- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Hromadně přidat materiály
Machiavelli - Vladař (kniha)
OV2BP_DE1 - Dějiny etiky 1
Hodnocení materiálu:
Vyučující: PhDr. Milan Valach Ph.D.
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiálNiccolò
Machiavelli
Vladał
http://atheneum.zde.cz
Translation and Prologue ' Josef Hajn , 1986, 1995 a 1997
ISBN 80-237-3544-6
3
P EDMLUVA
Rozhodn je zcela nam st vydat v souŁasnØ dob Vladałe. Je
to jedno ze zÆkladn ch d l sv tovØ politickØ literatury. Nav c d lo,
jeho v znam zdaleka płesahuje svou historickou hodnotu. Ta
tkv płedev m v tom, e vedle ZułivØho Rolanda Lodovika Ariosta
vytvołil Machiavelli d lo, kterØ je druhou polovinou tvÆłe svØho
stolet .
Niccolò Machiavelli (narozen 3. kv tna 1469) pochÆzel ze starØ
florentskØ rodiny, kterÆ d ky tomu, e nepodnikala ani v obchod ,
ani ve v rob , ani v pen nictv , ale spolØhala na pozemkov
majetek, nepodlØhala prom nliv m podm nkÆm, je se nevyhnuly
ani vlÆdnouc m Medicejøm. D ky tomu ale takØ nepatłila mezi
v razn bohatØ. NicmØn mlad Machiavelli se hodn podobal
mlad m lechticøm svØho m sta, vŁetn mladØho Lorenza
MedicejskØho. Byl to pr pohledn mlad k, kter snadno nalØzal
t st u en, rÆd se œŁastnil vesel ch veŁ rkø røzn ch bratrstev
a akc , jim se ł kalo brigate spendereccie , co by se dalo płelo it
jako rozkazovaŁnØ pitky , kterØ konŁ valy t m, e pou itØ nÆdob ,
lhostejno z jakØho materiÆlu, se neum valo, n br prost
vyhazovalo z oken. Fungoval zde jako baviŁ , sklÆdal toti velmi
snadno krat bÆsn a pop vky ve stejn lehkØm, m rn ironickØm
a posm vÆŁkovskØm duchu, jak nachÆz me u Boccaccia, nebo
koneŁn i u Lorenza MedicejskØho. Z tØ doby pochÆzej jeho
KarnevalovØ p sn a Kapitoly, co jsou drobnØ bÆsn a epigramy,
vydanØ ov em pozd ji, a v letech 1514-1524.
Jak ji łeŁeno, financemi zrovna neopl val. A kdyby se v e
vyv jelo normÆln m tempem a v logice doby a pøvodu, byl by
skonŁil jako nÆmezdn literÆt mocnØho rodu, jak ch jeho doba
znala celou ładu, a nejen ve Florencii.
V roce 1498 ale do lo k podstatnØ zm n v historii Florencie,
kterÆ se jako stÆt prakticky od roku Machiavelliho narozen zm tala
4
v nerovnovÆze. Cosimo Medicejsk łeŁen Star , il Vecchio,
zakladatel rodu, zemłel rohu 1464 a jeho nÆstupce, syn Pietu, se
projevil jako neschopn vÆhavec, tak e v roce 1469 jmenovali
patricijovØ m sta za vlÆdce stÆtu oba jeho syny - Lorenza
a Giuliana. Nedosti na tomto płevratu, roku 1478 se rodina Pazziø,
soupeł c s Mediceji o vlÆdu nad m stem, kde proslula vlivem
zalo en m na bohatstv z obchodu a z bankØłsk ch aktivit jako
u Medicejø, pokusila o spiknut , jeho c lem bylo zavra dit oba
bratry a zaujmout jejich m sto. Giuliano byl zabit, kde to Lorenzo
na el podporu a oporu v drobnØm lidu. Krut zœŁtoval se spiklenci
a nerozpakoval se poslat na ibenici i jednoho z osnovatelø spiknut
- Salviatiho, arcibiskupa v Pise. Pape Sixtus IV. Lorenza
exkomunikoval a nad Florenci vyhlÆsil interdikt. C l tohoto
opatłen byl jasn , ale jeho uskuteŁn n nepomohlo ani spojenectv
s jin mi panovn ky a m sty. Naopak, kdy Lorenzo z skal jako
stoupence MilÆn a BenÆtky, nezbylo pape i ne roku 1480
podepsat m r. Av ak ani Lorenzova snaha vytvołit v ItÆlii jakousi
rovnovÆhu sil mezi p ti nejsiln j mi stÆtn mi œtvary - neapolsk m
krÆlovstv m, milÆnsk m vØvodstv m, BenÆtkami, pape sk m stÆ-
tem a Florenci - nem la valn v sledek. Turkøm, kteł se do-
Łasn zmocnili m sta Otranto na poloostrov salentskØm a pus-
to ili jaderskØ pobłe , se ItÆlie mohla brÆnit jen chab , a kdy
roku 1494 vpadl na poloostrov Karel VIII., projevily se v echny
vady nejednotnosti italsk ch m st. Je t tØho roku byli
MedicejovØ vyhnÆni z m sta a Florencie vyhlÆ ena republikou.
