmínkách umožňuje výrobu betonu nejvyšších tříd.
Odpadají všechny problémy spojené s bedněním a částečně i stavbou lešení.
Bednění tvarově složitých průřezů na stavbě je téměř nemožné. Dílce mohou mít staticky výhodnější průřezy.
Smršťování, které provází tuhnutí a tvrdnutí betonu, proběhne z větší části ve výrobně.
Naproti tomu mají tyto nevýhody:
Prvky se musí z hospodářského hlediska vytvářet ve velkém množství (sériovost), což vede k jednotvárnosti architektonického výrazu montovaných staveb.
Doprava dílců na staveniště je obtížná, což jednoznačně omezuje rozměry a hmotnost prvků.
Montované konstrukce nelze spojit do dokonalého tuhého celku.
Spoje prvků jsou nejchoulostivější částí konstrukce. O únosnosti konstrukce rozhoduje pevnost spojů a průřezy prvků mohou být nevyužity.
Dílce musí být vyztuženy nejen pro plánované zatížení, ale také s ohledem na přepravu, která vyvozuje zcela odlišná zatížení.
Z tohoto výčtu však nelze jednoznačně usoudit zda je výhodný monolitická nebo montovanou konstrukci. Dalo by se však říci, že montované dílce se uplatní jako stropní desky, trámy, stěny, sloupy, překlady u staveb, kde se využije větší počet těchto dílců (obchodní centrum, výšková budova atd.), tyto prvky budeme nazývat staveništními prefabrikáty. V dnešní době se také začíná uplatňovat tzv. poloprefabrikáty. Jedná se o stropní desku, která je ve výrobně vybetonována jen z poloviny (tloušťka desky asi 60 mm). Na staveništi se usadí na určené místo (je lehký a nepotřebuje bednění) a po uložení všech panelů se zmonolitní dle potřeby. Pro dokonalé spojení dílce s monolitickým betonem slouží prostorová výztuž (z části zabetonovaná do prefabrikátu a z části vyčnívá ven). Pro jejich lehkost je pro tyto desky příznačný název FILIGRAN.
Výroba prefabrikátů - se provádí ve výrobnách, které jsou opatřeny vlastní vibrační a aktivační míchačkou a formami na výrobu dílců. Betonová směs připravená v míchačce se vlije do formy (většinou ocelová), která je z vnitřní strany namazána, aby se dílce nespojili s formou. Zhutnění se provádí příložnými vibrátory, které se přikládají k formě. Tvrdnutí je urychlováno proteplováním a propařováním. Při výrobě se do dílců přidávají montážní oka (přivařená k nosné výztuži), která slouží pro manipulaci zvedacího zařízení s dílcem.
Pro montované dílce používáme stejných konstrukčních systémů jako pro konstrukce monolitické. Jsou to např. skelety, stěnové systémy, halové systémy apod.
4.3 Předpjaté ŽB konstrukce
Základní myšlenkou předepínání je zvětšení tlačené oblasti betonu a využít celého betonového průřezu v tlaku.
Předpětí v prvku musí být veliké, aby po konečném zatížení prvku v konstrukci nevznikl v jeho betonovém průřezu tah. Předpínací výztuž slouží v prvku k udržení tlakového napětí v betonu větším, než tah od zatížení. Pro předpínání používáme kvalitních betonů třídy B30 a vyšší a patentovaných drátů, spletenců, lan atd. (mají až 10x větší pevnost než měkká výztuž).
Podstata předpjětí
Podstata předpětí je zřejmá z obrázku. Předpínací síla (ocelová výztuž je namáhána tahem) vyvodí v prvku velké tlakové napětí (a). Před montáží je prvek namáhán kromě předpětí pouze vlastní tíhou (b). Výztuž v ohýbaném prvku umisťujeme uprostřed rozpětí k dolnímu okraji. Část vložek zdvihneme obloukem o velkém poloměru k hornímu okraji k podporám. Tak nevznikne u horního líce napětí (c). Po montáži je prvek v konstrukci zatížen příslušným dalším stálým a užitným zatížením (d). Výsledné napětí (e) v žádném případě nesmí překročit výpočtovou pevnost betonu v tahu.
