- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiálPRÁVO JAKO NORMATIVNÍ A REGULAČNÍ SYSTÉM
Pojem a vznik práva
PRÁVO – normuje lidské chování a vztahy mezi lidmi. Stanoví normu, tzn. jaké chování má býti, co je dovoleno, co zakázáno a jaké budou důsledky.
- reguluje chování lidí ať již preventivním působením (odvrací od porušování norem) nebo použitím sankcí (vynucením chování podle norem). Jeho účelem je uspořádat společenské vztahy. Vše musí být v souladu s určitým cílem, záměrem a účelem.
Bez regulačních a normativních mechanismů nemůže existovat žádný systém. Tyto mechanismy zajišťují zachování systému, jeho rovnováhu. Některé z nich vznikají nezávisle na vůli lidí, jsou dány přírodou, přírodními zákonitostmi (střídání ročních období, střídání dne a noci…). Většina normativních a regulačních mechanismů však vytvářejí lidé sami, hovoříme o společenských normách a regulích, o společenské autoregulaci.
Nejznámějšími a nejvýznamnějšími normativními a regulačními systémy jsou morálka, náboženství, politika, právo, pravidla slušného chování, apod.
Existuje značné množství systémů dílčích, zvláštních a lokálních (školní řád, pravidla chování v partě mladých lidí, v prac. kolektivech, …). To vše jsou normy, které ovlivňují a regulují naše chování.
Právo je soubor pravidel chování, která jsou všeobecně závazná (zavazují každého, kdo se ocitne v situaci touto normou předvídané), vydávána ve zvláštní, státem uznané nebo stanovené formě a jejich dodržování je vynutitelné státní mocí.
Problémem kvality práva, jeho spravedlností či nespravedlností se zabývá teorie a filosofie práva.
DRUHY TEORIE PRÁVA:
Přirozenoprávní – vznikla v řecké antické filozofii. Rozlišuje právo na přirozené a pozitivní.
Přirozené právo – je nezávislé na vůli a činnosti lidí. Je nárokem člověka, který plyne z jeho místa ve světě a jako takové je stabilní a neměnné. Původ přirozeného práva hledali filosofové v přírodě, boží vůli a později v rozumu.
Pozitivní právo – tj. platné právo, právo vytvořené lidmi
Právní pozitivismus – vznikl v 19. století. Je charakterizován tím, že předmětem studia teorie práva učinil pozitivní, tj. platné a existující právo. Právní teorie měla podle něho studovat a zobecňovat texty platných zákonů a norem.
Sociologický přístup – věnuje značnou pozornost sociálnímu působení práva. Těžiště vývoje práva a jeho obsahu nespatřuje ani v zákonodárství, ani v právní vědě ani v judikatuře vyšších soudů, ale ve společnosti samé, v cílech, záměrech, potřebách a zájmech.
-2-
V podstatě sociologická je i marxistická teorie práva. Marx nikdy nevytvořil ucelenou teorii práva. Vždy zdůrazňoval společenský původ a působení práva. Vyvodil, že ve společnosti, v níž existuje soukromé vlastnictví výrobních prostředků, vznikají skupiny lidí s rozdílným společenským postavením, s rozdílnými potřebami a zájmy, které nazval třídami. Třída, která vlastní, také řídí a vládne. Stát je tedy podle Marxe státem ekonomicky nejsilnější třídy. Konstatoval, že právo je vůle vládnoucích, tato vůle je určována materiálními podmínkami života té které třídy.
Všechny tři zmíněné přístupy k otázce podstaty práva (přirozenoprávní, pozitivistický i sociologický) mohou existovat a také existují paralelně vedle sebe. V současnosti však převažuje přístup sociologický.
VZNIK PRÁVA
Právo představuje významný, ne jediný společenský normativní systém a také ne nejstarší. Existuje ve společnosti nějakých 5-6 tisíc let. Přesto je jevem nepoměrně mladším než například morálka a náboženství. Jeho současné chápání pochází z antického Říma.
První písemné zmínky o právu najdeme v literárních dílech (v básních, dramatech, eposech). Za jeden z nejstarších dochovaných písemných právnických památek je považován Chammurapiho zákoník. Chammurapi byl vládce babylonské říše (1792-1750 př.n.l). Na 2,25 m vysoké kamenné stéle je vytesáno 282 ustanovení, paragrafů zabývajících se různými otázkami z obchodního, rodinného, majetkového a trestního práva, nařízení týkající se otroctví, cen, mezd, atd. V úvodu prohlašuje, že zákoník sestavil proto, aby dal v zemi zazářit spravedlnosti. V praxi existuje jen málo dokladů, které by svědčili o tom, že zákoník sloužil k nápravě křivd. Uplatňovaly se v něm staré semitské právní normy (oko za oko, zub za zub). Na vývoj práva v Evropě neměl Chammurapiho zákoník žádný vliv.
