- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiál- právní principy (zásady) – charakterizují základ práva, prostupují buďto celým právem
nebo jednotlivými odvětvími. Jedná se vůdčí právní ideje, které slouží
nejen jako pravidla pro správný výklad práva, ale i pro jeho tvorbu.
SMLOUVY MAJÍ BÝT DODRŽOVÁNY
NIKDO NESMÍ BÝT SOUDCEM VE VLASTNÍ VĚCI
KAŽDÝ SE MÁ CHOVAT TAK ABY NERUŠIL PRÁVA JINÉHO
NEZNALOST ZÁKONA NEOMLOUVÁ
Další členění systému práva
Právo hmotné – vyjadřuje obecně právní vztahy (práva a povinnosti), které vznikají v procesu realizace práva mezi subjekty. Stanoví jaká práva a povinnosti mají jejich adresáti.
Právo procesní – jakým způsobem, jakým procesem mohou být práva naplněna, eventuelně jak může být vynuceno plnění povinností.
procesní právo upravuje vztahy – tvorby práva – pravidla pro vznik zákonů u
jiných právních norem
- aplikace práva
upravuje postupy, jejichž výsledkem je vydání veřejnoprávního aktu
-2-
Procesní normy jsou obsaženy buď v hmotněprávní úpravě nebo zvláštních zákonech, označovaných jako řády:
- občanský soudní řád – procesní norma pro občanské, obchodní, rodinné a pracovní právo
- trestní řád – procesní norma trestního práva
- správní řád – procesní norma správního práva
- zákon o konkursu a vyrovnání
- zákon o soudech a soudcích
Mezi právem hmotným a procesním je vztah účelu a prostředku:
hmotné je účelem právní úpravy (stanovit práva a povinnosti)
procesní je prostředkem k dosažení cíle (proces v němž jsou práva a povinnosti vymáhány)
Právo veřejné – vyjadřuje nadřazenost veřejné moci
státní orgány a orgány samosprávy v něm vystupují jako vykonavatelé veřejné moci. Jeden ze subjektů je podřízen druhému = princip subordinace
právní vztah tu vzniká, mění se a zaniká právním aktem veřejné moci. Právní účinky nastávají nezávisle na vůli adresáta.
Soukromé právo – subjekty v něm mají rovné postavení = princip ekvivalence
práva a povinnosti v něm vznikají, mění se a zanikají je z projevů vůle
Právo vnitrostátní – právo vytvářené určitým státem. Platí na jeho území a pro jeho obyvatele.
Mezinárodní právo – upravuje především vztahy mezi navzájem nezávislými státy.
- ratifikované a vyhlášené mezinárodní smlouvy o lidských právech a základních svobodách jimiž je Česká republika vázána, jsou bezprostředně závazné a mají přednost před zákonem.
Dvě teorie o vztahu vnitrostátního a mezinárodního práva:
monistická – považuje mezinárodní a vnitrostátní právo za součást jednoho právního systému
dualistická – připouští existenci mezinárodního a vnitrostátního práva vedle sebe jako sice navzájem se ovlivňujících, přesto však relativně samostatných, sobě relativně nezávislých systémů.
V souvislosti s evropskou integrací vzniká zcela nový a zvláštní právní fenomén, pro něhož se dosud nevytvořilo ani jednotné označení. Je označováno jako Evropské právo, Právo EU, Právo evropských společenství, apod. Je odlišný od vnitrostátního i mezinárodního práva. Charakteristickými rysy jsou:
- supranacionální (nadnárodní) charakter – zavazuje přímo příslušné subjekty
v členských zemích, v případě konfliktu má přednost před národním právem
- neupravuje všechny oblasti života – část ponechává samostatné úpravě
členských zemí
ČLENĚNÍ SYSTÉMU ANGLOSASKÉHO PRÁVA
Anglické soudcovské právo se člení do dvou částí:
Common law – obecné právo
- ve 12. století zřídil anglický král Jindřich II. Institut pojízdných královských soudců. Ti objížděli jednotlivá hrabství a soudili spor podle common law. Postupem doby se soudci ve svém rozhodování začali řídit svým předešlým rozhodnutím v dané věci = vzniklo soudcovské precedenční právo.
a
Equity – postupně však přibývalo sporů, už nerozhodovali pojízdní soudce. Lidé se proto se spory obraceli přímo na krále a ten svěřoval rozhodování lordu, vysokému kancléři. Ten rozhodoval podle spravedlnosti (equity). Podle equity rozhodovaly kancléřské soudy, i ony se postupem času začaly řídit svými předchozími rozhodnutími v dané věci a i zde vznikalo soudcovské precedenční právo.
