- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Hromadně přidat materiály
Zkouska otázky
SOC731 - Veřejnost a občanská společnost
Hodnocení materiálu:
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiál1.
2. týden - Organizační identita občanského sektoru
Organizační identita
Reflexivní reprodukce identity
Občanský éthos
Sociální identita
Kulturní identita
Reflexivita
Symbolické kódy občanské kultury - J.Alexandra
Společnostní komunita
Otázka 1. Proč dle Marady se rozvoj občanské společnosti po roce 1989 v ČR spojoval výhradně s neziskovým sektorem? Obnovení nezávislého a sebevědomého občanství bylo po roce 1989 jednou z hlavních priorit. Jen tak mohla republika zaručit vyvážený chod liberální demokracie. V této době však nemohla republika volit aktivní politickou převýchovu – jako kontrast k socialistickému režimu. Musíme však brát v úvahu kvalitu lidského materiálu. --- aktivnější podněty ke kultivaci uvědomělého občanství. Pro tento typ veřejné aktivity se nejsnáze hledají konkrétní způsoby politické podpory . Kompenzuje deficit moderní občanské tradice v naší zemi. Rozvoj institucionalizovaného občanského sektoru se tak stal indikátorem rozvoje občanské společnosti vůbec.
Otázka 2. Charakterizuj organizační identitu. Člověk může odvozovat vlastní identitu od organizačního prostředí skrze které dosahuje svých cílů. Člověk se prezentuje skrze určitou formu se kterou se může identifikovat i nominálně. Tato identifikace se ovšem může udat jen tehdy, když tato organizace neslouží pouze jako nástroj k dosahování cílů, ale je nositelem určitého kulturního statusu. NNO reprezentují svoji vlastní kulturní identitu a status. (zdroj morálně politických identit lidí)
Otázka 3. Vysvětli proces reflexivní reprodukce identity. Občanský sektor reprodukuje svou specifickou identitu skrze vlastní reflexivitu. Členové si pokládají otázky chováme se stále jako občanské sdružení? Jako věrná reprezentace jeho hodnot? Většinou jednáme automaticky, pod prahem reflexivního vědomí, víme, co se od nás v jednotlivých situacích očekává. K reflexivnímu uvažování dochází až v kritických situacích – když se ve svých očích a v očích jiných od ideálu odchýlíme. Je to nástroj utvrzování identity, ale i případné změny. I v etablovaném systému koexistují alternativní představy ideálně typického charakteru. A často mezi sebou soutěží o kulturní dominanci. Jednotlivá historická období i národní kultury si přisvojují reprezentaci ideálně typického občanství svému obrazu a podmínkám.
Otázka 4. V čem se lišili nové neziskové organizace od starých neziskových organizací? Staré neziskové organizace se formovali v opozici vůči starému režimu a vůči organizacím, které z komunistických dob přetrvaly, artikulace občanského étosu v těchto organizacích. V nových neziskových organizacích byl tento étos obsažen však již implicitně. K jeho artikulaci docházelo již jen při potřebě legitimizace těchto projektů. Tím se do obč. sektoru dostávali i lidé, kteří nestavěli svůj projekt pouze na distinkci k minulému režimu. (dobré příležitosti, cesta k úspěch, lobbing,) . Avšak hranice mezi opravdovostí a kalkulem je v konkrétních případech z vnějšího pohledu k nerozeznání.
Otázka 5. Uveď zdroje občanské identity, které představuje Marada.
nezávislost na státní moci, - neziskovost občanských sdružení, - typy vztahů mezi členy - způsob sebeprezentace vyrovnávání sociálních dysfunkcí tržního principu - nedokonalý právní řád (ochrana menšin) ----opozice stát
Otázka 6. Jak identita prostředí neziskových organizací ovlivňuje povahu sociálních praktik a vztahů uvnitř těchto organizací? Uveď příklad. Důležitá je zde aktivní interpretace zúčastněných. Redukce možností interpretace je dána strukturou sociálního prostředí = vědomí svébytnosti dodává našim praktikám jednotně interpretovatelný hodnotový status. Musíme znát identitu prostředí ve kterém jednáme. Př: Důraz na přátelské vztahy v organizaci – ztotožňování se s ostatními, vymezování se vůči ostatním = občanský komunitarismus Důraz na individualismus – větší prostor pro seberealizaci, vágnější formulování úkolů – důraz na inovativní přístup v řešení problémů – favorizování před státním sektorem, identifikace s organizací = občanský individualismus
Otázka 7. K čemu můžeme využít Alexandrův model symbolického kódování občanské kultury? Slouží především ke vzájemnému třídění aktérů ve vztahu k požadavkům prostředí ve kterém se chtějí uplatnit. Můžeme pak identifikovat toho, kdo jedná občansky a kdo ne. Vychází se širší představy občanské společnosti a ne jen té, která je reprezentovány občanskými sdruženími, - americké občanství.
Otázka 8. Uveď některé z občanských a proti-občanských kódů charakteristických pro diskursivní strukturu sociálních institucí.
