- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Pedagogika
SZ7BP_DUP1 - Nástin dějin pedagogiky a úvod do pedagogiky
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiál4.Vstup do terénu
V této etapě výzkumník vstupuje do terénu.Kde se hlavně seznámí s prostředím.To je tzv.pilotážní průzkum-Nasleduje předvýzkum ,který se uskutečňuje na malém souboru lidí.Cílem je zjistit ,zda výzkumný nástroj funguje a jak funguje.
KVALITATIVNĚ ORIENTOVANÝ VÝZKUM
Uvádí zjištění ve slovní podobě.Výzkumník v kvalitativním výzkumu se snaží o sblížení se zkoumanými osobami,o proniknutí do situací ,ve kterých vystupují,protože jen tak jim může rozumět a může je popsat.hlavním cílem je porozumět člověku,tedy především chápat jeho vlastní hlediska-jak on vidí věci a posuzuje jednání.Výzkumníka spíše zajímá konkrétní prípad-konkrétní žák ,škola,skupina učitelů apod.Cílein není široké zevšeobecňování údajů,ale hluboké proniknutí do konkrétního případu a objevení nových souvislostí,které se hromadným výzkumem nedají odhalit.Kvl.výzkum je konstrukční,odhaluje nové skutečnosti a z nich vytváří nové skutečnosti. Hl. rysem kvalitativního výzkumu je dlouhodobost,intenzivnost a podrobný zápis.
Postup:
l .volba výzkumného problému
2.formulování hypotéz na základě prvotních údajů
3.zkoumání prvotních případu
4.pokud není hypotéza v souladu s údaji o tomto případě,modifikuje se v souladu s novými údaji
5.hledání negativních případů
ó.formulace nové hypotézy
7.pokračování ,až dokud se nevytvoří dostatečně akceptovatelná hypotéza a nepotvrdí se
LPozorování
U kvalitativního výzkumu se používá nestrukturované pozorování.Tz.,že určeny jsou jen konkrétní události jevy a osoby ,které se mají pozorovat.Výzkumník musí vědět,co a jak bude pozorovat.Stanovit si druhy jevů,na které své pozorování zaměří.
2.Etnografické interview
Cílem je zjistit jak osoby interpretují svět kolem sebe jaké významy připisují důležitým událostem ve svém životě.Proto u interview výzkumník naslouchá více, než hovoří.Osoba ,se kterou se uskutečňuje interview se nazývá informant.Informant spíše informuje ,odhaluje,svěřuje se ,než aby odpovídal.
Etnografické interview je obyčejně nestrukturované.Otázky se vynořují podle toho jak se odvíjí jeho téma.
S.Výzkum životního příběhu
Výzkum životního příběhu je zápisem,analýzou a vyhodnocením života určené osoby je to
chronologie vlastního života vypovídaná člověkem ,rekonstrukce života viděna vlastníma
očima.
U tohoto výzkumu musí výzkumník 'vytáhnou' ze života člověka přelomové momenty nebo
hlavní fáze života nebo profesionální kariéry.
Na závěr části o výzkumu životního příběhu můžeme shrnout ^e jeho výhodou jsou
v umožnění přirozené a spontánní komunikace zkoumané osoby. Výzkumník nesmí zůstat jen
u prosté prezence událostí v životě lidí.
-41-
VÝZKUMNÉ METODY
Výzkumná metoda je název pro proceduru,se kterou se pracuje při výzkumu. Výzkumné metodyr-pozorování
-škálování
-dotazník
-interview
-obsahová analýza textu
-experiment
Škálování
Uskutečňuje se různými druhy posuzovacích škál.Posuzovací škála je nástroj ,který umožňuje
zjištovat míru vlastností jevu nebo jeho intenzitu.Posuzovatel vyjadřuje svoje hodnocení
určením polohy na škále.Posuzovací škála má určitý počet stupnu.Tento počet ovlivňuje
jemnost posouzení.
Bipolární škála -jejich krajní body tvoří při pozorovaní určitého subjektu jeho protikladné
vlastnosti.
