- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Hromadně přidat materiály
PREDNASKY
Ze2BP_KTP3 - Základy kartografie a topografie
Hodnocení materiálu:
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiálZáklady kartografie a topografie
přednáška
Kartografie
velmi široký obor
věda o mapách
věda, technika a umění vytvářet a používat mapy
věda, která se neustále vyvíjí
TECHNIKA = způsob provedení
UMĚNÍ – umět vytvořit produkt, který bude srozumitelný a taky může být chápán jako umělecké dílo (estetický produkt)
TVORBA A UŽITÍ – užití v oboru kartometrie (součást kartografie), který měří pomocí map
Kartografii dělíme na:
geografická – spíše přehledné mapy, důraz na geografickou věrohodnost; zabývá se jí geografie na přírodovědných fakultách; zabývá se maloměřítkovými mapami (není až tak důležitá přesnost = přesné polohové určení, přesnost nelze až tak dobře vyjádřit)
geodetická – zabýváme se jí např. na technice, na vojenských školách; zabývá se mapami velkého měřítka, např. topografické mapy; co nejpřesnější geodetický obraz, podstatnou část tvoří matematická geografie, důraz na geometrickou přesnost
Další dělení kartografie:
Teoretická př. matematická geografie
Praktická př. kartografická reprodukce
Maloměřítková
Velkoměřítková
Objekt zkoumání kartografie:
MAPA = zmenšené, zobecněné, vysvětlené znázornění zemského povrchu v rovině
zobecněný pohled – např. když je tok klikatý, tak ho zakreslíme klikatě, ale neznázorňujeme všechny kličky (nemůžeme zakreslit klikatý tok rovnou čarou)
vysvětlení – každá část mapy musí být vysvětlena → legenda
rovinné znázornění – zda je mapa mapou v elektronické podobě
! Mapa má být velmi náročná na svého tvůrce, ale nenáročná na daného uživatele!
2. přednáška
Geometrická podstata map:
problémem je přenesení kulového povrchu Země do roviny mapy → vznikají deformace → musí se najít způsob jak přenést polohu bodu do roviny mapy
nutné je nahrazení reálného zemského povrchu (vertikálně i horizontálně členitého) jednodušším (referenčním) tělesem:
koule – velmi nepřesné
rotační elipsoid – v praxi se používá nejčastěji
Besselův – pro vojenské mapy
Hayfordův
Krasovského – pro mapy Československa
WGS84 – nejnovější typ
smyslem tvorby nových typů je zpřesňování, které vede k tomu, aby se povrch elipsoidu co nejvíce přimykal k reálnému zemskému povrchu
pro geografické mapy se používá referenční koule – Krasovského koule
může se použít i referenční rovina – pouze pro malá území, kde nezvažujeme zakřivení povrchu
pro přesné mapy používáme referenční elipsoidy
pro geografické mapy referenční koule
pro mapování malého území do 700km2 se používá referenční rovina – nejedná se o mapy
polohu bodů je třeba přenést na plochu
souřadnicové soustavy - na kouli:
zeměpisná šířka φ
zeměpisná délka λ
znázornění do pravoúhlé kartézské soustavy souřadnic x, y, z se středem ve středu Země (resp. referenčního tělesa)
zeměpisná síť se pro speciální potřeby stáčí – vzniká kartografická síť – souřadnice označené η, ξ
znázornění do roviny kartézské soustavy x, y
polární souřadnice ρ (délka průvodiče), ε (úhel, který svírá průvodič se zvoleným směrem)
významné křivky na referenčních plochách:
geodetická čára – nejkratší spojnice dvou bodů na referenční ploše
ortodroma – nejkratší spojnice dvou bodů na kulové ploše (součást hlavní kružnice)
loxodroma – spojnice dvou bodů na zemském povrchu, která protíná poledníky pod stále stejným úhlem
Horizontální průměty a zobrazovací způsoby:
horizontální průměty:
uskutečňovány mezi povrchem referenčního tělesa nebo plochy a zobrazovací rovinou, které jsou geometricky podobné (shodné) – liší se jen podle měřítka – např. referenční koule (Země) a globus → horizontální průměty nad kulovou nebo rovinou plochou
přenos polohy bodů z referenčních těles do roviny mapy se řeší analyticky pomocí matematických vztahů nebo geometricky a to centrálním promítáním
matematické způsoby = zobrazovací rovnice
obecně hovoříme o zobrazovacích způsobech (kartografická zobrazení)
