- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Hromadně přidat materiály
Wallace Migrace ve střední Evropě
SOC710 - Sociologické aspekty migrace
Hodnocení materiálu:
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiálhodníků však přechází jen 1 hranici, takže národnosti obchodníků odpovídají národnostem sousedících zemí: do Polska přichází nejvíce obchodníků z Ukrajiny, Ruska a Bělorusku. Na Slovensko přichází obchodníci z Ukrajiny a Rumunska. Do Maďarska z FRY.
do Maďarska přicházelo také mnoho kupujících a prodávajících z Rumunska a Bulharska, ale Maďarsko se stalo známé v regionu především kvůli svému čínskému trhu v Budapešti. Založení čínské komunity v Maďarsku v 80. letech bylo zaznamenáno Nyirim (by Nyiri), podle kterého Číňané využívají Maďarsko jako základnu pro svoji expanzi (rozšíření se) do středu jiných středoevropských zemích.
dnes mají slovenská, polská i česká města čínský velkosklad, kde je možno koupit velkoobchodní zboží jako textilie a obuv a odkud se to prodává jiným obchodníkům.
Migranti za prací (labour migrants)
ačkoliv Poláci, Češi, Maďaři a Slováci pracují v západní Evropě jako zahraniční pracovníci, dělníci (guest workers) nebo dočasní migranti za prací, v těchto zemích žije také značné množství migrantů za prací.
viz. graf 1.4: největší počet pracovních povolení bylo uděleno v ČR
migranti za prací nekonkurují místním pracovníkům ve stejném sektoru pracovního trhu
trh pro cizí pracovníky je rozdělen mezi málo placený a málo kvalitní sektor, kde vydělávají méně než místní populace a vysoce placený, vysoce kvalitní sektor, kde lidé vydělávají mnohem více. Shoduje se to často s rozdílným původem migrantů: většina migrantů z východu se nachází ve spodním, nižším sektoru, zatímco migranti ze západu jsou umístěni do vyššího, lépe placeného sektoru.
do jednotlivých zemí přichází významný počet osob ze západu – hlavně z Německa, USA a VB – tito lidé pracují ve vysoce placeném a vysoce kvalitním ekonomickém sektoru. Jistý počet osob přichází také jako reprezentanti nadnárodních (vícenárodních) firem nebo mezinárodních organizací, jako učitelé cizích jazyků nebo přichází, aby založili podnik, firmu. Nejčastěji však zůstávají pouze dočasně na dobu přechodnou.
muži a ženy mají sklon migrovat odděleně,
ženy mohou pracovat pro manufaktury (sweatshop) v oděvním průmyslu v Polsku a v ČR a v obuvním průmyslu na Slovensku. Mohou také pracovat jako prodavačky nebo v restauracích či kavárnách. Mohou být zaměstnané i jako domácí pomocnice (hospodyň) – úklid, pečování o děti. Ty obvykle shání lidé ze střední vrstvy.
muži dostávají hlavně manuální práce v těžkém příležitostném (casual) průmyslu jako např,. stavebnictví
navíc k těmto registrovaným pracovníkům existuje také velké množství neregistrovaných pracovníků, lidí, kteří přichází jako studenti nebo ,,turisté“ a hledají práci v neformální ekonomice.
postup při zažádání o práci a povolení k pobytu je docela obtížný a časově náročný a stává se pro migranty obtížnějším v souvislosti s tím, jak moc striktní jsou pravidla vydaná úřady. Někteří migranti se nechtějí registrovat, protože nechtějí platit poplatky s tím spojené ani sociální poplatky =( tito lidé se pak stávají ilegálními pracovníky
v ČR může být okolo 200 000 ilegálních zahraničních pracovníků, na Slovensku okolo 10 000. V Maďarsku je odhadováno, že ilegální pracovníci reprezentují dvojnásobek počtu pracovníků s povolením.Oficiální odhady v Polsku se pohybují mezi 150 000-200 000 migrantů ročně. Celkový každoroční příval neregistrovaných pracovníků na region může být až 1 000 000 lidí.
tak velké množství neformálních migrantů za prací láká do regionu kombinace pěti faktorů:
mzdové rozdíly (wage disparities) = předpoklad (podmínka) každé migrace za prací. Mzdy ve střední Evropě jsou několikrát nižší než v Evropské unii, na druhou stranu jsou však několikrát vyšší než na Ukrajině nebo v Rumunsku.
