- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Hromadně přidat materiály
Přednášky SOCIOLOGIE RODINY
RV2BP_2SR - Rodina v sociálním kontextu - vybraná témata
Hodnocení materiálu:
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiálSOCIOLOGIE RODINY- DEFINICE A VYMEZENÍ PŘEDMĚTU DISCIPLÍNY, JEJÍ MÍSTO V SOUSTAVĚ VĚD
sociologie- věda o společnosti
sociétas- společnost, druh (z latiny)
logos- věda (z řečtiny)
SPOLEČNOST
zvláštní shluk lidí, nemá vymezeny hranice (Keller)
každá společnost má dvě roviny- prostorové a časové vymezení
prostor- hranice vymezeny například geografickým územím (společnost česká, francouzská, německá, přírodní kmeny Masajové…)
čas- například současná, barokní, renesanční, středověká, antická společnost
udávána i třetí rovina- společnost neexistuje- společnost těžko vymezitelná, řídí se sama (řízení nepřesné, vázané na danou situaci)
další definice sociologie- Max Weber- věda o sociálním jednání
Szczepanski- věda o sociálních skupinách
Freud, Kroeber, Kluckhohn- věda o civilizaci
věda o struktuře společnosti, o sociální interakci, o sociálních faktech…
nejčastější vymezení dnes- věda o každodennosti
HISTORICKÝ VÝVOJ RODINY A MANŽELSTVÍ
tradiční- předindustriální stavovská rodina
do období průmyslové revoluce
chápána jako společenství lidí, kteří spolu žili pod jednou střechou a podléhali jedné autoritě
dnešní význam- „domácnost“
sestávala z pokrevní příbuzných členů rodiny, poddruhů, čeledí a dalších jedinců v domě
není až tak důležitá pokrevní příbuznost jak společné stolování
vztah hospodáře k poddruhům a čeledi je do značné míry stejný, jakým je vázán ke svým pokrevním příbuzným
rodina byla ekonomická jednotka
DALŠÍ VÝZNAM TRADIČNÍ RODINY
systém širokého pokrevního příbuzenství mezi vládnoucí vrstvou (např. Habsburkové)
zjištěno, že na jednu domácnost připadalo průměrně č, 73 osob
rodiny s více dětmi spíše ve vyšších vrstvách (lepší péče o děti i matky)
prameny
pozemkové knihy
berní ruly (úřední knihy ekonomické povahy- soupisy o pozemcích a platech)
soupisy obyvatelstva podle víry „Čí země, toho víra“- 16.století- katolíci a protestanti
seznamy poddruhů
matriky
HLAVNÍ ROZDÍLY MEZI RODINOU TRADIČNÍ A MODERNÍ (historická demografie)
míra porodnosti a mortality (dříve vyšší)
tzv. demografická krize v předindustriální společnosti
masově rozšířena regulace porodnosti v moderní společnosti
Z ROZDÍLŮ VYPLÝVAJÍ DALŠÍ ODLIŠNOSTI
odlišné morální normy
odlišné náboženské představy (absence)
odlišný postoj k životu
výrazná změna postavení žen a postižených lidí ve společnosti
odlišné představy o určitém životním standardu
L.STONE (1977) vymezil v období 16.-19. století tyto fáze rodiny:
RELATIVNĚ MALÉ, NUKLEÁRNÍ RODINY
rodiče a děti
krátká střední délka života- nevznikaly (obvykle) trojgenerační rodiny
četné a intenzivní kontakty s celou komunitou
neexistovala větší citová blízkost mezi jednotlivými členy
síť širších příbuzenských a sousedských svazků
rodina plnila především ekonomickou funkci (záruka přežití), sňatky z majetkových důvodů
označení „domácnost“ nebo „celý dům“ než přímo „rodina“
domácnost je definována lokálně a nikoliv na základě pokrevních příbuzenských vztahů
„PŘECHODNÁ“ FORMA RODINY
existovala jen ve vyšších vrstvách
vyskytovala se přibližně na přelomu 17. a 18. století
nukleární rodina se vymezovala oproti celé společnosti
hlavní důraz začal být kladen na mateřskou lásku a přirozenou, racionálně podloženou autoritu otce
„navazující“ forma rodiny
začíná se objevovat v průběhu 19.století
v mnoha aspektech přetrvává dodnes
těsně spjatá s citovým individualismem, svobodnou volbou partnera na základě lásky, pevnými citovými vazbami
uzavřena vůči okolí, důraz na své soukromí
J. HAJNAL (1965)- dva základní historické modely rodiny
SZ a JV, které se podle něj stabilizovaly někdy počátkem 16.století
dělící hranice mezi Terstem (Itálie) a St. Peterburkem (Rusko)
tzv. „Hajnalova hranice“ probíhala někde na pomezí dnešní Moravy a Slovenska
SZ MODEL
malý počet členů rodiny (4-5 osob)
nižší míra pokrevního příbuzenství v rodině
relativně vysoký věk vstupu do manželství (25-26 let)
10%- 25% celoživotně neprovdaných žen a neženatých mužů- podmínka k uzavření sňatku- půda, na které by se mohli usadit a která by jim zajistila obživu
dědické právo- majetek dědil prvorozený syn, ale musel vyplatit matku a sourozence (kteří museli odejít z domu)
stanovila se odhadní cena celého majetku a buď jim nový vlastník dal jednorázovou sumu (to ale znamenalo prodat statek), ale mnohem častěji jim musel vyplácet závdavky (na sv. Havla a sv. Jiří)
do tohoto modelu patřily Čechy a větší část Moravy
JV MODEL
mnohočlenné rodiny (velkorodina)
vysoká sňatečnost (sňatkový věk 20-21 let)
dědické právo- přesně se neví, kdo co dědil, ale sourozenci (jen sestry se vyvdávaly jinam) zůstávali na statku
matky často přešly do pozice podruhyň
výlučnost patrilineárního principu tvoření rodiny
neolokalismus- v SZ modelu pod jednou střechou nikdy dlouhodobě nežily dva manželské páry, v JV modelu běžně
Hajnalova teorie dvojího modelu byla přijata
nově byl model regionálně upraven
ukazuje se, že ne všechny znaky byly tak přísně dodržovány jak na JV, tak i na SZ Evropy
MODERNÍ- DNEŠNÍ RODINA
domácnost tvořená párem muže a ženy a jejich dětmi
moderní pojetí rodiny- paradox- podle sociologických studií je v ČR jen 20% rodin, které odpovídají výše zmíněné představě
ostatní procenta tvoří bezdětné páry, svobodní či rozvedení s dětmi i bez nich, vdovci, sirotci, apod.
uspořádání jednotlivých domácností- buď vícegenerační nebo naopak zde žije jen jednotlivec
vícegenerační domácností je dnes zhruba 12% (oproti středověku 7%- 9%) a jsou tvořeny třemi i čtyřmi generacemi
vícegenerační domácnosti jsou dány demografickým uspořádáním- delší průměrný věk a převaha poptávky nad nabídkou na trhu bytů, ekonomická stránka provozu a údržby domácnosti
jednotlivec v domácnosti- výrazná změna konvencí
role rodiny se uvolňuje v souvislosti s majetkoprávními vztahy
žena během 20.st. získala značnou samostatnost osobní, finanční a společenskou, dokonce nepovažuje za nutné udržovat vztah s mužem kvůli společné výchově dětí
radikální změny převážně od konce 1.svět.války
konec 50.let 20.st.- začíná trend snižování počtu dětí a roste rozvodovost
v USA cca od 80.let se stává určitou prestiží žít stylem single
v ČR se rodina v tradičním pojetí rozpadá zhruba od 70.let 20.st., kdy došlo k definitivnímu překonání společenskému odsudku rozvodu
NEJRADIKÁLNĚJŠÍ ZMĚNY V ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTICE RODINY
křesťanství- rodina- legitimní sex- ztráta monopolu (legitimní předmanželský sex, úvahy o legitimní nevěře v manželství)
nové technologie- antikoncepce- výraznější hranice mezi sexem a početím
od pol.70.let vysoký vzrůst nemanželských („nelegitimních“) dětí- v některých zemích až 50% všech dětí rodí mimo manželství
výběr manželského partnera neurčují rodiče (ohled na rodinný status, majetek, společenské začlenění), ale svobodně partneři (světové války, světová hospodářská krize, komunismus- nejistota majetku)
křesťanství- transcendentní poselství pro manželství („Co Bůh spojil, člověk nerozlučuj“)- oslabení a odmítání náboženství- přeměna z transcendentního významu na občanskou smlouvu- základem je láska a sexuální přitažlivost- růst rozvodovosti a opakovaných manželství
prohlubující dělba práce a rozvoj speciálních institucí (odluka bydliště a pracoviště, škola- vzdělávání dětí, masmédia- socializace, nemocnice, sociální zařízení- péče o nemocné, staré a postižené, rodina- zábava, citové bezpečí)
větší vydělení z komunity
výchova dětí již není hlavní náplní života muže a ženy
dnes typická rodina s jedním dítětem, stoupá i počet dobrovolných bezdětných manželských párů (Německo- čtvrtina manželských párů)
práce v mnoha odvětvích více dostupná i pro ženy- od konce 50.let ženy hromadně opouští domácnost a profesní kariéra se stává stejně důležitá jako pro muže- mateřství není celoživotní úděl, ale jen součást života
PŘÍSTUP SOCIOLOGIE RODINY K DANÉMU TRENDU
předmět zkoumání (rodina) výrazně změněn (výrazná odlišnost v chování generací v rámci 20.st.)
teorie se netýká jen modelu monogamické, neolokální a dvougenerační rodiny (do pol.20.st. normativně závazný pro střední třídu a nejrozšířenější v rámci společnosti)
dnes je třeba vzít v úvahu i varianty a odchylky (hlavně mimo střední třídu)- např. nesezdaná soužití, soužití homosexuálů, pěstounské rodiny, registrovaná partnerství
TEORIE RODINY
vysvětlení principů na nichž je založena sociální organizace lidské reprodukce
zabývají se příbuzenskými organizacemi, souvisejícími symboly, genealogickými strukturami a příbuzenskými a klanovými vazbami
KLASICKÉ TEORIE RODINY V 19.ST.
1. INSTITUCIONÁLNÍ HISTORICKO-PRÁV
Vloženo: 25.04.2009
Velikost: 91,50 kB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Mohlo by tě zajímat:
Reference vyučujících předmětu RV2BP_2SR - Rodina v sociálním kontextu - vybraná témataPodobné materiály
- FJ2BP_FRS2 - Syntax 2 - Prednasky- zkouska
- FJ2BP_FRTL - Teorie literatury - Přednášky TEORIE LITERATURY
- MA2BP_PAL1 - Algebra a aritmetika 1 - Přednášky
- OV2BP_DE2 - Dějiny etiky 2 - Prednasky
- OV2BP_DF2 - Dějiny filozofie 2 - Přednášky
- OV2BP_DK - Dějiny kultury - Přednášky dejiny_kultury
- OV2BP_DPT1 - Dějiny politických teorií 1 - Dejiny politickych teorii-prednasky1
- OV2BP_DPT1 - Dějiny politických teorií 1 - Přednášky 1-2
- SZ3BP_ZPM - Základy pedagogické metodologie - Prednasky
- SZ7BP_PsDV - Psychologie duševního vývoje - Prednasky
- SZ7BP_PsDV - Psychologie duševního vývoje - Přednášky VyvojovaPsychologie
- SZ7BP_PtZP - Patopsychologie a základy psych. poradenství - Patopsychologie-prednasky
- SZ7BP_SDi1 - Úvod do školní didaktiky - Přednášky UVOD DO DIDAKTIKY
- SZ7BP_SP1P - Speciální pedagogika 1 - Přednášky SPECI LN PEDAGOGIKA
- SZ7BP_TEV1 - Teorie a metodika výchovy - Prednasky
- TE2BP_MTK1 - Materiály a technologie - kovy 1 - Přednášky
- Ze2BP_GGP4 - Geologie a geomorfologie - Přednášky 3
- Ze2BP_GGP4 - Geologie a geomorfologie - Přednášky geomorfo
- Ze2BP_GGP4 - Geologie a geomorfologie - Přednášky geomorfo2
- Ze2BP_GGP4 - Geologie a geomorfologie - Přednášky geomorfologie prav--
- Ze2BP_KHP5 - Klimatologie a hydrogeografie - Prednasky
- Ze2BP_KTP3 - Základy kartografie a topografie - PREDNASKY
- Ze2BP_PZP2 - Planetární geografie - Prednasky
- Ze2BP_VSP4 - Geografie výrobní sféry - Přednášky
- SA4BP_Ps2P - Základy psychologie 2 (přednáška) - Přednášky
Copyright 2024 unium.cz