Likertovy škály-používají se na měření postojů a názoru lidí.Skládají se z výroku a
stupnice.Na stupnici člověk vyjádří stupeň svého souhlasu (nesouhlasu) s výrokem.
Interview
Slovo anglického původu.,Inter' znamená ,mezi' a,view'znamená ,názor'.Nejčastěji jde o
kontakt v tváří v tvář(může být i telefonické).Interview výzkumnou metodou ,která umožňuje
zachytit nejen fakta ,ale i hlouběji proniknout do postojů respondenta.Úspěšnost závisí na
navození raportu.To znamená navázání přátelského vztahu s respondentem.Obsahem
interview jsou otázky a odpovědi.Dává se přednost otevřeným otázkám.Kontakt v tváří v tvář
by měl být zárukou pravdivých a dostatečných odpovědí.
Strukturované interview -otázky a možnosti odpovědí jsou pevně dány je to vlastně ústní
dotazník,časově méně náročné.
Nestrukturované interview-umožnuje úplnou volnost odpovědí,přináší nové nečekané
informace ,které se ale hůře vyhodnocují.
Polostrukturované interview-je kompromisem mezi dvěma předchozími,respondentovi se
nabídnou možnosti odpovědí,ale čeká se vysvětlení.
Dotazník
Je to způsob písemného kladení otázek a získávání písemných odpovědí.Je nejfrekventovanější metodou zjišťování údajů.Tato frekventovanost je dána lehkou konstrukcí dotazníku.
Dotazník je určen především pro hromadné získávání údajů.Považuje se za ekonomický výzkumný nástroj.Můžeme jím získat velké množství informací při malé investici času.Osoba vyplňující dotazník ,se nazývá respondent. Jednotlivými prvky dotazníku jsou otázky a zadávání dotazníku se nazývá administrace.Otázky v dotazníku se dělíme podle stupně otevřeností —uzavřené,polouzavřené a otevřené.
-.n-
Obsahová analýza textu
Jde o analýzu a hodnocení obsahu písemných textů.
Experiment
Znamená ,pokus' nebo ,zkoušení'.Je to výzkumná metoda jejíž síla spočívá v možnosti manipulování s proměnnými.
Účastníci experimentu jsou subjekty Jsou zařazeny do experimentální skupiny .Výběr skupiny se uskutečňuje podle znaků (věk ,pohlaví,školní úspěšnost.. .).Experimentální plán znamená způsob rozvržení experimentu.Protest je vstupní test ,posttest je závěrečný test.Následuje vyhodnocení experimentu.
ZPRACOVÁNÍ ÚDAJŮ
Na konci etapy sběru výzkumných údajů má výzkumník k dispozici všechny údaje ,které chtěl zjistit .V další etapě je zpracuje tz. zeje uspořádá a shrnuje.Obyčejně je dosazuje do tabulek a grafu,které jsou přehlednou formou prezentování výsledků. Úlohou výzkumníka je zdůraznit důležitá zjištění.
Proces výchovy - Etapy výchovyf
Celý proces výchovy považujeme za velmi významnou a důležitou etapu přípravy dítěte. Výchovný proces - součástí životního procesu a jeho jednotlivých etap - mládí, dospělosti'a stáří.
- komplexní jev, který vychází z celkového pojetí člověka jako bytosti ai '• rozvinutými znaky fyzickými, sociálními a psychickými. Úkolem vychovatelů je mimo jiné i zmírnit či odstranit rušivé sociální vlivy a vytvořit optimální podmínky pro formování.
- do procesu výchov}' mladé generace razantně vstupuje televize se všemi svými klady i nedostatky, někdy výrazně patologickými. Media mají ve výchově možnosti nesmírného dosahu, s jejichž vlivem působení učitele soutěží jen s obtížemi.