4.3.1 Způsoby předepínání
a) Předem předpjaté prvky - se provádí na dlouhé výrobní lince (i více než 100 m), kde se může vyrábět i více prvků na jednou. Výztuž prochází formami prvků a na konci linky je ukotvená v pevných kotevních blocích. První fází je předepnutí výztuže pomocí hydraulických lisů. Poté se do prvku uloží běžná výztuž a následně se zabetonuje (směs velmi tuhá, tuhá nebo zavlhlá). Přibližně po 7 dnech, po zatvrdnutí betonu se mezi formami výztuž přepálí nebo přeřeže a odveze se na skládku.
b) Dodatečně předpjaté prvky - Prvky se napřed vybetonují běžným způsobem, jen se v prvku vytvoří kanálky (z tenkostěnného plechu, umělé hmoty apod.), které budou sloužit pro umístění předpínací výztuže. Po vyzrání prvku se z prvku vyndají trubky, které tvořily kanálky a do nich se umístí předpínací výztuž. Výztuž se předepne a zakotví a kanálky se zainjektují maltou. Používá se malty cementové vyplněné kamennou moučkou, která se do prvku vhání pod tlakem. V čelech prvku je předpínací výztuž držena kotvami. Kotvy mohou mít různé tvary, nejčastěji se používá kónická, která je složená z kotevní desky a kotevního kužele z oceli 11600 a 11700. Kónickým otvorem kotevní desky procházejí dráty předpínací výztuže. Pod napětím je udržuje třením kuželík zatlačený do otvoru. Otvory v desce jsou rýhované nebo hladké, stěna kuželíku je pro zvětšení tření opatřena příčným rýhováním.
4.4 Rekonstrukce betonových staveb
Při provozu budovy může dojít k nepříznivým poruchám na konstrukcích, které mohou vést až k jejímu zřícení. Poruchy betonových konstrukcí se projevují především trhlinami. Tyto trhliny mohou vznikat z nejrůznějších příčin:
Chyba při projektování konstrukce (chyba ve fázi výpočtu, nevhodné uvažování zatížení, nevhodná konstrukce atd.).
Chyba při samotném budování konstrukce (špatné uložení výztuže, nekvalitní beton atd.).
Poruchy vzniklé za provozu (přetížení konstrukce, sedání, agresivní prostředí atd.).
Vliv mimořádných událostí (živelné katastrofy, výbuch apod.).
Stavebně technický průzkum - slouží ke zjištění informací o konstrukci. Informuje nás o rozměrech, poškození, kvalitě, materiálu konstrukce apod., které nám určí jak se bude pokračovat při rekonstrukci stavby. Pro zjištění rozměrů konstrukce použijeme metr nebo dálkoměr, čímž získáme přesné rozměry konstrukce. Pro zjištění materiálu konstrukce použijeme zkoušky pevnosti betonu a oceli.
4.4.1 Rekonstrukce prvků
a) Stropní desky
U stropních desek může dojít k poškození výztuže při dolním líci nebo při horním líci nad podporou. Při porušení výztuže při dolním líci se na spodní straně desky objevují tahové trhliny (příčinou je nedostatečná únosnost ocelové výztuže). Takovouto konstrukci nejprve očistíme až na zdravé jádro (část konstrukce, která již není narušená), následně připevníme novou výztuž k nosné výztuži a nakonec celou konstrukci torkretujem (použití stříkaného betonu).
Při porušení výztuže při horním líci se u horního líce objevují tahové trhliny (příčinou je nedostatečná únosnost ocelové výztuže). Tato rekonstrukce si vyžaduje o trochu složitější provedení, protože musíme odstranit i podlahu nad nosnou konstrukcí. Po odstranění podlahy opět očistíme konstrukci až na zdravé jádro a přiložíme novou výztuž a následně zabetonujeme.
b) Stropní trámy
U ohýbaného trámu může dojít k několika poruchám, které se projevují různými trhlinami. Tahové trhliny se objevují u dolního líce a mohou být zapříčiněny např. nedostatečnou výztuží, přetížením konstrukce, korozí výztuže apod. Smykové trhliny se objevují u podpor a směřují směrem ven a nahoru od podpor, za následek je mají přetížení konstrukce u podpor nebo nedostatečná smyková výztuž. Další trhliny mohou být zapříčiněny např. nedostatečnou krycí vrstvou třmínků, které se prokreslují na boku konstrukce, trhliny v místech pracovní spáry apod.