Primárním zůstávalo i nadále common law. Equity doplňuje a zdokonaluje common law. Tak se v anglii vytvořily dva systémy soudcovského práva s dvojím soudnictvím. Ke sjednocení soudnictví došlo v letech 1873-1875 zákonem The Judicature Acts.
COMMON LAW rozhoduje se po ústním jednání
EQUITY rozhoduje se v písemném řízení zejména o věcných právech k nemovitostem.
SYSTÉMY PRÁVNÍCH KULTUR
- posledním členěním právních systémů je členění podle typu právní kultury. Právní systémy jednotlivých zemí a oblastí se od sebe více či méně liší. Základní typy právních kultur jsou:
systém kontinentálně evropský
systém anglosaský
systémy práv náboženských a tradičních
Nejrozšířenější je systém kontinentálně evropský a anglosaský.
Charakteristika odlišností:
v rozdílných pramenech práva
v rozdílném postavení ústavy
SYSTÉM KONTINENTÁLNÍ PRÁVNÍ KULTURY
- vznikl v kontinentální Evropě, vyvíjel se pod silným vlivem římského práva
Charakteristika:
1) Nejdůležitější, prvořadý a svrchovaný pramen práva je považován normativní právní akt = zákon. Soudní praxe je omezena na výklad a aplikaci práva. Soudce právo pouze nalézá, nikoliv tvoří. Při svém rozhodování vychází soudce ze zákona a striktně ho dodržuje. Fakticky se však řídí ještě tzv. judikáty (soudy vyššího stupně vydávají sbírky judikátů za účelem sjednocení soudního rozhodování).
-2-
2) Další charakteristika je postavení ústavy. Ústava je základním zákonem, zákonem nevyšší právní síly, což znamená, že prameny práva jsou hierarchicky uspořádány od nejvyšších po nejnižší. Platí že norma nižší právní síly nesmí být v rozporu s normou vyšší právní síly.
Systém kontinentálního práva můžeme při bližším zkoumání rozčlenit na řadu subsystémů:
a) okruh práva francouzského – je prototypem, nejcharakterističtějším subsystémem právní kultury kontinentální Evropy. Základním pramenem práva ve Francii je Code Civil z roku 1804 – napoleonský občanský zákoník.
b) okruh práva rakouského – má základ v občanském zákoníku z roku 1896 – Burgerliches Gesetzbuch. Je inspirován nejen římským právem ale i starým germánským právem.
c) okruh práva švýcarského – jehož základem je občanský zákoník Zivilgesetzbuch
d) okruh práv skandinávských zemí a v Dánsku – pro tento okruh je charakteristické, že ač patří ke kontinentálnímu systému, vykazuje rysy i práva anglického.
Naše právní teorie i praxe se vždy přikláněly k volnějšímu chápání vztahu soudce a zákona. Soudce je vázán zákonem v tom smyslu, že nesmí rozhodovat v rozporu s ním.
SYSTÉM ANGLOSASKÉ PRÁVNÍ KULTURY
- značně odlišná od právní kultury kontinentální Evropy. Charakteristika:
- základním pramenem práva je PRECEDENS – soudní rozhodnutí v dosud neřešené věci, které se stane obecně závazným vzorem pro řešení případů stejného a obdobného druhu. Bývá označován jako systém soudcovského práva. V něm soudci právo nejen aplikují (nalézají), ale někteří (Vyšší soudní dvůr) také tvoří.
- anglická ústava na rozdíl od práva kontinentální Evropy nemá postavení zákona nejvyšší právní síly
Také tento typ právní kultury má svoje subsystémy:
a) právo anglické – je základem celého systému. Je příznačná existence soudcovského práva jako hlavního pramene práva. Prameny anglického práva tvoří:
právo soudcovské (prcedenční) – precedentem v anglii nemohou rozhodovat všichni soudci, jen soudci vyšších soudů (Nejvyšší soudní dvůr)
právo zákonné – zde je zákon chápán jako určitý základ soudcovské normotvorby a ponechává značný prostor pro její dotváření soudcovským rozhodováním
právo obyčejové – obecné obyčeje říše (jsou uplatňovány v oblasti ústavního práva) a místní obyčeje
právní literatura – je pramenem práva pouze podružným
b) právo americké – s anglickým právem má obdobnou strukturu. Užívá shodné pojmy a instituty. Jeho základním pramenem je rovněž precedens. Odlišnosti od anglického jsou: - v americkém právu má zákonné právo větší význam než v Anglii
- závaznost soudů precedenty není tak striktní jako v Anglii
odlišnost v postavení Ústavy, ta se spíše přibližuje ústavám zemí kontinentální Evropy
-3-
c) subsystémy práva kanadského, australského, novozélandského a dalších zemí Britského společenství národů
SYSTÉM ISLÁMSKÉHO PRÁVA
- je nejrozšířenějším a nejvýznamnějším systémem náboženského práva. Je právem příslušníků islámské víry.
Pojetím státu a práva je v islámu podstatně jiné než v Evropě:
stát je ovládán náboženstvím, proto není a nemůže být zákonodárcem (tvůrcem zákona)
právo je výtvorem božím, jediným právem je šária
Základním principem islámu je úplné a bezpodmínečné podřízení se Alláhově vůli. Systém povinností vyplývá pro muslima z jeho náboženské víry.
Od západních právních řádů se liší:
- působnost práva je mnohem širší. Je systémem náboženským a etickým. Zahrnuje soukromé i veřejné právo.
- islámské pojetí chápe právo jako vyjádření Boží vůle. Tato vůle byla lidem sdělována prostřednictvím proroka Mohameda. Po jeho smrti je právo šária považováno za nezměnitelné.
Pojetí islámského práva jako neměnného, jednou provždy daného uzavřeného systému. Právo šária dnes není aplikována tradičním způsobem. Je různými způsoby upraveno tak, aby odpovídalo současným potřebám. Pravdou ovšem je, že v posledním období dochází v některých zemích Afriky a Asie k volání po obnově a upevnění islámského práva.
OKRAJOVÁ NÁBOŽENSKÁ PRÁVA A TRADIČNÍ ZVYKOVÁ PRÁVA
HINDSKÉ PRÁVO – je právem lidí vyznávajících náboženství hinduismu
TRADIČNÍ ZVYKOVÁ A JAZYKOVÁ PRÁVA – se nejčastěji vyskytují v některých afrických zemích. Jedná se převážně o kmenová práva. V oblastech britského vlivu se jedná o tzv. „natural justice“ = přirozená spravedlnost. Základní pravidla natural justice jsou:
nikdo nemůže být soudcem ve své věci
nikdo nemůže být souzen aniž by byl slyšen
každý má právo být seznámen s obviněním
tresty nemají být nepřiměřené.
Kromě toho existují i domorodá náboženská práva jinde ve světě.
Právní praxe v jednotlivých zemích existuje mnohdy ve smíšené podobě, zahrnuje prvky několika systémů.
PRÁVNÍ SYSTÉM ČESKÉ REPUBLIKY
VZNIK ČR A RECEPCE PRÁVA
Česká republika vznikla 1. ledna 1993 po rozdělení České a Slovenské federativní republiky. Pro právní řád ČR je tedy charakteristické, že v podstatě vznikl převzetím (recepcí) právních předpisů platných v ČSFR v den jejího zániku, tj. 31.12.1992, jakož i práv a povinností vyplývajících pro ČSFR z mezinárodního práva k témuž dni.
V OBLASTI ÚSTAVNÍHO PRÁVA se staly součástí práva nově vzniklé České republiky:
Ústavní zákony ČNR č. 1/1993 Sb. – Ústava ČR
Ústavní zákon ČNR č. 4/1993 Sb. – o opatřeních souvisejících se zákoníkem ČSFR – pro nově vzniklou ČR zůstávají v platnosti veškeré zákony platné v ČSFR s výjimkou těch, které jsou podmíněny existencí ČSFR.
Z federálních předpisů přešla do Ústavy ČR i Listina základních práv a svobod, znovu vydaná jako zákon č. 2/1993 Sb.
Dále ústavní zákony, kterými se vymezovaly státní hranice.
Nový státní útvar (ČR) vznikl ústavní cestou, na základě dohody obou subjektů (české i slovenské republiky).
Právní řád ČR patří do kontinentálního systému právní kultury, tzn:
základním pramenem práva je normativní právní akt
Ústava je nejen základním zákonem státu, ale má zároveň i postavení zákona nevyšší právní síly a všechny ostatní právní normy s ní musí být v souladu. Normou vyšší právní síly něž je Ústava je mezinárodní smlouva o lidských právech.
PRAMENY PRÁVA ČR
normativní právní akty (právní předpisy tvoří hlavní a zásadní pramen)
určité mezinárodní smlouvy, které mají přímou závaznost
rozhodnutí Ústavního soudu mají specifickou zákonodárnou funkci
DRUHY NORMATIVNÍCH PRÁVNÍCH AKTŮ:
1) Zákonodárné akty – zákony včetně ústavních. Vydává je parlament. Výjimečného, nouzového zákonodárného aktu mají zákonná opatření senátu. Poslanecká sněmovna může být za určitých, zákonem stanovených podmínek, presidentem republiky rozpuštěna. V mezidobích má Senát pravomoc přijímat zákonná opatření ve věcech, které nesnesou odkladu.
