- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Hromadně přidat materiály
Otazky
SZ2BP_SLE1 - Školská politika, školský systém a legislativa I
Hodnocení materiálu:
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiál1. Výchova, vzdělání, vyučování, pedagogika, didaktika, školní didaktika
Výchova
Záměrné a cílevědomé působení na osobnost člověka ( především dorůstající generaci) s cílem dosáhnout pozitivních změn v jejím vývoji.
Dělení: intencionální – přímé působení pedagoga na vychovávaného jedince
funkcionální – nepřímé působení prostřednictvím vhodně adaptovaného prostředí
Vzdělání
Záměrné osvojování vědomostí, dovedností a návyků, těsně spjaté s rozvojem poznávacích, citových a volních procesů, směřující k společensky žádoucímu chování a jednání člověka.
Realizuje se: ve školách, formou kurzů, dálkového studia, samostudia
Vyučování
Jedna ze základních a nejvýznamnějších forem výchovy a vzdělávání.
Znaky: 1) splynutí vzdělávání a výchovy
2) vyučování se uskutečňuje pod vedením pedagoga
vyučování má stanovené výchovné a vzdělávací cíle a obsah a jsou vytvářeny potřebné materiální a organizační podmínky (cílevědomost a záměr)
Typy:1) informativní – učitel sděluje informace žákům a ti se je učí
2) regulativní – projekt, kdy je každý žákův krok regulován
produkční – pracovní činnosti, práce s materiálem, praktické činnosti směřované k vytvoření nějakého produktu
heuristické – žáci jsou učitelem vedeni k samostatnému poznávaní, vyvozování a objevování nových poznatků
PedagogikaObecná didaktikaŠkolní didaktikaVěda o výchověSoučástí pedagogiky. Nejpropracovanější část obecné didaktiky.
Věda o (teorii) vzděláváníTeorie vyučování, která zkoumá cíl, obsah, prostředky a podmínky vyučování
Výchovně vzdělávací činnosti a jejich teorie
Procesy činnosti
Teorie a nauky o těchto činnostech
výchova
pedagogika
vzdělávání
obecná didaktika
vyučování
školní didaktika
2.Vzdělávání: charakteristika, formy vzdělávání, kvalifikace ISCED
charakteristika:
Neustálý a složitý proces, v jehož průběhu si člověk osvojuje nové vědomosti, dovednosti a návyky, ale současně formuje svou osobnost, své názory, přesvědčení a postoje a zájmy. Vzdělávání má formativní účinek, je chápáno jako součást výchovy.
Formy vzdělávání
dělení vzdělávání v evropské pedagogické terminologii:
formální – získané prostřednictvím škol a vzdělávacích institucí
neformální – získané mimo vzdělávací systém
informální – získané spontánně, např. při zájmových činnostech
dělení vzdělávání v české pedagogické terminologii:
A)
Vzdělávání řízené:
Heterodidaktické formy – žák je řízen jiným subjektem (učitelem)
Vyučování (výuka)
Konzultace (dálkové studium)
Praktický výcvik
Domácí příprava žáků, navazující na výše uvedené formy
Dálkové kurzy (jazykové televizní kurzy)
Autodidaktické formy – jedinec si organizuje a řídí vzdělávání sám
Samostudium – pomocí učebnic pro samouky
Vzdělávání neřízené:
Nové poznatky a informace žák získává bez záměru učit se. A to například četbou, sledováním televize, zájmovými činnostmi, atd. Tyto poznatky netvoří systém, ale dotvářejí celkový vzdělanostní profil, a jsou cenné zejména metodou jejich získání – prožitá informace.
B)
Školní vzdělávání – pravidelná denní docházka dítěte do školy
Domácí vzdělávání – dítě nedochází denně do školy, ale je vzděláváno svými rodiči. Rodiče plně přebírají osobní zodpovědnost za vývoj a vzdělání dítěte, které probíhá mimo tradiční prostředí školy.
C)
Presenční vzdělávání – výuka probíhá denně, učební látka je téměř v plné míře prezentovaná.
Distanční vzdělávání – účastníci se učí sami ze speciálních studijních materiálů a zkoušky skládají distančně prostřednictvím zaslaných písemných testů.
Kombinované vzdělávání – typické pro dálkové studium na SŠ a VŠ
Mezinárodní standardní klasifikace vzdělání ISCED
Dokument, který rozlišuje následující úrovně, stupně vzdělávání:
Úroveň 0 – preprimární vzdělávání (v ČR mateřské školky)
Úroveň 1 – primární vzdělávání (v ČR 1.-5. ročník ZŠ)
Úroveň 2 – nižší sekundární vzdělávání (v ČR 6.-9. ročník ZŠ)
Úroveň 3 – vyšší sekundární vzdělávání (v ČR střední škola)
Úroveň 4 – první stupeň terciálního vzdělávání (v ČR vysoká škola – magister)
Úroveň 5 - druhý stupeň terciálního vzdělávání (v ČR doktorské studijní programy)
3.Vzdělání: charakteristika, druhy vzdělání
charakteristika:
Stav, výsledek vzdělávání v určité fázi, po ukončení některé etapy nebo po dosažení určitého stupně vzdělávání. Základní vzdělání, střední, vysoké, postgraduální
Druhy vzdělání
Podle obsahu a zaměření:
Všeobecné –základní poznatky o přírodě, společnosti, myšlení.
Odborné – poznatky nezbytné pro výkon určité profese.
materiální – osvojování si co největšího množství informací
formativní – klade důraz na rozvoj poznávacích procesů – myšlení a vnímání
teoretické – zaměřeno na teoretické poznatky
praktické – dovednosti a vědomosti bezprostředně použité v praxi
klasické – zaměřené na studium klasických jazyků latiny a řečtiny a na studium řecko-latinské antické kultury
reálné – zaměření na studium matematiky, přírodních věd a moderních jazyků
4.Vyučování (výuka) charakteristika, vyučování a učení
Vyučování
Jedna ze základních a nejvýznamnějších forem výchovy a vzdělávání.
Prostřednictvím vyučování se ve škole realizuje vzdělávání.
Znaky:
splynutí vzdělávání a výchovy
vyučování se uskutečňuje pod vedením pedagoga
vyučování má stanovené výchovné a vzdělávací cíle a obsah a jsou vytvářeny potřebné materiální a organizační podmínky (cílevědomost a záměr)
Typy:
informativní – učitel sděluje informace žákům a ti se je učí
regulativní – projekt, kdy je každý žákův krok regulován
produkční – pracovní činnosti, práce s materiálem, praktické činnosti směřované k vytvoření nějakého produktu
heuristické – žáci jsou učitelem vedeni k samostatnému poznávaní, vyvozování a objevování nových poznatků
Pojmem vyučování je také označována činnost učitele ve vyučování, pod pojmem učení pak rozumíme činnost žáků, kteří se učí – tj. osvojují si nové vědomosti a dovednosti, rozvíjejí své schopnosti a zájmy, utvářejí si názory, postoje a přesvědčení a rozvíjí svou osobnost.
Učení
Získávání zkušeností a utváření jedince v průběhu jeho života.
Zahrnuje všechny situace, do kterých se v průběhu života dostáváme, jejichž výsledkem je:
osvojování poznatků – těm říkáme vědomosti
osvojování činností – osvojenou činnost, připravenost organismu vykonávat určitou činnost nazýváme dovednost
utváření vztahů – k sobě, ke společnosti, k přírodě a k věcem, které člověka obklopují. Tyto vztahy nazýváme postoje
5.Vědomosti, typy vědomostí, dovednosti, druhy dovedností, postoje a kompetence
Vědomosti
Osvojené poznatky, které jsou výsledkem učení.
Soustava faktů a pojmů, teorií a komplexních poznatků, které si jedinec osvojil prostřednictvím školního vzdělávání, vlastního učení a z jiných zdrojů.
Výsledek žákova vnímání, poznávání, myšlení, zapamatování, praktického experimentování i životních zkušeností.
Hlavní kategorie obsahu vzdělávání.
Typy vědomostí
vědomost-představa – předprimární a primární úroveň vzdělání
fakta a pojmy – převažují na základní škole
souvislosti a vztahy – v podobně zákonů, pravidel, …
složité vědomostní struktury – náročné komplexy vědomostí
Dovednosti
Způsobilost jedince k řešení úkolů a problémových situací, která se projevuje pozorovatelnou činností
druhy:a) intelektové dovednosti
b) senzomotorické dovednosti
Postoje
Utvářené vztahy, k sobě, ke společnosti, k přírodě, k věcem a jevům, které člověka obklopují.
Přijímání určitých hodnot, ztotožňování se s těmito hodnotami a projevující se v chování a jednání
Kompetence
Soubor vědomostí, dovedností a postojů, které umožňují efektivní a úspěšnou činnost v určité oblasti nebo oboru. Je nutné, aby tento soubor jedinec vnitřně integroval, propojil v situaci, kdy je to potřeba, a funkčně použít k vyřešení vzniklé konkrétní situace.
6.Obsah vyučování, kritéria pro stanovení obsahu a kurikulum
Obsah vyučování
strukturovaný a funkčně uspořádaný výběr poznatků, činností, postojů, dovedností, které mají být osvojeny
prostředek k dosažení cíle vyučování
cíl a obsah jsou základní pedagogické kategorie v praxi představují základní orientační východiska pro každodenní činnost škol, učitelů a žáků
Kritéria pro stanovení
obsah výučování je především limitován:
stavem lidského poznání – úrovní vědy
ekonomickými, sociálními, kulturními a ideologickými faktory
věkem žáků - biologickými, fyziologickými a psychologickými předpoklady
typem školy
didaktickými požadavky
společenskými požadavky na profil absolvent
kurikulum
stěžejní pojem v pedagogice
souhrn dokumentů a materiálů, vymezujících:
cíle, obsah a podmínky vzdělání
instituce a nástroje, kterými se vzdělání realizuje
způsoby hodnocení
rozlišujeme:
národní kurikulum – garantované státem, platí pro celou populaci
zamýšlené kurikulum – plánované, obsažené v dokumentech (ve vzdělávacích programech, standardech, …)
realizované kurikulum – to, které učitelé skutečně realizují
dosažené kurikulum – to, co si žáci skutečně osvojí
formální kurikulum – organizované školou
neformální kurikulum – získané mimo školu
skryté kurikulum – vše, co se žák ve škole naučí, aniž by to bylo plánováno (sociální dovednosti)
Učební plán
Dokument, který pro daný vzdělávací program, vymezuje vyučovací předměty a počty hodin, které mají být těmto předmětům v jednotlivých ročnících věnovány.
Základní orientační dokument, vymezující proporce mezi jednotlivými vyučovacími předměty; nově pak mezi vzdělávacími oblastmi a vzdělávacími obory.
7.Klíčové kompetence stanovené RVP ZV
Představují souhrn vědomostí, dovedností, schopností, postojů a hodnot důležitých pro osobní rozvoj a uplatnění každého člena společnosti.
Kompetence k učení
Na konci základního vzdělávání žák:
Vybírá a využívá vhodné způsoby, metody a strategie pro efektivní učení, plánuje, organizuje a řídí vlastní učení, projevuje ochotu věnovat se dalšímu studiu a celoživotnímu učení.
Vyhledává a třídí informace a na základě jejich pochopení, propojení a systematizace je využívá v procesu učení, tvůrčích činnostech a praktickém životě.
Operuje s obecně využívanými termíny, znaky a symboly, uvádí věci do souvislostí, propojuje do širších celků poznatky z různých oblastí a na základě toho si vytváří komplexnější pohled.
Samostatně pozoruje a experimentuje, získané výsledky porovnává, kriticky posuzuje a vyvozuje z nich závěry pro využití v budoucnu.
Poznává smysl i cíl učení, má pozitivní vztah k učení, kriticky posoudí vlastní pokrok, určí překážky či problémy bránící učení a diskutuje o nich, naplánuje si, jakým způsobem by mohl své učení zdokonalit.
Kompetence k řešení problémů
Na konci základního vzdělávání žák:
Vnímá problémové situace ve škole i mimo ni, rozpozná a pochopí problém, přemýšlí o nesrovnatelnostech a jejich příčinách, plánuje řešení problémů.
Vyhledává informace vhodné k řešení problému, nenechá se odradit
Problémy řeší samostatně, užívá logické, matematické a empirické postupy.
Ověřuje správnost řešení a osvědčené postupy aplikuje při obdobných situací.
Kompetence komunikativní
Na konci základního vzdělávání žák:
Formuluje a vyjadřuje své myšlenky a názory v logickém sledu, vyjadřuje se výstižně, souvisle a kultivovaně, a to v písemném i ústním projevu.
Naslouchá druhým, rozumí jim, vhodně reaguje, zapojuje se do diskuse, obhajuje svůj názor a vhodně argumentuje.
Rozumí textům, záznamům, běžně užívaným gestům, reaguje na ně a využívá je ke svému rozvoji a aktivnímu zapojení do společnosti.
Využívá informační a komunikační prostředky a technologie pro kvalitní a účinnou komunikace s okolím.
Kompetence sociální a personální
Na konci základního vzdělávání žák:
Účinně spolupracuje ve skupině, podílí se společně s pedagogy na vytváření pravidel práce týmu.
Podílí se na utváření příjemné atmosféry v týmu, přispívá k upevňování dobrých mezilidských vztahů, v případě potřeby poskytne pomoc nebo o ni požádá.
Přispívá k diskusi, oceňuje zkušenosti druhých lidí, čerpá poučení z toho, co říkají ostatní lidé.
Vytváří si pozitivní představu o sobě samém, která podporuje jeho sebedůvěru a samostatný rozvoj
Kompetence občanské
Na konci základního vzdělávání žák:
Respektuje přesvědčení druhých, odmítá tlak a hrubé zacházení, uvědomuje si povinnost postavit se proti fyzickému i psychickému násilí.
Chápe základní principy, na nichž spočívají zákony a společenské normy, je si vědom svých práv a povinností ve škole i mimo školu.
Respektuje, chrání a oceňuje naše tradice a kulturní i historické dědictví, má pozitivní postoj k uměleckým dílům, smysl pro kulturu a tvořivost, aktivně se zapojuje do kulturního dění a sportovních aktivit.
Chápe základní ekologické a environmentální problémy, respektuje požadavky na kvalitní životní pprostředí
Koncepce pracovní
Na konci základního vzdělávání žák:
Nástroje, vybaven a materiály používá bezpečně a účinně.
K výsledkům přistupuje z hlediska kvality, funkčnosti, hospodárnosti, ochrany životního prostředí i ochrany kulturních hodnot.
Chápe podstatu, cíl a riziko podnikání, rozvíjí své podnikatelské myšlení.
8.Vzdělávací oblasti stanovené RVP ZV, doplňující vzdělávací obory a průřezová témata stanovené RVP ZV
Vzdělávací oblasti:
jednotlivé vzdělávací oblasti jsou tvořeny jedním vzdělávacím oborem nebo více obsahově blízkými vzdělávacími obory.
Jazyk a jazyková komunikace – Český jazyk a literatura, Cizí jazyk
Matematika a její aplikace – Matematika a její aplikace
Informační a komunikační technologie – Informační a komunikační technologie
Člověk a jeho svět – Člověk a jeho svět
Člověk a společnost – Dějepis, Občanská výchova
Člověk a příroda – Fyzika, Chemie, Přírodopis, Zeměpis
Umění a kultura – Hudební výchova, Výtvarná výchova
Člověk a zdraví – Tělesná výchova, Rodinná výchova
Člověk a svět práce – Člověk a svět práce
Doplňující vzdělávací obory
Zařazují se do RVP ZV, které nejsou povinnou součástí základního vzdělávání, pouze doplňují a rozšiřují, např. Další cizí jazyk, Dramatická výchova, Sportovní hry, ...
Průřezová témata
Reprezen
Vloženo: 28.05.2009
Velikost: 168,00 kB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Mohlo by tě zajímat:
Skupina předmětu SZ2BP_SLE1 - Školská politika, školský systém a legislativa I
Reference vyučujících předmětu SZ2BP_SLE1 - Školská politika, školský systém a legislativa I
Podobné materiály
- Bi2BP_NPP1 - Neživá příroda 1 - Otazky_neziva_priroda_laborky
- SZ3BP_ZPM - Základy pedagogické metodologie - Otázky vypracovana
- SZ7BP_OVZE - Základy estetiky a kulturologie - Otazky kulturologie
- SZ7BP_UvPs - Úvod do psychologie - Psychologie_vypracovane_otazky
- Ze2BP_GGP4 - Geologie a geomorfologie - GEOMORFOLOGIE-otazky
- Ze2BP_GGP4 - Geologie a geomorfologie - otazky k testu
- Ze2BP_GGP4 - Geologie a geomorfologie - Otazky z geomorfologie
- Ze2BP_GIP3 - Geoinformatika pro učitele zeměpisu - Vyracovane otazky k testu a
- Ze2BP_GIP3 - Geoinformatika pro učitele zeměpisu - Vyracovane otazky k testu
- Ze2BP_VSP4 - Geografie výrobní sféry - Otazky ke zkousce GVS
- Ze2BP_NSP5 - Geografie nevýrobní sféry - Otazky z testu
- Ze2BP_VSP4 - Geografie výrobní sféry - Zkouska-test-vyrobka rok 2006-otazky
Copyright 2024 unium.cz