- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Hromadně přidat materiály
cyklosilikáty
G1061 - Mineralogie I
Hodnocení materiálu:
Vyučující: doc. RNDr. Zdeněk Losos CSc.
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiál)
Glaukofan – amfibol s Na s MgNa2, Mg3, Al2 /Si8 O22/ /OH/2
Pozn. „uralit“ – pouze mikroskopický, vláknitý amfibol, vznikající přeměnou pyroxenu (rozšířený v gabrech a diabasech – paleobazaltech)
Kosočtverečné amfiboly (méně rozšířené):
antofylit(Mg, Fe)7 /Si4 O11/2 /OH/2
gedrit - navíc s Al, FeIII
antofylit - nažloutlý, nazelenalý, ve stébelnatých až vláknitých agregátech (azbest)
Výskyt a asociace:
ve vyvřelých (zejména plutonických horninách) a v metamorfovaných horninách v širokém rámci jejich chemického složení
Vyvřelé horniny: amfibol - hornblend (s Ca) – granity, granodiority, diority, gabra
čedičový amfibol – bazalty a jejich tufy
vzácný je amfibol bez Ca – cummingtonit – dacity, ryolity, páskované Fe-rudy (BIF)
- v alkalických magmatitech – arfedsonit, riebeckit (alkalické žuly, nefelinické syenity)
pozn. ortoamfiboly nejsou známy z vyvřelin jako primární minerály
Metamorfované horniny:
Řada různých amfibolů, často společný výskyt několika zástupců amfibolů:
tremolit, aktinolit, antofylit, hornblend – v horninách relativně obohacených Mg (aktinolitické břidlice, amfibolity, tremolitové mramory)
antofylit – na puklinách hadců, reakční lemy mezi pegmatity a hadci
gedrit, cummingtonit – jen v horninách, obohacených Fe, Al (často s granátem)
glaukofan – glaukofanové břidlice (vysokotlaká metamorfóza)
ve skarnech a vápenatosilikátových horninách (erlanech) –tremolit, tremolit-aktinolit, často v paragenezi s dalšími Ca-minerály (grossular, diopsid, wollastonit)
Všechny amfiboly běžně v asociaci s plagioklasy, křemenem, biotitem, chlority a dalšími minerály.
CYKLOSILIKáty
Hlavní minerály:beryl
cordierit a sekaninait
skupina turmalínů
7.11.1. Beryl a cordierit
Beryl Be3Al2 /Si6 O18/hexagonální (dihex. dypiramidální)
Cordierit Mg2Al3 /Al Si5 O18/rombický
SekaninaitFe2Al3 /Al Si5 O18/rombický
Struktury:
Beryl i cordierit mají v podstatě stejnou strukturu, skládající se z trojrozměrné sítě tetraedrů kyslíku, které tvoří šestičlánkové smyčky, orientované v rovině 001 (0001). Cykly tetraedrů jsou nad sebou a vznikají tak kanály, jdoucí vertikálně celou strukturou.
Beryl je tradičně řazen mezi cyklosilikáty - předpokládalo se, že jednotlivé kruhy tetraedrů SiO4 nejsou propojeny navzájem dalšími tetraedry SiO4.
Dnes víme, že existuje trojrozměrné propojení tetraedrického skeletu (distribuce Si a Be v nich je nepravidelná) a tak je podle některých autorů beryl řazen mezi tektosilikáty (Zoltaj a Stout).
v přírodních berylech jsou propojující oktaedry obsazovány Al, v cordieritech Fe2+, Mg a Mn (důležitá substituce Fe ------Mg)
otevřené kanály ve struktuře obsahují molekuly H2O, která je skoro vždy přítomná v berylu i cordieritu, kromě ní CO2, He, Ar. V cordieritu v kanálech také Na a K
Krystaly – obr.
Vlastnosti:
Beryl – zelený, nažloutlý, bílý, skelný lesk, tvrdost 7.5, neštěpný
Cordierit – fialový až bezbarvý, skelný lesk, tvrdost 7, špatně štěpný, odlučnost podle 001
Výskyt a asociace
Beryl je typickým akcesorickým minerálem mnoha granitických pegmatitů, kde často vystupuje s dalšími minerály Be (Písek, Otov, Maršíkov)
je znám též z některých greisenů (Krušné hory – Cínovec, Horní Slavkov) i kyselých vyvřelých hornin.
Často se vyskytuje v drahokamových odrůdách (akvamarín, heliodor, morganit, smaragd)
Cordierit je horninotvorným minerálem v metamorfitech bohatých Al v typické asociaci s křemenem a alumosilikáty – andalusitem, granátem, slídami, živci.
Vyskytuje se v periplutonicky metamorfovaných horninách (cordieritové ruly a migmatity – Vanov, Bory) a kontaktně metamorfovaných horninách (cordieritové kontaktní břidlice – plášť středočeského plutonu)
Sekaninait vzácný v granitických pegmatitech bohatých Al (popsán jako nový minerál z Dolních Borů)
Přeměny: cordierit a sekaninait snadno podléhají pinitizaci – přeměně na směs sericitu a choritů (šedozelené pseudomorfózy)
7.11.2. Skupina turmalínu
Minerály skupiny turmalínu (především skoryl a dravit) jsou nejhojnějšími minerály s podstatným obsahem B v horninách zemské kůry. Tato skutečnost je způsobena širokým polem stability těchto minerálů v PT projekcích a jejich značnou odolností vůči chemickým i mechanickým přeměnám.
Díky refraktorním vlastnostech minerálů skupiny turmalínu, jejich přítomnost v horninách s velmi rozdílným chemickým složením a velmi rozdílným způsobem vzniku, patří mezi jedny z nejstudovanějších minerálů.
Krystalová struktura a krystalografie
Turmalíny jsou řazeny mezi cyklosilikáty, jsou trigonální, prostorová grupa R3m. Mají acentrickou strukturu, která vede k polárnímu vývoji krystalů a výrazným pyroelektrickým i piezoelektrickým vlastnostem.
Obecný vzorec:
X Y3 Z6 T6 O18 (BO3)3 V3 W
X = Na*, Ca, (, K
Y = Mg, Fe2+, Li, Al, Fe3+, Mn, Zn, Cr3+, V3+, Ti4+, (()
Z = Al, Mg, Fe3+, Cr3+, V3+
T = Si, Al, B
B = B
V = OH, O
W = OH, F, O
Na složení turmalínů mají vliv
chemické složení mateřského media (např. tavenina, hydrotermální fluidum - zatlačovaná hornina)
složení asociujících minerálů
P-T-X podmínky vzniku
Klasifikace turmalínů
Skupina turmalínu zahrnuje 14 samostatných minerálů (Tab. 1), které se od sebe někdy výrazně liší svým chemickým složením
Z minerálních asociací a texturních vztahů v přírodě je ale zřejmé, že např. pole stability Li turmalínů je zřetelně menší než u dravitu a skorylu.
Skoryl - bohatý Fe černý
Dravit- bohatý Mghnědý
Uvit- Mg, Cahnědý, většinou mikroskopický
Li-turmalíny = elbaity (rubelit, verdelit, indigolit) – růžový, zelený, modrý
Geneze
Skoryl je typickým minerálem peraluminických většinou silně leukokratních granitů.
Turmalín v granitických Li-pegmatitech (skoryl , elbaity), zonální XX
Rožná u Bystřice nad Pernštejnem, Dobrá Voda, Jeclov, Puklice, ...
Na stratiformních ložiscích rud nebo turmalinitech jsou zdrojem B velmi pravděpodobně klastické horniny kontinentálního původu popř. vulkanické exhaláty nebo evapority (dravit – uvit - skoryl)
Turmalíny z metamorfovaných hornin se do značné míry podobají turmalínům předešlé slupiny, a to jak svým vznikem, tak složením. To ale vzhledem k větší chemické variabilitě metamorfovaných hornin ještě více kolísá.
Složení turmalínů v metamorfovaných horninách silně kolísá a pocházejí z nich dravit, uvit a skoryl.
Vloženo: 29.07.2009
Velikost: 85,00 kB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Copyright 2024 unium.cz