Dev tadvacetiletØho Machiavelliho revoluŁn v r vynesl na
v znamnØ m sto sekretÆłe œładu, kterØmu se ł kalo Dieci di Balia,
co bylo ministerstvo zahraniŁn ch v c a vÆlky. Ve svØm œład
setrval a do roku 1511, kdy byla republika, v jej m Łele stÆl
do ivotn gonfaloniere - praporeŁn k Pier Soderini, vyvrÆcena
a jej zÆnik znamenal nÆvrat Medicejø. Mezi lety 1507-1511 byl
pov łen Łtyłmi misemi do Francie a jednou mis do N mecka,
5
krom mnoha jin ch v ItÆlii. Mezi nimi se za poslÆn , kterØ
nejv razn ji a nejv znamn ji formovalo Machiavelliho my len
a nÆzory na politiku, pova uje nÆv t va u Cesara Borgii, jeho
rozhodnost, energiŁnost a neœnavnost na mladØho diplomata
hluboce zapøsobily. Prvotn impulz k sepsÆn velk ch politick ch
pojednÆn Machiavelli snad na el ve chv li, kdy na Silvestra roku
1502 Alessandro Borgia sezval svØ spojence, kteł se proti n mu
spikli, a zbavil se jich.
Tato poslÆn a v znamn œład znamenaly konec obdob , kterØ
naz val sv m zlat m v kem , a płinesly mu znaŁnou politickou
erudici. Kdy se v ak vrÆtili MedicejovØ, upadl do podezłen , e
je œŁastn kem spiknut Pietra Paola Boscoliho a Agostina
Capponiho. Byl uv zn n, muŁen, ale nakonec jako nevinn
propu t n. (Boscoli a Capponi byli 22. œnora 1513 popraveni.)
Od tØ doby trÆvil Machiavelli, zbaven mo nosti zastÆvat vełejn
œład, ivot v œstran v rodinnØ vile Sant Andrea u San Casciana
pobl Florencie. Zde se v noval studiu historick ch pramenø
a meditoval nad osudem ł mskØ ł e a nad osudem Florencie a celØ
ItÆlie.
Florencie v tØ dob byla stÆle je t srdcem ItÆlie, kde sice
pohasly my lenky hnut guelfø a ghibellinø, ale kde se znovu
rozhołela my lenka republiky po vzoru republiky ł mskØ. Vztah
Machiavelliho k n velice dobłe charakterizuje jeden ver z jeho
sb rky Desetilet :
La voce d un Cappon tra cento Galli,
kter by se dal voln płelo it:
Hlas jednoho kapouna mezi stovkou kohoutø,
kdy slovo Cappon se vztahuje na Agostina Capponiho a Galli
je tłeba chÆpat jako GalovØ = Francouzi, kteł ItÆlii ohro ovali
a jim se neum la ubrÆnit. NezÆvislost a slÆva Florencie a lÆska
ke svobod mu byly morÆln vzpruhou a posilovaly jeho
płesv dŁen , e ItÆlie mø e b t znovu velkou svobodnou zem
6
pouze za płedpokladu, e bude m t v Łele silnØho vladałe. UvÆ-
me-li Machiavelliho situaci po nÆvratu Medicejø, je paradoxn ,
e prÆv tento rod pova oval za nÆstroj osvobozen . Byla to mylnÆ
płedstava, jak se ukÆzalo, ale souŁasn i døkaz s ly jeho osobnosti,
i kdy Machiavelliho tehdej vliv neodpov dal jeho zÆsluhÆm.
