- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiál1
Komplexotvorné reakce
• komplexy vznikají koordinační vazbou mezi centrálními ionty
a ligandy
• ligandy – anionty nebo neutrální molekuly
- donory elektronového páru
• centrální ionty – akceptory elektronového páru
• počet monodonorových ligandů udává koordinační číslo (2, 4 a 6)
• polydonorové ligandy mohou tvořit cheláty neboli cyklické
komplexy
komplexní kation s pětičlennými cykly
• komplexní ionty tvořící chelátový kruh jsou většinou stabilnější
než ionty s monodonorovými ligandy – chelátový efekt
2
Komplexotvorné reakce
• komplexní sloučeniny s elektrickým nábojem - rozpustné ve vodě
• nenabité komplexy - ve vodě nerozpustné
• při vzniku komplexů - rovnováha
• kation + ligand = komplex
M + nL = MLn
β = [MLn]/([M].[L]n) konstanta stability β
• postupná koordinace ligandu
M + L = ML K1 = [ML]/([M].[L])
ML + L = ML2 K2 = [ML2]/([ML].[L])
MLn-1 + L = MLn Kn = [MLn]/([MLn-1].[L])
rovnovážné konstanty K1,K2, Kn - dílčí konstanty stability
• β = K1 . K2 . .. Kn celková konstanta stability
• podle β: stabilní a nestabilní komplexy
3
Konstanty stability
4
Využití
• selektivnější důkaz
• snadnější oddělení iontu
• srážedlo pro řadu iontů při nerozpustnosti komplexu ve vodě –
vážková analýza
• při rozpouštění prakticky nerozpustných látek
• barevné komplexy – důkaz
- fotometrické stanovení
• stálé rozpustné komplexy – v odměrné analýze
• při maskování (stínění) iontů v roztoku
Fe3+ + NH4F, šťavelan, H3PO4
[FeF6]3-, [Fe(C2O4)3]3-, [Fe(PO4)2]3-
Pb2+, Cu2+, Sn2+, SnIV, SbIII, SbV, Fe3+, Cr3+, Al3+ + kyselina
citronová nebo vinná – komplexy stálé v alkalickém prostředí,
takže NH4OH ani NaOH nesráží jejich hydroxidy
5
Reakce s dimethylglyoximem (diacetyldioximem)
dioximy alifatických 1,2 diketonů (LH2)
chelát:
čtvercově planární struktura
2 x pětičlenný stabilní chelátový cykl
2 x šestičlenný chelátový cykl intra-
molekulární vodíkové vazby
(přídavná stabilizace)
6
Prostorové rozložení Ni- a Cu-chelátů dimethylglyoximu
Ni(LH)2 – málo rozpustný ve vodě – v pevném stavu planární molekuly na sobě
vrstevnatě naskládány a mezi nimi d-d vazba mezi atomy -Ni-Ni-, tato vazba snižuje
rozpustnost ve vodě a posouvá absorpční maximum chelátu v pevném stavu k delším
λ (červená sraženina)
Cu(LH)2 – rozpustný – chelátové cykly nejsou koplanární jako u Ni(LH)2 - molekuly
jsou párovány – Cu se váže přes kyslík – konfigurace tetragonálně pyramidální
7
Stabilita chelátů s dimethylglyoximem
• Pd(LH)2 log β2 = 34,1 stabilní, vznik v 0,1 mol l-1 HCl
• Ni(LH)2 log β2 = 21,8 méně stabilní, vznik v alkalickém prostředí
• stabilita Pd(LH)2> Cu(LH)2 > Ni(LH)2 > Co(LH)2
Důkaz Co2+ a Fe3+ s SCN-
• pH 2 – 5
• FeNCS2+ (log β1 = 2,1), Fe(NCS)2+ (log β2 = 4,3), Fe(NCS)3 (log β3 = 5,6)
• CoNCS+ (log β1 = 1,0), Co(NCS)2 (log β2 = 4,3), Co(NCS)42- (log β4 = 3)
• + F-
Fe(NCS)2+ + F- = FeF2+ + NCS-
bezbarvý (log β = 6,8)
Co2+ + F- netvoří stabilní komplex (log β1 = 0,7)
8
Důkaz NO3-
• oxidací difenylaminu (v konc. H2SO4)
difenylaminová modř
semichinon biradikál singletový stav
modrý tripletový stav oranžově hnědý
9
Důkaz Cl-
• po oxidaci na Cl2 (KMnO4, H2SO4)
Denigesovým činidlem (fenol + anilin)
Cl2 + 2OH- → ClO- + Cl- + H2O
Důkaz PO43-
• reakcí s molybdenanem – žlutá sraženina
vznik (NH4)3P(Mo3O10)4, (NH4)2HP(Mo3O10)4
10
Analýza organických sloučenin
• propojena prakticky se všemi biologickými obory (genetika,
fyziologie, ekologie, mikrobiologie, biochemie)
• využívá se při studiu životního prostředí - složení
a znečistění půdy, vody, ovzduší
• zabývá se stanovením barviv, pesticidů, léčiv, potravinářských
aditiv, vitaminů, analýzou biologických materiálů
• důkaz a identifikace čisté látky nebo určení složení směsi
• často nalezení strukturního vzorce příslušného chemického
individua
11
Schematický postup při identifikaci organických látek
12
Schematický postup při identifikaci organických látek
13
Vybrané chemické reakce využívané v organické analýze
• reakce s KMnO4
- štěpení násobných vazeb (vznikají –COOH deriváty)
- oxidace -OH, -CHO, -SH, -NH2
• Fehlingova reakce
- reakce s CuSO4 a vinanem sodno-draselným v prostředí KOH
- důkaz redukujících sloučenin, zejména sacharidů
- vznik červenohnědé sraženiny Cu2O
• reakce s Tollensovým činidlem
- s amoniakálním roztokem Ag+
- aromatické i alifatické aldehydy vyredukují elementární Ag
• reakce s kyselinou dusitou - reakce diazotační a kopulační slouží
k důkazu a určení aminů
14
Odběr a příprava vzorku k analýze
• odběr vzorku je nedílnou a důležitou součástí každé analýzy
• kvalita provedení se projeví na správnosti a přesnosti analýzy
• špatný odběr - znehodnocuje výsledek analýzy
• při odběru - nutno přihlížet k povaze a původu vzorku (biologický
vzorek, výrobní produkt, odpad, potravina)
-
Vloženo: 26.04.2009
Velikost: 2,51 MB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Copyright 2024 unium.cz