2) Normativní akty orgánů výkonné moci, sem patří:
určitá rozhodnutí presidenta republiky – Ústavou udílené amnestie
nařízení vlády – k jeho přijetí je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech členů vlády
právní předpisy ministerstev a jiných správních úřadů
3) Obecně závazné vyhlášky orgánů územních samosprávních celků
obecně závazné vyhlášky krajů
obecně závazné vyhlášky obcí
-2-
MEZINÁRODNÍ SMLOUVA
Aby zavazovala ČR musí být sjednána, ratifikována, schválena a vyhlášena.
Smlouvy sjednává a ratifikuje president republiky, může však sjednávání přenést na vládu nebo její jednotlivé členy. V Parlamentu se schvalují stejným způsobem jako běžné zákony. Tím se ještě nestávají pramenem českého práva (nevyplývají z nich práva a povinnosti ve vnitrostátních vztazích), k tomu je zapotřebí jejich transformace do národního práva prostřednictvím zákona.
Výjimku tvoří ratifikované a schválené mezinárodní smlouvy o lidských právech a základních svobodách. Ty jsou bezprostředně závazné i ve vnitrostátních právních vztazích. Jsou nadřazeny obyčejným zákonům, nejsou přezkoumatelné Ústavním soudem, mají sílu ústavního zákona. Vyžaduje souhlas kvalifikované většiny (tj. 3/5 většiny všech poslanců a 3/5 většiny přítomných senátorů).
ROZHODNUTÍ ÚSTAVNÍHO SOUDU
V kontinentálně evropském typu právní kultury soud právo netvoří. Výjimku představují některá rozhodnutí Ústavního soudu, která mají povahu pramene práva.
LEGISLATIVNÍ PROCES V ČR
- rozumíme ústavou a zákony stanovený proces navrhování, projednání, schválení a vyhlášení zákonů. Výsledkem je vydání platné právní normy jako součásti právního řádu.
Náležitosti a postup legislativního procesu upravují nejobecněji Ústava ČR, jednací řády Poslanecké sněmovny a Senátu a legislativní pravidla vlády.
LEGISLATIVNÍ PROCES
- proces tvorby zákonů. Má dva aspekty:
sociální – je součástí společenského procesu, směřuje ke společenské praxi s cílem ovlivnit ji a žádoucím způsobem ji regulovat
právní – představuje právem upravený a normalizovaný proces tvorby právního předpisu končící jeho vyhlášením
Průběh legislativního procesu:
1) zjištění potřeby právní úpravy – musí být zjištěna potřeba další regulace (např. když se opakují konfliktní společenské situace)
2) vznik legislativního záměru – úmysl zahájit přípravu určité právní normy
3) realizace legislativního záměru – začíná rozhodnutím příslušného orgánu. Při přípravě musí vycházet z: - účelu, který má být vydáním normy dosažen
- základních práva a svobod občanů, které musí respektovat
daného stavu právního řádu (musí též novelizovat nebo derogovat ty normy, které budou úpravou dotčeny)
zpravidla též musí informovat o pravděpodobných nákladech, které si nové úprava vyžádá
-3-
REALIZACE má tyto fáze:
1) Vypracování návrhu – vypracují se zásady nového zákona, jeho osnova
2) Řízení o návrhu – tzv. připomínkové řízení
3) Uplatnění zákonodárné iniciativy – znamená předložení návrhu zákona Poslanecké sněmovně, ta je povinna ho projednat.
4) Projednání zákona v Parlamentu – nejdříve projednává Poslanecká sněmovna ve třech čteních. V prvním rozhodnou zda je zákon způsobilý k projednání, ve druhém již projednávají předložený text – buď se schválí nebo navrhnou změny a ve třetím (až po 24 h od doručení změn) se znovu čte se změnami. Žádné další změny se nenavrhují.
5) Přijetí zákona Parlamentem – po projednání hlasuje Posl. Sněm . o jeho schválení. Musí být přítomna alespoň 1/3 poslanců. Pro schválení musí být souhlas nadpoloviční většiny přítomných poslanců (relativní většina). Pro schválení zákona odmítnutého Senátem nebo vráceného Presidentem je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech poslanců (absolutní většina). Pro přijetí ústavy či ústavního zákona je potřeba souhlas 3/5 všech poslanců a 3/5 většiny přítomných senátoru (kvalifikovaná většina). Návrh zákona schválený Poslaneckou sněmovnou je postoupen Senátu. Nehlasuje-li o něm Senát do 30ti dnů je zákon přijat. Zamítne-li ho, návrh se vrací do Poslanecké sněmovny, tak ho pak může schválit jen absolutní většinou. Přijatý zákon se postupuje presidentovi. Ten ho buď přijme nebo vrátí zpět do Poslanecké sněmovny, ta ho může přehlasovat absolutní většinou.
