- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Skripta Dejiny_skoly_a_pedagogiky
SZ7BP_DUP1 - Nástin dějin pedagogiky a úvod do pedagogiky
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiálení, psaní, náboženství a duchovní zpěv. Další byly nižší bratrské školy, které vedle elementárního vzdělání poskytovaly i znalost latiny. Nejvyšší vzdělání poskytovaly vyšší bratrské školy, tzv. gymnasia illustria, kde se vyučovalo částečné sedmero svobodných umění, latina, řečtina a hebrejština.
V bratrských školách se dbalo na mravnost, kázeň a píli žáků.
V Německu byl hlavním představitelem reformace Martin Luther (1483-1546). Původně byl augustiniánským mnichem. Vyučoval na univerzitě ve Wittenbergu. Prováděl ostrou kritiku katolické církve. V říjnu 1517 vyvěsil na dveře kostela ve Wittenbergu vyhlášku, na které bylo 95 tezí, ve kterých vyjmenoval zlořády katolické církve.
Zpočátku se snažil o rozvoj lidového vzdělání v mateřském jazyce, později se zaměřil na koncepci výběrové latinské školy. I když zastával názor, že základem společnosti je rodina a velmi důležitá je domácí výchova, doceňoval význam školního vzdělání. Zdůrazňoval, že světská vrchnost, města a stát jsou nejen povinny zakládat školy, ale mají mít i právo nutit poddané , aby své děti do škol posílali. Pro venkovské děti však požadoval minimální vzdělání. Stačí jednoletá docházka , 1-2 hodiny vyučování denně. Učilo se čtení, psaní, náboženství a zpěv. Hoši se mají hlavně vyučit řemeslu a pomáhat rodičům. Pro dívky stačí 1 hodina výuky denně, neboť posláním ženy jsou pouze rodinné povinnosti. Ve městech měly vzniknout výběrové latinské školy, kde byla zařazena i výchova tělesná, estetická , hudba a církevní zpěv.
M. Luther napsal nový katechismus a slabikář, skládal církevní písně v německém jazyce a přeložil Bibli do německého jazyka. Zajímavá je též myšlenka zřizovat veřejné knihovny. Vedle povolání kněžského vysoce cení povolání učitele.
Dalším představitelem německé reformace je Lutherův spolupracovník na wittenberské univerzitě, Filip Melanchton (1479-1560). Reformoval univerzitu ve Wittenbergu v protestantském duchu. Sepsal augsburské vyznání víry podle Luthera. Ostře vystupoval proti scholastické metodě výuky.Vypracoval Normální saský školní řád, který byl určen pro trojtřídní latinskou školu, kde by žáci získali vzdělání hlavně v latinském jazyce (gramatika, četba římských klasiků). Mateřský jazyk a reálie byly z obsahu vzdělání vyloučeny.
Melanchtonův žák Johannes Sturm (1507-1589) po přestoupení k protestantismu založil roku 1538 ve Štrasburku pro hochy od 6 do 16 let devítileté gymnázium s přípravkou pro vysoké učení.Zde bylo uskutečněno ještě před Komenským hromadné vyučování mládeže.Po vzoru Melanchtona byla i ve Sturmově škola věnována hlavní pozornost latinskému jazyku, dále řečtině a náboženství. Zakázán byl mateřský jazyk. Pod přísnými tresty jím nesměli žáci hovořit ani mezi sebou.
Jako reakce na reformaci vzniká protireformace. Jde o období od 2. poloviny 16. století do konce 17. století. V letech 1545-1563 zasedal Tridentský koncil. Vymezil učení katolické církve a uznal existenci protestantismu. Tím byla potvrzena roztržka uvnitř západokřesťanské církve a začal boj proti reformaci. Protireformace je spojena s jezuitským řádem, který založil r. 1534 španělský šlechtic Ignác z Loyoly (1491-1556). Řád byl potvrzen papežskou bulou v roce 1540. Oficiální název řádu je Tovaryšstvo Ježíšovo, neboli Societas Jesu. Řád měl za úkol boj proti reformaci a šíření víry v nově objevených zemích, tedy misionářskou činnost. Jezuité.