Pravidla – Arbitrárnost Sociální skupiny - Frakce
Zákon – Moc Úřad - Osobnost
Rovnost – Hierarchie Neosobní - Osobní
Inkluzivní –Exkluzivní
Otázka 9. Vysvětli Parsonsův model „společnostní komunita“. Dvojí rovina identity moderních politických společenství jež se formují jako národní a občanské
nominální stránka: patří sem každý člen národa nebo občan státu
zásluhová stránka: vytvářejí určité podmínky, které produkuje kritéria přináležitosti k danému společenství a k hodnotě kterou člověk vůči němu má
3. týden
Scott - Weber’s Theory of bureacracy (43-50)
Otázka 1. Definuj racionální autoritu, která je charakteristická pro byrokratický organizační model a srovnej ji s dalšími typy autority Maxe Webera.
Weber rozlišuje tři druhy autority:
tradiční (T) - byla založena na důvěře v posvátnost pradávných tradic a legitimitu tradiční autority.
Racionálně-legální (RL) - spočívá na důvěře v legitimitu zákonů a pravidel, kterými se řídí nejen ovládaní, ale i vládnoucí. Jeho základem je účelně racionální jednání. Při takové autoritě se lidé podřizují nikoli osobě, ale stanoveným zákonům.
Charismatická (CH) - spočívá na oddanosti výjimečným vlastnostem, hrdinství a vzorovému charakteru individua. Pro Webera byly rozdíly v autoritě založeny na odlišnostech ve víře a důvěře.
Otázka 2. Uveď základní rysy byrokratického organizačního modelu.
Byrokracie
Byrokracii (její velikost v rámci podniků variuje) můžeme definovat jako existenci specializovaného administrativního personálu.
hierarchie pravomocí neosobního charakteru
jednání pracovníků na všech úrovních organizace se řídí psanými pravidly
úředníci pracují na plný úvazek a dostávají plat /každé místo v hierarchii spojeno s konkrétním a fixním platem
úkoly, které úředník vykonává v rámci organizace, jsou striktně odděleny od jeho soukromého života
příslušníci organizace nejsou vlastníky hmotných prostředků, s nimiž pracují
Byrokratická forma se tedy od té tradiční liší v následujícím:
kompetenční oblasti jsou přesně specifikované - přesná dělba práce
organizace podle principů hierarchie - každá nižší část úřadu je kontrolována tou vyšší, ačkoliv, rozsah autority nadřízených nad podřízenými je ohraničený a nižší části úřadu tak mají právo odvolání se.
Záměrně vytvořený systém abstraktních pravidel řídí oficiální rozhodnutí a činnost.
Vybavení a nástroje pro práci jsou vlastnictví společnosti a ne jednotlivců a nemůžou být přivlastněny. Osobní majetek je separován od pracovního stejně tak jako místo výkonu práce je separováno od domova.
Pracovníci jsou vybíráni na základě kvalifikace a dostávají výplatu.
Zaměstnání u organizace musí tvořit kariéra zaměstnance. Pracovník na plný úvazek předpokládá v organizaci kariéru.
Otázka 3. Uveď čtyři faktory, které dle C. Alter ovlivňují rozvoj demokracie či byrokracie neziskových organizací.
ideologie
organizační cíle
potřeba zdrojů na naplnění cíle
vnější odporující síly
Tyto čtyři faktory mají přímé a nepřímé efekty na rozvoj obojího ( demokracie a byrokracie) a dohromady mají široký rozsah důsledků pro organizaci. Efekt těchto čtyřech faktorů na organizovaném růstu a následně na tendenci směrem k demokracii či oligarchii jsou znázorněny na obr. 181.
Dobrovolné organizace se liší podstatou a sílou ideologické oddanosti k úkolům organizace.
Otázka 4. Vysvětli, jak tyto faktory ovlivňují byrokratizaci či demokratizaci neziskových organizací.
Členská ideologie
úroveň členské základny
Demokracie
Poslání organizace
stupeň, nakolik jsou cíle
interně nebo externě zaměřeny
Organizační růst
Politické přijetí
stupeň, nakolik jsou cíle
podporovány nebo odmítány
vnějšími silami
Byrokracie
Zdroje závislosti
stupeň, nakolik je organizace závislá
nebo nezávislá na vnějších zdrojích
Téma 4.
Otázka 1. Kdy se dějí neplánované změny v organizacích - Str.181
1. Organizační změna je viděná jako odpověď na posuny v ideologii, profesionálních standardech, a kulturních normách z pozadí nebo sektoru v kterém je organizace situována. Nevýdělečné organizace jsou typem "organizované anarchie," se soupeřícími zájmovými skupinami sledující různé motivy a programy.
Otázka 2. Vyjmenuj alespoň tři interní podmínky, které přispívají k organizační změně. Str.181-182
zvláště růst, pokles, a krize. V tomto pohledu, je organizační změna výsledek dynamických vlastností organizací a jejich a jejich vnitřních subsystémů.
zvláště, cíle a procedury
touha zúčastněných udržet své vysoké pozice v organizaci
Otázka 3. Jaké vnější faktory ovlivňují organizace dle teorie závislosti na zdrojích?