Historicky nejstaršími normativními systémy jsou patrně normy náboženské a morální.
V období prvobytně pospolné společnosti člověk jako jednotlivec existovat prakticky nemohl. Důležité bylo dodržování pravidel tlupy. Neochota podřídit se znamenala vyřazení z tlupy a tím faktický zánik jedince.
S růstem a zdokonalováním výroby, růstem bohatství přestalo rodové zřízení jako organizace života vyhovovat. Rostoucí majetková nerovnost, vznik skupin lidí s rozdílným ekonomickým postavením znemožňovalo společnou práci.
Staré rodové zřízení proto zaniká, dochází ke vzniku zvláštní veřejné moci – státu. Společnost už není organizována podle rodových vazeb, stát vládne nad obyvateli určitého území. Všeobecně závazná pravidla chování, jejichž dodržování je garantováno silou zákona a může být vynuceno státní mocí = VZNIKÁ PRÁVO. Stát jako orgán veřejné moci má zájem na určité regulaci vztahů, na určitém chování všech členů. Proto žádoucí chování prohlásí právní normou a vynucuje jeho plnění. Právo je tudíž spojeno se vznikem státu.
PŘÍČINY VZNIKU STÁTU
náboženské zdůvodnění – stát je produktem boží vůle
teorie moci – stát představuje vládu silného nad slabým. Stát je přírodní zákon, který lidská vůle nemůže zrušit. Tato teorie vychází z přirozené nerovnosti lidí
-3-
právní teorie – se dělí na:
patriarchální teorie – panovník je ve vztahu k poddaným otcem
patrimoniální teorie – stát je orgánem vlastníků půdy, která byla ve středověku nejvýznamnějším výrobním prostředkem
smluvní teorie – podle ní je stát výsledkem společenské smlouvy. Ve snaze zajistit další vývoj se lidé vzdají části svých práv a přenesou je na stát
teorie právního státu – veškerá činnost orgánů státu je podrobena zákonům
etická teorie – snaží se dokázat, že stát je mravně nutný
psychologická teorie – podle této je stát produktem „ducha národa“
marxistická teorie státu – podle ní je vznik státu důsledkem rozdělení společnosti na skupiny lidí s protikladným ekonomickým a sociálním postavením
SHRNUTÍ:
- právo je systém normativní (jeho účelem je uspořádat společenské vztahy) a regulativní (ovlivnit a regulovat chování lidí)
- právo usměrňuje chování lidí určitým směrem, za určitým účelem
- právo je vytvářeno společností, není dáno zvenčí. Stát vytváří právo nebo může uznat i právo vzniklé jinak
- právo je obecně závazné a vynutitelné státní mocí, vzniká společně se státem.
VZTAH PRÁVA A OSTATNÍCH NORMATIVNÍCH SYSTÉMŮ
Právo je jedním z řady těchto systémů. Vedle něho existují jiné a mnohem starší systémy, především morálka, zvyklosti, náboženství, tradice, aj.
Všechny normativní a regulativní systémy působí vedle sebe a v mnohém se překrývají. Vztahy mezi lidmi jsou upravovány ne jedním, ale dvěma či více systémy. V případě, že se tyto systémy překrývají, je důležité, aby působily v souladu.
Z hlediska vztahů je nejdůležitější a nejzávažnější vztah práva a morálky.
PRÁVO A MORÁLKA
Morálka = mravy, zvyky, obyčeje a označuje se jím hodnocení chování a jednání člověka ve vztahu k jiným lidem.
- je to soubor pravidel chování, který v dané společnosti vyjadřuje chápání dobra a zla, pojetí toho, co je čestné a nečestné, spravedlivé a nespravedlivé.
- na rozdíl od práva je morálka regulačním systémem starým v podstatě jako lidstvo samo. Morálka a původní náboženství byly jedinými normami regulujícími soužití lidí.
Základní kategorie morálky:
dobro a zlo – dobro je nejvýznamnější a nejvyšší morální kategorií, jíž poměřujeme hodnotu veškerého lidského chování.
spravedlnost a nespravedlnost – jednotná a uspokojivá definice neexistuje. V právním smyslu je vždy spjata s pojmem rovnosti, respektive rovného zacházení.