Pova ovali ho sp za literÆta ne za stÆtn ka a mu e Łinu. Nav c
jeho chudoba (kdy zemłel, zanechal man elce Mariett CorsiniovØ
a p ti d tem jako jedinØ d dictv svØ jmØno), celkem nezł zen
ivot ani plebejskØ nÆvyky jeho reputaci nijak nepłidÆvaly. Av ak
jeho vliv na potomstvo byl ohromn a jeho jmØno se stalo
praporcem, kter zdv haly nad hlavu røznØ generace pokou ej c
se mnohdy o prapodivnØ płevraty a zm ny stÆtn ch œtvarø.
Za urŁit Łas se mu podałilo dostat se do slu eb Medicejø
a dosÆhnout titulu oficiÆln ho historiografa Florencie, a to za plat
sto zlat ch roŁn . Kdy roku 1525 odevzdÆval svØ osmid lnØ
FlorentskØ letopisy pape i Klimentu VII. (ten je t jako kardinÆl
Giulio de Medici, a tud hlava florentskØ univerzity, ho tou prac
pov łil), płedÆval v nich vlastn prvn italskØ d jiny, sice
nedokonŁenØ, ale rozvr enØ a sepsanØ podle velkorysØho plÆnu.
Vynesly Machiavellimu uznÆn a po letech znovu i œład: stal se
inspektorem opevn n Florencie. To bylo roku 1526, ale tØm ł na
den o rok pozd ji byli MedicejovØ znovu vyhnÆni, vyhlÆ ena
republika a Machiavelli, op t v podezłen , tentokrÆt e je
pł vr enec Medicejø, se znovu doŁkal nevd ku. OsmapadesÆtilet
Machiavelli se v ak po vyhlÆ en druhØ florentskØ republiky u
dlouho netrÆpil. Zemłel 22. Łervna 1527.
A jak u to b vÆ, cizinec musel Italøm płipomenout velikost
jejich krajana. ZÆsluhou lorda George Cowpera vystav li
Machiavellimu v lechtickØm kostele Santa Croce ve Florencii
nÆhrobek s nÆpisem Tanto nomini nullum par elogium (Ta-
kovØmu jmØnu se ÆdnÆ chvÆla nerovnÆ).
A budi łeŁeno, e takovØ hodnocen si Niccolò Machiavelli
7
zaslou plnou m rou. A to jak pro my lenkovou bohatost, tak
pro literÆrn rozm r jeho prÆce. Kdo znÆ jeho d lo (poetickØ -
KarnevalovØ p sn , Kapitoly, Desetilet , divadeln - Mandragora,
prozaickØ - Belfagor, historickØ - FlorentskØ letopisy,
korespondenci, lingvistickou prÆci Dialog o spisovnØm jazyce, Łi
politickØ spisy - O um n vÆleŁnØm, Rozpravy o prvn ch deseti
knihÆch Tita Livia, ivot Castruccia Castracaniho, Vladał), uznÆ,
e Machiavelli polo il zÆklady italskØ pr zy. Objevil v dom
a odraz ivota.
Stalo se, bohu el, e jedno d lo, nav c nejmØn rozm rnØ, toti
Vladał, ukrylo ve svØm st nu v echny ostatn svazky. Co v c, autor
byl vÆ en podle tohoto d lka, kterØ samo o sob bylo posuzovÆno
nikoli podle svØ hodnoty logickØ a v deckØ, ale morÆln . Seznalo
se, e tato kniha je kodexem tyranie, zalo en m na spojen c l
ospravedl uje prostłedky a œsp ch je zavr en m a chvÆlou d la .
Tuto doktr nu nazvali machiavellismem.
Mnoz se sice pokusili o obranu Machiavelliho t m, e mu
płipisovali takovØ Łi onakØ historicky limitovanØ zÆm ry, ale
v sledkem byla pouze velice omezenÆ diskuse a sni ovÆn kre-
ditu autora.
ItÆlie v jeho dob , to znamenÆ v plnØ renesanci, byla stÆle je t
napln na svou tradiŁn p chou a pohl ela na Evropu oŁima Danta
nebo Petrarky jako na barbarsk kraj le c za Alpami. Fakt je, e
severn sousedy płevy ovala svou kulturou, bohatstv m,
um leck mi d ly a tvørŁ m duchem. JakØ ale bylo płekvapen Italø,
kdy zjistili, e maj tyto barbarskØ cizince pł mo v dom a nedał
se jim vyhnat je silou ducha. Tito cizinci si v œdivu prohl eli
zÆzraky ducha ve Florencii, BenÆtkÆch, m a jinde a ciz vladałi
si navykli zvÆt ke sv m dvorøm, a takØ bohat odm ovat, um lce,
kteł a dosud obletovali pouze italskØ mocnØ, av ak te zcela
bez v Łitek zaŁali oslavovat Franti ka I. nebo Karla V. Z n kdej
py nØ ItÆlie se v Machiavelliho ostrØm pohledu stÆvÆ nemocnÆ
8
dÆma ohro ovanÆ zhoubou zevnitł - i zvenŁ . Nen to u vlast, jak
ji c t a ct demokrat Machiavelli, nen to u spoleŁnost svobodnÆ
z vlastn vøle, vlÆda v ech v zÆjmu v ech, ale spolek svobodn
leda z vøle a z milosti pape e nebo c sałe.
Lorenzo zaujal Machiavelliho mo nÆ proto, e se pokou el
o vytvołen rovnovÆhy mezi jednotliv mi stÆty a systØmu vzÆjemnØ
obrany a bezpeŁnosti, a proto si ho vyvolil za vladałe schopnØho
vybudovat vlast odpov daj c jeho płedstavÆm, toti ne u malou
obec, ale jeden stÆt jednoho nÆroda. Pro Machiavelliho je vlast
bo stvem a jej vøle a zÆjem je suprema lex -nejvy zÆkon. Tuto
my lenku neformuluje Machiavelli jako svøj objev, ale jako
my lenku, kterou płinesla klasickÆ kulturn tradice. s n m l
mo nost se døkladn seznamovat prÆv v œstran v San Cascianu.
SouŁasn s touto formulac dochÆz i k poznÆn , e sv t nen
ł zen nadpłirozen mi silami nebo nÆhodami, ale lidsk m duchem,
kter se ł d neœprosn mi zÆkony. Historick fakt nen Łinem
prozłetelnosti Łi v sledkem nÆhody, ale v slednic pøsoben sil
v c , podł zen ch zÆkonøm lidskØho ducha a pł rody. PoznÆvÆ,
e d jiny nejsou shlukem, ale złet zen m pł Łin a nÆsledkø,
v sledkem sil pohÆn n ch nÆzory, vÆ n mi a zÆjmy lid .
Proto politika nebo um n vlÆdnout se nerozv j v ideÆln m sv t
morÆlky, ale v reÆlnØm sv t , co tedy znamenÆ, e vlÆdnut
znamenÆ płedev m poznÆn a zvlÆdnut sil, kterØ h bou sv tem.
StÆtn kem je Łlov k, kter si um rozvrhnout vlastn mo nosti
potłebnØ ke zvlÆdnut t chto sila k jejich vyu it pro svøj c l. Neboli
neb t jen siln jako slon, ale um t b t i opatrn jako li ka. Um n
politika spoŁ vÆ v tom, e si um płesn vymezit c l a zvolit
prostłedky. TakovÆ je logika vlÆdy nad sv tem.
A prÆv aplikac tØto neœprosnØ logiky je Machiavelliho Vladał.
Kdokoli płed n m se pokusil stanovit pravidla vlÆdy, vychÆzel
z etick ch, nikoli praktick ch a reÆln ch skuteŁnost , v jimkou
nebyl ani Æk TomÆ e AkvinskØho a preceptor francouzskØho krÆle
9
Filipa SliŁnØho, pł slu n k jednoho z nejslavn j ch a nejstar ch
italsk ch rodø Egidio Colonna ve svØm d le De regimine principum,
kterØ Machiavelli bezpochyby znal. ZejmØna porovnÆn m se
zm n n m d lem Colonny vyvstane v razn duch Vladałe, kde
nachÆz me krut logick sv t zalo en na studiu a poznÆn Łlov ka
a ivota. ¨lov k v tomto d le ł d podobn jako pł roda svØ Łiny
nem nn mi zÆkony nikoli podle morÆln ch, ale podle logick ch
kritØri , co ho vede k tomu, aby si kladl otÆzky, nikoli zda to, co
Łin , je dobrØ anebo krÆsnØ, ale zda je to rozumnØ nebo logickØ,
zda je souvislost mezi prostłedky, jich pou vÆ, a c lem, kter
sleduje. SamotnÆ ItÆlie Machiavelliho stolet nebyla obrazem
etickØho sv ta, n br sv ta logiky. JedinØ, co v n nebylo otrÆveno,
byl intelekt, nikoli morÆlka. A Machiavelli podÆvÆ ve Vladałi (na
rozd l od Rozprav, kterØ jsou sp zamy len m nad t m, co je ob-
Łan ve sv t , jak jej płedstavuje Vladał) obraz tohoto sv ta,
zbavenØho vÆ n a płedstav.
Machiavelliho je tud potłeba posuzovat prÆv z tohoto
hlediska. Jeho hrdinou je Łlov k, kter pochopil a um regulovat
s ly pł rody a Łlov ka a uŁin z nich nÆstroje svØ vlÆdy. C l mø e
b t chvÆlyhodn nebo zavr en hodn , a pokud je hodn zavr en ,
Machiavelli jako prvn zvedÆ hlas proti a varovn i prst. MorÆln
odpov dnost je tedy v c li, nikoli v prostłedc ch. Ty jsou hodny
odsouzen , pokud se jejich volba ł d libidem, vÆ n nebo
fanatismem, kterØ nemaj c l. A pohrdÆn si zaslou i ten, kdo nemÆ
pevn charakter, co mu nedovoluje sledovat c l, rozumem urŁen
k dosa en . Jin mi slovy, Machiavelli tou po jednotnØ ItÆlii, po
svobod s pł snou, ale rozumnou vlÆdou ł d c se pravidly tØm ł
konstituŁn mi. Ostatn ł kÆ to ve sv ch Politick ch a obŁansk ch
pam tech: Tłi v ci chci spatłit płed svou smrt , ale pochybuji, e
uvid m alespo jednu z nich, by bych il sebedØle: republikÆnsky
uspołÆdan a łÆdn ivot v na em m st , ItÆlii osvobozenou od
v ech barbarø a sv t zbaven tyranie t ch niŁemn ch kn .
10
Jeho program, jak jej vylo il ve Vladałi, tedy zn : społÆdanÆ
svobodnÆ spoleŁnost, autonomie nÆrodø, osvobozen od
niŁemn ch kn (co płelo eno do souŁasnØho jazyka znamenÆ:
nÆzorovou svobodu a pluralitu), Łili ideÆly, kter mi se do znaŁnØ
m ry v dy ł d i souŁasnØ liberÆln a demokratickØ spoleŁnosti
Evropy.
Josef Hajn
11
NICCOLÒ MACHIAVELLI VZNE EN MU LORENZOVI
MEDICEJSK MU
Ti, kdo usiluj o panovn kovu pł ze , płedstupuj obvykle płed
jeho tvÆł s t m, co je jim nejdra , pł padn s t m, o Łem v ł , e
mu ud lÆ nejv t radost. PłinÆ ej mu kon Łi zbran , nebo vzÆcnØ
lÆtky, klenoty a røznØ ozdobnØ płedm ty, je jsou døstojnØ kn ec
velikosti. I jÆ, ve snaze płedstoupit płed Va i V sost s n jak m
døkazem svØ oddanosti, hledal jsem a na el to, co je mi nejmilej
a nejdrahocenn j : svØ v domosti o osudech a Łinech slavn ch
mu ø. Z skal jsem je pozorn m studiem udÆlost souŁasn ch
i minul ch, Łetbou historie a mnohalet m uva ovÆn m o tom, co
jsem se doŁetl. SvØ zku enosti jsem pak shrnul do svazeŁku, kter
si dovoluji poslat Va V sosti.
AŁkoli svØ d lko nepova uji za døstojnØ Va velikost
a proslulosti, doufÆm, e je płijmete s laskavou shov vavost , nebo
nemÆm v t ho daru ne svou nad ji, e VÆm umo n m, abyste se
v krÆtkØm Łase dozv d l i pochopil to, co jÆ po mnohaletØm
bÆdÆn , je nebylo bez t kost a płekÆ ek. SvØ œvahy jsem
nepłikra loval ani nezat oval vzne en mi frÆzemi, nadut mi slovy
Łi dekorativn mi obraty a vn j okÆzalost , jak to spisovatelØ rÆdi
d lÆvaj , n br jsem si płÆl, aby vynikaly pouze a v hradn sv m
rozsahem a zÆva nost zkoumanØho płedm tu. Nerad bych takØ,
aby kdokoliv pova oval za namy lenost z mØ strany, od Łlov ka
z neurozenØho a nev znamnØho rodu
1
, e si troufÆm posuzovat
a vznÆ et soudy o zÆle itostech vladałø. Ned lÆm toti nic jinØho
ne mal łi: aby poznali povahu hor a vrchø, zøstÆvaj v œdol ,
a vystupuj na vrcholky, aby lØpe płehlØdli krajinu v n in . Stejn
tak mohou pochopit charakter nÆrodø jen ti, co sed na kn ec m
stolci, zat mco ten, kdo chce zkoumat œd l mocn ch, mus t
mezi lidem.
12
Nech Va e V sost płijme møj skromn dar s vl dn m po-
chopen m. A si d lko pozorn płeŁtete, odhal VÆm, jak vroucn
si płeji, abyste dosÆhl onØ velikosti, ji VÆm osud a Va e ctnosti
płedurŁily. A shlØdne-li n kdy Va e V sost k nÆm do n in, shledÆ,
jak nespravedliv m osud soustavn st hÆ.
13
KAPITOLA PRVN˝
O røzn ch formÆch vlÆd a o røzn ch zpøsobech,
jimi se moc z skÆvÆ
V echny stÆty a vlÆdy, jim lidØ byli a jsou poddÆni, jsou bu
kn ectv , nebo republiky. Kn ectv pak jsou bu d diŁnÆ, kde
urŁit rod vlÆdne velmi dlouho, nebo nov nabytÆ. Z nich pak
n kterÆ jsou celÆ novÆ, jako napł klad MilÆn za vlÆdy Franceska
Sforzy
2
, anebo b vaj płipojena k d diŁn m, jako napł klad
NeapolskØ krÆlovstv spravuje pan lsk krÆl.
3
Takto z skanÆ œzem
jsou płivyklÆ t bu pod vlÆdou jinØho pÆna, anebo dosud ila
svobodn . Z skÆvaj se bu s pomoc ciz ch zbran , nebo jen vlastn
silou
4
, ł zen m t st ny Łi vynalØzavost .
14
KAPITOLA DRUH`
O d diŁn ch kn ectv ch
O republikÆch zde nebudu płem let, nebo jsem o nich psal
ob rn u jinde.
5
Omez m se jen na kn ectv a podle vlastn osnovy
budu uva ovat o tom, jak je spravovat a udr et si v nich vlÆdu.
Soud m, e tyto d diŁnØ stÆty, płivyklØ na vlastn dynastie, se
spravuj daleko snadn ji ne œzem nov dobytÆ. StaŁ nenaru ovat
starØ połÆdky, zachovÆvanØ v zemi po generace, a jednat pru n
podle okolnost . VlÆdce, tłeba i jen prøm rn nadan , se dokÆ e
za tØto situace udr et celkem snadno u moci, pokud ho ov em
nezbav trønu n jakÆ zcela mimołÆdnÆ a nezadr itelnÆ s la. Ale
i v takovØm pł pad se po Łase op t k vlÆd vrac vÆ, jakmile
vetłelce postihne nepłedv danÆ komplikace.
U nÆs v ItÆlii je pł kladem pro mØ tvrzen vØvoda ferrarsk
6
,
kter si œsp n poradil jak s œtokem BenÆtek v roce 1481, tak
s pape em Juliem
7
v roce 1510. Jeho rod panoval ve Ferrałe
odnepam ti. D diŁn panovn k mÆ toti mØn pł Łin komukoli
z obŁanø ubli ovat, proto b vÆ i v ce milovÆn, pokud ov em proti
sob nevzbud zÆ a nenÆvist zcela mimołÆdnou patnost nebo
nełestn m ivotem. CtnostnØmu kn eti jsou lidØ v t inou
naklon ni, a to i v tom pł pad , kdy se k moci nedostal prÆvem
d diŁn m. Proto e Ł m dØle vlÆdne, t m v c pohas naj vzpom nky
na poŁÆtky jeho panovÆn , je se bez kłivd nikdy neobejdou, a tak
pom jej i pł Łiny ke vzpoułe. Jen płevrat plod dal płevrat.
15
KAPITOLA T ET˝
O sm en ch kn ectv ch
Naopak v nov dobyt ch kn ectv ch v dycky nastÆvaj t -
kost . ZejmØna tehdy, nen -li nov stÆt samostatn , je-li souŁÆst
v t ho celku. TakovØ kn ectv naz vÆme sm en m a jeho
prom na narÆ płirozen na płekÆ ky, s nimi se pot kaj v echny
novØ vlÆdy. LidØ toti rÆdi m n vlÆdu v domn n , e si t m polep ,
a teprve zku enost je pouŁ , e si vlastn pohor ili. Boułe
a vzpoury jsou nevyhnuteln m prøvodn m jevem ka dØ novØ vlÆdy
a vznikaj z toho, e ka d vlÆdce za takovØ situace v dycky
poddan m ubli uje - jak samotn m pobytem vojska v zemi, tak
jin mi nesŁetn mi pł koł mi, provÆzej c mi vlÆdu na novØm œzem .
Postupn se stanou jeho nepłÆteli v ichni ti, jim ubl il płi dob vÆn
zem , ale i ti, kteł mu pøvodn pomÆhali, pakli e jim nemø e
nab dnout v odm nu to, co si od n ho slibovali. Nemø e v ak
proti nim tvrd zakroŁit, proto e je jim zavÆzÆn a proto e Ædn
kn e, ani ten sebelØpe vyzbrojen , se neobejde bez pł zn alespo
urŁitØ ŁÆsti obyvatel na novØm œzem .
Tak napł klad francouzsk krÆl Ludv k XII.
8
z t chto døvodø
pozbyl MilÆn stejn rychle, jako ho nabyl, a Lodovico na n j staŁil
jen vlastn mi silami. ObyvatelØ, kteł mu sami zprvu otevłeli brÆny
m sta, se toti ve sv ch nad j ch, je do n ho vklÆdali, zklamali.
VlÆda francouzskØho krÆle jejich płedstavy nesplnila, a tak se jeho
tyranie stala pro n neœnosnou.
Płiznejme si v ak, e nÆvrat k moci v odbojnØ zemi a jej
podroben b vÆ napodruhØ lehŁ , proto e vlÆdce vyu ije pł le-
itosti, ji mu vzpoura poskytla, a potrestÆ nejen jej pł mØ œŁast-
n ky, ale dr pod dohledem i v echny nespolehlivØ a pojist si
nejslab a nejohro en j oblasti. StaŁilo-li na prvn vyhnÆn
16
Francouzø z MilÆna pouhØ hara en Lodovikov ch zbran na
hranic ch, pak podruhØ u musela vzniknout silnÆ koalice, aby je
z ItÆlie vyhnala. K tomu v emu do lo z płipomenut ch døvodø.
O pł Łin prvn ho neœsp chu Francie jsme si u pov d li, te
tedy zb vÆ uvØst døvody druhØ porÆ ky a płipomenout si
mo nosti, jakØ francouzsk krÆl m l a jakØ mÆ ka d v podobnØ
situaci, kdy si chce dobytØ œzem pevn podr et.
Jsou œzem (po dobyt płipojenÆ k pøvodn vladałov dr av ),
kterÆ le v tØ e zemi a mluv se v nich stejn m jazykem, a jsou
jinÆ, kterÆ tuto podm nku nespl uj . V prvn m pł pad je lehkØ si
je udr et, zejmØna tehdy, jestli e nejsou zvyklÆ t svobodn .
PostaŁ odstranit vlÆdnouc rod a jinak ponechat v e płi starØm.
Nezm n -li se mravy, lidØ ij klidn dÆl jako dł v. Za pł klad slo
Vloženo: 18.06.2009
Velikost: 314,13 kB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Copyright 2024 unium.cz