Rekonstrukce se provede obdobně jako u desky. Nejprve očistíme konstrukci až na zdravé jádro a přidáme výztuž. Zde se začíná uplatňovat nové technologie lepení výztuže z uhlíkových lamel CFK. Po přilepení se zajistí třmínky a obalí pletivem (pro lepší přilnavost betonu) a konstrukce se torkretuje.
c) Svislé konstrukce
Svislé konstrukce mohou být porušeny např. odštípnutím krycí vrstvy betonu a následnou korozí oceli. U menších poruch můžeme provést jen nahrazení zkorodované části výztuže novou, která bude provedena s dostatečnou stykovací délkou a následně doplníme krycí betonovou vrstvu. Při větších poruchám musíme použít opásání. Opět nejprve očistíme konstrukci na zdravé jádro, ke konstrukci připevníme ocelové úhelníky spojené páskovou ocelí a třmínky, přidáme pletivo pro lepší soudržnost a konstrukci torkretujem.
4.5 Zvláštní konstrukce
Ke zvláštním konstrukcím patří především konstrukce inženýrských, průmyslových, zemědělských a vodohospodářských staveb. Jedná se o stavby stožárů, věží, přehrad, jímek, vodojemů, zásobníků apod.
Zásobníky - jsou konstrukce sloužící k uskladnění různých sypkých hmot. Přenášejí zatížení tlakem hmot skladovaných uvnitř. Zásobníky jsou tvořeny hranatou nebo válcovou nádobou dole s výsypkou. Uloženy přímo na základu nebo vyšších sloupových podporách.
Nádrže - jsou obvykle podzemní zásobníky sloužící pro uskladnění různých tekutin (voda, kyseliny apod.). Beton je sice velmi odolným materiálem, ale při styku s agresivním prostředím jej musíme chránit izolací nebo obkladem. Nádrže jsou obvykle kruhové, někdy i hranaté. U hranatých nádrží musíme dávat pozor v rozích, kde by mohlo dojít k porušení izolace.
Přehrady - jsou nejrozmanitějším zástupcem vodohospodářských staveb. Jako opěrné stěny vzdorují tlaku vody nahromaděné v přírodní nádrži. Proti tlaku vody působí svou vlastní tíhou (gravitační). Mohou být vylehčeny a důmyslně vyztuženy žebry nebo klenbami. Velmi důležité je rozčlenit ohromnou hmotu dilatačními spárami na jednotlivé bliky, vzájemně do sebe zaklesnuté proti posunu.
Skořepiny - jsou tenké zakřivené desky sloužící především pro zastřešení velkých prostor bez vnitřních podpor (rozpětí může být až 100 m, běžně kolem 40 m). Provádí se nad různými půdorysy a využívá nejrůznějších geometrických ploch. Fakt, že se konstrukce chová obdobně jako klenba, nám umožňuje navrhovat takto tenké konstrukce (tloušťka se pohybuje mezi 80 až 250 mm).
5 Tabulky
Tabulka 5.1 Hodnoty základní kotevní délky lbf
Druh oceli
Označení na výkresech
Koncová úprava 5)
Tabulkové hodnoty základní kotevní délky lbf jako násobek ds, stanovené pro tloušťku krycí vrstvy:
1,5ds pro beton třídy
1,0ds pro beton třídy
B12,5
B15
B20
B30
B40
B50
B12,5
B15
B20
B30
B40
B50
10 216
E
B 1)
65
55
45
35
30
25
65
55
45
35
30
25
PK 2), SP
50
40
35
30
20
20
50
40
35
30
20
20
PUP
50
40
30
30
50
40
30
30
PKP
45
40
30
45
40
30
11 373
EZ
B 1)
65
55
45
35
30
30
65
55
45
35
30
30
PK 2), SP
50
45
35
25
20
20
50
45
35
25
20
20
PUP
50
45
30
25
50
45
30
25
PKP
45
40
30
20
45
40
30
20
10 245
K
B
45
40
35
25
25
20
50
50
45
35
30
30
PU 2)
40
35
30
20
20
50
45
40
30
25
20
PK 2), SP
35
30
25
45
40
35
25
20
PUP
35
30
20
45
40
30
20
PKP
30
30
40
40
25
10 335
10 338
J
T
B
40
45
40
30
25
25
50
55
50
40
35
30
PU 2)
35
35
30
25
20
20
45
45
40
30
25
25
PK2), SP3)
30
35
30
20
40
45
35
30
25
20
PUP 3)
35
25
35
45
30
25
20
PKP 3)
30
25
35
40
30
25
10 425
V
B
35
50
45
35
30
30
45
65
60
45
40
35
PU 2)
35
40
40
30
25
20
45
55
50
40
30
30
PK 2), SP
30
40
35
30
25
40
50
45
35
30
25
PUP
40
30
25
20
35
50
40
30
25
20
PKP
35
30
20
35
45
35
30
25
10 505
KARI drát
R
W
B
30
45
50
35
30
30
40
55
60
50
40
40
PU 2)
30
35
40
30
25
20
40
45
50
40
30
30
PK2), SP4)
30
35
35
30
25
40
45
45
35
30
25
PUP 4)
30
30
30
25
20
35
40
40
30
25
25
PKP 4)
30
30
30
20
35
40
35
30
25
20
1) Platí jen pro tlakové vložky v tlačených prvcích2) jen u ds ≤ 32,0 mm3) jen u oceli 10 3354) jen u oceli 10 5055) PU, PK, PUP, PKP neúčinné při ds< 5,0 mm