čestnost a nečestnost – v každé společnosti existují uznané normy cti, které upravují představu o tom, co je čestné a co ne. Základem cti jsou mínění, které mají o hodnotě člověka lidé kolem něho, ale i on sám. Čest je důležitou hodnotou duchovního života člověka. Pokud se někdo dotýká cti druhého, dotýká se jeho duchovní integrity. Na straně druhé však platí, že cti nemůže člověka zbavit nikdo jiný, nezbaví-li se jí on sám.
MORÁLKA A PRÁVO
Představují tak dva velmi významné vedle sebe působící systémy, které normují a regulují chování lidí.
Odlišnosti práva a morálky:
v obsahu:
MORÁLKA zahrnuje:
- morální názory, ideje a představy jednotlivce o tom, co je dobré, spravedlivé a čestné.
- morální normy jsou pravidla chování, která stanovují vzory chování pro opakující se
situace mezilidských vztahů.
- etiku neboli vědu o morálce
- vlastní morální jednání
PRÁVO naproti tomu obsahuje pouze obecně závazná pravidla chování (právní normy).
-2-
2. ve způsobu závaznosti:
Působení MORÁLNÍCH norem má:
- vnitřní aspekt = morální uvědomění člověka. Chová-li se v rozporu s ním, sankcí jsou
výčitky svědomí.
- vnější aspekt – tím je tlak veřejného mínění. Projevuje se schvalováním nebo
odsouzením určitého chování.
PRÁVO – působí většinou pod hrozbou vnější sankce. Lidé jednají podle práva většinu ze strachu před trestem, před státním donucením.
ve způsobu vzniku:
MORÁLNÍ normy jsou výsledkem dlouhodobého pravidelného, zvykem potvrzeného uplatňování určitých pravidel.
PRÁVNÍ normy jsou vytvářeny zákonodárnou mocí, mohou se často měnit, bývají doplňovány a rušeny.
PRÁVO A MORÁLKA
Každý z těchto regulačních systémů má svou sféru působení. Rozeznáváme tak:
- samostatné působení – některé vztahy upravuje pouze právo (nařízení, že se jezdí vpravo), některé vztahy upravuje pouze morálka (povinnost převést slepce)
- společné působení –určité chování je regulováno oběma (otázky lidského života, zdraví, cti, ochrany osobnosti, péče o člověka, …)
Optimální je když v rámci společného působení oba systémy jsou ve shodě. Existují však i případy, kdy právo a morálka jsou v rozporu. Např. právo sankcionuje jednání, které veřejné mínění schvaluje (pokladníkovi dluží zaměstnavatel 30 tis., tak se je pokladník vezme z kasy). Nebo právo nesankcionuje jednání, které veřejné mínění odsuzuje (tunelování podniků, bank vlastním managementem). Samotná právní úprava určitých vztahů je nemorální (např. doživotní imunita našich poslanců a senátorů).
V současné době je například velmi zdůrazňována a často citována již zmíněná zásada: Co není zákonem zakázáno je dovoleno. Nejčastěji se jí ovšem dovolávají ti, kteří přestoupí meze slušnosti a různým způsobem se obohacují, ovšem tak, že to zákon přímo neporušuje.
PRÁVO OBJEKTIVNÍ A SUBJEKTIVNÍ
Objektivní právo – soubor vyhlášených právních norem, které představují platný řád dané společnosti. V angličtině označováno LAW.
- uspořádaný soubor platných právních norem určitého státu
Subjektivní právo – oprávnění subjektu chovat se způsobem předvídaným zákonem. V angličtině označováno RIGHT.
- oprávnění subjektu chovat se podle práva, je chráněno objektivním právem
V právu subjektivním rozeznáváme tři obsahové složky:
- právo chovat se způsobem stanoveným objektivním právem
- právo požadovat, aby se chovali ve vztahu ke mně i ostatní subjekty
- možnost dovolat se použití státního donucení v případě, že jiný subjekt ve vztahu ke mně porušuje objektivní právo.
Rozlišování práva objektivního a subjektivního se objevuje až v 19. století.
Druhy subjektivních práv:
PRÁVO VEŘEJNÉ A SOUKROMÉ je základním tříděním v kontinentálně evropské právní kultuře. Dělícím kritériem jsou vztahy, které jsou předmětem právní regulace.
Právo veřejné vyjadřuje nadřazenost veřejné moci vůči ostatním subjektům práva. Právní vztah zde vzniká, mění se a zaniká právním aktem orgánu veřejné moci.
Právo soukromé se vyznačuje rovností subjektů právních vztahů. Vznik, změna a zánik je výsledkem právních úkonů, tedy projevů vůle jednajících smluvních stran.
b) PRÁVO RELATIVNÍ A ABSOLUTNÍ
Relativní subjektivní právo působí k určitému subjektu. V oblasti soukromých práv jsou to práva závazková, v oblasti veřejných práv pak práva sociální.
Absolutní subjektivní právo působí proti všem. V soukromoprávní oblasti jsou je to vlastnické právo, ve veřejnoprávní oblasti je to svoboda pohybu a pobytu, svoboda projevu a jiná lidská práva a základní svobody.
c) ZÁKLADNÍ PRÁVA
- někdy též nazývaná základními lidskými a občanskými právy. Těchto práv nemůže být nikdo zbaven. Přirozená, bytostná práva jsou člověku dána narozením = přirozenoprávní presumpce. Tato práva se člení:
- základní lidská práva a svobody (právo na život, osobní svoboda, právo vlastnit majetek, svoboda pohybu a pobytu, atd.
- politická práva a svobody (svoboda projevu, volební právo, …)
- hospodářská, sociální a kulturní práva a právo na příznivé životní prostředí (právo na svobodnou volbu povolání, právo podnikat, právo na vzdělání, …)
- práva národnostních a etnických menšin
- práva na soudní a jinou právní ochranu
POJEM A DRUHY PRAMENŮ PRÁVA
PRAMENY PRÁVA OBJEKTIVNÍHO
Normativní právní akt
Normativní smlouva
Precedens
Obyčejové právo
Pomocné prameny práva
Objektivní právem označujeme soubor právních norem, které tvoří právní řád. Právní normy mohou být vyjádřeny v různých vnějších formách = pramenech práva. Hovoříme o formálních pramenech práva. Opakem jsou materiální prameny práva, jimiž rozumíme celkovou společenskou situaci.
Právní věda rozeznává čtyři základní druhy pramenů práva:
1) Normativní právní akt (právo zákonné)
- je výsledkem činnosti zastupitelského státního orgánu, tj. pravomocí vydávat, měnit a rušit právní normy.
- má podobu ústavního zákona, zákonného opatření, zákona, vládního nařízení či vyhlášky
- jsou hlavním pramenem práva v kontinentálně-evropské právní kultuře
Platnost NPA: - musí být vydán oprávněným orgánem
- musí být vytvořen zákonem stanovenou procedurou (projednán, schválen a podepsán)
- musí být právem stanovenou formou publikován
2) Normativní smlouva (smluvní právo)
Smluvní ujednání dvou či více subjektů. Zpravidla zavazuje tyto subjekty jen pro určitý konkrétní případ, tzn. zavazují určité subjekty v určité věci.
Existují však i smluvní ujednání, která mají normativní (obecně závazný) charakter = pravidlo chování pro blíže neurčený počet případů v budoucnosti. Pak hovoříme o NORMATIVNÍ SMLOUVĚ.
- normativní smlouva je typickým pramenem práva mezinárodního
- v českém právu jsou to kolektivní smlouvy uzavírané mezi odbory a zaměstnavateli
3) Precedens (právo soudcovské)
- je soudní rozhodnutí, které nabývá obecně závazného významu, jestliže se jím řeší případ dosud právem neregulovaný.
- první rozhodnutí nabývá obecné závaznosti v tom smyslu, že každé další rozhodování tohoto druhu případů je vázáno vzorem onoho prvního rozhodnutí = PRECEDENTEM. Znamená to, že právo je vytvářeno soudcem.
Precedens v kontinentálním právu – zde platí zásada, že soudce vyhlašuje právo mezi stranami sporu. Soudní rozhodnutí je tudíž závazné jen pro strany v řízení, v němž bylo vydáno.
- v kontinentální Evropě na počátku novověku bylo striktní oddělení moci zákonodárné a soudní. Z toho vyplynul názor, že soudce nesmí vydávat obecně závazná rozhodnutí.
Přesto však soudní rozhodnutí, zvláště vyšších a odvolacích soudů, měla a mají vždy postavení nejen aktu aplikace práva, ale též určitého vzoru pro další rozhodování v obdobných případech. Svým způsobem pak soudy svými rozhodnutími právo „dotváří“.
- zvláštní úlohu mají ústavní soudy. Jejich hlavním posláním je kontrola ústavnosti přijímaných právních norem. Když je některá právní norma v rozporu s ústavou, tak ji ústavní soud svým rozhodnutím zruší. Vystupuje tudíž jako zákonodárce.
Precedens v anglosaském právu – zde je postavení soudce značně odlišné. Soudce zde právo nalézá (aplikuje), rozhoduje konkrétní případy a vydává individuální právní akty. Kromě toho jsou některá rozhodnutí určitých soudů obecně závazná. Pravomoc tvořit právo, tj. přijímat precedenty, však nemají všechny soudy. Rozhodovat precedentním způsobem může jen Nejvyšší soudní dvůr.