Především reagovat na požadavky těch skupin v prostředí, které ovládají rozhodující zdroje
Otázka 4. Co můžeme považovat za vnější zdroje, na kterých jsou organizace závislé?
klíčové dodavatele , spotřebitele zdrojů a produktů , regulační agentury a další organizace, které produkují podobné služby nebo produkty
Otázka 5. Uveď příklady mocných externí instituce, které mohou ovlivňovat neziskové organizace v moderní společnosti. Regulační nebo centrální zajišťující organizace. Skupiny v prostředí, které ovládají zdroje, klíčoví dodavatelé a spotřebitelé zdrojů a produktů. Str.182-183
Otázka 6. Jak tyto instituce ovlivňují neziskové organizace? Str.182-183
Organizace nejsou vnitřně soběstačné, jsou závislé na vnějších zdrojích. Dochází ke strukturalizaci organizačních polí. Vytvářejí ideovou konstrukci nebo instituční sebedefinici sloužící jako rolové modely pro další organizace. Přispívají k vývoji institucionalizovaných sad myšlenek (mind-set) o tom, jak by organizace měla vypadat a jak by měla pracovat.
Otázka 7. Vyberte si jednu z případových studií uvedenou v textu, prostudujte si ji a urči externí a interní faktory, které ovlivnili organizační změny a také charakter těchto zněn.
Sociální služby – problém zločinnosti mladistvých - MFY (Agentura pro mobilizaci mládeže)
interní faktory – silně profesionální složka u organizace MFY
externí faktory - externí zdroje financování a ujednání
směrování grantů prostřednictvím státních vlád a místních samospráv, čímž
docházelo ke snižování přímé kontroly MFY nad svým rozpočtem a svými programy.
charakter změn – konzervativní změny
strukturální změny
nejprve přechod k iniciativním akcím vycházejícím z dané komunity a později ústup z tohoto rázného protestního programu.
5. téma – Organizační inovace
Proč dle Powell a DiMaggia dochází k homogenizaci organizací ?
Příčiny byrokratizace se změnily. Organizace se stávají čím dál tím více homogenní a byrokracie zůstává běžnou organizační formou. Strukturální změna v organizacích je méně a méně řízena soutěživostí trhu a potřebou efektivity a je stále více ovlivňována státem a povoláními, která se stala racionálními hybateli druhé poloviny 20. století. Jiné velké org. zvyšují svou moc v čím dál více sférách společenského života, organizační struktury čím dál více reflektují pravidla institucionalizace a legitimizace skrze stát.
Organizace ve stejném odvětví podnikání, které byly donedávna velmi rozdílné, jsou členěné do oborů (sfér) a objevují se silné tlaky, které je nutí být si stále podobnější (např. podobný proces ve školství, rozvoj dominantních forem v rozhlase, …)
Definujte koncept isomorfismu.
Koncepce, která nejlépe zachycuje proces homogenizace je izomorfismus. Jde o omezující proces, který nutí jednotku v populaci, aby se připodobnila ostatním jednotkám, které se potýkají se stejnými podmínkami v jejich prostředí. Izomorfismus může být výsledkem buď nesprávného výběru forem v populaci organizací, nebo že se pracovníci s rozhodovacími pravomocemi naučí vhodně reagovat a přizpůsobovat své chování.
Konkurenční isoformismus zdůrazňuje konkurenci na trhu a míru způsobilosti. Je relevantní ve sférách, kde existuje volná a otevřená konkurence.
Instituční isomorfismus pojednává o silách nutících komunity k přizpůsobení se vnějšímu světu. Hlavními faktory, se kterými musí organizace počítat jsou ostatní organizace, které soupeří nejen o zdroje a zá
Vloženo: 24.02.2014
Velikost: 151,00 kB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Mohlo by tě zajímat:
Reference vyučujících předmětu SOC731 - Veřejnost a občanská společnostPodobné materiály
- SOC731 - Veřejnost a občanská společnost - Zkouska otázky
- SOC731 - Veřejnost a občanská společnost - Neziskový sektor otázky
- SOC751 - Výběrová šetření v sociologii - Otázky k měření subjektivních vztahů
- SOC751 - Výběrová šetření v sociologii - Tvorba otázky
- EVS162 - Současná Evropská unie - Vypracované otázky
- MVZ102 - Dějiny mezinárodních vztahů - Otazky dějiny
- SOC732 - Sociologie rodiny - Otázky a odpovědi
- SOC751 - Výběrová šetření v sociologii - Otázky
- SOC731 - Veřejnost a občanská společnost - Neziskový sektor otázky
- SOC751 - Výběrová šetření v sociologii - Otázky k měření subjektivních vztahů
- SOC751 - Výběrová šetření v sociologii - Tvorba otázky
- EVS162 - Současná Evropská unie - Vypracované otázky
- MVZ102 - Dějiny mezinárodních vztahů - Otazky dějiny
- SOC732 - Sociologie rodiny - Otázky a odpovědi
- SOC751 - Výběrová šetření v sociologii - Otázky
- BSS102 - Dějiny strategie a strategického myšlení - Otázky
Copyright 2024 unium.cz