liberální vstupní politika, tedy vstup bez víz
blízkost. Geografická blízkost znamená nízké náklady na cestování (velmi důležité pro krátkodobé (short-term), opakované přesuny). Myslím se tím ale také kulturní blízkost. Podobnost mezi slovanskými jazyky skvěle usnadňuje komunikaci mezi Ukrajinci, Bělorusi, Čechy, Slováky, Poláky a jinými národy.
značná velikost a dostupnost neformálních pracovních trhů v přijímajících zemích
usnadnění role síti migrantů a to pomocí institucí a služeb, které jsou orientovány na migranty (např. levné hotely, autobusová doprava, ..) a které byly rozvinuty v 90. letech a to díky vlně drobných obchodníků (petty traders)
výzkum Institutu pro sociální studia zkoumající nepravidelné stěhovavé migrující pracovníky v Polsku ukazuje, že není pravidlem, že zde migranti zůstávají déle než 3 měsíce. Mnoho z nich přichází jen na pár týdnů.
někteří z nich stráví obvykle 2-3 měsíce v zahraničí, kde rozšiřují své zkušenosti, dovednosti, potom se na několik týdnů vrátí domů a zpátky do zahraničí přijíždí v jiném období
čím dál více důležitý je finanční aspekt jejich migrace. Dokonce i když migranti jedou do zahraničí na krátkou dobu (jinak tráví mnoho let doma), jejich výdělky ze zahraničí tvoří velkou část, i když ne přímo celý jejich rodinný výdělek, příjem. Tím se stávají ekonomicky závislí na práci v cizině.
nepravidelní pracovníci ve střední Evropě jsou soustředěni nejčastěji ve stavebnictví a zemědělství, potom ve vedení domácnosti (housekeeping), restauracích a hotelech. Mohou se tedy nacházet v malých podnicích v rámci intensivního pracovního průmyslu. A mají sklon se shromažďovat ve velkých městech, zejména v Budapešti, Praze a Varšavě
Ukrajinci jsou nejpočetnější skupinou migrantů v Polsku, ČR a Slovensku. Velmi aktivní jsou také v Maďarsku.
v souvislosti s obdobím komunismu, kdy se migranti, po té, co jejich pracovní smlouvy vypršely, nevraceli domů, ale na místo toho hledali jinou práci nebo začali podnikat, pracovní inspektoři zaznamenávali nepravidelné migranty ze západní Evropy a Ameriky – lektory, konzultanty, zaměstnance zahraničních firem – kteří jednoduše nedbali místních zaměstnaneckých pravidel. Například z 2 500 případů ilegálních zaměstnání cizinců registrovaných pracovními inspektory v Polsku za poslední rok bylo 300 migrantů z EU a 36 z USA.
nepravidelní migranti za prací vstupují legálně a obvykle respektují tříměsíční limit pro návštěvníky bez víza. Jsou proto nepravidelní jako zahraniční pracovníci, ale ne jako zahraniční návštěvníci.
zajímavost: migranti dotazovaní ISS v Polsku vydělávají mezi 200 – 1000 amer. dolarů za měsíc, ale doma vydělávají jen 20-80 americ. dolarů (takže jim pak i špatně placená práce – hodnocená z hlediska místních pracovníků, stojí za to).
někteří mají z rodinných důvodů nebo protože mají pravidelnou práci ve své zemi, omezený čas, který mohou strávit v zahraničí. Jsou proto připraveni vzít krátkodobou práci a potřebují ji najít co nejrychleji..
velmi důležité jsou instituce neformálního pracovního trhu, které usnadňují kontakty mezi migranty a místními zaměstnavateli.
někteří migranti do střední Evropy nemají žádné vážné ekonomické cíle, záměry. Spíše přichází kvůli dobrodružství a rozšíření svých osobních zážitků
např. je tu případ jednoho mladého Američana v Praze, který je bohatý, vzdělaný, z privilegované rodiny, který přichází do chudé země a to z důvodu nějaké svého osobního projektu. Počet takovýchto lidí se odhaduje na 12 000 – 30 000. Důležité je to, že neposílají peníze domů (jako to dělají běžní migranti za prací), ale dostávají peníze ze svého domova. Můžeme je pojmenovat jako postindustriální nebo dokonce postmoderní migranty.
Vloženo: 24.02.2014
Velikost: 78,00 kB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Mohlo by tě zajímat:
Reference vyučujících předmětu SOC710 - Sociologické aspekty migracePodobné materiály
Copyright 2024 unium.cz