- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Hromadně přidat materiály
Vypracované okruhy ke zkoušce 1.-29.
BZ207Zk - Ústavní právo
Hodnocení materiálu:
Vyučující: JUDr. Jan Filip CSc.
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiál1.Pojem a význam ústavního práva obecně a ústavního práva ČR zvláště
Ústavní právo - jako odvětví systému práva ČR vzniklo v důsledku zániku ČSFR uplynutím 31.12.1992 a vznikem svrchované a samostatné ČR dnem 1.1.1993
Obsah je zčásti tvořen ústavněprávními normami recipovanými z právního řádu ČSFR. Jeho základ je český - tvoří jej ústavní zákon ČNR č. 1/1993 Sb., Ústava ČR, ta obsahuje v čl. 3 odkaz na LZPS jako na součást ústavního pořádku ČR vyhlášenou usnesením předsednictva ČNR č. 2/1993 - i tento předpis dostal potvrzení od českého ústavodárce, i bez toho by si zachoval povahu ústavního zákona. Netýká se to ale ústavního zákona č. 23/1991 Sb., který původně Listinu uvozoval. Další ústavní zákon ČNR č. 4/1993 Sb., o opatřeních souvisejících se zánikem ČSFR, řeší z pozice ČR vztah jejího právního řádu k právním předpisům federace, které dosud platily na území ČR.
Ústavní právo v sobě zahrnuje:
- ústavní právo jako právní odvětví - tj. soubor právních norem vyjádřených ve zvláštní formě a regulujících zvláštní skupinu společenských vztahů - státněmocenské vztahy a moc omezující vztahy
- povaha státu a státní moci
- vymezení a omezení forem výkonu státní moci a jejího nositele
(čl.1 a 2 Ústavy)
– principy demokracie,právního státu,úcta k lidským právům a
svobodám,princip samosprávy a další
-formu kterými suverén státní moc vykonává
– klíčové místo formy přímé a zastupitelské dem.
- organizace státání moci, vztahy při celostátním referendu,vztahy při volbách, poslanecký mandát, parlamentní právo, vztahy mezi orgány moci zák.,výk.a soudní,systém práva v ČR, pravidla jeho výkladu
-formu realizace práva českého národa na sebeurčení a postavení nár.menšin (např.LZPS čl.25)
-realizace státní suverenity a působení státu navenek
– principy zahraniční politiky, postavení státu v mezinárodním společenství (Preambule ústavy)
vysílání vojsk do zahraničí,pobyt cizích vojsk na území ČR,symbolik státu,vymezení hranic apod.
-působení státní (veřejné) moci dovnitř státu a formu tohoto působení
– vztah jedince a státu popř.společnosti a jedince – státní občanství, základní práva a svobody
- zde se prolínají všechny oblasti tvořící předmět ÚP
- ústavní právo jako soubor právních předpisů nejvyšší právní síly - v právním řádu je tento soubor právních předpisů označován jako ústavní pořádek ČR
- ústavní právo jako soubor právních předpisů, které tvoří prameny ústavního práva jako odvětví - (ÚP v objektivním smyslu) oproti ústavnímu pořádku je rozsáhlejší
- ústavní právo jako zaručené subjektivní veřejné právo jedince - tj. nároky a oprávnění, které pro subjekty ústavního právy vyplývají z předpisů ústavního práva v objektivním smyslu
- např.právo volit, svoboda projevu,právo na život atd.
- zástupné ústavní právo – ustanovení obyčejných zákonů,jejichž porušení se přesto možno dovolávat jako by šlo o porušení ústavně zaručeného práva jednotlivce (např.LZPS čl.8 „nikdo nesmí být vzat do vazby, leč z důvodů a na dobu stanovenou zákonem a na základě rozhodnutí soudu“ – na jakou dobu a jak zjistíme až z trestního řádu)
- ústavní právo jako vědní a učební disciplína
2.Předmět, obsah a prameny ústavního práva
Předmět ústavního práva
Předmětem ústavního práva je to, na co ústavní právo působí, co reguluje.
Z hlediska státovědy tvoří předmět ústavního práva společenské vztahy týkající se základních prvků státu (státní moc, území, obyvatelstvo), jeho formy a organizace (vztahy mezi státními orgány realizujícími jednotlivé státní funkce) a omezení této moci ve prospěch autonomních prostorů jednotlivce.
-ústavní právo jako právní odvětví reguluje jen určitou část společenských vztahů (viz.ot.č.1)
Obsah ústavního práva
Je to, čím působí na svůj předmět.
Jedná se konkrétně o ústavněprávní pravidla chování (normy).Tato pravidla předepisují jakým způsobem se mají,mohou,musejí nebo nesmějí chovat subjekty ústavněprávních vztahů
Funkce úst.práva
Regulační působení ústavněprávních norem na společenské vztahy týkající se základních prvků státu jeho formy a organizace, aby byl zajištěn trvale udržitelný rozvoj institutů (volby,zákl.práva a svobody) institucí (Parlament,vláda,ústavní soud)
Forma úst.práva
Je konkrétní podoba pramenů, ve kterých před námi úst.právo vystupuje
Prameny ústavního práva
- jsou spjaty se státním režimem - demokratický právní stát má uspořádaný systém pramenů práva, kdežto v nedemokratickém státě spadají mezi prameny i formy (revoluční právní vědomí, zdravé cítění lidu), které umožňují zneužití státní moci.
Naše ústavní právo spadá do kontinentálního právního systému.
Pramenem ÚP v ČR je každý právní předpis, smlouva nebo v negativním slova smyslu nález Ústavního soudu, který obsahuje pravidla chování subjektů ústavního práva v právních vztazích, které jsou předmětem ústavního práva v ČR.
Prameny jsou
- všechny součásti ústavního pořádku v ČR, každý ústavní zákon je pramenem ústavního práva, neboť může sloužit ke kontrole ústavnosti jiných právních předpisů.
- zákony - volební zákony, jednací řád sněmoven Parlamentu, zákony upravující organizaci státu, jeho symboly a fungování státních orgánů
- podzákonné předpisy
- akty referenda
- smlouvy
3.Odpovědnost a sankce v ústavním právu
ÚP obecně disponuje dvěma nástroji regulace chování společenských vztahů tvořících předmět právního odvětví
Odměny – v podobě ocenění, funkčního postupu, jmenování, povýšení do významnější funkce,vyznamenání apod.
Postihy - ukládání sankcí jako opatření systému odpovědnosti v ústavním právu
Pozitivní pojetí odpovědnosti (odpovědnost za splnění) – směřuje k působení směrem
dopředu,perspektivně (vyjádření důvěry nastupující vládě)
- odpovědnost za dosažení určitého budoucího cíle
- jejím porušením vzniká sekundární právní (odpovědnostní) vztah
Pojetí retrospektivní, sankční – je spjato s negativním hodnocením nějakého jednání
v minulosti (např.vyslovení nedůvěry vládě)
- někdy se pod odpovědností v ÚP chápe podřízenost nižšího orgánu, která pochopitelně nevyžaduje zavinění
Ústavněprávní odpovědnost – odpovědnost je vázána na více či méně přesné vymezení protiprávního jednání (např.čl.34 odst.2 a čl.35 odst.2 ústavy – přerušení zasedání Poslanecké sněmovny na delší dobu než je přípustné)
Ústavněpolitická odpovědnost – je založena na vztahu důvěry , vymezujícími parlamentní demokracii – parlamentní odpovědnost
Sankce v ÚP – dva druhy tj.negativní a pozitivní
v pozitivním smyslu – je sankcí potvrzení,schválení nějakého aktu či jednání
v negativním smyslu – např. zrušení neústavního nebo nezákonného právního předpisu,
prohlášení určitého právního aktu za neplatný (např.odmítnutí kandidátní
listiny,neověření volby poslance),rozpuštění kolegiálního zast. orgánu
(Poslanecká sněmovna)
4. Pojem ústavy. Typologie ústav.
Ústava je výsledek vývoje moderního státu. Moderní stát je spjat s existencí ústavy jako psaného základního zákona státu.
První moderní ústavou byla Ústava Virginie (12.6.1776) - dochází k emancipaci jednotlivce a vytváří se občanská společnost. Kromě zorganizování státní moci panovníka také tuto moc omezuje postupně i za pomoci prohlášení lidských a občanských práv.
-v původní podobě se soustředili na organizační problémy státu, postavení jedince je upraveno ve zvláštních prohlášeních = konec 18.století
-postupně se upravuje vztah státní moci a jedince (jedinec není jen chráněn ale získává právo na účast při řízení veřejných záležitostí - volební právo) a toto se stává součástí všech psaných ústav = charakteristický znak ústav po 1.světové válce
-vyznačení cílů státní činnosti = charakteristický znak ústav po 2. světové válce
Typy ústav
a) ústavy právní a faktické
-ve faktickém smyslu má ústavu každý stát nejen moderní (vždy existuje nějaké mocenské uspořádání, vzorec výkonu moci). Mocenské uspořádání má z tohoto hlediska každá lidská pospolitost, tyto vztahy v rámci státně organizované společnosti představují ústavní materii.
-právní ústava - v základním zákoně upravené ústavní zřízení (chápeme formálně)
b) ústavy ve formálním, materiálním a ideálním smyslu
- toto členění vychází z pojmu ústavní materie - je souhrn pravidel, která zaručují základní mocenské poměry ve státě, jeho organizaci, fungování a vztahy vůči jednotlivci.
ústava v materiálním smyslu - upravuje otázky buď ústavou nebo obyčejným zákonem
ústava ve formálním smyslu - právní dokument, který upravuje tyto otázky a také se vyznačuje vyšší
právní silou
ústava v ideálním smyslu – společnost, ve které není zajištěna záruka práv ani vytýčená dělba moci,
nemá vůbec ústavu
c) ústavy rigidní a flexibilní
rigidní - ústava, kterou lze měnit jen složitějším postupem než u obyčejné zákony
flexibilní – ústava, kterou lze měnit stejným způsobem jako obyčejné zákony
d) ústavy psané a nepsané
psaná ústava - je obsažena v jednom nebo i více psaných zákonech
- tvořena jedním dokumentem – monolegální
- obsažena ve více ústavních zákonech z nichž jeden je označen jako Ústava –
polylegální (náleží sem ústava ČR).
nepsaná ústava - pokud je tvořena i jinými formami práva (precedenty, obyčeje, historické dokumenty
a ústavní konvence)
- blíží se pojmu ústavy v materiálním smyslu
e) ústavy reálné a fiktivní
reálná - pokud se právní a faktická ústava přibližně ve státě kryjí
fiktivní - pokud se rozcházejí
f) ústavy původní a přenesené
původní - každá ústava je původní
- ústavy od kterých se opisuje
přenesené - platnost nějaké ústavy se přenese na nové území
- zvláštní variantou je obnovení dříve platných ústav v témže státě
g) ústavy revoluční, dohodnuté a oktrojované
revoluční - vítězná třída prosazuje své zájmy pro celou společnost
- časté změny
dohodnuté - výsledky dohody rozhodujících společenských sil
- největší naděje na dlouhodobou platnost
oktrojované - panovnická nebo jiná autorita daruje lidu ústavu, je to nejstarší typ
ch) ústavy z hlediska státního zřízení a formy vlády
- jedná se o ústavy - federativní a unitární
- monarchistické a republikánské
- demokratické
5.Ústava ČR, ústavní zákony a ústavní pořádek –výklad základních pojmů.Funkce ústavního pořádku
Ústava ČR – není ústavou v pravém smyslu slova – tu v ČR představuje ve skutečnosti až pojem ústavního pořádku, který zahrnuje všechny právní předpisy nejvyšší právní síly (čl.112 odst. 1 Ústavy ČR)
Z hlediska typologie:
- je právní - v základním zákoně je upraveno ústavní zřízení
- je rigidní - lze ji měnit jen složitějším postupem než obyčejný zákon
- je psaná -byla schválena najednou jako jednolitý dokument
- ústava je polylegální - skládá se z více zákonů
- je reálná
- je přenesená - čerpá z již schválených ústav
- je dohodnutá - výsledkem kompromisu, přijatá svobodně zvoleným zákonodárným orgánem
- je unitární - jednotný stát
Ústavní zákon
- výsledek zákonodárné činnosti, liší se od ostatních zákonů tím, že je označen ústavní, může být změněn nebo zrušen jen ústavním zákonem
- ú.z. mění a doplňují ústavu podle čl. 9 - k tomu je třeba souhlasu 3/5 všech poslanců a 3/5 přítomných senátorů
Ústavní pořádek
funkce – zahrnutí většího množství ústavních zákonů pod jeden pojem
- soubor právních předpisů, které mají v ČR sílu ústavního zákona a které lze měnit jen ústavním zákonem
-v roce 1992 bylo pomocí tohoto pojmu určeno,které z federálních ústavních předpisů si zachovají právní sílu ústavního zákona i v ČR – LZPS
součástí je :
Ústava ČR
LZPS
Ústavní zákony ČNR a ústavní zákony,které budou přijaty „podle Ústavy ČR“
6. Dynamismus a stabilita Ústavy ČR – podmiňující faktory
- stabilita obsahu ústavy – nakolik se má připustit změna ústavy
– předpokládá se, že Ústava není právní předpis na jedno volební
období – výsledky voleb by na ústavu neměly mít vliv
Stabilita Ústavy ČR – podmíněna právními i mimoprávními faktory
a) povahou regulovaných společenských vztahů – názor na demokracii,právní stát, základní
práva a svobody
b) společenskými silami,které za ústavou stojí a úrovní politické a právní kultury
- politické strany základní principy uznávají
- poměr sil vyrovnaný – zásadní změna
je obtížně proveditelná
c) právními vlastnosti ústavy – ztížená procedura změny, vyšší právní síla
d) šíří záběru ústavy – naše předpisy jsou relativně stručné a obecné–nenutí k častým změnám
e) úrovní zpracování ústavy – přijetí bylo urychlené, na základě přípravných prací od roku
1990 a na základě spolehlivých vzorů
f) činností ústavu aplikujících orgánů – upevňují stabilitu (Parlament,prezident,vláda,zejména
Ústavní soud)
klauzule věčnosti – neměnitelnost určitých složek ústavního pořádku
Dynamismus Ústavy ČR – přirozená vlastnost
- Ústava musí reagovat na společenské změny a sama s tím úpravou
procedury své změny počítá (čl.9)
tyto možnosti :
- revize – změna základních pilířů, na kterých je Ústava budována (např.unitaristický princip by se měnil na federativní)
- za revizi lze považovat změnu Ústavy ČR – úst.zák.č.395/2001 – vytvoření
předpokladů pro přistoupení k EU
- novela – značí jen jiné, byť významné doplnění ústavy (prakticky každá změna je
významná)
- změnu ústavy – provádí se ústavně předepsaným způsobem
- přeměnu či proměnu ústavy – nemění se text,mění se smysl a výklad i aplikace (např.demise
předsedy vlády je demise vlády)
- nejvýznamnější tichá změna – přehodnocení role Senátu
v rámci ústavodárné procedury a schvalování zákonů
(čl.40 Ústavy ČR)
7. Předmět a obsah Ústavy ČR – přehled,charakteristika.Ústava ČR a ústavní zákony
Obsah ústavy ČR
- je určen její podstatou a funkcemi, hlavně funkcí regulace fundamentálních společenských vztahů (předmět)
- obsahem jsou pravidla chování - právní normy jako státněmocenské příkazy sloužící k regulaci chování ve společenských vztazích a vyjádřené ve zvláštní formě základního zákona
- odráží se zvláštnosti historického, hospodářského, politického a kulturního vývoje státu
Ustanovení o organizaci a činnosti státu a jeho práva
a) normy zřizující a rušící stát jako takový - jsou výjimečné, státy vznikají většinou jinak než na základě ústavního zákona. Způsob zániku ČSFR podle čl. 1 odst. 1 ústavního zákona č. 542/1992 Sb., je výjimečný, tentýž zákon deklaroval i vznik ČR dnem 1. ledna 1993
b) normy určující území a obyvatelstvo státu - stát se definuje pomocí tří prvků - státní moc, obyvatelstvo, území, to naše ústava respektuje, v čl. 1 a 11 - určuje povahu území a vymezuje je pomocí státních hranic
c) normy upravující otázky výkonu státní moci - tvoří hlavní část naší ústavy
- vztah státní moci navenek a její vztah k samosprávě v přenesené působnosti
Ustanovení vyjadřující vztah státu ke společnosti a jednotlivcům a jiným státům
- ústava neupravuje vztah stát a člověk, toto je upraveno v LZPS
Ustanovení vyjadřující státní cíle a hodnoty, na které je stát vázán
- cíle nalezneme v preambuli
- naše ústava obsahuje ucelenou soustavu hodnot, na kterých je stát budován a o které se mají jeho orgány ve své činnosti opírat - principy demokracie, právního státu, úcta k právům a svobodám
- zvláštností Ústavy ČR – neupravuje všechny věci, je především dokumentem organizačním, tzv.zákonem – státním zřízením
Funkce Ústavy ČR – právní - Ústava jako norma norem,základní zákon
- vychází z vyšší právní síly ústavy jako základu a vrcholku právního
řádu
- legitimace k výkonu státní moci
- reprezentace
- integrace
- kontrola výkonu moci ve státě a společnosti
- stabilizace, nadřazenosti a relativní neměnnosti určitého
řádu , pravidel,organizace a vztahů ve státě a společ.
- politická – vyjadřuje základní politická pravidla hry o moc
- ideologická – výrazem závazného zaměření státu a společnosti
- kulturní – vyjadřuje a současně formuje právní a politickou kulturu společnosti
Odchylky
- ústava neupravuje výjimečné a mimořádné stavy ohrožení státu a na úpravu vztahu jedince a státní moci pouze odkazuje v čl.4, nenalézáme úpravu základních povinností občanů
Ústavní zákon
- výsledek zákonodárné činnosti, liší se od ostatních zákonů tím, že je označen ústavní, může být změněn nebo zrušen jen ústavním zákonem
- ú.z. mění a doplňují ústavu podle čl. 9 - k tomu je třeba souhlasu 3/5 všech poslanců a 3/5 přítomných senátorů
Ústavní pořádek
- soubor právních předpisů, které mají v ČR sílu ústavního zákona a které lze měnit jen ústavním zákonem
Ústava ČR
LZPS
Ústavní zákony
8.Forma Ústavy ČR – název,systematika,vyšší právní síla,procedura změny.Nezměnitelná ustanovení
Formou ústavy je zvláštní podoba uspořádání prvků obsahu ústavy mezi sebou - vnitřní struktura- a jejich vystupování navenek vůči jiným právním předpisům - vnější forma.
Vnitřní struktura
Struktura ústavy je tvořena:
a) ústavními normami - zvláštností je, že ne vždy obsahují sankci
b) ústavními instituty
c) ústavním systémem
Vnější forma ústavy- nadpis ústavy, systematika ústavy, vyšší
Vloženo: 18.06.2009
Velikost: 417,00 kB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Mohlo by tě zajímat:
Skupina předmětu BZ207Zk - Ústavní právo
Reference vyučujících předmětu BZ207Zk - Ústavní právo
Reference vyučujícího JUDr. Jan Filip CSc.
Podobné materiály
Copyright 2024 unium.cz