4) Obyčejové právo (nepsané právo)
- právo zde není vytvářeno legislativní činností státních orgánů, ale spontánně, tzn. na základě faktického dlouhodobého dodržování určitých tradičních obyčejů.
- aby se obyčej stal obyčejem právním, je nezbytné, aby byl aplikován státními orgány.
Základní znaky právního obyčeje:
- obecné přesvědčení o právní závaznosti obyčeje
- jeho dlouhodobé faktické dodržování
- vynutitelnost jeho dodržování státními orgány
Současné české právo obyčej jako pramen práva nezná.
5) Pomocné prameny práva
- kromě výše uvedených základních druhů pramenů práva má každý právní systém řadu podružných a pomocných pravidel, principů a zásad, které používá k interpretaci a aplikaci právních norem.
a) Obecné zásady právní – postupně se vytvořila obecná pravidla, která jsou uznávaná jako zásady spravedlnosti a správnosti i když nejsou normativně vyjádřena v daném právním řádu:
- co není zákonem zakázáno, je dovoleno
- Pacta sunt servanta! Smlouvy mají být dodržovány
- Nikdo nesmí být soudcem ve vlastní věci
- budiž slyšena i druhá strana
b) Natural justice (přirozená spravedlnost)
- anglického původu
- označovala se jím soustava pravidel a zásad používaných anglickými soudci v anglických koloniích ke korigování rozsudků domorodých soudů. Tyto zásady jsou zde používány dodnes: - nikdo nemůže být soudcem ve vlastní věci
- nikdo nemůže být odsouzen, aniž by byl vyslechnut
- každý má právo být seznámen s obviněním
- tresty nemají být nepřiměřené
c) Equity – nebo-li spravedlnost je rovněž institutem anglického práva. Jedná se o rozhodnutí způsobem spravedlivým a rozumným
d) Odborná právnická literatura – jak vědecká tak komentáře a výklady zákonů (judikatura)
e) Právní věda – má rovněž vliv na tvorbu právních norem
f) Normativní odkazy na mimoprávní chování – právní normy se samy dovolávají a poukazují na mimoprávní pravidla chování. Nejčastěji se odkazují na „dobré mravy“
PRAMENY PRÁVA SUBJEKTIVNÍHO
samotná právní norma
právní skutečnosti
právní skutečnosti na lidské vůli nezávislé
Subjektivním právem rozumíme oprávnění subjektu chovat se v souladu s právem a požadovat takové chování i od ostatních.
a) Samotná právní norma
- pramenem subjektivního práva je sama právní norma
- častější je vznik práv a povinností přímo ze zákona ve veřejném právu (Listina základních práv a svobod stanoví, že každý je způsobilý mít práva)
b) Právní skutečnosti
Zpravidla právní normy stanoví práva a povinnosti obecně a určují, které další podmínky
Vloženo: 20.03.2011
Velikost: 232,00 kB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Mohlo by tě zajímat:
Skupina předmětu Právo - Základy práva
Reference vyučujících předmětu Právo - Základy práva
Podobné materiály
- PRA - Právo - Pojem a prameny pracovního práva
- PRA - Právo - Pojem, zásady a prameny občanského práva
- PRA - Právo - Pojem a prameny živnostenského práva, živnostenský zákon, živnostenská správa
- PRA - Právo - Pojem a prameny živnostenského práva, živnostenský zákon, živnostenská správa
- ZSV - Základy společenských věd - SPOLEČNOST, POJEM SOCIALIZACE, PROCES SOCIALIZACE, SOCIÁLNÍ INTERAKCE A KOMUNIKACE, SOCIÁLNÍ P
- 4 - Základy ekologie - Vznik a vývoj života
- 4 - Základy ekologie - Vznik a vývoj života
- LIT - Literatura - Vývoj českého divadla od počátku do vzniku Národního Divadla
- ZSV - Základy společenských věd - Politologie, vznik statu
- ZSV - Základy společenských věd - Filozofie- předmět,vznik,nejstarší filozofie
- BI - Biologie - Ruzne teorie vzniku zivota, virove nemoci
- BI - Biologie - Vznik a evoluce druhu
- BI - Biologie - Vznik a vývoj člověka
- E - Ekonomie - formy vzniku pracovního poměru
- BI - Biologie - Vznik a vývin mnohobuněčných živočichů a člověka.doc
- BI - Biologie - Vznik a vývoj života na zemi
- BI - Biologie - Vznik života na Zemi a fylogenetický vývoj člověka.doc
- D - Dějepis - Dějiny USA od vzniku do počátku 20. století
- D - Dějepis - Vznik ČSR, zásluhy T.G.Masaryka o stát
- LIT - Literatura - Slovanské kořeny našeho písemnictví a vznik českých literárních památek v době raného feudalismu
- PRA - Právo - Vznik statu
- UCE - Účetnictví - Založení a vznik kapitálových společností
- VV - Výtvarná výchova - Vznik a charakter renesančního umění a jeho porovnání s uměním gotickým
- ZSV - Základy společenských věd - Podstat a vznik náboženství
- ZSV - Základy společenských věd - Právo- vznik, vývoj a obecná charakteristika
- ZSV - Základy společenských věd - Vznik filozofie, předsokratovská filozofie
- D - Dějepis - Poválečné uspořádání světa, vznik SSSR, nástup totalitních režimů
- E - Ekonomie - Vznik a vývoj ekonomie
- D - Dějepis - Dělnické a socialistické hnutí od počátku do vzniku bolševismu, průmyslová revoluce.