Za hlavní prostředky působení na lidi považovali jezuité kázání, zpověď a výchovu.
Jezuitské školství ovlivnilo celou katolickou Evropu. Jezuité se věnovali hlavně střednímu a vyššímu školství. Založili celou síť škol nového typu, internátní jezuitské koleje (v Praze např. Klementinum, dále koleje v Brně, Olomouci aj.) Byly to bezplatné řádové školy. Obsah, organizace i metody výuky byly dány školním řádem, který se nazýval Plán a organizace zaměstnání. Platil od roku 1599 až do roku 1832. Základem vzdělání byla latina a náboženství a sedmero svobodných umění. Zastoupeny však byly i reálie. Pozornost byla věnována i tělesné výchově, jízdě na koni, plavání a hrám. Ve výuce byly využívány i divadelní hry. Učivo bylo podrobně naplánováno na roky, měsíce, týdny i dny. Každá hodina byla metodicky propracována. Učitelé pracovali se žáky individuálně. Měli za úkol co nejlépe je poznat. A získat jejich důvěru. Učení mělo být příjemné, střídané přestávkami. Kázeň bylo mírná. Nebyly tělesné tresty, jen slovní důtky. V počátcích se používalo potupných znamení, ale od nich se časem upustilo.
Jezuité si systematicky vychovávali ze svých řad další učitele. Nejnadanější studenti po absolutoriu učili v nejnižších ročnících, museli psát podrobné přípravy na hodiny a vést si pedagogické deníky. Zkušení učitelé u nich hospitovali a hodiny pak s nimi rozebírali. Při práci se zaostávajícími žáky pomáhala soustava monitorů ( pomocníků učitele). Motivaci žáků k učení zvyšovalo hojné využívání odměn pro výborné žáky. Zkoušky byly veřejné. Jezuité se též snažili o spolupráci s rodinami. Rodiče mohli hospitovat ve výuce.
Vedle jezuitského řádu působily v oblasti vzdělávání i další řády. Jsou to např. piaristé, Řád zbožných škol (Ordo scholarum piarum). Založil ho r. 1597 Josef z Kalasance (Calasanzy). Piaristé vyučovali spíše na školách nižších.
Ve Francii založil r. 1684 sdružení Školních bratří Jean Babtiste de la Salle. Tento řád se zaměřil na péči o děti z chudých poměrů. Školní bratří se starali též o děti opuštěné, postižené a vězněné. Zakládali též ústavy pro vzdělávání učitelů a nedělní řemeslnické pokračovací školy. Na svých školách pečovali o rozvoj mateřštiny a vyučovali reáliím.
Jan Amos Komenský ( 28.3.1592 – 15.11.1670)
J.A.Komenský se narodil na jihovýchodní Moravě, pravděpodobně v obci Nivnice u Uherského Brodu. Až do dospělosti používal podle svého rodu jméno Segeš. Pocházel z českobratrské rodiny. Záhy osiřel. Pobýval nějaký čas u tety ve Strážnici. Po vypálení Strážnice odešel k sestře do Přerova. Do té doby o jeho výchovu nebylo příliš dbáno. Teprve v Přerově začal navštěvovat latinskou školu. Odtud odjel do Německa na univerzity v Herbornu a Heidelbergu.
Již v době studia začal pracovat na dílech Poklad jazyka českého, což měl být velký slovník,a dále na encyklopedii, kterou nazval Divadlo veškerenstva věcí. Tato díla nedokončil.
Po návratu ze studií od r. 1614 učil na bratrské škole v Přerově, r. 1616 byl vysvěcen na kazatele. V roce 1618 se oženil a odešel do Fulneku, kde se stal správcem tamního bratrského sboru. Zde píše známý spis Listové do nebe, to je volání utiskovaných chudých do nebe.
Po bitvě na Bílé hoře r. 1620 začalo pronásledování nekatolíků. Komenský musel odejít z Fulneku a skrývat se. V té době mu zemřela manželka a dva synci na nákazu, kterou zavlekli španělští vojáci do Fulneku. Při vypálení města ztratil i majetek a některé rukopisy.
Pod vlivem tragických událostí píše filozofické spisy Labyrint světa a ráj srdce, Hlubina bezpečnosti a Truchlivý.
V červenci 1627 byl vydán císařský mandát proti nekatolíkům. Pokud nechtěli přestoupit na katolickou víru, museli opustit zem. Proto Komenský r. 1628 opouští vlast a odchází do polského Lešna.
Pobyt v Lešně v letech 1628-1641
Zpočátku Komenský doufal, že se nekatolíci budou moci brzy vrátit do vlasti, proto psal své spisy česky. Začal psát učebnice a připravoval plán na zlepšení organizace školství. Vzniklo tak např. dílo Navržení krátké o obnovení škol v Království českém.
Plánoval vytvoření velkého díla, které chtěl nazvat Ráj český (Ráj církve). Toto dílo by obsahovalo jednak teoretickou část, didaktiku, jednak část zaměřenou prakticky, tj. příručky pro rodiče a učitele. Pro teoretickou část napsal tzv. Didaktiku českou, kterou později přepracoval do latinské podoby Didactica magna , Velká didaktika. Jde o dílo obecně pedagogické, které řeší otázky cílů výchovy, zabývá se metodami a principy výchovy a zabývá se i organizační strukturou školství.
V tomto období vzniká i dílo Brána jazyků otevřená (Janua linguarum reserata). Jde o učebnici latiny a zároveň reálií (učení o přírodě a společnosti). Komenský zde shrnul 8000 slov do 1000 vět a ty tvoří 100 věcných okruhů (např. O živlích, O obloze, O živočiších, O člověku, O pekařství, O řeznictví, O škole a učení atd.). Tato učebnice může být chápána i jako dětská encyklopedie, neboť je zaměřena nejen na vzdělání v jazyce, ale i na poznání všech věcí.
V roce 1632 dokončil Informatorium školy mateřské, které bylo určeno rodičům, hlavně matkám. Mělo sloužit jako návod na výchovu dětí v předškolním období v rodině. Jde zvláště o rozvoj smyslů a představ o okolním světě. Ve 12 kapitolách jsou zde shrnuty rady, jak rozvíjet dítě po stránce rozumové, mravní, tělesné, pracovní a náboženské. Důležité jsou první poznatky z oblasti hospodářské. Zajímavé a na svou dobu moderní jsou pasáže věnované nastávajícím maminkám (jak se připravovat na příchod dítěte, jak pečovat o své zdraví a tím vlastně i o zdraví dítěte, být v dobré pohodě apod.).
Pobyt v Anglii 1641-1642
Již v této době se zabýval Komenský pansofií, vševědou. Je třeba, aby byl osvícen rozum lidí, musí zmizet nevědomost, jen tak dojde lidstvo ke spáse a budou odstraněny války. Cílem pansofie je tedy myšlenka míru.
Komenský na přelomu let 1641-42 navštívil na pozvání přátel Anglii a chtěl přednést své pansofické koncepce v londýnském parlamentu. K tomu však nedošlo, neboť v Anglii vypukla revoluce a Komenský zemi musel opustit. Své názory vyjádřil v r. 1642 ve spise Via lucis (Cesta světla). Aby došlo k nápravě lidstva, vládnout by měl sbor mudrců. Pro lepší dorozumění mezi národy je třeba zavést novou, umělou řeč, kterou by se všichni domluvili. Latinu považoval za příliš obtížnou.
Aby byly všichni vzděláni ve všem, všestranně, je třeba vytvořit univerzální školy a univerzální knihy.
Pobyt ve Švédsku 1642-1648
Během tohoto pobytu vytvořil spis Nejnovější metoda jazyků. Jde o teorii jazykového vyučování. Jedna z kapitol je pojmenována Analytická didaktika, kde analyzuje Komenský hlavní didaktické problémy.
Druhý pobyt v Lešně 1648-1652
V roce 1648 se Komenský vrátil do Lešna. Působil zde jako biskup jednoty bratrské.Když byl v roce 1648 uzavřen vestfálský mír a tím skončila třicetiletá válka, skončily též naděje českých exulantů na návrat do vlasti. Komenský se loučí s církví a vlastí spisem Kšaft umírající matky jednoty bratrské. V závěru práce vyslovuje naději, že si jednou český národ opět bude vládnout sám a bude svobodný.