6) Podepisování zákonů – provádí president ČR, předseda Poslanecké sněmovny, předseda vlády
7) Publikace právního předpisu – přijaté a podepsané právní normy jsou vyhlášeny ve Sbírce zákonů
STRUKTURA PRÁVNÍHO ŘÁDU ČR
- rozčlenění stávajícího právního řádu:
1) Soukromoprávní odvětví:
občanské právo – majetková a osobní práva a nehmotná práva
obchodní právo – vztahy vznikající mezi podnikateli
pracovní právo – reguluje vztahy vznikající mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem
pozemkové právo – předmětem je půda
rodinné právo – vztahy mezi manžely, mezi rodiči a dětmi
družstevní právo – slouží k uspokojování sociálních, kulturních, zdravotních či jiných zájmů svých členů
mezinárodní právo soukromé – řeší otázky možných střetů právních řádů různých zemí v soukromoprávních vztazích s mezinárodním prvkem
2) Veřejnoprávní odvětví
ústavní právo – upravuje otázky uspořádání státu a společnosti
trestní právo – stanoví charakteristiku a druhy trestných činů a trestů
správní právo – reguluje činnost v oblasti státní správy
finanční právo – otázky státního rozpočtu, daní, poplatků, cel, úvěry, cenné papíry
mezinárodní právo veřejné – upravuje vztah českého státu k ostatním státům mezinárodního společenství
církevní právo
BEZPEČNOST STÁTU A BEZPEČNOSTNÍ POLITIKA
POJEM BEZPEČNOST – zajištění bezpečnosti jak uvnitř státu tak i ve vztazích mezi státy navzájem pomocí norem mezinárodního práva.
BEZPEČNOSTNÍ POLITIKA – souhrn opatření, metod, nástrojů a prostředků sloužících k zajištění bezpečnosti státu.
BEZPEČNOST STÁTU
- ve smyslu vnitřní bezpečnosti se rozumí bezpečností státních orgánů a institucí, bezpečností života, zdraví, svobody a zajištěním ekonomického a sociálního rozvoje sátu a bezpečností majetku státu
- ve smyslu bezpečnosti vnější se rozumí zabezpečením svobody, nezávislosti a samostatnosti státu
VNĚJŠÍ BEZPEČNOSTÍ je zachování nezávislosti, samostatnosti, svobody, svrchovanosti a územní celistvosti ČR. Stále významnější roli při zajištění vnější bezpečnosti sehrávají mezinárodní smlouvy a mezinárodní právo.
MEZINÁRODNÍ PRÁVO, JEHO CHRAKTERISTIKA A ZVLÁŠTNOSTI
CHARAKTERISTIKA A ZVLÁŠTNOSTI MEZINÁRODNÍHO PRÁVA
MEZINÁRODNÍ PRÁVO normuje a reguluje vztahy v rámci mezinárodního společenství. Vztahy mezi státy, vztahy mezi mezinárodními organizacemi navzájem. Mezinárodní organizace vzniká dohodou smluvních států. Subjektivita je dílčí a účelově zaměřená (jen v určitých vztazích) a odvozená. Upravuje některé vztahy fyzických osob k mezinárodnímu společenství. FO spadají zásadně pod jurisdikci sátu, jehož jsou státními občany. Existují však vztahy, které přesahují působnost jednotlivých států a jsou předmětem úpravy mezinárodního práva.
Ve vnitrostátním právu vznikají právní normy jako výsledek činnosti mocenského centra, státu který disponuje mocí zákonodárnou, výkonnou a soudní.
V právu mezinárodním takový svrchova
Vloženo: 20.03.2011
Velikost: 232,00 kB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Mohlo by tě zajímat:
Skupina předmětu Právo - Základy práva
Reference vyučujících předmětu Právo - Základy práva
Podobné materiály
- PRA - Právo - Pojem a prameny pracovního práva
- PRA - Právo - Pojem, zásady a prameny občanského práva
- PRA - Právo - Pojem a prameny živnostenského práva, živnostenský zákon, živnostenská správa
- PRA - Právo - Pojem a prameny živnostenského práva, živnostenský zákon, živnostenská správa
- ZSV - Základy společenských věd - SPOLEČNOST, POJEM SOCIALIZACE, PROCES SOCIALIZACE, SOCIÁLNÍ INTERAKCE A KOMUNIKACE, SOCIÁLNÍ P
- 4 - Základy ekologie - Vznik a vývoj života
- 4 - Základy ekologie - Vznik a vývoj života
- LIT - Literatura - Vývoj českého divadla od počátku do vzniku Národního Divadla
- ZSV - Základy společenských věd - Politologie, vznik statu
- ZSV - Základy společenských věd - Filozofie- předmět,vznik,nejstarší filozofie
- BI - Biologie - Ruzne teorie vzniku zivota, virove nemoci
- BI - Biologie - Vznik a evoluce druhu
- BI - Biologie - Vznik a vývoj člověka
- E - Ekonomie - formy vzniku pracovního poměru
- BI - Biologie - Vznik a vývin mnohobuněčných živočichů a člověka.doc
- BI - Biologie - Vznik a vývoj života na zemi
- BI - Biologie - Vznik života na Zemi a fylogenetický vývoj člověka.doc
- D - Dějepis - Dějiny USA od vzniku do počátku 20. století
- D - Dějepis - Vznik ČSR, zásluhy T.G.Masaryka o stát
- LIT - Literatura - Slovanské kořeny našeho písemnictví a vznik českých literárních památek v době raného feudalismu
- PRA - Právo - Vznik statu
- UCE - Účetnictví - Založení a vznik kapitálových společností
- VV - Výtvarná výchova - Vznik a charakter renesančního umění a jeho porovnání s uměním gotickým
- ZSV - Základy společenských věd - Podstat a vznik náboženství
- ZSV - Základy společenských věd - Právo- vznik, vývoj a obecná charakteristika
- ZSV - Základy společenských věd - Vznik filozofie, předsokratovská filozofie
- D - Dějepis - Poválečné uspořádání světa, vznik SSSR, nástup totalitních režimů
- E - Ekonomie - Vznik a vývoj ekonomie
- D - Dějepis - Dělnické a socialistické hnutí od počátku do vzniku bolševismu, průmyslová revoluce.
- D - Dějepis - Počátky středověku (feudalismus - vznik), Barbarské státy, Franská říše, Sámův svaz, Byzanc, Velká Morava, Arabové a islám.
- D - Dějepis - První světová válka a vznik ČSR
- D - Dějepis - Vznik mnohonárodní (jagellonské a habsburské) monarchie, naše země a třicetiletá válka.
- D - Dějepis - Vznik světových impérií ve 2. pol. 19. stol.
- D - Dějepis - Vznik Československé republiky v roce 1918
- F - Fyzika - Vznik a vývoj hvězd
- BI - Biologie - Vznik a vývoj živých soustav
- D - Dějepis - Vznik USA
- D - Dějepis - Vznik ČSR a 1. světová válka
- ZSV - Základy společenských věd - Stát - obecná charakteristika, teorie vysvětlující vznik s
- FIL - Filozofie - Vznik a vývoj filozofie, počátky filozofie v období antiky
- VS - Veřejná správa - Vznik státu, občan a stát
- D - Dějepis - Vyvoj u.s.a. od vzniku do r. 1945
- VV - Výtvarná výchova - Vznik a historický vývoj fotografie
- Z - Zeměpis - Mapa - vznik mapy
- BI - Biologie - Vznik života na Zemi
- D - Dějepis - Industriální epochy Vznik USA
- D - Dějepis - Vznik Československa a jeho vývoj v letech 1918 až 1938
- E - Ekonomie - Vznik a zánik firem
- PSY - Psychologie - Psychologie - vznik a vývoj
- ZSV - Základy společenských věd - Ekonomická transformace Vznik právních norem, právní koncep
- ZSV - Základy společenských věd - Stát Některé teorie o vzniku, fungování a organizaci státu
- LIT - Literatura - Vznik písemnictví na Velké Moravě
- PSY - Psychologie - Předpoklady vzniku psychologie jako samostatné vědy
- CJ - Český jazyk - Maturitní otázka č.24- Vývoj divadla od jeho vzniku do konc
- D - Dějepis - Vznik CSR a jeji vyvoj do roku 1938
- D - Dějepis - Vznik USA a jejich vyvoj do konce 19. stol.
- BI - Biologie - Vznik nervového signálu, akční potenciál, integrační funkce
- BI - Biologie - Útvary vznikající z cytoplasmy
- MKT - Marketing - Vznik, vývoj a význam marketingu, podnikatelské koncepce
- PSY - Psychologie - Člověk jako přírodní bytost, teorie na vznik člověka
- CJ - Český jazyk - Vznik světového písemnictví
- D - Dějepis - Vznik USA
- PSY - Psychologie - Vznik, směry, metody
- CJ - Český jazyk - Vznik kinematografie ve světě a u nás
- E - Ekonomie - Management - vznik, podstata
- E - Ekonomie - Mezinárodní obchod - charakteristika, vznik
- CJ - Český jazyk - Vznik a vyvoj ceskeho divadla
- CJ - Český jazyk - Vznik a vyvoj svetoveho divadla
- CJ - Český jazyk - Vznik a vývoj dramatu
- D - Dějepis - 1. SVĚTOVÁ VÁLKA A VZNIK ČSR
- D - Dějepis - industriální epochy, vznik a vývoj USA
- D - Dějepis - VZNIK A ROZVOJ KLASICKÉ OTROKÁŘSKÉ SPOLEČNOSTI V ŘECKÉ OBLASTI
- D - Dějepis - vznik centralizováných monarchií a Anglii a ve Francii stole
- D - Dějepis - vznik feudálních států v evropě
- D - Dějepis - vznik československa a jeho vývoj
- Z - Zeměpis - vznik map
- ZSV - Základy společenských věd - stát, vznik a vývoj státu
- E - Ekonomie - Vznik a vývoj ekonomie
- BI - Biologie - Vznik a vývoj života na Zemi
- CJ - Český jazyk - mluvnice - vznik a vývoj českého jazyka
- CJ - Český jazyk - Vznik a rozvoj české literatury - od staroslověn. základů
- CJ - Český jazyk - vznik česky psané literatury
- D - Dějepis - Charakteristika života v pravěku, rozdělení pravěku, vznik a vývoj člověka 2A
- D - Dějepis - HOSPODÁŘSKÉ A POLITICKÉ POMĚRY V EVROPSKÝCH ZEMÍCH MEZI DVĚMA SVĚTOVÝMI VÁLKAMI, VZNIK FAŠISMU 2
- D - Dějepis - HOSPODÁŘSKÉ, POLITICKÉ A NÁRODNOSTNÍ POMĚRY V ČSR PO VZNIKU REPUBLIKY DO NÁSTUPU SVĚTOVÉ HOSPODÁ
- D - Dějepis - NAŠE NÁRODY ZA 1. SVĚTOVÉ VÁLKY, VZNIK ČSR
- D - Dějepis - Naše země za WW1 a vznik ČSR
- D - Dějepis - VZNIK A VÝVOJ USA
- D - Dějepis - VZNIK ČESKOSLOVENSKA A VÝVOJ DO ROKU 1920
- CJ - Český jazyk - VZNIKČ~1
- D - Dějepis - Rusko-japonská válka, Vznik SSSR,...
- D - Dějepis - .sv.válka, vznik ČSR
- D - Dějepis - 1.sv.válka, vznik ČSR
- D - Dějepis - Hosp.a polit. poměry v Ev. mezi válkami, vznik fašism
- D - Dějepis - Poměry po vzniku ČSR
- D - Dějepis - Rusko-japonská válka, Vznik SSSR,...
- D - Dějepis - Vznik a zánik římské rep.
- D - Dějepis - Vznik Nemecka
- D - Dějepis - Vznik středověkých států a jejich vývoj za raného středověku
- D - Dějepis - Vznik USA
- D - Dějepis - Vznik Československa 1918
- D - Dějepis - Vznik ČSR a utváření našich hranic
- D - Dějepis - Vznik ČSR, 20.léta
- LIT - Literatura - Vznik cesky psane literatury, umeni gotiky
- BI - Biologie - Vznik vesmíru
- BI - Biologie - Vznik Života
- FIL - Filozofie - Vznik filozofie z mytologie
- D - Dějepis - Vznik USA
- D - Dějepis - Vznik ČSR + První republika
- E - Ekonomie - Vznik a vývoj peněz
- 06 - Právo ve sportu - Právo III.- výklad práva
- ZSV - Základy společenských věd - Nahradni rodinna pece v cr z pohledu prava
- ZSV - Základy společenských věd - Lidská práva
- ZSV - Základy společenských věd - system prava
- PRA - Právo - Věcná práva
- UCE - Účetnictví - Právní úprava účetnictví
- CH - Chemie - PŘÍPRAVA BROMU A JEHO REAKCE.doc
- CH - Chemie - PŘÍPRAVA CHLORU.doc
- CH - Chemie - PŘÍPRAVA KYSLÍKU.doc
- CH - Chemie - PŘÍPRAVA SIROVODÍKU.doc
- CH - Chemie - PŘÍPRAVA VODÍKU.doc
- PRA - Právo - 1MO základy práva
- PRA - Právo - 2MO definice práva
- UCE - Účetnictví - Právní úprava účetnictví 1
- UCE - Účetnictví - Právní úprava účetnictví
- UCE - Účetnictví - Právní úprava účetní dokumentace a její význam, účetní zápisy, opravy účetních záznamů, vyhotovování účetních dokladů
- Z - Zeměpis - Svet a lidska prava
- PSY - Psychologie - Životospráva
- PRA - Právo - Práva k věcem vlastním
- PRA - Právo - Práva k věci cizí
- PRA - Právo - Realizace a aplikace práva, systém práva, právo veřejné a soukromé
- PRA - Právo - Zásady pracovního práva
- PRA - Právo - Druhy práva
- PRA - Právo - Lidská práva
- PRA - Právo - Prameny práva
- PRA - Právo - Systém práva
- PRA - Právo - Vývoj práva
- ZSV - Základy společenských věd - J. Patočka, základní lidská práva
- ZSV - Základy společenských věd - Typy práva, funkce práva, právní vztah, právní stát, morál
- PRA - Právo - Prameny práva, právní normy, systém práva
- PRA - Právo - Právní řád, výklad a aplikace práva, právní vztahy
- PRA - Právo - Význam práva ve společnosti, stát a právo
- MNG - Management - letecká doprava
- VS - Veřejná správa - Státní správa v oblasti dopravy
- E - Ekonomie - Právní úprava podnikání
- PRA - Právo - Prameny práva
- PRA - Právo - Realizace práva
- PRA - Právo - Subjekty veřejného práva
- PRA - Právo - Základní pojmy práva
- UCE - Účetnictví - Právní úprava účetnictví, účetní zásady
- UCE - Účetnictví - Právní úprava účetnictví
- ZSV - Základy společenských věd - Státní správa a samospráva Francouzské osvícenství
- ZSV - Základy společenských věd - Zájmová samospráva jako prvek občanské společnosti Proces i
- PRA - Právo - Zaklady medicinskeho prava
- E - Ekonomie - Zákonná úprava pracovních podmínek
- PRA - Právo - Základy práva
- PRA - Právo - Občanské právo - práva věcná a závazková
- PRA - Právo - Úvod do problematiky práva
- PRA - Právo - Základy práva
- ZSV - Základy společenských věd - státní moc, státní správa
- AJ - Anglický jazyk - Priprava k maturite - Australia
- AJ - Anglický jazyk - Priprava k maturite - Britain
- AJ - Anglický jazyk - Priprava k maturite - Canada
- AJ - Anglický jazyk - Priprava k maturite - services
- AJ - Anglický jazyk - Priprava k maturite - Shopping
- AJ - Anglický jazyk - Priprava k maturite - USA
- AJ - Anglický jazyk - Priprava k maturite - Weather
- E - Ekonomie - Priprava vyroby
- F - Fyzika - DP filtr L-R (oprava)
- CJ - Český jazyk - Zpráva Drogy a děti
- UCE - Účetnictví - Právní úprava účetnictví, základy účetniství
- UCE - Účetnictví - Právní úprava účetnictví
- Z - Zeměpis - doprava
- Z - Zeměpis - TERCIÉR A DOPRAVA ČESKÉ REPUBLIKY
- ZSV - Základy společenských věd - Historický vývoj trestního práva
- ZSV - Základy společenských věd - systém práva (úvod, rozdělení, oblasti+občanské právo)
- ZSV - Základy společenských věd - TEORIE PRÁVA
- CJ - Český jazyk - Příprava na státní maturitu
- E - Ekonomie - Příprava výroby
- PRA - Právo - Státní správa a samospráva
- PRA - Právo - Základní pojmy trestního práva
- PRA - Právo - Česká veřejná správa
- MNG - Management - letecká doprava
- PSY - Psychologie - Životospráva
- POD - Podnikání - Podnikání a jeho právní úprava
- PRA - Právo - Aplikace práva
- PRA - Právo - Občansko-právní úprava věcných práv
- PRA - Právo - Občansko-právní úprava závazkových práv
- PRA - Právo - Práva k věcem vlastním
- PRA - Právo - Práva k věci cizí
- PRA - Právo - Realizace a aplikace práva, systém práva, právo veřejné a soukromé
- PRA - Právo - Zásady pracovního práva
- PRA - Právo - Úprava vztahů mezi rodiči a dětmi v rodinném právu
- UCE - Účetnictví - Právní úprava účetnictví
- E - Ekonomie - doprava
- E - Ekonomie - organizace a příprava výroby
- E - Ekonomie - Právní úprava obchodních vztahů mezi podnikateli - OZ
- E - Ekonomie - Právní úprava podnikání - ŽZ
- IVT - Informatika a výpočetní technika - Vydavatelská úprava tiskovin
- UCE - Účetnictví - Právni úprava účetnictví
- Z - Zeměpis - 11 Doprava
- Z - Zeměpis - 25-Doprava ČR
- Z - Zeměpis - 8. Geografie přírodních zdrojů Země, světový průmysl, doprava
- Z - Zeměpis - doprava
- Z - Zeměpis - Doprava a Spoje2
- Z - Zeměpis - Doprava ČR
- Z - Zeměpis - doprava
- UCE - Účetnictví - 1. Právní úprava účetnictví
- ZSV - Základy společenských věd - Lidská práva
- ZSV - Základy společenských věd - Teorie práva
- UCE - Účetnictví - Pravni uprava
- PSY - Psychologie - Hra jako příprava na život
- Z - Zeměpis - Ekonomika světa- doprava, terciální a kvartérní sféra
- UCE - Účetnictví - 1. Právní úprava učetnictví
- PRA - Právo - Lidská+práva+a+svobody
Copyright 2024 unium.cz