- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Uvod_do_studia_literarni_vdy_II
RJ2BP_ULP1 - Úvod do studia literatury 1
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiálI. Literatura jako druh umění, počátky literárního umění a jeho utilitární i neutilitární charakter, literatura a magie, literatura a náboženství
Literatura není často za umění považována v širším slova smyslu, je tak chápána v užším slova smyslu.
Funkce literatury
POZNÁVACÍ (=gnoseologická) – dílo nám pomůže něco poznat
psychologicko – informativní → Zločin a trest
sociologicko – informativní → Indiánské léto
historicko – informativní
ESTETICKÁ – mění celek naší psychiky (něco to s námi „udělá“)
autokatarze- autor se nám očišťuje od problémů – Ota Filip
- autor se zpovídá
EKONOMICKÁ
- nabídka – poptávka
- autor je predeterminován v tvorbě, musí jít vstříc poptávce
TERAPEUTICKÁ
a) katarze – člověk vidí svět jinýma očima
b) autoterapie – člověk se může „vypsat“ z problémů – Freud
IDEOLOGICKÁ
- dílo vyjadřuje výklad světa v určitém období
- dílo utváří obraz světa
POETICKÁ
- vytváří další předpoklady pro další díla
Jako literaturu označujeme obvykle písemné záznamy, které mají význam pro společnost. Výrazovým prostředkem literatury je jazyk. Literatura se vyvíjela v těsné souvislosti s životem společnosti. Odráží v sobě společenské proměny.
Písmo vzniklo asi roku 3000 př. n. l. v Mezopotámii, kde bylo vrcholným dílem Epos o Gilgamešovi.
II. Vztah literatury a folklóru
Problém vztahu folklóru a literatury; jednou se problematika stavěla tak, že folklór představuje pokleslé kulturní hodnoty (odpírání lidské tvořivosti), jindy se folklór kladl na vrchol kulturní tvorby, jako projev skutečného ducha národa. U nás to mělo velký význam v době národního obrození - umělá lit. nebyla proti jiným evropským literaturám na vysoké úrovni, ale česká lidová slovesnost zaujímala vysoké postavení.
Vysoké cenění lidové tvorby je příznačné zejména pro preromantismus a romantismus. Za iniciátory bývají považováni T. Percy a J. McPherson. Na prvním místě ale byli vždy Slované.
Ham Naumann formuloval názor, že folklór je pouhá reprodukce, tuto teorii rozvrátil strukturní přístup, u nás jej inicioval ruský učenec Bogatyrev, který působil v meziválečném období v ČSR. V naší lit. vědě ukazoval na význam folklóru Bedřich Václavek.
Nejtěsnější souvislost folklóru a umělé lit. se rozvinula zejména v 1. pol. 19. st. (Čelakovský, Němcová...)
Hlavní oblastí pro zkoumání vztahů mezi umělou lit. a folklórem by měl být středověk, kdy byly tyto vztahy velmi důležité.
III. Základní etapy ve vývoji estetického myšlení a jejich vztah k literárnímu umění
Estetika bývá považována za součást filosofie, stejně jako ontologie, gnoseologie, aksiologie, etika a estetika.
Teorie:
Estetika vzniká s teorií vesmíru a o vesmíru. Nebeská tělesa vydávají zvuky, ale my je neslyšíme → hudba sfér (Pythágoras)
Technologický pramen – sofisté – umění je výtvor člověka (techné).
Techné- habilita (zručnost, dovednost)
- superhabilita (mistrovství – např. virtuós)
- metabilita (rozbití superhability, schopnost superhabilitu přesáhnout → přijít jinam)
Techné – reprezentováno sofisty – člověk je mírou všech věcí → astrologie je opak hudby sfér
- zahrnuje i řečnické umění – poetika (tvorba literárních děl) a rétorika (tvorba řečnických děl)
- na konci novověku se rozložila, dnes jsou prvky rétoriky i v románech – captatio benevolenti
- platón – 1. manipulace s uměním – chce ho použit k výchovným účelům → dnes například cenzura
Teorie duše (psyché) – Platón – vychoval umělce ze svého ideálního státu.
Estetika se rozvíjí především v 17. a 18. st. Estetika je vědní obor, který se zabývá otázkami krásy, podstaty umění a metodami umělecké tvorby.
Literatura má spoustu funkcí, nejdůležitější je funkce estetická – sepjetí s literaturou, odděluje beletrii od literatury věcné.
IV. Literární věda v systému věd, příbuzné vědy a vědní disciplíny (historie, filozofie, sociologie, psychologie, antropologie, estetika aj.), aplikace metod jiných věd (statika, teorie informace a komunikace), pomocné vědy (textologie, paleografie, bibliografie, bibliologie, archívnictví aj.)
Literární věda bývá často dávána do vztahu s jinými vědami. Například:
HISTORIE – věda o dějinách, o vývoji společnosti a přírody
FILOZOFIE – nauka o bytí světa a existenci člověka, životní názor
SOCIOLOGIE – věda o společnosti, o jejím fungování
PSYCHOLOGIE – věda o duševní stránce člověka
ANTROPOLOGIE – nauka o člověku, o jeho původu vývoji
ESTETIKA – viz. předtím
MANÝRISMUS - um. tendence = vyčerpanost metody nebo programu
vývoj směru ve 3 stádiích (rané, vrcholné, úpadkové)
zájem o magii, disharmonii, mnohoznačnost
Všechny tyto vědy jsou s literární vědou v úzkém spojení, protože literatura o nich může pojednávat.
Na literární vědě mohou být také aplikovány metody jiných věd:
STATISTIKA – číselné zaznamenávání a zkoumání hromadných jevů
TEORIE INFORMACE A KOMUNIKACE
Pomocné vědy jsou:
TEXTOLOGIE – disciplína, která se zabývá všestranným výzkumem textu z hlediska autorství, proměn a vývoje, s cílem připravit jeho vydání tiskem
PALEOGRAFIE - pomocná věda historická, zabývá se správným čtením a místním a chronologickým zařazováním písemných památek
BIBLIOGRAFIE - zabývá se metodikou a technikou sestavování soupisů knižně publikovaných prací
BIBLIOLOGIE - knihověda
ARCHIVNICTVÍ - nauka o uspořádání archivů
V. Struktura literární vědy, její disciplíny a subdisciplíny a jejich vzájemný vztah
Literární věda má 3 disciplíny + literární komparatistika a literární geneologie
LIT. KRITIKA- zabývá se hodnotami a hodnocením lit. díla
LIT. HISTORIE - vychází z lit. kritiky, vytváří hist. řetězec lit.
LIT. TEORIE - obecná část (zabývá se dílem a jeho postojem ve spol.) a konkrétní část (vývoj literatury, teorie lit. díla)
LIT. KOMOPARATISTIKA
LIT. GENEOLOGIE
VI. Vývoj literárněvědných metod (metoda filologická, impresionistická, biografická, psychologické metody, duchověda, intuitivismus, imanentní metody - ruská formální škola, New Critism, strukturalismus, fenomenologie, hermeneutika, dekonstrukce, poststrukturalismus a postmoderna). Vztah a vývoje literatury a literárněvědných metod, speciální zřetel k situaci meziválečného Československa, tradice Pražského lingvistického kroužku, Roman Jakobson, Vilém Mathesius, René Wellek - problémy konfrontace různých metod. Současná situace literární vědy.
Metoda filologická → počátek lit. věd, je založena na jazykové kritice textu, tzv. TEXTOLOGIE (zkoumá text jako takový)
pochopení literárního díla vede k pochopení autora (života, psychiky) → to popisují metody biografická a psychologická
Sainte-Beuve - jeho život je spojen s lit. dílem
Taine - 3 determinanty pohledu na lit. (rasa, doba, prostředí)
Metoda psychologická → pochopení autorovy psychiky
Potelonja (?) - ukrajinský psycholingvista
2. pol. 19. st. - duchovědy, zakladatelem je W. Dilthy
Metoda biografická → je spojena s romantismem → zdůrazňuje individualismus
jde o pochopení autorova života
2. pol. 19. st. - obhajoba humanitních věd (mají své specifikum, nelze je odvozovat)
Metoda impresionistická → hlavním prvkem (metodou) je esej (hranice mezi krásnou literatutou a prostým textem)
Intuitivismus - filosofický směr, který dává přednost intuici před racionálním poznáním
Metoda imanentní - zkoumá jevy oboru z hlediska příslušného oboru a příčin, které se v nich uplatňují
Ruská formální škola
je to literárněvědná škola, která se rozvinula v Rusku a SSSR v 10. a 20. letech 20. st. Představitelé: Vittor Sklovskij, Boris Tomaševskij,...
zdůrazňoval formu lit. díla, o které tvrdil, že si vybírá svůj obsah
formalisté chápali lit. jako soubor "technických postupů" a jako "ozvláštněné vidění světa". Umělec popisuje věci tak, jako by je viděl poprvé.
už ve 20. letech našli formalisté mnohé kritiky → sociology (vytýkali, že ignorují spol. a psych. stránku lit.), estety.
New Critism
vznikl v anglosaských zemích, vystupuje proti tradicím anglického pojetí lit., soustředí se na kritické posuzování vlastního textu
Struktu
Vloženo: 25.04.2009
Velikost: 92,50 kB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Copyright 2023 unium.cz. Abychom mohli web rozvíjet a dále vylepšovat podle preferencí uživatelů, shromažďujeme statistiky o návštěvnosti, a to pomocí Google Analytics a Netmonitor. Tyto systémy pro unium.cz zaznamenávají, které stránky uživatel na webové stránce navštívil, odkud se na stránku dostal, kam z ní odešel, jaké používá zařízení, operační systém či prohlížeč, či jaký má preferenční jazyk. Statistiky jsou anonymní, takže unium.cz nezná identitu návštěvníka a spravuje cookies tak, že neumožňuje identifikovat konkrétní osoby. Používáním webu vyjadřujete souhlas použitím cookies a následujících služeb: