- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Hromadně přidat materiály
zkouška - otázky
CJLEXA - Současný český jazyk - lexikologie
Hodnocení materiálu:
Vyučující: PaedDr. Miloslav Vondráček Ph.D.
Popisek: zápisky ke zkoušce
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiál6. Vztah části a celku, jednotlivosti a skupinovosti
Vztah části a celku
noha – tělo
střecha – dům
opěradlo – židle
tento významový vztah vytváří ve slovníku hierarchické skupiny
tělo – hlava
- noha - stehno
- chodidlo - pata
- prst
pouze u fyzických (u abstrakt ne)
Modifikací významové souvislosti část – celek je i vztah jednotlivost – skupinovost.
Jednotlivost – skupinovost
mužstvo – hráč
na zápas odjelo mužstvo (obsahuje ale i trenéra apod.)
skot – kráva
kráva může být hyperonymum pro krávy, býky, telata
ptactvo – pták, otec – rodina
jednotlivost – skupinovost
14. Dynamika slovní zásoby
Dynamika (z přednášek)
zahrnuje mechanické a sémantické tvoření
(metonymie, přechody – ze slangu do norm. mluvy,…)
obohacování slovní zásoby
patří sem přejímání
lexikální rovina: chová se jinak než ostatní (morfologie)
diferenciační tendence – rozvrstvování, struktura (hyperonyma – hyponyma)
unifikace – zjednodušování (koncovky)
intelektualizace X demokratizace (pronikání do běžné komunikace)
univerbizace – provést analýzu = analyzovat (tendence sémanticky omezit)
slang – snaha upoutat pozornost -> cizí jazyky – vyčerpají se -> výrazy starší působí originálně (pakliže) => oživení z vlastních zdrojů (policajt, strážník, bezpečnostní služba, městská policie – strážník se do slovní zásoby nevrátilo)
Dnešní tendence ve slovní zásobě (Hladká)
obnova a významové očišťování slov dříve existujících
slova spjatá s „budováním socialismu“
slova původně vytlačovaná ze sl. zásoby, dnes součástí běžného slovníku: bezdomovec, hasič, zastupitelstvo
záměrně významově zamlžovaná slova získávají opět svůj původní význam: demokracie, lid, svoboda
některá slova se zbavují ideologicky podmíněných negativních konotací: intelektuál, kapitalismus, konzervativní, liberalismus
jazyk se zbavuje některých stereotypních klišé: široké masy pracujících, socialistické vlastenectví, kádrové rezervy
nárůst množství přejatých slov
převážně z angličtiny
přejatá slova se ustalují především prostřednictvím publicistiky a označují zejména pojmy týkající se veřejného života, ekonomie, počítačové techniky (leasing, dealer, management, computer)
vzniká množství odvozených a složených slov od přejatých základů (azylant, biomasa, legislativec)
časté je tvoření sloves z přejatých substantiv (anonymizovat, prognózovat)
v hovorové čj a slangu se stále více rozšiřuje užívání zpodstatnělých prvních částí složených cizích slov (disko, retro, video)
Proces přejímání (z přednášek)
likvidace cizích fonémů
vnucení flexe -> změna vokálů, asimilace, desimilace
snaha pronikat do pravopisu (manažer)
můžeme převzít výraz s původní grafikou
ve shodě s formou
přizpůsobujeme grafickou podobu vyslovované podobě
obohacení slovní zásoby z domácích zdrojů
vznik nových slov: bavič, obchodovatelnost, vozíčkář
k typickým jevům současného jazyka, zejména publicistiky, patří velká metaforičnost
jednoslovné metafory: bariéra – psychická, průchodnost – návrhu
metaforická sousloví: sociální síť, ozónová díra
9. Polysémie; podstata, komunikační hledisko
existence více než jednoho významu pro jednu formu
potřeb pojmenovat předměty, jevy, představy a pojmy při dorozumívání jazykem je daleko více, než je slov, proto má mnoho slov více významů -> polysémie pomáhá řešit protiklad mezi nikdy nekončící potřebou stále nových pojmenování a omezeností inventáře jazykových jednotek
vyhovuje též kapacitě lidské paměti
v komunikaci není polysémie na závadu, protože mnohoznačné jednotky se v kontextech stávají zpravidla jednoznačnými (Babička podojila kozu X V tělocviku nepřeskočil ani kozu)
striktně vzato – téměř všechna slova jsou víceznačná, protože v kontextech mohou nabývat pokaždé jiného významového zabarvení
o polysémii se hovoří pouze tehdy, když se aktuální významový posun začne osamostatňovat a ustalovat
Hierarchie významů polysémní jednotky
všechny významy víceznačného slova nejsou na stejné úrovni
z hlediska motivačního mohou být mezi sebou jednotlivé významy polysémního lexému ve vztahu:
postupného odvození
jeden význam se odvozuje od druhého a sám se stává výchozím pro následující, např. čočka 1. rostlina -> 2. semeno této rostliny -> 3. věc podobná semenu)
souřadného odvození
všechny významy jsou motivovány jedním významem, např. od primárního významu slova muž 1. dospělý člověk mužského pohlaví odvozeny i všechny další významy ->
2. nositel mužských vlastností
3. jednotlivec z množství, zvláště voják
4. manžel
K polysémii dochází i jinými cestami:
A/ několikerým samostatným tvořením z téhož základního slova, tzv. polygenezí
spojka - druh slova (termín jazykovědný)
spojka - u motoru (termín strojnický)
spojka – druh čočky (termín optický)
spojka – voják mající za úkol obstarávat spojení mezi útvary
spojka – spojovací cesta nebo trať
B/ mnohoznačností předpon
přepsat má různé významy podle různosti významů předpony pře-:
přepsat z azbuky do latinky
přepsat chybnou úlohu
přepsat /znehodnotit/ kolek
přepsat majetek na ženu
C/ několikerým přejetím z jiného jazyka: slovo servis přejaté z francouzštiny znamená příbor,
přejaté z angličtiny podání v tenise a opravářská služba
Proti slovům mnohoznačným stojí slova jednoznačná (monosémantická). Těch je ve slovní zásobě méně než slov mnohoznačných.
Jsou to:
vlastní jména: Karel Čapek
zvukomalebná citoslovce: haf, vrkú
termíny v užším smyslu, tj. slova, která se vyskytují jen v jediném oboru a mají tu přesně vymezený význam (např. čnělka, zájmeno, ne však slova spojka, koruna)
Slovo z různých úhlů pohledu: definiční znaky jednotky
Slovo
základní jednotka lexikální roviny
základní jednotka slovní zásoby
Pojem slova je složitý a podat jeho definici je nesnadné.
Příčina: velká formální, významová i funkční různorodost slov.
Charakteristiky …
formálně – významová jednota
slovo má stránku formální a stránku významovou, nelze je od sebe oddělovat, ani jednu či druhou eliminovat
fonetická a fonologická utvářenost
slovo je zvukově ucelená řada fonémů vydělitelná potenciálními pauzami (v řečové realitě)
grafická podoba
slovo je utvářeno řadou grafémů ohraničenou mezerami
významová stránka
slova jsou nositeli:
lexikálního významu (pojmenování předmětů, jevů a vztahů mimojazykové reality)
gramatického významu (jeho prostřednictvím plní především vnitrojazykové, zvl. textové fce)
pragmatického významu (různé postoje mluvčího k sdělované skutečnosti)
přemístitelnost a nahraditelnost
slovo může ve větě měnit místo (Zítra půjdu do kina. Do kina půjdu zítra.)
v češtině – zdánlivě volný, rozhodně však ne libovolný slovosled
slovo může být nahrazeno jiným slovem patřícím na určitém stupni zobecnění do stejné třídy (mám/nosím zelený/červený svetr/kabát)
ustálenost
např. řady hlásek l-o-m a m-o-l jsou v češtině spjaty s určitými významy a jsou ustáleny jako slova, zatímco ostatní kombinace hlásek slovy nejsou
Lexém
abstraktní jednotka lexikálního systému nadřazená všem svým konkrétním manifestacím v řečových řetězcích, tj. zahrnující u ohebných slov všechny gramatické tvary (např. kupuji, kupuješ, bude kupovat)
systémová jednotka X slovo – konkrétní jednotka
Lexém:
jednotlivá slova
víceslovná pojmenování (kyselina chlorovodíková)
frazémy (usnout na vavřínech)
Pojem
zobecněný odraz předmětů a jevů skutečnosti, jejich vnitřní podstaty
je vymezen svým obsahem (souborem podstatných znaků) a rozsahem (souborem všech jednotlivin)
čím větší je rozsah, tím menší je obsah a naopak (nepřímá úměra)
pojmy nejsou neměnné, protože jsou odrazem materiálního světa, který je neustále v pohybu
pojem je kategorie gnozeologická a logická
jeho jazykovým vyjádřením je odborný název (termín)
Slovo jako znak
slovo jako prostředek dorozumívání je základní složkou jazyka
jazyk jako celek – jedním ze znakových systémů
studiem znakových systémů se zabývá semiotika (semiologie)
základní rysy slov při konkrétním užití v nějakém sdělení:
1.) vnímatelnost lidskými smysly
vnější forma slova je přístupná akustickému, popř. optickému vnímání
2.) arbitrárnost vnější formy vzhledem k věcnému obsahu znaku
vztah zvukové podoby slova k jeho významu je nahodilý
3.) závaznost znaku pro kolektiv uživatelů dané znakové soustavy
význam slova je závazný a nelze ho libovolně měnit
4.) závaznost znaku vůči systému
užití slova při dorozumívání je podřízeno pravidlům jeho upotřebení v daném jazyce
12. Struktura slovní zásoby; kritéria členění
Slovní zásoba celonárodní není zcela sourodým celkem. Lze v ní rozlišit lexikon náležící spisovnému jazyku a lexikon nespisovných jazykových útvarů.
Vedle tzv. slov neutrálních (použitelných každým mluvčím v každé situaci) lze vyčlenit slova charakterizovaná nějakým specifickým příznakem (příznakovost daná časovou platností slov, citovostí, …).
Slovní zásoba vymezená teritoriálně
dialektismy – slova, jejichž užívá
Vloženo: 15.12.2009
Velikost: 4,91 MB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Mohlo by tě zajímat:
Skupina předmětu CJLEXA - Současný český jazyk - lexikologie
Reference vyučujících předmětu CJLEXA - Současný český jazyk - lexikologie
Reference vyučujícího PaedDr. Miloslav Vondráček Ph.D.
Podobné materiály
- AJJAZL - Jazyk v literatuře - zkouška - otázky
- AJFON - Fonetika angličtiny - zkouška - otázky
- BRILIT - Britská literatura - zkouška - otázky
- HISTAJ - Historický vývoj anglického jazyka - zkouška - otázky
- AJKOLL - Koloniální a post koloniální literatura - zkouška - otázky
- AJKOLL - Koloniální a post koloniální literatura - zkouška - otázky
- AJMETH1 - Metodika AJ - zkouška - otázky
- AJMETH1 - Metodika AJ - zkouška - otázky
- BRLIT2 - Anglická literatura od 18.-20.stol. - zkouška - otázky
- AJLITV - Metodologie literární vědy - zkouška - otázky
- AJMETH2 - Metodika AJ - zkouška - otázky
- USALIT - Literatura USA - zkouška - otázky
- FOAFOB - Fonetika a fonologie - zkouška - otázky
- FOAFOB - Fonetika a fonologie - zkouška - otázky
Copyright 2024 unium.cz