Kartografická zkreslení:
globus i plán zachovávají tvary, ale mapy jsou zkreslené díky tomu, že zobrazovaná a zobrazovací plocha jsou různé
zkreslení:
délková
úhlová
plošná
3. přednáška
Kartografická zobrazení
vyjadřují vztah polohy bodu na zobrazované a zobrazovací ploše
zvláštní případ: PROJEKCE – vztah mezi polohou bodu na zobrazovací a zobrazované ploše je dán centrálním promítáním
Klasifikace kartografických zobrazení:
podle kartografického zkreslení
stejnodélková (délkojevná) = ekvidistantní – ekvidistance je možná pouze v určitém směru (např. poledníkovém), ale ne v obecných případech
stejnoplochá (plochojevná) = ekvivalentní
stejnoúhlá (úhlojevná) = konformní
vyrovnávací = kompenzační – zahrnují a), b) i c), ale pouze v optimalizované míře
podle vzhledu zobrazovací plochy
azimutální zobrazení
kuželová zobrazení = kónická
válcová zobrazení = cylindrická
- pokud je poloha bodu na zobrazovací ploše pouze funkcí jedné souřadnice na zobrazované ploše označujeme je jako jednoduchá
nepravá zobrazení
pseudoazimutální
pseudokónické
pseudocylindrické
mnohokuželová zobrazení = polykónická
podle polohy dotykového bodu nebo osy pomocného tělesa
3 polohy
1 = normální poloha – dotykový bod na pólu, osa prochází póly
2 = šikmá (obecná) poloha – dotykový bod leží kdekoli na povrchu planety, kromě pólů a rovníku
3 = příčná (transverzální) poloha – dotykový bod leží na rovníku, osa prochází rovinou rovníku
- dotykový bod je pouze u azimutálního zobrazení, u kuželového a válcového je dotyková kružnice
JEDNODUCHÁ ZOBRAZENÍ
Azimutální zobrazení
obraz povrchu referenčního tělesa je zobrazen přímo na rovinnou plochu
užití v polárních oblastech (kulový vrchlík)
polohy: normální, obecná, příčná
v normální poloze zachovává úhly mezi poledníky
rovina může být tečná (dotykový bod) nebo sečná (protíná těleso)
Tečná rovina
- zkreslení narůstá jen směrem k okrajům mapy
Sečná rovina
- zkreslení nenarůstá jen směrem k okrajům mapy, ale i ke středu → zkreslení je částečně eliminováno
Azimutální projekce:
gnómonická
- obrazy rovnoběžek se budou čím dál víc zvětšovat
stereografická
- bod promítání leží v protilehlém (protidotykovém) bodu
- umožňuje znázornění rovníku
ortografická
bod promítání leží v nekonečnu
není možné zobrazit druhou polokouli
- rovnoběžky se budou směrem k okrajům zhušťovat
4. přednáška
Neprojekční zobrazení
výsledek je dán požadavkem kartografické vlastnosti (např. stejnodélkovost v polednících...)
tato zobrazení se používají hlavně pro oblasti tvaru vrchlíku
se vzrůstající plochou zobrazovaného území narůstá zkreslení směrem k okrajům mapy
azimutální zobrazení pro póly a polokoule
při ortografické projekci vidíme prostorový pohled na povrch Země
při gnómonické projekci jsou ortodromy znázorněny jako polopřímky
Kuželová zobrazení
obraz glóbu je nejprve přenesen na plášť válce, který lze následně pomocí analytických vztahů převést do roviny mapy
polohy: normální, obecná, příčná
dotyková kružnice může být tečná i sečná
tečná (1 kružnice)sečná (2 kružnice)
mapa vypadá jako:
kruhová výseč
výseč mezikruží
v poloze normální se obrazy poledníků a rovnoběžek protínají pod pravým úhlem, poledníky představují svazek paprsků, rovnoběžky jsou části soustředných kružnic
př. stejnodélkové zobrazení v polednících – např. Ptolemaiovo zobrazení
Kuželové zobrazení se dvěma sečnými rovnoběžkami
sečná rovnoběžka je nezkreslená → běží po povrchu referenčního tělesa
např. Křovákovo zobrazení – kuželové zobrazení se dvěma sečnými rovnoběžkami v poloze obecné, stejnoúhlé, osa kužele svírá určitý úhel se zemskou osou (nejsou totožné), vrchol kužele leží v místě Baltského moře, kartografické rovnoběžky svírají se zemskými rovnoběžkami určitý úhel
důvod užívání: lepší přimknutí geografických a kartografických rovnoběžek
toto zobrazení se stalo základem pro převod trigonometrických bodů do jednotné trigonometrické sítě katastrální (JTSK)
požadavek stejnoúhlosti je základním požadavkem pro tvorbu map menších území (států...)
