- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Hromadně přidat materiály
Zápisky z přednášek
BPPX10010 - Základy teorie práva
Hodnocení materiálu:
Vyučující: JUDr. Jan Tryzna
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiálomezuje následky omylů či nedokonalostí při tvorbě zákona
závaznost
vynutitelnost
formální určitost
Východisko: existují situace, která je třeba regulovat
Každá právní norma počítá s určitým skutkovým dějem
Modalita normativnosti (mody normativnosti) - Příkaz, zákaz a dovolení určitého chování
Právní norma nepopisuje, ale předepisuje
co máme dělat nebo
čeho máme dosáhnout
Právní norma obvykle obsahuje
hypotézu = soubor podmínek, které musí být splněny, aby bylo možno (nutno) realizovat předepsané chování
dispozici = popis předepsaného jednání
sankce = realizována v okamžiku, kdy pravidlo obsažené v dispozici není dodrženo
dispozice může chybět nebo splývat s hypotézou
Působnost právní normy:
okruh právních vztahů na které právní norma dopadá zkoumaný podle 4 kritérií (hledisek):
místo, kde se právní vztah odehraje
času, kdy se právní vztah odehraje
osob, mezi kterými se právní vztah odehraje
věcná podstata, tedy co se odehraje
Právní vztah se posuzuje podle práva toho státu, kde nastal - princip teritoriality (vychází z principu suverenity státu)
Právní normy mají obvykle celostátní působnost - existují však i normy s lokální působností (např. obecní vyhlášky nebo vyhlášení národního parku)
Paluby letadel a lodí registrované v daném státě nebo území velvyslanectví, jsou součástí toho státu
Princip personality - "každý si nosí své právo s sebou" - alespoň určitá pravidla je povinnost dodržovat kdekoli
rozšiřuje princip teritoriality
omezeno jen na některé okruhy práva (typicky trestní právo)
určuje osoby, které do právního vztahu vstupují a na něž právní norma dopadá
vyjmutí některých osob z působnosti právní normy (např. poslanecká imunita)
Princip časový - vychází z toho, že právní normy se mění a právní vztahy obvykle trvají delší dobu
1. možnost - právní vztah se posuzuje podle norem, které platí v okamžiku počátku a existence právního vztahu
2. možnost - Nepravá retroaktivita = když se změní právní norma začnu od toho okamžiku (ale až od něj a ne dříve) posuzovat obsah toho právního vztahu
vyrovnává se postavení osob v typově stejném právním vztahu
může být v rozporu s principem právní jistoty
pokud zákon o nepravé retroaktivitě mlčí, měla by být vyloučena, ale neplatí to absolutně - soudy to mohou individuálně posoudit
v případě práva procesního by měla spíše vždy nepravá retroaktivita platit
3. možnost - Pravá retroaktivita (nežádoucí až nepřípustná) = podle právní normy se posuzují i ty skutečnosti, které nastaly ještě předtím než právní norma nabyla účinnosti. Existují výjimky v případě vysoké (až extrémní) prospěšnosti - v oblasti trestního práva se použije mírnější právní úprava i na trestné činy spáchané v minulosti (to je v listině lidských práv a svobod) – příklad: dojde ke spáchání trestného činu, mezi spácháním a počátkem soudního řízení se zmírní zákon, takže soud posuzuje tento trestný čin již podle nové – mírnější právní úpravy, ačkoli v době spáchání trestného činu platila úprava přísnější.
Princip věcný (působnost věcná) - výběr okruhů právních vztahů v závislosti na jejich podstatě - určit o co z věcného hlediska vlastně šlo
18.listopadu 2011
Právní normy mohou být:
kogentní - neumožňuje odchýlit se od ustanovení normy
dispozitivní (a contrario) - umožňuje odchýlit se od ustanovení normy (vůle má přednost před právní úpravou) – nelze však popřít účel či smysl zákona!
Posouzení
podle pokynu normotvůrce
v normě je napsáno třeba ".....pokud není dohodnuto jinak....."
jsou vyjmenovány případy, kdy se odchýlit lze či nelze - v ostatních případech platí opak
jiným způsobem
ponecháním na subjektech právního vztahu (což je docela zákeřné a bude to asi posuzovat soud)
posouzením v souladu s právním odvětvím (veřejné právo, soukromé právo, trestní právo....)
Právo soukromé - typicky dispozitivní normy
Právo veřejné - typicky kogentní normy
I dispozitivní normy jsou závazné (na jiném znění se musíme explicitně dohodnout)
Právní normy kondicionální (s klasickou strukturou)
pokud je splněna nějaká podmínka - platí nějaké konkrétní ustanovení normy
Právní normy finální (teleologické, cílové)
stanoví cíl, kterého má být dosaženo a většinou ponechává na nás jak
Právní normy kolizní
řeší střet dvou konkurujících si právních řádů (např. přeshraniční obchod)
např. zákon o mezinárodním právu soukromém a procesním
Právní norma blanketová (např. o zřízení Senátu – není přesně řečeno jakého, jak a kdy)
Kompetenční norma – stanoví kdo co může
Zmocňovací právní norma – zmocňuje nějaký orgán k vydání něčeho
Systém práva v ČR
Méně jsou silné právní obyčeje a soudní precedenty
Silné jsou především právní normy a normativní smlouvy
Právní síla právního předpisu
vztah mezi dvěma či více právními předpisy – posoudit který je nižší právní síly a který je vyšší právní síly
nejvyšší právní sílu mají ústavní zákony (i když u nás je ústavodárný a zákonodárný orgán spojen do jednoho tělesa – parlamentu – rozdíl je pouze v hlasovacím kvóru – ˝ versus 3/5)
Primární právní předpisy:
Ústava ČR je polylegální (složená z více ústavních předpisů) - dohromady se hovoří o ústavním pořádku
Zákon č. 1/1993 Sb. - ústava samotná
Dokument č. 2/1993 Sb. - Listina základních práv a svobod
není formálně ústavním zákonem, ale má jeho sílu
původně byla přijata ještě Federálním shromážděním jako dokument s "nadústavní právní silou" (což je problematické)
Zákon č. 347/1997 Sb. - o zřízení krajů
Zákon č. 110/1998 Sb. - o bezpečnosti ČR (v souvislosti s naším členstvím v NATO
Zákon č. 395/2001 Sb. - Euronovela ústavy
Další ad hoc ústavní zákony (např. o zkrácení konkrétního volebního období, recepční zákony, zákony o hranicích a jejich změnách)
Ostatní zákony a právní předpisy
Od ústavních zákonů se liší procedurou
nadpoloviční (u běžných zákonů) vs. třípětinová (u ústavních zákonů) většina všech poslanců a přítomných senátorů
u ústavních zákonů nemůže být Senát přehlasován
u ústavních zákonů prezident nemůže dát veto
Normativní smlouvy - vě
Vloženo: 16.01.2012, vložil: Radek Repa
Velikost: 99,50 kB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Copyright 2024 unium.cz