- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Hromadně přidat materiály
cyklosilikáty
G1061 - Mineralogie I
Hodnocení materiálu:
Vyučující: doc. RNDr. Zdeněk Losos CSc.
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiálSiO3 - možné pevné roztoky) vidíme na obr.
Na základě tohoto diagramu vidíme izomorfní řady:
ortopyroxeny : řada enstatitová (kompletní pevný roztok):
enstatit Mg2 Si2 O6 ------------ ferosilit Fe2 Si2 O6
značně bohatší Mg, než Fe - bronzit (starší názvy)
více Fe-hypersten
Krystaly kosočtverečných pyroxenů jsou sloupcovité, jen zřídka pravidelně ukončené. Štěpnost dle /110/, někdy lupenité či odlučné podle báze 001, lesk skelný, polokovový (bronzit) až kovový (hypersten). Enstatit je bělavý nebo nazelenalý, bronzit hnědý – bronzový, hypersten téměř černý, často s měděným odleskem (viz cvičení).
klinopyroxeny : řada diopsidová (kompletní pevný roztok):
diopsid CaMg Si2 O6 ------------ hedenbergit CaFe Si2 O6
pozn. salit (starší název) – je pyroxen s převládající složkou diopsidovou 2:1
tvoří sloupcovité jednoklonné krystaly, zakončené bazálně i pyramidálně
diopsid – zelený, šedozelený
hedenbergit – tmavě zelenočerný
řada augitotvá :
četné pyroxeny, ležící svým chemismem ve vnitřní části diagramu chemického složení pyroxenů
augit – nejběžnější, chemicky složitý klinopyroxen
titanový augit
(Ca, Mg, Fe2+, Fe3+, Ti, Al)2 /(Si, Al)2 O6/
Krystaly typické morfologie, často dvojčatný srůst dle 100, barva hnědočerná, při zvětrávání narezavělá.
Omfacit – přechodný člen mezi diopsidem a augitem (horninotvorný minerál v eklogitech)
Egirínový augit – s Fe 3+ a Na plynulý přechod k egirínu (alkalický pyroxen)
Dialag – převládá diopsidová komponenta + Al a Fe 3+
Substituce v pyroxenech:Na + Al --------------- 2 Mg
Mg + Si --------------- 2 Al
řada spodumenová : patří sem alkalické pyroxeny
akmitNa Fe Si2 O6
makroskopicky podobný augitu, s nímž se izomorfně mísí v řadě přechodných členů
egirínakmit s Al, Ti, Fe2+
spodumenLi Al Si2 O6- světlých barev, drahokamové odrůdy (zelený, růžový), nachází se vzácně v Li-pegmatitech)
jadeitNa Al Si2 O6
vláknitý, vytváří celistvou houževnatou horninu, šedou až zelenou (jadeitit)
Výskyt a asociace
Pyroxeny jsou horninotvornými minerály se značným rozšířením v magmatických a metamorfovaných horninách. Vznikají převážně za vysokých teplot a tlaků.
Snadno zvětrávají (mechanicky – štěpnost, především však chemicky), proto jsou vzácné v klastických sedimentárních horninách
Ortopyroxeny i klinopyroxeny krystalizují z magmatu (tavenin bohatých Mg a Fe). Obvykle asociují s olivínem a bazickými plagioklasy (Bowenovo schema).
Gabra, bazalty a jejich tufy (augit, egirín)
Důležitými součástkami hornin zemského pláště jsou:
enstatit, bronzit – peridotity, pyroxenity, v nich jsou též klinopyroxeny blízké
diopsidu (jsou časté v ultramafických uzavřeninách ve vulkanitech – původ z pláště
Pyroxeny alkalické (akmit, egirín, egirínový augit) se vyskytují v alkalických magmatitech (fonolity, nefelinické syenity)
V metamorfovaných horninách:
Omfacit – v eklogitech
Bronzit – v serpentinitech (hadcích)
Pyroxeny řady diopsid-hedenbergit se vyskytují ve skarnech (hedenbergit – magnetit – amfibol), na kontaktech granitoidních a karbonátových hornin (asociace: grossulár, epidot, wollastonit, vesuvian)
V lithných pegmatitech – spodumen (velké krystaly)
Přeměny pyroxenů: uralitizace – na amfibol
7.12.2. AMFIBOLY
Amfiboly jsou velmi rozšířené minerály, zejména v plutonických vyvřelých horninách (od granitu po gabro), též ve vulkanitech. Jsou hlavními minerály mnoha metamorfovaných hornin.
Charakteristika:
prizmatický habitus krystalů, které jsou dlouze sloupečkovité až vláknité (azbesty)
výborná štěpnost dle /110/ (lepší než u pyroxenů), úhel 56 a 124o v řezu kolmém na vertikálu – důležitý diagnostický znak
barvy tmavé, zřídka světlé
Dělíme je obdobně jako pyroxeny na 2 skupiny:
amfiboly jednoklonné (klinoamfiboly)
amfiboly kosočtverečné (ortoamfiboly)
Struktura
Základní motiv struktury je dvojitý dvojčlánkový řetězec tetraedrů SiO4, v němž se periodicky opakuje skupina 4 tetraedrů. Vzorcová aniontová skupina je tedy /Si4 O11/ 6- , často bývá v literatuře používána skupina dvojnásobná.
Řetězce tetraedrů se střídají obdobně jako u pyroxenů s oktaedrickými pásy, které jdou též rovnoběžně s vertikálou krystalu (z).
Amfiboly se liší strukturně od pyroxenů šířkou jejich tetraedrických a oktaedrických řetězců (pásů) – řetězec tetraedrů je dvojitý, oktaedrické pásy mají šířku 3-4 oktaedrů – obr.
V oktaedrických pozicích jsou Mg, Fe, Al
Ca, Na, K jsou koordinovány obdobně nebo mezi 8 kyslíky
Některé rohové kyslíky oktaedrů nejsou sdíleny s rohy tetraedrů a jsou obvykle obsazovány -OH skupinou (případně -F nebo -Cl), v závislosti na chemismu prostředí, ve kterém amfiboly vznikaly.
Dále jsou ve struktuře amfibolu pozice označované jako „A“, obsazované jen zčásti Na a K (kvůli zachování elektroneutrality).
Vzhled krystalu – obr.
Chemismus a jednotlivé minerály skupiny amfibolů
Celkový chemismus znázorněn v diagramu na obr.
Chemicky se liší amfiboly od pyroxenů dvěma hlavními fenomény:
přítomností –OH skupin – amfiboly vznikají v prostředích, obsahujících větší podíly vody, která je začleněna do struktury (krystalují z magmatu později než pyroxeny)
K v „A“ pozicích struktury amfibolů
Substituce kationtů, které vymezují chemické složení amfibolů jsou stejné jako v pyroxenech
Jednoklonné amfiboly (rozšířenější):
Řada tremolitová:tremolitCa2 Mg5 /Si4 O11/2 /OH/2
aktinolitvětší obsah Fe
ferroaktinolitCa2 Fe5 /Si4 O11/2 /OH/2
členy bližší tremolitu mají světlou barvu (bílá, šedá, nazelenalá), agregáty stébelnaté až jemně vláknité, amfibolové azbesty
aktinolit – tmavozelený až černozelený, paprsčité agregáty
(jemně vláknité, masivní variety tremolit-aktinolitu jsou známé jako odrůda nefrit (ozdobný kámen)
Řada hornblendu (dříve obecného amfibolu):
amfibol (hornblend)(Ca, Na, K)2 (Mg, FeII,FeIII, Al)5 /(Si, Al)8 O22/ /OH/2
zelenočerný, černý, horninotvorný minerál dioritů, gaber
čedičový amfibolmá více Fe, Ti, Na, K
hnědočerný, podobný augitu,
tvoří vyrostlice v čedičových tufech, jinak mikroskopicky v bazaltech
Řada cummingtonit - grunerit:
cummingtonit(FeII)7 /Si8 O22/ /OH/2
Řada alkalických amfibolů:
arfvedsonit
riebeckit
chemicky velmi složité, z kationtů převažují Na, Ca, FeII, FeIII,
Riebeckit má azbestovou varietu – krokydolit („tygří oko“ – agregáty s křemenem
Vloženo: 29.07.2009
Velikost: 85,00 kB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Copyright 2024 unium.cz