Tabulka 5.2 Součinitelé α, δ a parametru ξ
ξ
α
δ
ξ
α
δ
0,01
10,00
0,995
0,31
1,95
0,845
0,02
7,12
0,990
0,32
1,93
0,840
0,03
5,82
0,985
0,33
1,90
0,835
0,04
5,05
0,980
0,34
1,88
0,830
0,05
4,53
0,975
0,35
1,86
0,825
0,06
4,15
0,970
0,36
1,84
0,820
0,07
3,85
0,965
0,37
1,82
0,815
0,08
3,61
0,960
0,38
1,80
0,810
0,09
3,41
0,955
0,39
1,78
0,805
0,10
3,24
0,950
0,40
1,77
0,800
0,11
3,11
0,945
0,41
1,75
0,795
0,12
2,98
0,940
0,42
1,74
0,790
0,13
2,88
0,935
0,43
1,72
0,785
0,14
2,77
0,930
0,44
1,71
0,780
0,15
2,68
0,925
0,45
1,69
0,775
0,16
2,61
0,920
0,46
1,68
0,770
0,17
2,53
0,915
0,47
1,67
0,765
0,18
2,47
0,910
0,48
1,66
0,760
0,19
2,41
0,905
0,49
1,64
0,755
0,20
2,36
0,900
0,50
1,63
0,750
0,21
2,31
0,895
0,51
1,62
0,745
0,22
2,26
0,890
0,52
1,61
0,740
0,23
2,22
0,885
0,53
1,60
0,735
0,24
2,18
0,880
0,54
1,599
0,730
0,25
2,14
0,875
0,55
1,58
0,725
0,26
2,10
0,870
0,56
1,57
0,720
0,27
2,07
0,865
0,57
1,57
0,715
0,28
2,04
0,860
0,58
1,56
0,710
0,29
2,01
0,855
0,59
1,55
0,705
0,30
1,98
0,850
0,60
1,54
0,700
Tabulka 5.3 Plocha výztuže podle počtu prutů
Obvod průřezu 3,14ds
mm
Hmotnost
Vloženo: 25.05.2009
Velikost: 1,18 MB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Mohlo by tě zajímat:
Reference vyučujících předmětu DatabázePodobné materiály
- 0 - Databáze - beton
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - Beton 10001
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - Beton 06-01-17_a
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - Beton 06-01-17_b
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - Beton 06-02-01b
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - Beton 29-5-2006
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - Beton cirtek_06-02-01a
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - Beton otázky
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - Beton příklad nafocený
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - Beton příklad
- BC01 - Stavební chemie - Protokol č. 6 - Cementy, hydraulické vápno, beton
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - BEK-navrhovani betonovych konstrukci
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - BEK-navrhování betonových konstrukcí
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - BEK-návrh betonových směsí
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - BEK-technologie betonu
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - Betonářské oceli vyráběné v ČR
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - Pevnosti třídy betonu
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - Povrchová úprava betonářské oceli
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - Pracovní diagramy beton,ocel
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - Pracovní diagramy beton
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - Vlastnosti betonu a oceli
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - Výkres- beton d1
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - Výkres-beton d2
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - Výkres-beton t1 - řez
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - Výkres-beton t1
- BI01 - Stavební látky - Prednaska beton
- BL05 - Betonové konstrukce I - CS1-Betonové konstrukce prutové
- BL05 - Betonové konstrukce I - CS3-Betonové konstrukce plošné I
- BL05 - Betonové konstrukce I - CS4-Betonové konstrukce plošné II
- BJ15 - Technologie betonu II - vysokohodnotný beton a SCC
- BJ15 - Technologie betonu II - princip betonu a cementu
- BJ03 - Technologie betonu - laboratoře - zkoušení čerstvého betonu
- BJ04 - Technologie betonu I - výpočet složení betonu (OPCT)
- BI01 - Stavební látky - Beton
- BL09 - Betonové konstrukce II - Beton-tabulky
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - Posouzení betonových konstrukcí - pomůcka
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - Navrhování betonových konstrukcí 1 - sbírka příkladů
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - beton
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - beton 13.4
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - beton 16.3
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - beton 20.4
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - beton 23.3
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - beton 27.4
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - beton 30.3
- BF06 - Podzemní stavby - Obezdívka ze stříkaného betonu
- BL12 - Betonové mosty I - beton - výkresy
- BL05 - Betonové konstrukce I - Terzijsky - Beton I - 1.6.2011
- BI02 - Zkušebnictví a technologie - E - Výpočet statických modulů pružnosti pro Beton
- BL05 - Betonové konstrukce I - BL05-Betonové konstrukce I CS1-Betonové konstrukce prutové
- BL05 - Betonové konstrukce I - BL05-Betonové konstrukce I CS2-Základové konstrukce
- BL05 - Betonové konstrukce I - BL05-Betonové konstrukce I CS3-Betonové konstrukce plošné I
- BL05 - Betonové konstrukce I - BL05-Betonové konstrukce I CS4-Betonové konstrukce plošné II
- BL05 - Betonové konstrukce I - BL05-Betonové konstrukce I K01-Karta předmětu BL05
- CL01 - Předpjatý beton - Přednášky-předpjatý beton
- BI01 - Stavební látky - M03-Beton
- BI01 - Stavební látky - BI01-Stavební látky M03-Beton
- BI02 - Zkušebnictví a technologie - BI02-Zkušebnictví a technologie M01-Technologie betonu a stavební keramika
- BL05 - Betonové konstrukce I - BL05-Betonové konstrukce I CS1-Betonové konstrukce prutové
- BL05 - Betonové konstrukce I - BL05-Betonové konstrukce I CS2-Základové konstrukce
- BL05 - Betonové konstrukce I - BL05-Betonové konstrukce I CS3-Betonové konstrukce plošné I
- BL05 - Betonové konstrukce I - BL05-Betonové konstrukce I CS4-Betonové konstrukce plošné II
- BL05 - Betonové konstrukce I - BL05-Betonové konstrukce I K01-Karta předmětu BL05
- CL61 - Předpjaté stavební konstrukce - beton tabulka
- 0O4 - Kovové konstrukce III - ocelobeton
- BL11 - Předpjatý beton - power point-beton
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - BL01-Prvky betonových konstrukcí K01-Kart předmětu BL01
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - BL01-Prvky betonových konstrukcí M01-Prvky betonových konstrukcí
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - BL01-Prvky betonových konstrukcí M02-Dimenzování betonových prvků
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - BL01-Prvky betonových konstrukcí M03-Navrhování betonových prvků
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - BL01-Prvky betonových konstrukcí M05-Navrhování jednoduchých prvků
- BJ04 - Technologie betonu I - BJ04-Technologie betonu I K01-Karta předmětu BJ04
- BJ04 - Technologie betonu I - BJ04-Technologie betonu I M01-Technologie betonu I
- BW01 - Technologie staveb I - BW01-Technologie staveb IM04-Technologie provádění betonových a železobetonových konstrukcí
- BL04 - Vodohospodářské betonové konstrukce - BL04-Vodohospodářské betonové konstrukce K01-Karta předmětu BL04
- BL04 - Vodohospodářské betonové konstrukce - BL04-Vodohospodářské betonové konstrukce M01-Žlaby a kolektory
- BL04 - Vodohospodářské betonové konstrukce - BL04-Vodohospodářské betonové konstrukce M02-Nádrže a potrubí
- BL09 - Betonové konstrukce II - vypracované otázky betonové konstrukce II
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - Beton cvičení
- CL01 - Předpjatý beton - Jaroslav Navrátil - Předpjaté betonové konstrukce - část 1
- CL01 - Předpjatý beton - Jaroslav Navrátil - Předpjaté betonové konstrukce - část 2
- CL02 - Betonové mosty II (KON) - PROJEKT - 2017 - Betonové mosty II
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - Prvky betonových konstrukcí
- Bl001 - Prvky betonových konstrukcí - Betonové prvky - vypracované otázky
- Bl001 - Prvky betonových konstrukcí - Betonové prvky - vypracované otázky
- BL005 - Betonové konstrukce I - Betony 1 - vypracované otázky.
- BL009 - Betonové konstrukce 2 - Betony 2_vypracovní na zkoušku_Zlámal
Copyright 2024 unium.cz