Etapy výchovného procesu
- výchovný proces - vyjedřuje časovou rozprostřenost výchovy, kdy dochází k vzájemnému působení, ovlivňování, napodobování, přenášení názorů a postojů
- smyslem - harmonický rozvoj osobnosti po stránce tělesné a duševní, dosáhnout vyšších kvalit
pedagogická diagnózy
- zjistíme výchozí stav žáka ( dosavadní znalosti, dovednosti, zájmy ... )
- používá se zde - rozhovor, pozorování pedagogická analýzy obsahu výchovy
- zvolení vhodných prostředků
- pedagogické projektování ( plánování)
- musíme co nejkonkrétněji vytyčit cíl
- důležitá je představa o realizaci úkolů (jakým způsobem, kdy, ... } regulace učení žáka
- řízení vyučovací hodiny ( procvičování, upevňování ... )
- výsledná pedagogická diagnózy
- zpětná vazba, do jaké míry bylo dosaženo stanovených cílůnapř. zkoušení - co sižáci zapamatovali - klasifikace,
- 45-.
Styly výchovy
Každý z vedoucích má svůj názor na způsob vedení dětského kolektivu. Někdo dává přednost
disciplíně a poslušnosti, jiní jsou zastánci volnosti. Přístupy můžeme rozdělit do tří vzorů.
/. vedoucí autoritativní:
Autoritativní vedoucí staví děti do role podřízených. Jeho hlavní metodou je příkaz a zákaz.
Vyžaduje poslušnost a nerad připouští diskuse o svých rozhodnutích.
Příklad: „Večerka je dnes v devět hodin. Po deváté budete všichni ve stanech a nechci nikoho
vidět venku. Kdo poruší zákaz, bude zítra ráno potrestán."
2. vedoucí demokratický:
Demokratický vedoucí využívá svoji přirozenou autoritu. K dětem se staví jako k partnerům.
Používá metodu práva většiny. O svých rozhodnutích diskutuje se členy kolektivu.
Příklad: „Zítra nás čeká náročný den. Doporučuji všem, aby dodrželi večerku v devět hodin,
protože se všichni potřebujeme dobře vyspat. Souhlasíte s tímto rozhodnutím?"
3. vedoucí liberální:
Liberální vedoucí se staví k dětem jako sobě rovným. Sebe chápe hlavně jako dozor nad
činností kolektivu. Rozhodnutí nechává na ostatních.
Příklad: „Zítra nás čeká náročný den. Kdo bude chtít, půjde spát již v devět hodin.
Nezapomeňte, že se potřebujeme dobře vyspat."
Každý z těchto tří způsobů vedení má své výhody i nevýhody. Není možné přesně zařadit vedoucího do jednoho z uvedených typů. V praxi to bývá tak, že vedoucí má k vedení postoj autoritativní, demokratický nebo liberální, ale podle situace přebírá i metody ostatních typů.
Jaký způsob vedení je nejvýhodnější? To záleží především v osobnosti vedoucího, věku dětí a zaměření činnosti. Těžko budeme používat autoritativní způsob vedení u kolektivu středoškoláků zaměřených na historii. Zrovna tak asi neuspějeme s liberálním přístupem u fotbalového týmu dvanáctiletých chlapců. Praxe potvrzuje, že demokratický způsob vedení je nejuniverzálnější a velice efektivní.
-n-
Co je výchova? „ Proces záměrného působení na osobnost člověka s cílem dosáhnout pozitivních změn v jejím vývoji.... Z moderního hlediska je proto výchova především procesem záměrného a cílevědomého vytváření a ovlivňování podmínek umožňujících optimální rozvoj každého jedince v souladu s individuálními dispozicemi."
Teorie výchovy zkoumá cíle, úkoly, obsah, metody a formy jednotlivých složek výchovy.
Rozumová (vědecká, jazyková, ekologická) - rozvíjí jedince
Pracovní (pracovní, technická, ekonomická) - poučuje o zacházení s nástroji, o odpovědnosti,...
Mravní (mravní, právnická, politická) - vymezuje normy
Tělesná (pohybová, sportovní, zdravotní) - napomáhá relaxaci, správnému držení těla,...
Estetická - využívá umělecké prostředky (tanec,...), mimoumělecké prostředky (krása přírody,...)
Světonázorová - vychází z náboženství, filosofie což jsou názory, postoje, smysl výchovy, proporce,
úloha států, rodičů, veřejnosti,...
Výchova se dělí do několika etap:
Teorie výchovy v jeslích - vychovává od narození do předškolního věku
Předškolní (mateřská škola) - vychovává a vzdělává do 6 až 7 let
Povinná školní docházka (ZŠ, speciální škola) - vychovává a vzdělává do 14 až l Sjet
Středoškolské vzdělání (SŠ, SOU, SOS, gymnázium, konzervatoř, soukromá SŠ) - výchowá a
vzdělává do 18 až 20 let v
Terciální vzdělávání (VOS, VŠ, soukromá VŠ) - věkově nespecifikováno
Andragogika - vzdělávání dospělích lidí
Gerontopedagogika - vzdělávání postproduktivních lidí
Výchova se také děli podle instituci: podniková, mediální, rodinná, volného času, vojenská, atd.
Těmi prvními a nejdůležitějšími vychovateli jsou rodiče, ale také prarodiče, sourozenci, rodina. Máli dítě jistotu v rodině, důvěru v rodiče, cítí se být milováno a přijímáno, mnohem lépe se vyrovnává s nepřízní okolí. Hned na druhém místě jsou učitelé, vychovatelé, spolužáci a škola. Někdy je škola prezentována jenom jako ústav na vzdělávání. Ale i to vzdělávání by mělo děti učit samostatnosti v myšlení, v třídění informací. Škola by měla upevňovat ty vlastnosti, které jsou považovány za správné a žádané, učitelé by měli tuto „morální teorii" uvádět do praxe v kolektivu. Děti by se měly ve škole hodně naučit, ale měly by se učit přiměřeně svým schopnostem a možnostem. Je dobře, že jsou u nás různé druhy škol a rodiče mají alespoň částečnou možnost vybrat si školu, které bude jejich dítěti nejlépe vyhovovat. Důležitých činitelů při výchově je ale mnohem více. Na vychovávaného jedince působí to, kde bydlí, jestli ve městě nebo na vesnici, knihy, televize, sociální situace, politická situace, počet sourozenců, náboženství, přátelé, koníčky, zájmy ...
Působení může být záměrné a nezáměrné. Záměrně je jedinec vychováván například napomenutím, pohlazením, rozhovorem, diskusí... Nezáměrně příkladem, tím, jak se mluví, jak se k sobě lidé chovají, co jedinec čte, na co se dívá v televizi, s kým se stýká ...
Předávání informací, učení, je hlavní náplní práce učitele, ale i on je vychovatelem. Ovlivňuje děti přímo i nepřímo. Dobrý učitel umí využít nejrůznější příležitosti k tomu, aby děti-vedl k ochotě pomáhat, trpělivosti, pravdomluvnosti.... Tlumí náznaky rasismu, diskriminace, šikany. Toto platí i o vychovatelích dětí předškolního věku. Snad ještě více jsou tyto děti vnímavější a tvárnější ve svých postojích a názorech. Dětský kolektiv přijme bez větších problémů dítě rómské nebo tělesně či duševně znevýhodněné, připraví-li je na to vychovatel. Děti se už odmalička ptají, proč je někdo bílý, jiný černý, nemocný, na vozíku... Povede-li je vychovatel/pedagog k tomu, že každý člověk má svou cenu, je důležitý, že jinakost neznamená méněcennost, naučí se přijímat a žít i s dětmi, které jsou Jiné". Není to vždy jednoduché a děti dovedou být někdy hodně zlé.
Vloženo: 25.04.2009
Velikost: 140,00 kB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Copyright 2023 unium.cz. Abychom mohli web rozvíjet a dále vylepšovat podle preferencí uživatelů, shromažďujeme statistiky o návštěvnosti, a to pomocí Google Analytics a Netmonitor. Tyto systémy pro unium.cz zaznamenávají, které stránky uživatel na webové stránce navštívil, odkud se na stránku dostal, kam z ní odešel, jaké používá zařízení, operační systém či prohlížeč, či jaký má preferenční jazyk. Statistiky jsou anonymní, takže unium.cz nezná identitu návštěvníka a spravuje cookies tak, že neumožňuje identifikovat konkrétní osoby. Používáním webu vyjadřujete souhlas použitím cookies a následujících služeb: