- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiálZákladní pojmy ze sociální geografie
aglomerace – seskupení sídel s jedním či více velkoměstskými jádry. Vzniká postupným územním srůstem měst v procesu suburbanizace. Jednotlivá sídla v urbanizovaném prostoru jsou propojena intenzivními hospodářskými a obslužnými vztahy. Vyššími stupni urbanizovaných prostorů jsou dále konurbace a megalopolis.
alternativní zdroj energie – jiný zdroj energie, než tradiční vyčerpatelná a životnímu prostředí škodící fosilní paliva (uhlí, ropa, zemní plyn), nebo jaderné palivo. Mezi alternativní zdroje energie patří např. sluneční energie, vítr, tekoucí voda, mořský příliv a příboj, geotermální energie.
autonomie – samostatnost, nezávislost. Z hlediska státoprávního uspořádání se autonomie určitého území vyznačuje samostatností při rozhodování o místních a regionálních záležitostech při zachování jednoty státu. Míra samostatnosti je odvozena od pravomocí přenesených z celostátní úrovně na úroveň regionální.
cestovní ruch – souhrnné označení vztahů a jevů, které vznikají při cestování a dočasném pobytu mimo místo trvalého bydliště, zpravidla ve volném čase, za účelem rekreace a rozvoje poznání.
demografická revoluce – převratné změny v úrovni demografického chování, ke kterým dochází na určitém stupni společenského vývoje. Nástup demografické revoluce je ovlivněn ekonomickou a společenskou úrovní země. V průběhu demografické revoluce výrazně klesá porodnost a zlepšuje se úmrtnost. U většiny evropských zemí probíhala demografická revoluce v 19. stol. a skončila v 1. pol. 20. stol.
demografické chování – chování lidí spojené s demografickou reprodukcí, tj. uzavírání sňatků, rození dětí, rozvody, potraty, úmrtí apod. Demografické chování je podmíněno nejen biologickými a psychologickými faktory, ale i socioekonomickými faktory, např. možností obživy, podmínkami života a též populační politikou státu.
demografické stárnutí – zvyšování podílu starých osob v populaci v důsledku poklesu porodnosti a zlepšování úmrtnosti. Zvyšuje se podíl ekonomicky neaktivních osob v populaci, a tím vzrůstají nároky na důchodové zabezpečení a na zdravotní i ostatní služby, orientované na staré lidi. Demografické stárnutí probíhá v současnosti ve většině evropských zemí.
demografie – vědní obor, který se zabývá studiem demografické reprodukce lidských populací a podmíněnostmi tohoto procesu.
diktatura – nedemokratická forma vlády jednotlivce, skupiny nebo politické strany, kdy dochází k nekontrolované koncentraci moci. Zatímco v autoritativní demokracii jsou v omezené míře občanské svobody zachovány, v totalitní diktatuře (totalitarismu) důsledné uplatňování státní ideologie za použití mocenských prostředků (policie, armády) vede k popření základních práv a svobod. K takovému typu diktatury patřil například fašismus nebo stalinismus.
dojížďka za prací – jedna z forem územního pohybu obyvatelstva, při které dochází k opakovanému přemisťování mezi místem bydliště a místem pracoviště.
dopravní koridor – přirozený či uměle vytvořený soubor dopravních cest (např. vodní tok, silnice, železnice, elektrické vedení), procházející „úzkým“ místem mezi dvěma lokalitami.
dopravní poloha – poloha v dopravní síti, součást geografické polohy.
dopravní síť – soubor dopravních linií a uzlů určitého území, zahrnující všechny druhy dopravy. Je výsledkem historického vývoje a jeho reakce na potřeby hospodářství, a to pod vlivem přírodních a územně technických podmínek. Můžeme ji vyjádřit například počtem km na určitou plochu.
dopravní uzel – místo, v němž se sbíhají či protínají dopravní cesty nejméně dvou různých dopravních prostředků (např. silnice a železnice). Je – li zastoupen jen jeden druh dopravy, hovoříme např. o železničním uzlu.
ekonomická integrace – propojování původně samostatných ekonomických jednotek nebo států v nové ekonomicky vnitřně jednotné celky
ekonomická úroveň – zahrnuje úroveň všech stránek ekonomické reprodukce, tj. výroby, rozdělování, směny a spotřeby. Prostřednictvím mezinárodně používaných ukazatelů (např. hrubý domácí produkt, hrubý národní produkt, inflace, bilance zahraničního obchodu, sektorová zaměstnanost) umožňuje porovnat země a rozdělit je podle zastoupení hospodářských sektorů či odvětvové struktury.
ekonomicky aktivní obyvatelstvo – všechny osoby, které jsou zaměstnány nebo práci aktivně hledají.
ekonomický potenciál – hospodářská moc státu, podložená nerostným bohatstvím, vytvořenými hodnotami a lidskými zdroji. Je určen dosaženým stupněm rozvoje výroby, zejména průmyslu, udává se zpravidla za státní celky.
etnikum, etnická skupina – společenství lidí na určitém území, které si dlouhodobě zachovává jistá kulturní specifika a považuje samo sebe za samostatnou sociální skupinu.
etnografie, národopis – věda, která se zabývá studiem kultury a způsobu života národů a dalších etnických skupin.
euroregion – pohraniční území dvou či více států, z nichž alespoň jeden je členem EU. Smyslem je překonat na lokální až regionální úrovni nedostatky, vyplývající z historického vývoje a obvykle periferní polohy vůči národnímu státu. Přeshraniční spolupráce založená na společném řešení dopravy, infrastruktury, pracovního trhu, ekologie atd. směřuje ke zlepšení životních podmínek na obou stranách státní hranice.
export – vývoz zpravidla přes hranice státu, týkající se různého druhu zboží (suroviny, polotovary i hotové výrobky), ale i technologie, služeb či kapitálu. Podle výše, orientace a úspěšnosti zahraničního obchodu mají státy aktivní, pasivní nebo vyrovnanou obchodní bilanci.
extenzivní zemědělství – zemědělský typ charakteristický slabším zapojením pracovních sil i techniky, vyskytující se v oblastech řídce osídlených, s nadbytkem půdy. Vykazuje nižší hospodářské výsledky, ať již v rostlinné či živočišné výrobě.
farma – výrobní jednotka v zemědělství zpravidla zaměřená na určitou činnost (např. chov dobytka). Farma bývá ve vlastnictví jedinců, kteří na i sami pracují (farmáři) nebo nájemců. Může být též součástí rozsáhlejšího hospodářství soukromého, družstevního či státního.
fundamentalismus – označení většinou náboženských směrů, které zdůrazňují potřebu přísného dodržování původních článků víry. Odmítají jejich změnu a přizpůsobování novým poměrům. V současnosti patří mezi nejznámější islámský fundamentalismus.
funkce sídel – každé sídlo plní určité funkce potřebné k zabezpečení života jak svých vlastních obyvatel, tak často i obyvatel dalších sídel, která se nacházejí např. v jeho zázemí. Mezi hlaví funkce patří funkce obytná, obranná, výrobní, obchodní, dopravní, vzdělávací, administrativně správní atd. Rozlišujeme sídla polyfunkční s velkým počtem přibližně podobně významných funkcí a sídla monofunkční, ve kterých výrazně převládá specializace na jedinou funkci.
generace – soubor osob narozených v jednom kalendářním roce, event. v určitém časovém úseku (např. generace padesátých let). Pojem generace je někdy nahrazován výrazy ročník, pokolení.
hektarový výnos – hmotnost příslušného zemědělského produktu, získaná v rostlinné výrobě z 1 hektaru půdy. Závisí na přírodních podmínkách území a stupni ekonomické vyspělosti. Je jedním z ukazatelů zemědělské výroby, umožňujícím geografické srovnání.
hospodářská politika – vědomé ovlivňování a regulování ekonomických procesů, které je možné provádět příslušnými institucemi na různých úrovních (stát, banka apod.). Hlavními nástroji jsou měnová, sociální, důchodová, obchodní a strukturální politika.
hospodářský cyklus – kolísání ekonomické aktivity zahrnující čtyři základní fáze: expanze (konjunktura, růst), vrchol, recese (pokles, ústup), sedlo (dolní bod obratu). Uplatňuje se v hospodářství jako celku, tak pro jednotlivá odvětví. (obory, např. elektrotechnika).
hospodářský sektor, ekonomický sektor – jednotka základního hospodářského členění činností. Zastoupení jednotlivých sektorů primárního, sekundárního, terciárního a kvartérního se mění v čase a prostoru a ukazuje zpravidla na vyspělost země či oblasti.
hospodářský systém – je určen způsobem řešení tří základních otázek: co a kolik vyrábět; jak vyrábět – tj. s použitím jakých zdrojů a technologie; jak se rozdělí to, co bylo vyrobeno? V zásadě rozlišujeme hospodářství tržní a plánované či centrálně řízené. Plánované hospodářství zahrnuje i direktivní hospodářství, u něhož převažuje forma nařízení či usměrňování vývoje shora.
centrálně řízené (plánované)
tržní
DANOSTI
centrální plán
řídící úloha státu
riziko plánu
princip pokrytí potřeb
centrálně stanovená spotřeba
individuální plán
řídícím prostředkem je trh
riziko odbytu
princip hospodářského zisku
individuální rozhodnutí o spotřebě
PŘEDPOKLADY
ekonomickosprávní podřízenost podniků
kolektivní vlastnictví výrobních prostředků
centrální plánování spotřeby
úloha státu v plánování
volnost na základě smlouvy
soukromé vlastnictví výrobních prostředků
volnost spotřeby
úloha státu v uspořádání
PROBLÉMY
rozpor mezi nájmy podniků o co nejvíce „měkké“ výrobní náklady a celospolečenskými zájmy o efektivní a optimální zásobování zbožím
omezená hospodářská volnost jednotlivců, zpětně působící také na politickou svobodu
konkurence je podrývána koncentrací a ovládnutím trhu, při klesající konkurenci ubývá vliv spotřebitelů, tržní hospodářství je nestabilní a může vést k inflaci a nezaměstnanosti
hrubá míra porodnosti – udává počet živě narozených dětí na tisíc obyvatel tzv. středního stavu obyvatelstva v určitém kalendářním roce, udává se v promile.
hrubá míra úmrtnosti - udává počet zemřelých na tisíc obyvatel tzv. středního stavu obyvatelstva v určitém kalendářním roce, udává se v promile.
hrubý domácí produkt (GDP) – veškerá nově vytvořená produkce dané země nebo oblasti, vyjadřuje se zpravidla v dolarech na jednoho obyvatele. Slouží k porovnání zemí a posouzení rozdílů v úrovni spotřeby a životní úrovně.
hrubý národní produkt (GNP) – ukazatel obdobný hrubému domácímu produktu, zahrnuje však pouze hodnotu vyrobenou občany příslušné země (ti však mohou působit i v zahraničí).
hustota zalidnění – základní ukazatel rozmístění obyvatelstva dávající do poměru počet obyvatel k ploše jím obývané (obyv./km2). Vyjadřuje průměrnou hustotu zalidnění sledovaného území, v jehož rámci mohou existovat značné rozdíly.
ideologie – ucelená soustava názorů, idejí a teorií, ve které různé sociální skupiny vytvářejí vlastní představu o základních principech uspořádání společnosti. Ideologické konfrontace jsou nedílnou součástí politického života.
impérium – původně území, na němž byla uplatňována vojenská a civilní moc v římské říši. V širším významu se v současnosti používá pro označení velkého státního útvaru.
import – obecně dovoz, opak exportu.
industrializace – proces přeměny odvětvové struktury národního hospodářství, při němž zemědělství je nahrazeno budováním průmyslu, kde se odvětví výrobních prostředků vyvíjí rychleji než výroba spotřebních předmětů. Vlastní průběh je závislý na přírodních, technických a společensko politických podmínkách příslušné oblasti (země) v určitém čase a má rovněž prostorový rozměr.
inflace – projev ekonomické nerovnováhy, při němž dochází k přebytku peněz nad množstvím zboží (jeho úhrnnou hodnotou). To se projevuje prohloubením rozdílu mezi růstem cen a mezd, znehodnocením, znehodnocením úspor a poklesem hodnoty peněz.
infrastruktura - vzájemně provázaný soubor zařízení, budov a sítí, tvořící předpoklad rozvoje příslušné oblasti. Rozlišuje se na infrastrukturu jak k zajištění výroby (výrobní i.), tak k zabezpečení potřeb obyvatel (sociální i.).
intenzivní zemědělství – zemědělský typ založený na maximálním využití půdy (přírodních podmínek) díky značným investicím do techniky a racionalizací technologických postupů, popřípadě zapojením většího počtu pracovníků. Uplatňuje se v hustě osídlených oblastech nebo specializovaných odvětvích (oborech), projevuje se též jako plantážní a příměstské zemědělství nebo monokulturní hospodářství.
investice – soubor finančních prostředků nezbytných na novou výstavbu, rekonstrukci či modernizaci stávajících budov a zařízení (strojů). Z hlediska použití rozeznáváme investice strojní a stavební, jejich vzájemný poměr vyjadřuje strukturu investic.
jazyk – soubor vyjadřovacích a sdělovacích prostředků v rámci určitého lidského společenství. Společný jazyk patří k nejdůležitějším faktorům, na jejichž základě se formuje národ. Velké skupiny příbuzných jazyků, u kterých se předpokládá společný původ, se nazývají jazykové rodiny. Nejvíce lidí hovoří jazyky indoevropské rodiny. Patří do ní např. jazyky germánské, románské nebo slovanské.
kabotáž – plavba při mořském pobřeží, obvykle prováděná loděmi příslušné země mezi vlastními přístavy; rozšířeno např. kolem ostrovů (Island) či při pobřeží (Dalmácie).
kojenecká úmrtnost – úmrtnost dětí v prvním roce života; v číselném vyjádření udává počet zemřelých ve stáří do jednoho roku na tisíc živě narozených dětí v určitém kalendářním roce. Udává se v promile.
kolektivizace – přeměna individuálního soukromého hospodaření na kolektivní, např. soustředění rolnické malovýroby do zemědělských podniků družstevního typu. Vedle změny vlastnických (majetkových) poměrů dochází zpravidla ke zvětšení výrobních jednotek a zavádění nových technologických postupů, doprovázených změnou ve velikosti ploch jednotlivých zemědělských plodin.
kolonie – nesamostatné území, které je hospodářsky a politicky závislé na jiném státu – tzv. mateřské zemi. Tento stav nadvlády umožňoval na jedné straně šíření civilizačních vymožeností, na druhé straně vedl k nerovnoprávnému postavení kolonií se všemi negativními důsledky. Největšího rozvoje dosáhl kolonialismus v 1. pol. 20. stol., z kontinentů zasáhl nejvýrazněji Afriku.
konkurence – soupeření o výhodnější podmínky při získávání surovin, pro vlastní výrobu a pro odbyt zboží. Konkurence se prohlubuje, přitom dochází ke koncentraci a centralizaci výroby a kapitálu. Rozlišujeme několik úrovní konkurence (například uvnitř odvětví, mezi oblastmi, mezinárodní).
kontejnerová doprava – moderní způsob dopravy zboží, uloženého v přepravních skříních určité velikosti (kontejnerech) pro opakovanou překládku. Rychlá a efektivní manipulace mezi různými dopravními prostředky probíhá na kontejnerových překladištích (terminálech).
konurbace – územní seskupení aglomerací a měst s vysokou hustotou zalidnění. Podobně jako u aglomerací je urbanizovaný prostor konurbace propojen intenzivními vazbami, na rozdíl od aglomerace však nemá jednoznační centrum. Konurbace představují socioekonomicky nejdůležitější jádrové oblasti států či kontinentů (např. Porúří v SRN).
kvartér – 1. čtvrtohory, 2. odvětví určující tempo vědeckotechnického rozvoje příslušné oblasti (státu). Řadíme sem např. vědu, výzkum, vysoké školství.
lidská rasa – velká skupina lidí s podobnými, dědičně podmíněnými tělesnými znaky, jako je například druh vlasů, stavba kostry, tvar lebky nebo barva kůže. Lidské rasy vznikaly dlouhodobým vývojem za působení rozdílných přírodních podmínek. V současné době rozeznáváme tři hlavní rasové skupiny: europoidní (bílou), mongoloidní (žlutou) a ekvatoriální (černou). Mimo tyto hlavní skupiny se postupně zvyšuje zastoupení smíšených a přechodných typů.
loka
Vloženo: 24.04.2009
Velikost: 139,50 kB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Mohlo by tě zajímat:
Skupina předmětu Ze2BP_RSP1 - Repetitorium sociální geografie
Reference vyučujících předmětu Ze2BP_RSP1 - Repetitorium sociální geografie
Podobné materiály
- OV2BP_DF2 - Dějiny filozofie 2 - Pojmy
- SZ7BP_TEV1 - Teorie a metodika výchovy - Vypracovane_pojmy_ke_zkousce_(podzim 2008)
- FY2BP_MAF2 - Matematika pro fyziky 2 - Slidy zakladni_pojmy_teorie_pole
- SZ7BP_DUP1 - Nástin dějin pedagogiky a úvod do pedagogiky - Pojmy do pedagogiky
- SZ7BP_SDi1 - Úvod do školní didaktiky - Pojmy - opis pedag. slovniku
- SZ7BP_SP1P - Speciální pedagogika 1 - Pojmy
- SZ7BP_SP1S - Seminář ke speciální pedagogice 1 - Pojmy
- SZ7BP_TEV1 - Teorie a metodika výchovy - Pojmy1
- SZ7BP_TEV1 - Teorie a metodika výchovy - Pojmy2
- SZ7BP_TEV1 - Teorie a metodika výchovy - Pojmy3
- Ze2BP_GGP4 - Geologie a geomorfologie - Pojmy GEOLOGIE a GEOMORFOLOGIE.d
- Ze2BP_GGP4 - Geologie a geomorfologie - Pojmy
- Ze2BP_GOP3 - Geografie obyvatelstva a sídel - Pojmy
- Ze2BP_USP1 - Úvod do studia geografie - Pojmy-Meciar
- Ze2BP_USP1 - Úvod do studia geografie - Pojmy-vsechny
- SZ2BP_UFI - Úvod do filosofie - Tahak-jen pojmy
- SZ7BP_SDi1 - Úvod do školní didaktiky - pojmy
Copyright 2024 unium.cz