vhodné pro protáhlá území
nevhodné pro mapy světa
v poloze příčné se nepoužívá
Válcová zobrazení
povrch glóbu se nejprve přenese na plášť válce, který je možné bez deformací rozvinout do roviny mapy
polohy: normální, obecná, příčná
mohou být tečné i sečné
tečné sečné – obvykle se volí rovnoběžky 30° zeměpisné šířky
v poloze normální – obraz zemské sítě je soustavou navzájem kolmých úseček, poledníky mají konstantní rozestup, rozestup rovnoběžek je dán požadavkem na kartografické zkreslení
nezkreslené poledníky – konstantní rozestupy rovnoběžek od rovníku k pólům
stejnoplochost – zhuštěné rovnoběžky směrem k pólům
stejnoúhlost – větší rozestupy rovnoběžek směrem k pólům; loxodroma se zobrazuje jako polopřímka → použití v námořní plavbě; označení „Merkátorova mapa“
Stejnoúhlé válcové zobrazení v poloze příčné
použito pro tvorbu vojenských map Československa
dotyková kružnice je poledník ležící ve středu zobrazovaného území
Gauss-Krügerovo zobrazení
území Československa se nevešlo do 1 pásu (=6°) a muselo být zachyceno pomocí dvou různě nastavených válců
středové poledníky jsou 15°a 21°
vhodné
Vloženo: 24.04.2009
Velikost: 1,78 MB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Mohlo by tě zajímat:
Skupina předmětu Ze2BP_KTP3 - Základy kartografie a topografie
Reference vyučujících předmětu Ze2BP_KTP3 - Základy kartografie a topografie
Podobné materiály
- FJ2BP_FRS2 - Syntax 2 - Prednasky- zkouska
- FJ2BP_FRTL - Teorie literatury - Přednášky TEORIE LITERATURY
- MA2BP_PAL1 - Algebra a aritmetika 1 - Přednášky
- OV2BP_DE2 - Dějiny etiky 2 - Prednasky
- OV2BP_DF2 - Dějiny filozofie 2 - Přednášky
- OV2BP_DK - Dějiny kultury - Přednášky dejiny_kultury
- OV2BP_DPT1 - Dějiny politických teorií 1 - Dejiny politickych teorii-prednasky1
- OV2BP_DPT1 - Dějiny politických teorií 1 - Přednášky 1-2
- RV2BP_2SR - Rodina v sociálním kontextu - vybraná témata - Přednášky SOCIOLOGIE RODINY
- SZ3BP_ZPM - Základy pedagogické metodologie - Prednasky
- SZ7BP_PsDV - Psychologie duševního vývoje - Prednasky
- SZ7BP_PsDV - Psychologie duševního vývoje - Přednášky VyvojovaPsychologie
- SZ7BP_PtZP - Patopsychologie a základy psych. poradenství - Patopsychologie-prednasky
- SZ7BP_SDi1 - Úvod do školní didaktiky - Přednášky UVOD DO DIDAKTIKY
- SZ7BP_SP1P - Speciální pedagogika 1 - Přednášky SPECI LN PEDAGOGIKA
- SZ7BP_TEV1 - Teorie a metodika výchovy - Prednasky
- TE2BP_MTK1 - Materiály a technologie - kovy 1 - Přednášky
- Ze2BP_GGP4 - Geologie a geomorfologie - Přednášky 3
- Ze2BP_GGP4 - Geologie a geomorfologie - Přednášky geomorfo
- Ze2BP_GGP4 - Geologie a geomorfologie - Přednášky geomorfo2
- Ze2BP_GGP4 - Geologie a geomorfologie - Přednášky geomorfologie prav--
- Ze2BP_KHP5 - Klimatologie a hydrogeografie - Prednasky
- Ze2BP_PZP2 - Planetární geografie - Prednasky
- Ze2BP_VSP4 - Geografie výrobní sféry - Přednášky
- SA4BP_Ps2P - Základy psychologie 2 (přednáška) - Přednášky
Copyright 2024 unium.cz