V roce 1650 dokončil Komenský teoretický spis Škola vševědná. Zde byl vypracován plán na založení sedmileté pansofické školy.
Pobyt v Uhrách v Blatném (Šarišském) Potoku 1652-1654
Komenský přijal pozvání knížete Zikmunda Rákocziho, kde u jeho dvora měl organizovat pansofickou školu. Měl zde poprvé možnost ověřit si své názory v praxi. Otevřeny však byly pouze první tři třídy, které byly pojmenovány Vestibulum, Janua a Atrium. Obsahem bylo věcné učení s učením jazykovým, náboženství, psaní, počty, měřictví a zpěv. Učilo se tři hodiny dopoledně a tři hodiny odpoledne. Obtížnější učivo bylo zařazeno na dopolední hodiny.
Za svého pobytu v Blatné Potoce vypracoval Komenský pro své žáky příručku Pravidla mravů. Dalším spisem byly Zákony školy dobře uspořádané, kde se zabýval organizačními záležitostmi školy. Vznikla zde i jazyková učebnice Atrium,dále první obrázková učebnice Svět v obrazech (Orbis sensualium pictus). Tato učebnice poprvé vyšla v Norimberku roku 1658. Komenský použil zkrácený text Brány jazyků a doplnil ho 150 obrázky tak, aby byla dodržena jeho zásada, že „nic nemá být v rozumu, co neprošlo smysly“. Tato učebnice se stala vzorem pro moderní učebnice založené na principu názornosti. Dalším dílem je Škola na jevišti nebo též Škola hrou (Schola ludus). Zde Komenský použil texty z Brány jazyků pro zpracování osmi divadelních her.
Třetí pobyt v Lešně 1654-1658
V tomto období se Komenský věnoval hlavně práci na svém rozsáhlém díle Obecná porada o nápravě věcí lidských. Jde o dílo pansofické, řeší se zde problematika nápravy světa výchovou. Tato práce má sedm dílů. Otázkám výchovy a vzdělání je věnován čtvrtý díl, Pampaedia (Vševýchova).
V roce 1656 došlo k požáru Lešna. Komenský v něm ztratil všechen majetek i cenné rukopisy. Na pozvání svého přítele Louise de Geera odjíždí do Amsterodamu.
Pobyt v Amsterodamu 1656-1670
Komenský zde vydává soubor svých 43 didaktických spisů pod názvem Opera didactica omnia (Veškeré spisy).
V Amsterodamu vznikají i drobnější díla, např. katechismus a kancionál. Dílo Jedno potřebné bývá považováno za Komenského závěť lidstvu. Komenský sepsal i vlastní životopis nazvaný Pokračování v bratrském napomínání.
Komenský zemřel 15. listopadu 1670 a byl pohřben v kostelíku v nedalekém Naardenu.
Hlavní názory a význam Komenského
Cíle výchovy formuluje následovně: poznat sebe a svět, ovládnout sebe a povznést se
k Bohu.
Těmto cílům odpovídají tři oblasti výchovy a vzdělání: vzdělání ve vědách , uměních a
řemeslech, mravní výchova a výchova náboženská.
Při stanovení výchovných cílů převažuje u Komenského hledisko náboženské, ale opomenuty nejsou ani další složky. Velký důraz klade na výchovu mravní.
„Co by to pak bylo člověkem býti, více než jednou již ukázáno: jmenovitě býti osvíceným, mravným, pobožným člověkem.“ (Komenský,1973, s. 71).
V mravní výchově vychází ze čtyř Platonových ctností, což jsou moudrost, statečnost (neboli sebeovládání), uměřenost a spravedlnost. Klade důraz na význam kázně a připomíná přísloví Škola bez kázně ,mlýn bez vody. Odmítá tělesné tresty za neznalost, ale při porušení kázně (vzpurnost) je v určitých případech připouští.
Komenský vysoce cení význam výchovy. Člověk se podle něho stává člověkem pouze výchovou. Škola má být „dílna lidskosti“ a ne „mučírna ducha“. Je pedagogický optimista, věří v moc výchovy. Říká, že žádné dítě, žádný člověk by neměl být z výchovy vyloučen. I toho, kdo je úplně bez nadání, lze alespoň poněkud vychovat.
V názorech Komenského na výchovu je vidět jeho demokratismus a encyklopedismus. Chce vzdělávat „všechny ve všem všestranně“. Jelikož si jsou všichni lidé před Bohem rovni, mají mít stejné právo na vzdělání. Lidé musí být „…myslí moudrými, jazykem výmluvnými, v pracích obratnými, v mravech uhlazenými, srdcem pobožnými“ (Komenský, 1876, s. 54)
Co se týká školské organizace, vytvořil čtyři šestileté stupně.
- Od narození do 6 let má být dítě vychováváno doma, „v mateřském klíně“- škola mateřská.
Tato škola má být v každém domě.Obsah vzdělání stanoval v příručce pro rodiče
Informatorium školy mateřské (viz výše).
- Od 6 do 12 let budou děti navštěvovat školu obecnou, která by měla být v každé obci, v
každém městě i vesnici. Tato škola je pro všechny, pro chlapce i dívky, majetné u chudé.
Obsah vzdělání tvořilo čtení, psaní, počítání, náboženství, reálie (učení o přírodě a
společnosti), ruční práce, zpěv.
- Pro mládež od 12 do 18 let má být v každém městě škola latinská. Základem vzdělání
Tvořilo sedmero svobodných umění, přírodní vědy, dějepis, zeměpis, etika a jazyky.
Šlo o klasické jazyky (latina, řečtina), ale Komenský doporučuje i některý jazyk živý, aby
se každý dorozuměl se svými sousedy.
- Od 18 do 24 let slouží ke vzdělávání akademie, která by měla být v každém království
(tedy v každé zemi) nebo v každé provincii. Šlo o vysokou škola, kde by se studovalo
bohosloví nebo se zde získalo vzdělání právnické a lékařské. Důležité je nadále vzdělání
filozofické a náboženské.
Vzdělání by mělo být završeno cestováním. Později však Komenský zdůrazňuje, že vzdělávání a výchova nikdy nekončí, že jsou neustálé, permanentní.
Komenský poprvé stanovil pojem školní rok a školní prázdniny. Zavedl školní týden, který by měl mít stanoven určitý počet vyučovacích hodin.
Prosazuje hromadné vyučování, to znamená, že jeden učitel pracuje s třídou žáků, kteří by měli být stejného věku a stejné pokročilosti. Tento způsob výuky umožní vzdělání velkému počtu žáků. Pokud bude ve třídě velký počet žáků, měl by mát učitel ve třídě pomocníka (ve třídách bývalo 80-100 žáků).
Každá třída žáků by měl mít na výuku svoji místnost. Ta by měla být vybavena pomůckami, obrazy. Na každý rok by měla být pro žáky k dispozici učebnice. Ta obsahuje nutné vědomosti. Nutný je poutavý a výstižný obsah. Učitelé by měli mít poznámky (něco jako současnou metodickou příručku), jak s učebnicí pracovat. Komenský pro ně sestavovat tzv. rukověti.
Pro každý rok by měly být stanoveny normy vědomostí.
Vědomosti je nutno stále prověřovat.Komenský je zastáncem veřejných zkoušek na konci
školního roku.
Komenský rozpracoval základní didaktické zásady (principy):
- V první řadě je to zásada názornosti, kterou považuje za „zlaté pravidlo vyučování“.
Vyučování se musí opírat o poznání věcí a jevů, o smyslové nazírání, o přímou žákovu
zkušenost.
- Zásada systematičnosti a soustavnosti, ze které vyplývá požadavek, aby veškeré učivo bylo
uvedeno do logického systému. Každý poznatek, který si žáci mají osvojit, musí vyplývat
z poznatků předchozích a připravovat poznatky následující. Poznatky tedy mají být stavěny
jeden na druhém. Systém musí být dodržen nejen v rámci jednoho předmětu, ale i mezi
předměty a mezi jednotlivými stupni škol.
Vzdělávání musí být soustavné. Je třeba zajistit soustavný pracovní režim, soustavnou
návštěvu výuky.
- Zásada aktivnosti znamená, že se žáci mají zmocňovat poznatků vlastní zkušeností a
činností. Vše, čemu se děti naučí, mají hledět využít v praxi. Při výuce je třeba vycházet
ze zájmu žáků.
- Zásada trvalosti poznatků zdůrazňuje nezbytnost opakování, procvičování, provádění
pokusů a zkoušení.
- Zásada přiměřenosti znamená, že učitel má respektovat věkové a individuální schopnosti
dětí.
- Komenský formuloval požadavek přirozenosti ve výchově. „Všechno ať volně plyne, buď
násilnost vzdálena věci“ (Omnia sponte fluant, absit violentia rebus).
Komenský zdůrazňuje požadavek, aby se všemu učilo příkladem, pravidlem a praxí. Postupovat se má od snadnějšího k nesnadnějšímu, od jednoduchého ke složitějšímu
a od známého k neznámému. Nic pouhou autoritou, všechno důkazem pomocí smyslů a rozumu.
Ve výchově přikládá Komenský velký význam dobrému příkladu. Příkladem mají být rodiče, učitelé, všichni, kdy s dětmi pracují.
Komenský si je vědom důležitosti správné životosprávy. Doporučuje vhodnou stravu, střídání práce s odpočinkem, dostatek spánku, péči o hygienu těla. Mladší žáci by měli mít výuku čtyři hodiny denně, starší osm hodin, přičemž doporučuje 8 hodin výuky, 8 hodin dalšího vnějšího zaměstnání a 8 hodin
Vloženo: 25.04.2009
Velikost: 380,00 kB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Mohlo by tě zajímat:
Skupina předmětu SZ7BP_DUP1 - Nástin dějin pedagogiky a úvod do pedagogiky
Reference vyučujících předmětu SZ7BP_DUP1 - Nástin dějin pedagogiky a úvod do pedagogiky
Podobné materiály
- FY2BP_KMV - Kmity, vlny, optika - Skripta optika
- MA2BP_PAL2 - Algebra a aritmetika 2 - Skripta
- SP2BP_PPS1 - Patopsychologie 1 (psychopatologie) - Skripta Patopsychologie
- SZ7BP_DUP1 - Nástin dějin pedagogiky a úvod do pedagogiky - Skripta Uvod_do_pedagogiky
- SZ7BP_DUP1 - Nástin dějin pedagogiky a úvod do pedagogiky - Skripta
- SZ7BP_PsDV - Psychologie duševního vývoje - Skripta VyvojovaPsychologie_xx
- SZ7BP_SoPs - Sociální psychologie - Skripta socialni_psychologie
- SZ7BP_SP1P - Speciální pedagogika 1 - Skripta
- SZ7BP_UvPs - Úvod do psychologie - Skripta pyschologie
- SZ7BP_UvPs - Úvod do psychologie - Uvod do psychologie-skripta
- TE2BP_MTDR - Materiály a technologie - dřevo a plasty - Skripta drevo
- TE2BP_MTDR - Materiály a technologie - dřevo a plasty - Skripta plasty
- Ze2BP_GOP3 - Geografie obyvatelstva a sídel - Skripta GEOGRAFIE_OBYVATELSTVA_A_SIDEL
- SZ2BP_UFI - Úvod do filosofie - Skripta UVOD_DO_FILOSOFIE
- SZ2BP_UFI - Úvod do filosofie - Uvod do filozofie-skripta
- MA2BP_PAL1 - Algebra a aritmetika 1 - skripta od Horáka
- MA2BP_PAL1 - Algebra a aritmetika 1 - skripta od Horáka
Copyright 2023 unium.cz. Abychom mohli web rozvíjet a dále vylepšovat podle preferencí uživatelů, shromažďujeme statistiky o návštěvnosti, a to pomocí Google Analytics a Netmonitor. Tyto systémy pro unium.cz zaznamenávají, které stránky uživatel na webové stránce navštívil, odkud se na stránku dostal, kam z ní odešel, jaké používá zařízení, operační systém či prohlížeč, či jaký má preferenční jazyk. Statistiky jsou anonymní, takže unium.cz nezná identitu návštěvníka a spravuje cookies tak, že neumožňuje identifikovat konkrétní osoby. Používáním webu vyjadřujete souhlas použitím cookies a následujících služeb: