- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Ledovcové tvary reliéfu
Z0026 - Fyzická geografie
Vyučující: Mgr. Zdeněk Máčka Ph.D.
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiálLEDOVCOVÉ TVARY RELIÉFU A GLACIÁLNÍ DOBY
1. Úvod
ledovce významně ovlivnily v nedávné geologické minulosti (pleistocén = 2,5 mil. až 10 tis. let BP) vývoj reliéfu v subarktických a mírných šířkách severní polokoule
současné rozšíření ledovců: pevninské ledovce – Grónsko, Antarktida, horské ledovce – vyšší pohoří s vrcholky nad sněžnou čárou po celém světě
ledovce mají dopady na ostatní složky FG sféry Země – litosféra, atmosféra (zvyšují albedo, snižují teplotu vzduchu), hydrosféra (rezervoáry sladké vody, ovlivňují výšku hladiny světového oceánu)
2. Ledovce
ledovec = velká, přirozená akumulace ledu vzniklá přeměnou sněhu, která se dostává účinky gravitace do pohybu po ukloněném skalním; pohyb je charakteristickým projevem ledovců
ledovce vznikají v prostředí, kde zimní sněhové srážky převyšují hodnotu letní ablace sněhu; ablace = ztráta sněhové pokrývky výparem a táním
led je konečným výsledkem řady: sníh → firn → led
ledovce vznikají za nízkých teplot a při vysokých sněhových úhrnech (vysoké zeměpisné šířky, velké nadmořské výšky)
v horách se pohybují ledovce ze zdrojových oblastí dolů pod úroveň sněžné čáry, kde dochází k jejich zániku ablací
typy ledovců: a. horský (údolní) ledovec, b. pevninský ledovec
v ledovci je přimíšen horninový materiál všech frakcí (jíl až balvany); zdrojehorninových úlomků: a. ledovcová eroze skalního podkladu, b. svahové pohyby na okolních údolních svahů
typy ledovcové eroze:
ledovcová abraze: a. brázdění (exarace), obrušování a ohlazování (deterze)
odlamování (detrakce)
ledovcový materiál se ukládá v místech, kde ledovec odtává
3. Horské ledovce
zdrojová – transportní – ablační oblast ledovce
kar = zdrojová oblast ledovce; amfiteatrální sníženina vzniklá přetvořením údolního uzávěru mrazovým zvětráváním a činností ledovce
ledovcový splaz
ledopády s ledovcovými trhlinami (crevasses) – vznikají v místech velkého sklonu podloží
svrchní části ledovce jsou pevné, hlubší partie ledovce jsou plastické (důsledek váhy nadložního ledu)
způsoby pohybu ledovce:
pomalým tečením podobně jako voda v říčním korytě
sesouváním po údolním dně; sesouvání je podporováno přítomností tavné vody a bahna na bázi ledovce
Strahler&Strahler obr. 18.3 s. 459
v případě že rychlost akumulace ledu v horní části je přibližně stejná jako rychlost ablace ledu ve spodní části, nachází se ledovec ve stavu dynamické rovnováhy
rychlost pohybu ledovce: cm/den (pevninské ledovce, málo aktivní horské ledovce) až několik m/den (silně aktivní horské ledovce); náhlé skluzy horských ledovců – rychlost pohybu přesahuje 60 m/den
3.1 Tvary vzniklé činností horských ledovců
1. obrázek:
Reliéf modelovaný zvětráváním, fluviálními procesy a svahovými pohyby. Hory mají zaoblené, hladké tvary a mocnost půd a zvětralin je velká.
2. obrázek:
Za této situace přijde klimatická změna, která vede k akumulaci většího množství sněhu v údolních uzávěrech – vznikají zde sněžníky → trvalá přítomnost sněhu zvýší intenzitu mrazového zvětrávání a údolní uzávěr se rozšiřuje a nastává jeho přeměna v ledovcový kar; současně s přibýváním sněhu se sněžník mění ve firnové pole (v první fázi přeměny sněhu v led) a nakonec vzniká karový ledovec. Růstem ledu mimo kar vzniká ledovcový splaz a začne se vyvíjet údolní ledovec.
V další fázi vývoje: dojde ke spojení jednotlivých údolních ledovců, které sytí jeden hlavní ledovec.
Vývoj rozvodních částí terénu: kary se postupně prohlubují a rozšiřují, až dojde k rozrušení původních mírných svahů a na jejich místě vznikají příkré, členité svahy karů.
Pokud dojde k protnutí svahů dvou protilehlých karů, vznikne úzký rozeklaný hřbet označovaný jako aręte. V případě, že proti sobě rostou tři a více karů, vzniká uprostřed ostrý vrchol, který se nazývá horn.
depoziční tvary horských ledovců
Moréna = akumulace horninového materiálu při okrajích ledovce. Podle polohy v rámci ledovce rozlišujeme několik typů morén:
boční moréna = vzniká na kontaktu ledovce a údolního svahu, materiál morény vznikl ledovcovou erozí údolních svahů a svahovými pohyby
střední moréna = vzniká tam, kde se spojují dva ledovcové splazy splynutím dvou bočních morén
koncová (terminální) moréna = vzniká na čele ledovce, kde dochází k jeho ablaci a akumulaci unášeného materiálu; koncová moréna → tvar obloukovitě prohnutého hřbetu hradícího příčně údolí
vnitřní moréna = skládá se z kusů hornin, které se dostaly do ledu napadáním do trhlin nebo regelací z povrchu ledovce, tak že led pod balvanem roztával a takto vzniklá voda nad ním opět zamrzala.
spodní moréna = je materiál, který ledovec transportuje na svém dně; původ tohoto materiálu je různý – detrakce ze skalního podloží, materiál z bočních morén, balvany napadané z okolních hřbetů na firnové pole ve zdrojové oblasti, …
3.2 Ledovcová údolí (trogy) a fjordy
3. obrázek:
Ledovec při svém pohybu prohlubuje a rozšiřuje svoje údolí, takže po roztátí po sobě zanechává hluboké, široké údolí s příkrými svahy s příčným profilem tvaru písmene U.
Pobočná údolí hlavního ledovce mají stejný tvar, ale jsou menší a méně zahloubená, takže ústí do hlavního údolí vysoko nad jeho dnem – proto se označují jako visutá údolí. !!! vodopády na visutých údolích!!!
Plesa – ledovcová jezera vznikající zachytáváním vody ve sníženinách v horní části trogů; sníženiny ve dnech trogů vznikají nerovnoměrnou ledovcou erozí údolního dna, která vytváří střídání sníženin se skalními prahy a stupni.
Pokud leží dno trogu, který ústí do moře, pod mořskou hladinou, dojde po ústupu ledovce k zatopení spodní části údolí a vzniká úzká, dlouhá zátoka označovaná jako fjord.
Fjordy jsou rozšířeny zejména podél hornatých západních pobřeží mezi 50° a 70° s. a j. šířky. Na západních pobřežích byly totiž ledovce vyživovány orograficky zesílenými sněhovými srážkami v prostředí oceánského klimatu západních pobřeží.
4. Současné pevninské ledovce
Ve srovnání s horskými ledovci dosahují pevninské ledovce enormních rozměrů – jejich tloušťka v centrální zdrojové oblasti dosahuje řádově tisíce metrů.
V současnosti existují dva pevninské ledovce:
Grónský: rozloha 1,7 mil. km2, zaujímá 7/8 rozlohy ostrova, nezaledněný je pouze úzký, hornatý pás podél pobřeží; Grónský ledovec má v řezu podobu široké klenby, jejíž podloží leží v centrální části nízko nad hladinou moře nebo dokonce pod jeho hladinou, směrem k okrajům jeho výška stoupá, maximální mocnost ledu cca 3000 m
Antarktický: rozloha 13 mil. km2; maximální mocnost ledu 4000 m; důležitým rysem Antarktického ledovce je jeho plynulý přechod z pevniny do moře. Kde tvoří rozsáhlé plochy tzv. šelfového ledu. Šelfový led je jednak zásobován z pevniny, jednak přímo narůstá kompakcí sněhu na místě.
Oba ledovce jsou vyvinuty na pevninách ve vysokých zeměpisných šířkách, severní pól se nachází v oblasti Severního ledového oceánu a je pokryt plovoucím ledem.
5. Mořský led a ledové kry
led který pluje na hladině oceánu má dvě podoby:
mořský led
ledové kry
mořský led = vzniká zamrznutím mořské vody, povrchová vrstva mořského ledu je tvořena sladkou vodou, hlubší vrstvy vodou slanou. Tloušťka mořského ledu nepřesahuje 5 m.
víceletý led (pack ice) = mořský led který zcela pokrývá mořskou hladinu; často se kupí do ledových bariér
Vlivem větru a mořských proudů se pack ice rozpadá na kusy ledu (ice floes), průchody s volnou vodou mezi těmito ledovými ostrovy se označují jako leads. Tam kde jsou ledové bloky hnány proti sobě větrem, se navrší ledové kupy a hřbety (ledová bariéra).
Ledové kry (iceberg) = kusy ledu které se odlomily od ledovců zasahujících až na pobřeží; ledová kra může mít tloušťku až několik stovek metrů. Protože led je jen o něco málo méně hustý než voda, jsou ledové kry z větší části ponořené pod vodní hladinu – ponořeno bývá 5/6 objemu ledu. Na rozdíl od mořského ledu jsou ledové kry tvořeny sladkou vodou, protože vznikají kompakcí a rekrystalizací sněhu. Na severní polokouli se ledové kry odlamují od Grónského ledovce a jsou hnány Labradorským a Grónským proudem do severního Atlantiku k pobřeží Sev. Ameriky, kde dosahují až pobřeží Newfoundlandu. Tvar těchto ledových ker je nepravidelný a mají ostré, špičaté vrcholy. Naproti tomu ledové kry z Antarktického ledovce mají tabulovitý tvar s plochým temenem
Vloženo: 4.08.2011
Velikost: 1,26 MB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Mohlo by tě zajímat:
Skupina předmětu Z0026 - Fyzická geografie
Reference vyučujících předmětu Z0026 - Fyzická geografie
Reference vyučujícího Mgr. Zdeněk Máčka Ph.D.
Podobné materiály
Copyright 2023 unium.cz. Abychom mohli web rozvíjet a dále vylepšovat podle preferencí uživatelů, shromažďujeme statistiky o návštěvnosti, a to pomocí Google Analytics a Netmonitor. Tyto systémy pro unium.cz zaznamenávají, které stránky uživatel na webové stránce navštívil, odkud se na stránku dostal, kam z ní odešel, jaké používá zařízení, operační systém či prohlížeč, či jaký má preferenční jazyk. Statistiky jsou anonymní, takže unium.cz nezná identitu návštěvníka a spravuje cookies tak, že neumožňuje identifikovat konkrétní osoby. Používáním webu vyjadřujete souhlas použitím cookies a následujících služeb: