- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Hromadně přidat materiály
Skripta Patopsychologie
SP2BP_PPS1 - Patopsychologie 1 (psychopatologie)
Hodnocení materiálu:
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiálPatopsychologie
- poruchy jednotlivých fcí psychiky – vnímání, vědomí, myšlení -> zadružují se tyto příznaky
(symptomy) do syndromu -> typické pro psychiatrické poruchy
CNS – výrazná adaptační schopnost
- v 15.stol.př.n.l. se setkáváme s 1.popisem duševních chorob -> léčba spánkem, hypnóza
Indie – 7.stol.př.n.l. – 1.názor, že sídlem duše je mozek
Antické Řecko – 1000 l.př.n.l. – Bůh Asklépius – vodoléčba, spánková léčba,
dlouhodobé sledování
- Hippokrates – 4 temperamentové typy, zdůrazňoval, že jestli léčíme, je nutné
pojmout celou osobnost pacienta
- Galenos – navázal na Hippokrata
- duše je jemná látka, části jsou rozptýleny v celém těle
- Avicena – duše je nehmotná, ale je vázána na hmotu těla
Středověk – posedlost ďáblem – vyhánění ďábla – inkviziční soudy, upalování, pouti
lodí bláznů, nemocní byli izolováni, terapie pouštění žilou, rozžhavenými
tyčemi pálili vlasy
Renesance a humanismus 15.-16.stol.
- Johan Wayer – otec psychiatrie
- kladl důraz na pozorování, myšlení, verbální komunikaci
- Felix Pletter – pokoušel se o klasifikaci duševních chorob, choroby se vyskytují
s mozkovými nádory
18.stol. – formování psychiatrie
- Philips Pinel – osvobodil duševně nemocné z „okovů“
- od roku 1800 – 1.ústavy pro duševně nemocné – „BLÁZINCE“
18. a 19.stol. – rozvoj přírodních věd, velké pokroky medicíny
- Emil Kraeppetin
- Ernest Kretschmer – 1.typologie osobnosti
- Jean Charcot – zaměřoval se na terapie hysterií
- Sigmund Freud
- kolem roku 1900 se psychiatrie začíná uznávat jako samostatný obor
- od 20.stol. – 2 směry:
biologická psychiatrie – důraz byl kladen na organické poškození CNS (šoková
terapie)
sociální psychiatrie – zaměřena na sociální prostředí – fyzické faktory, příčiny
vzniku,…
- Jan Theobald Held
- Karel Kuffner – zpracoval učebnici psychiatrie
- Zdeněk Mysliveček
- Vladimír Vondráček
- Brno 1863 – ústav pro duševně choré v Černovicích
Sociální psychiatrie
- zabývá se sociálními a kulturními faktory ve vztahu k duševnímu zdraví
- zabývá se kvalitou života člověka i předtím, než choroba (porucha) propukla
- centrem pozornosti – centra duševního zdraví
- Ctirad Škoda
- 3 možnosti péče:
ambulantní
stacionární – ústavní, v psychiatrických léčebnách, na speciální psychiatrických
odděleních při nemocnicích
komplementární – denní, noční sanatorium, chráněné dílny,…
- v ústavní péči se klade důraz na léčbu „otevřených dveří“
- prevence – probíhá jako:
primární – snaží se zabránit vzniku duševní choroby, důležitá je zdravotní výchova
sekundární -
terciální – snaží se zabránit tomu, aby se choroba stala chronickou
Vymezení normality
- 3 možné způsoby:
statistické – za normální jev považujeme to, co je průměrné
funkční – považuje za normální to, co optimálně funguje
pojetí normy – norma je předem daná
- normu chápeme jako zdraví, nepřítomnost onemocnění
- jedince chápeme jako seberealizující individum, člověk je schopen
aktivního sebeutváření a přetváření, dokáže se ovládat, dosáhnout
realistických životních cílů, umí vytvářet nové hodnoty
simulace – pacient předstírá příznaky, které nemá
disimulace – pacient popírá, že dané příznaky má
- důležité je pozorování (např.mimika, pohyby,…)
agravace – zveličování, pacient trpí příznaky
- touží po pozornosti, může mít hysteroidní rysy
Klasifikace poruch
Kvantitativní:
hyper – porucha bude v množství, poruchy je více, než by mělo
- hyperprosexie – zvýšená pozornost
hyp(o) – snížení funkce, málo projevů
- hypoprosexie – snížená pozornost
a(n) – aprosexie – člověk vůbec ničemu nevěnuje pozornost
- amnézie – ztráta paměti
par(a) – jinak zaměřená funkce, zaměřená na něco jiného
- paraprosexie – jiné zaměření pozornosti
Poruchy vnímání
Vnímání – procesem poznávání reality pomocí orgánů
- důležité jsou na vnímání odstředivé dráhy
Nepatické: poruchy, které se do určité míry vyskytují u každého člověka
smyslové klamy – nepřesný odhad vzdálenosti
pareidolie – na základě fantazie dotváříme tvary
- např.v mraku vidíme koně, ptáka,…
eidetismus – běžné u dětí do 15 let, přetrvává u lidí s uměleckými schopnostmi
- představa tak jasná, že má charakter vjemu
synestezie – Purkyňovy paobrazy
- když se díváme na barevný předmět na bílém pozadí, tak krátkou dobu
vidíme stejný předmět v komplementární barvě (např.zelený kruh poté
vidím červeně)
Patické:
Iluze
– nesprávně zpracovaný vjem
- skutečný podnět zpracovaný špatně neodpovídá realitě
(např.: pacient vnímá zdravotní sestru jako nevěstu)
- člověk věří, že ta skutečnost je taková, jakou si ji představil
Dělení
Podle smyslů:
Sluchové (akustické) – slyší zvuky, ale vnímá je jako něco jiného
Zrakové (optické) – zkreslené vnímání
Čichové a chuťové – jiné vnímání chuťových a čichových podnětů
Hmatové (taktilní) – prádlo může vnímat jako sexuální dotyky partnera, nebo že po něm leze
hmyz
Pohybové (kinestetické) – nesprávně vnímaný pohyb, může se týkat určitých částí těla
Útrobní (viscerální) – člověk má pocit změněné fce nebo velikosti vnitřních orgánů
Podle kritičnosti
Pravé – jeho vjem odpovídá realitě, věří
Nepravé (pseudoiluze) – iluzi, která neodpovídá realitě si dá vymluvit
Halucinace
– vjem bez podnětu
Dělení:
Podle náhledu:
Pravé
Nepravé (pseudohalucinace)
Podle složitosti:
Elementární – jednotlivé smyslové podněty (barvy, stíny, zvuky)
Komplexní – souhrn všech počitků do výsledného vjemu (celé postavy, zvířata)
Kombinované – kombinace halucinací z různých smyslů
Asociované – jedna halucinace vyvolá další (člověk slyší hlas, že bude otráven, začíná čichat
zápach)
Podle smyslů:
Sluchové „hlasy“ – slyší hlasy
- může se jednat o 1 hlas nebo více
- imperativní – příkazové halucinace, hlasy mu přikazují, co má udělat
- teleologické – hlasy pacientovy radí
- antagonistické – slyší více hlasů a ty o něm vedou debatu, vzájemně protichůdné,
typické pro schizofrenii
Zrakové – méně časté
- nejčastěji komplexního charakteru
- zoopsie – vidí zvířata
- mikropsie – zmenšená podoba
- makropsie – zvětšená podoba
- flešbeky – u lidí drogových závislých
- návrat zrakových halucinací
- autoskopické – jedinec vidí sám sebe před sebou, bývá průhledný
- fotomy – jednoduché zrakové vjemy - záblesky světel
Čichové a chuťové – souvisejí spolu
- pacient cítí neexistující pachy
- mohou být zdrojem bludů (člověk má strach, že ho někdo pronásleduje a chce ho
otrávit)
Tělové
- hmatové (taktilní) – člověk má pocit, že ho píchá, svědí, mravenčí po těle, leze po něm
hmyz
- mohou být spojeny se sexuálním drážděním
- pohybové (kinestetické) – má představy, že létá, padá, běží
- verbálně-motorické – má pocit, že někdo jiný mluví jeho ústy
- graficko-motorické – někdo jiný píše jeho rukou
- orgánové (útrobní, viscerální) – člověk vnímá své orgány jako změněné (má srdce jako
kámen, hada v žaludku,…)
- často u schizofrenie
- posedlost (nadpozemská bytost)
- negativní tělové – orgány umísťuje mimo své tělo (žluč uloží pod podušku, střeva pod
postel)
Intrapsichycké – člověk se domnívá, že mu někdo krade myšlenky z hlavy a nasouvá mu
myšlenky cizí
- jeho myšlenky jsou zveřejňovány v televizi
Inadekvátní – člověk prohlašuje, že vnímá jiným orgánem (vidí kolenem, slyší zubem)
Psychosenzorické poruchy
– narušena forma vnímání
- porucha syntézy v korové oblasti
Poruchy vnímání vlastního těla
- dysmorfofobie – člověk má pocit, že se mění jeho obličej nebo část těla (zvětšení
nosu,…)
- depersonalizace – porucha citového prožívání při vnímání sebe i okolního světa
- pocit odcizení, uvědomuje si tuto poruchu
- autopsychická – odcizení vlastních myšlenek
- somatopsychická – má pocit, že jeho tělo je cizí
- allopsychická – vzdálený svět
Poruchy vnímání reálných proporcí
- realitu vnímá zkresleně,
- metamorfopsie – objekty v prostředí vnímá změněné
- mikropsie
- makropsie
- allestezie - jiné umístění v prostoru
Hodnocení reálnosti zážitků
2 formy:
- iluze již viděného, prožitého, slyšeného
- iluze dosud neviděného, neslyšeného, neprožitého
Gnostické poruchy
– narušení syntézy v mozkovém centru, smyslové analyzátory jsou
v pořádku
- syndrom fantomového údu – člověk má představu, že amputovanou končetinu
má, že ho bolí, svědí,…
- zraková agnózie -
- řečové afázie – člověk nemluví, poškozeno řečové centrum
- agrafie – ztráta naučených schopností psát
- alexie - ztráta naučených schopností číst
PORUCHY POZORNOSTI
- pozornost neboli prosexie = aktivní zaměření vědomí na určitou aktivitu, činnost
- předpokladem dobré pozornosti je dobrá úroveň bdělosti a vědomí
- vlastnosti pozornosti:
Vytrvalost – tenacita – jsme schopni v pozornosti udržet něco delší dobu
Soustředění – koncentrace – zaměřit se jen na určitý objekt/činnost
Výběrovost – selektivita – jedinec si dokáže vybírat důležité podněty
Rozsah – kapacita – šíře objektu činností, kterým v aktuální době dokážu věnovat pozornost
Rozdělování – distribuce – dokážu rozdělovat pozornost mezi více činností
Kolísání – oscilace – pozornost v čase kolísá
Neschopnost udržet pozornost – labilita – nejsme schopni pozornost zaměřit a určitou dobu na ní setrvat
Vigilita = bdělost, čilost – aktuální somatický i psychický stav (ideální je, když jsme odpočatí, v pohodě)
Iritabilita – síla či úroveň podnětu, která již způsobí, že upoutá naší pozornost
Druhy pozornosti:
Pasivní – podnět nás upoutá, i když jsme to původně neměli v úmyslu
Aktivní – podílí se i volní složky (teď musím něčemu věnovat pozornost), charakteristika školní zralosti
Protivolní – nějaký podnět na sebe proti naší vůli váže naši pozornost (bolest zubu)
Poruchy pozornosti:
A) Nepatické
Roztržitost – vzniká tehdy, když řešíme určitý problém a při tom si nevšímáme jiných důležitých podnětů
Rozptýlená pozornost – jedinec nedokáže udržet pozornost na jednom podnětu (roztěkanost – hyperaktivní děti), porušena koncentrace a tenacita
B) Patické
Hyperprosexie – patologicky zvýšená pozornost (všímá si i méně nápadných podnětů – zvýšená iritabilita, koncentrace a distribuce), spojeno se sebepozorováním (hypochondrie),
Hypoprosexie – snížená pozornostní úroveň, buď ve všech složkách – celkové oslabení, nebo se může týkat jen některé ze složek. Klasicky se vyskytuje u mentální retardace, demence, poruch CNS, charakteristická pro deprese, u zdravých lidí se může vyskytnout také – velké vyčerpání, velká psychická únava – jako projev ochrany organismu. Velmi riziková na silnice
Aprosexie – ztráta pozornosti, většinou celková porucha osobnosti. Při těžkých psychotických onemocněních, případně při mrákotných stavech
Paraprosexie – spíše kvalitativní porucha – pozornost je zaměřena jiným směrem, než je žádoucí (na vnitřní svět u autistů). Může se stát i zdravým lidem (víme že nám má někdo volat a soustředíme se jen na to)
PORUCHY EMOTIVITY
- emoce vyjadřují vztah člověka k jeho projevům a jevům v okolí. Mají hodnotící význam.
- doprovázejí všechny projevy člověka.
Dělení:
Podle hierarchie:
Vyšší – hodnoty morálky, estetických hodnot, sociálních vztahů
Nižší – běžné potřeby
Podle základního přízvuky:
Libé
Nelibé
Podle vlivu na osobnost:
Stenické – mobilizují, aktivizují (hněv, zlost…)
Astenické – zbavují aktivity (smutek…)
Podle intenzity:
Afekty
City
Nálady
Vášně
1. poruchy afektů
krátkodobá afekční reakce – rychlý nástup, rychle odeznívá, má tendenci se vybít
zvýšená afektivní dráždivost – jedinec ve velký sklon na všechno reagovat afektivně (souvisí se zvýšenou dráždivostí). MR, demence, poškození CNS, poruchy osobnosti
přesun afektu – nemůžeme se afektivně projevit vůči viníkovi, tak si to vybijeme jinde
nezvládnutý afekt – je mimořádně silný, jedinec si uvědomuje co dělá, ale není schopen se ovládnout (riziko nepromyšlených násilných činů)
patický afekt – je výrazně intenzivní, zpravidla má delší trvání, na jeho vrcholu dochází ke krátkodobé kvalitativní poruše vědomí, proto po odeznění má člověk na tuto dobu amnézii a neví co dělal. Končí únavou, vyčerpáním, spánkem. Je poměrně řídký, vyskytuje se daleko méně, než by uvítala většina pachatelů
afektivní stupor – po extrémní, hrůzné, vymykající se události jedinec strne, není schopen se pohnout, cokoli říct (požár domu, zpráva o úmrtí blízké osoby…). Po chvíli se člověk rozpohybuje
afektivní raptus – v mimořádné situaci člověk reaguje velmi emocionálně (může se projevit jako vztek, úzkost, agrese, neklidnost – výrazně motoricky se projevuje). Také dochází k tendenci k násilí, častěji vůči vlastní osobě. Extrémně závažné tíživé situace
2. poruchy nálady:
charakteristika nálady – dlouhodobější emoční nastavení. Vlastnosti chorobných nálad: intenzita – patická je výraznější; trvání – chorobná nálada trvá třeba i několik měsíců; neodklonitelnost – jedinec není schopen ji sám zvládnout a ovlivnit; vliv na psychiku – velmi ovlivňuje osobnost člověka; vždy je podmíněna
chorobnými změnami CNS
zvýšené nálady
◦ euforická nálada – spokojená, všechno přijímá s uspokojením, intoxikace
◦ manická nálada – radostná, rozjařená, člověk srší aktivitou, nic není
problém, zvýšené tempo řeči; afektivní bipolární porucha – manická fáze
◦ expanzivní nálada – zvýšené sebevědomí, člověk je vitální, do všeho
zasahuje, ke všemu má připomínky; mánie, schizofrenie
◦ exaltovaná nálada – člověk je šťastný, spojeno s erotickými nebo
náboženskými zážitky; intoxikace halucinogeny…
◦ explozivní nálada – výbušná, člověk má tendenci k agresi, má problémy
sebeovládáním, chroničtí alkoholici, psychopatie, epilepsie
◦ rezonantní nálada – nepřátelský, zlostné reakce, podrážděnost, všechno
kritizují
◦ moria – vtipkování – zejména vulgárního charakteru, organické poruchy
CNS
◦ dysforie (rozlada) – člověk je rozladěn ale moc to neřeší
snížené nálady
◦ depresivní nálada – člověk je zpomalený, smutek, bezútěšnost, šeď,
plačtivost, strach, snížené sebehodnocení, riziko sebevražd; u depresí,
schizofrenie, epilepsie, demence
◦ bezradná nálada – problém s rozhodováním, vnímá to jako něco
negativního; schizofrenie, deprese, demence
◦ apatická nálada – snížení volní složky, demence, toxikomanie
◦ anhedonická nálada – člověk je skeptický, nic pro něj nemá cenu, lidem to
vadí, trápí je to
◦ morózní nálada – člověk je depresivně laděný +projevy zlosti, mrzutosti;
zejména u deprese
úzkostné nálady
- vnitřní napětí, neodůvodněný strach, neumí být v pohodě, v klidu, má pocit
ohrožení, ale nedokáže určit z čeho, může být doprovázena agitovaností –
zvýšená motorika, neúčelné pohyby
- paradoxní nálada – jedinec se projevuje jinak, než by bylo odpovídající –
smutná zpráva a jedinec se směje případně naopak
- fobie – člověk bezpečně ví, čeho se boj
Vloženo: 25.04.2009
Velikost: 238,00 kB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Mohlo by tě zajímat:
Skupina předmětu SP2BP_PPS1 - Patopsychologie 1 (psychopatologie)
Reference vyučujících předmětu SP2BP_PPS1 - Patopsychologie 1 (psychopatologie)
Podobné materiály
- FY2BP_KMV - Kmity, vlny, optika - Skripta optika
- MA2BP_PAL2 - Algebra a aritmetika 2 - Skripta
- SZ7BP_DUP1 - Nástin dějin pedagogiky a úvod do pedagogiky - Skripta Dejiny_skoly_a_pedagogiky
- SZ7BP_DUP1 - Nástin dějin pedagogiky a úvod do pedagogiky - Skripta Uvod_do_pedagogiky
- SZ7BP_DUP1 - Nástin dějin pedagogiky a úvod do pedagogiky - Skripta
- SZ7BP_PsDV - Psychologie duševního vývoje - Skripta VyvojovaPsychologie_xx
- SZ7BP_SoPs - Sociální psychologie - Skripta socialni_psychologie
- SZ7BP_SP1P - Speciální pedagogika 1 - Skripta
- SZ7BP_UvPs - Úvod do psychologie - Skripta pyschologie
- SZ7BP_UvPs - Úvod do psychologie - Uvod do psychologie-skripta
- TE2BP_MTDR - Materiály a technologie - dřevo a plasty - Skripta drevo
- TE2BP_MTDR - Materiály a technologie - dřevo a plasty - Skripta plasty
- Ze2BP_GOP3 - Geografie obyvatelstva a sídel - Skripta GEOGRAFIE_OBYVATELSTVA_A_SIDEL
- SZ2BP_UFI - Úvod do filosofie - Skripta UVOD_DO_FILOSOFIE
- SZ2BP_UFI - Úvod do filosofie - Uvod do filozofie-skripta
- MA2BP_PAL1 - Algebra a aritmetika 1 - skripta od Horáka
- MA2BP_PAL1 - Algebra a aritmetika 1 - skripta od Horáka
- SZ7BP_PtZP - Patopsychologie a základy psych. poradenství - Patopsychologie-prednasky
Copyright 2024 unium.cz