- D - Dějepis - Počátky středověku (feudalismus - vznik), Barbarské státy, Franská říše, Sámův svaz, Byzanc, Velká Morava, Arabové a islám.
- D - Dějepis - První světová válka a vznik ČSR
- D - Dějepis - Vznik mnohonárodní (jagellonské a habsburské) monarchie, naše země a třicetiletá válka.
- D - Dějepis - Vznik světových impérií ve 2. pol. 19. stol.
- D - Dějepis - Vznik Československé republiky v roce 1918
- F - Fyzika - Vznik a vývoj hvězd
- BI - Biologie - Vznik a vývoj živých soustav
- D - Dějepis - Vznik USA
- D - Dějepis - Vznik ČSR a 1. světová válka
- ZSV - Základy společenských věd - Stát - obecná charakteristika, teorie vysvětlující vznik s
- FIL - Filozofie - Vznik a vývoj filozofie, počátky filozofie v období antiky
- VS - Veřejná správa - Vznik státu, občan a stát
- D - Dějepis - Vyvoj u.s.a. od vzniku do r. 1945
- VV - Výtvarná výchova - Vznik a historický vývoj fotografie
- Z - Zeměpis - Mapa - vznik mapy
- BI - Biologie - Vznik života na Zemi
- D - Dějepis - Industriální epochy Vznik USA
- D - Dějepis - Vznik Československa a jeho vývoj v letech 1918 až 1938
- E - Ekonomie - Vznik a zánik firem
- PSY - Psychologie - Psychologie - vznik a vývoj
- ZSV - Základy společenských věd - Ekonomická transformace Vznik právních norem, právní koncep
- ZSV - Základy společenských věd - Stát Některé teorie o vzniku, fungování a organizaci státu
- LIT - Literatura - Vznik písemnictví na Velké Moravě
- PSY - Psychologie - Předpoklady vzniku psychologie jako samostatné vědy
- CJ - Český jazyk - Maturitní otázka č.24- Vývoj divadla od jeho vzniku do konc
- D - Dějepis - Vznik CSR a jeji vyvoj do roku 1938
- D - Dějepis - Vznik USA a jejich vyvoj do konce 19. stol.
- BI - Biologie - Vznik nervového signálu, akční potenciál, integrační funkce
- BI - Biologie - Útvary vznikající z cytoplasmy
- MKT - Marketing - Vznik, vývoj a význam marketingu, podnikatelské koncepce
- PSY - Psychologie - Člověk jako přírodní bytost, teorie na vznik člověka
- CJ - Český jazyk - Vznik světového písemnictví
- D - Dějepis - Vznik USA
- PSY - Psychologie - Vznik, směry, metody
- CJ - Český jazyk - Vznik kinematografie ve světě a u nás
- E - Ekonomie - Management - vznik, podstata
- E - Ekonomie - Mezinárodní obchod - charakteristika, vznik
- CJ - Český jazyk - Vznik a vyvoj ceskeho divadla
- CJ - Český jazyk - Vznik a vyvoj svetoveho divadla
- CJ - Český jazyk - Vznik a vývoj dramatu
- D - Dějepis - 1. SVĚTOVÁ VÁLKA A VZNIK ČSR
- D - Dějepis - industriální epochy, vznik a vývoj USA
- D - Dějepis - VZNIK A ROZVOJ KLASICKÉ OTROKÁŘSKÉ SPOLEČNOSTI V ŘECKÉ OBLASTI
- D - Dějepis - vznik centralizováných monarchií a Anglii a ve Francii stole
- D - Dějepis - vznik feudálních států v evropě
- D - Dějepis - vznik československa a jeho vývoj
- Z - Zeměpis - vznik map
- ZSV - Základy společenských věd - stát, vznik a vývoj státu
- E - Ekonomie - Vznik a vývoj ekonomie
- BI - Biologie - Vznik a vývoj života na Zemi
- CJ - Český jazyk - mluvnice - vznik a vývoj českého jazyka
- CJ - Český jazyk - Vznik a rozvoj české literatury - od staroslověn. základů
- CJ - Český jazyk - vznik česky psané literatury
- D - Dějepis - Charakteristika života v pravěku, rozdělení pravěku, vznik a vývoj člověka 2A
- D - Dějepis - HOSPODÁŘSKÉ A POLITICKÉ POMĚRY V EVROPSKÝCH ZEMÍCH MEZI DVĚMA SVĚTOVÝMI VÁLKAMI, VZNIK FAŠISMU 2
- D - Dějepis - HOSPODÁŘSKÉ, POLITICKÉ A NÁRODNOSTNÍ POMĚRY V ČSR PO VZNIKU REPUBLIKY DO NÁSTUPU SVĚTOVÉ HOSPODÁ
- D - Dějepis - NAŠE NÁRODY ZA 1. SVĚTOVÉ VÁLKY, VZNIK ČSR
- D - Dějepis - Naše země za WW1 a vznik ČSR
- D - Dějepis - VZNIK A VÝVOJ USA
- D - Dějepis - VZNIK ČESKOSLOVENSKA A VÝVOJ DO ROKU 1920
- CJ - Český jazyk - VZNIKČ~1
- D - Dějepis - Rusko-japonská válka, Vznik SSSR,...
- D - Dějepis - .sv.válka, vznik ČSR
- D - Dějepis - 1.sv.válka, vznik ČSR
- D - Dějepis - Hosp.a polit. poměry v Ev. mezi válkami, vznik fašism
- D - Dějepis - Poměry po vzniku ČSR
- D - Dějepis - Rusko-japonská válka, Vznik SSSR,...
- D - Dějepis - Vznik a zánik římské rep.
- D - Dějepis - Vznik Nemecka
- D - Dějepis - Vznik středověkých států a jejich vývoj za raného středověku
- D - Dějepis - Vznik USA
- D - Dějepis - Vznik Československa 1918
- D - Dějepis - Vznik ČSR a utváření našich hranic
- D - Dějepis - Vznik ČSR, 20.léta
- LIT - Literatura - Vznik cesky psane literatury, umeni gotiky
- BI - Biologie - Vznik vesmíru
- BI - Biologie - Vznik Života
- FIL - Filozofie - Vznik filozofie z mytologie
- D - Dějepis - Vznik USA
- D - Dějepis - Vznik ČSR + První republika
- E - Ekonomie - Vznik a vývoj peněz
- 06 - Právo ve sportu - Právo III.- výklad práva
- ZSV - Základy společenských věd - Nahradni rodinna pece v cr z pohledu prava
- ZSV - Základy společenských věd - Lidská práva
- ZSV - Základy společenských věd - system prava
- PRA - Právo - Věcná práva
- UCE - Účetnictví - Právní úprava účetnictví
- CH - Chemie - PŘÍPRAVA BROMU A JEHO REAKCE.doc
- CH - Chemie - PŘÍPRAVA CHLORU.doc
- CH - Chemie - PŘÍPRAVA KYSLÍKU.doc
- CH - Chemie - PŘÍPRAVA SIROVODÍKU.doc
- CH - Chemie - PŘÍPRAVA VODÍKU.doc
- PRA - Právo - 1MO základy práva
- PRA - Právo - 2MO definice práva
- UCE - Účetnictví - Právní úprava účetnictví 1
- UCE - Účetnictví - Právní úprava účetnictví
- UCE - Účetnictví - Právní úprava účetní dokumentace a její význam, účetní zápisy, opravy účetních záznamů, vyhotovování účetních dokladů
- Z - Zeměpis - Svet a lidska prava
- PSY - Psychologie - Životospráva
- PRA - Právo - Práva k věcem vlastním
- PRA - Právo - Práva k věci cizí
- PRA - Právo - Realizace a aplikace práva, systém práva, právo veřejné a soukromé
- PRA - Právo - Zásady pracovního práva
- PRA - Právo - Druhy práva
- PRA - Právo - Lidská práva
- PRA - Právo - Prameny práva
- PRA - Právo - Systém práva
- PRA - Právo - Vývoj práva
- ZSV - Základy společenských věd - J. Patočka, základní lidská práva
- ZSV - Základy společenských věd - Typy práva, funkce práva, právní vztah, právní stát, morál
- PRA - Právo - Prameny práva, právní normy, systém práva
- PRA - Právo - Právní řád, výklad a aplikace práva, právní vztahy
- PRA - Právo - Význam práva ve společnosti, stát a právo
- MNG - Management - letecká doprava
- VS - Veřejná správa - Státní správa v oblasti dopravy
- E - Ekonomie - Právní úprava podnikání
- PRA - Právo - Prameny práva
- PRA - Právo - Realizace práva
- PRA - Právo - Subjekty veřejného práva
- PRA - Právo - Základní pojmy práva
- UCE - Účetnictví - Právní úprava účetnictví, účetní zásady
- UCE - Účetnictví - Právní úprava účetnictví
- ZSV - Základy společenských věd - Státní správa a samospráva Francouzské osvícenství
- ZSV - Základy společenských věd - Zájmová samospráva jako prvek občanské společnosti Proces i
- PRA - Právo - Zaklady medicinskeho prava
- E - Ekonomie - Zákonná úprava pracovních podmínek
- PRA - Právo - Základy práva
- PRA - Právo - Občanské právo - práva věcná a závazková
- PRA - Právo - Úvod do problematiky práva
- PRA - Právo - Základy práva
- ZSV - Základy společenských věd - státní moc, státní správa
- AJ - Anglický jazyk - Priprava k maturite - Australia
- AJ - Anglický jazyk - Priprava k maturite - Britain
- AJ - Anglický jazyk - Priprava k maturite - Canada
- AJ - Anglický jazyk - Priprava k maturite - services
- AJ - Anglický jazyk - Priprava k maturite - Shopping
- AJ - Anglický jazyk - Priprava k maturite - USA
- AJ - Anglický jazyk - Priprava k maturite - Weather
- E - Ekonomie - Priprava vyroby
- F - Fyzika - DP filtr L-R (oprava)
- CJ - Český jazyk - Zpráva Drogy a děti
- UCE - Účetnictví - Právní úprava účetnictví, základy účetniství
- UCE - Účetnictví - Právní úprava účetnictví
- Z - Zeměpis - doprava
- Z - Zeměpis - TERCIÉR A DOPRAVA ČESKÉ REPUBLIKY
- ZSV - Základy společenských věd - Historický vývoj trestního práva
- ZSV - Základy společenských věd - systém práva (úvod, rozdělení, oblasti+občanské právo)
- ZSV - Základy společenských věd - TEORIE PRÁVA
- CJ - Český jazyk - Příprava na státní maturitu
- E - Ekonomie - Příprava výroby
- PRA - Právo - Státní správa a samospráva
- PRA - Právo - Základní pojmy trestního práva
- PRA - Právo - Česká veřejná správa
- MNG - Management - letecká doprava
- PSY - Psychologie - Životospráva
- POD - Podnikání - Podnikání a jeho právní úprava
- PRA - Právo - Aplikace práva
- PRA - Právo - Občansko-právní úprava věcných práv
- PRA - Právo - Občansko-právní úprava závazkových práv
- PRA - Právo - Práva k věcem vlastním
- PRA - Právo - Práva k věci cizí
- PRA - Právo - Realizace a aplikace práva, systém práva, právo veřejné a soukromé
- PRA - Právo - Zásady pracovního práva
- PRA - Právo - Úprava vztahů mezi rodiči a dětmi v rodinném právu
- UCE - Účetnictví - Právní úprava účetnictví
- E - Ekonomie - doprava
- E - Ekonomie - organizace a příprava výroby
- E - Ekonomie - Právní úprava obchodních vztahů mezi podnikateli - OZ
- E - Ekonomie - Právní úprava podnikání - ŽZ
- IVT - Informatika a výpočetní technika - Vydavatelská úprava tiskovin
- UCE - Účetnictví - Právni úprava účetnictví
- Z - Zeměpis - 11 Doprava
- Z - Zeměpis - 25-Doprava ČR
- Z - Zeměpis - 8. Geografie přírodních zdrojů Země, světový průmysl, doprava
- Z - Zeměpis - doprava
- Z - Zeměpis - Doprava a Spoje2
- Z - Zeměpis - Doprava ČR
- Z - Zeměpis - doprava
- UCE - Účetnictví - 1. Právní úprava účetnictví
- ZSV - Základy společenských věd - Lidská práva
- ZSV - Základy společenských věd - Teorie práva
- UCE - Účetnictví - Pravni uprava
- PSY - Psychologie - Hra jako příprava na život
- Z - Zeměpis - Ekonomika světa- doprava, terciální a kvartérní sféra
- UCE - Účetnictví - 1. Právní úprava učetnictví
- PRA - Právo - Lidská+práva+a+svobody
Copyright 2024 unium.cz