- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Hromadně přidat materiály
Wallace Migrace ve střední Evropě
SOC710 - Sociologické aspekty migrace
Hodnocení materiálu:
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiálchové (Ukrajina a Rumunsko) tedy ukazují na zájem vrátit se do své země, vlasti, kde pro ně ekonomické a politické podmínky byly mnohem více příznivější.
existují však také lidé vracející se ze Západu. Většina polské diaspory – produkt bohaté historie polské emigrace – žije v severní Americe a západní Evropě. Někteří z emigrantů se rozhodli využít výhody příležitostí, které jsou nabízeny v souvislosti s polským ekonomickým pokrokem.
asi polovina emigrantů registrovaných v Polsku jako ,,stálí (permanentní)“ jsou ve skutečnosti vracející se migranti. Tedy takoví lidé polského původu jako druhá nebo pozdější generace emigrantů v různých zemích. Můžeme je vidět jako zaměstnance cizích firem, které začaly fungovat v Polsku.
v ČR, byl tento návrat podporován, povzbuzován možností restituce majetku. Lidé, kteří byli přinuceni opustit z politických důvodů zemi, měli šanci, že jim bude jejich občanství navráceno.
Přechodní migranti (transit migrants)
všechny země bývalého komunistického bloku zažily přechodnou migraci – to je příliv migrantů, kteří překračují, přechází svou zemi se záměrem dostat se někam jinam – obvykle do západní Evropy nebo do USA. Geografická pozice regionů s ohledem na hranice Evropské unie byla pro tento druh migrantů velice atraktivní.
země tohoto regionu udělaly (v návaznosti na tento nový fenomén a také pod tlakem jejich západoevr. partnerů) významný pokus v boji proti ilegálnímu přechodu, zahrnující modernizaci služby pohraniční stráže (Border Guards service), zavedení mnoha efektivních pravidel a mezinárodní spolupráce na návrat ilegálních migrantů .
od té doby, co byla na východních hranicích Evropské unie chycena rozsáhlá většina (majority) lidí ilegálně překračujících hranice, byli tito lidé posíláni zpátky do středoevropského regionu a to dokonce i tehdy, když původně přicházeli z Rumunska, Pákistánu nebo Iráku. Úřady ve středoevr. zemích je zkoušely vypovědět, vyhostit zpátky do zemích jejich původu nebo do příští přechodné (vedlejší, sousední) země, ačkoliv to nebylo vždy možné. V důsledku toho tedy přechodní migranti často mizeli do neformální ekonomiky a/nebo znovu zkoušeli překročit hranice.
počet přechodných migrantů bývá odhadován z počtu těch, co byli dopadeni
při pokusu ilegálně překročit hranice. Počet ilegálního překročení hranic obecně
spadá již do raných 90. let 20. století, které mohou reflektovat, odrážet opravdový pád
do přechodné migrace nebo možná změnu účinnosti pohraničních hlídek.
v ČR se jejich počet zvedal stabilně. Počet lidí, kterým bylo zabráněno vstoupit
do těchto zemí, však značně stoupal značně, což možná odráží posílenou kontrolu na
hranicích, díky které byl pro migranty přechod přes hranice obtížnější.
Podle IOM/ICMPD, 1999, jsou 2 hlavní skupiny těchto ilegálních migrantů. První
skupina jsou lidé z chudších a nestabilních zemí na východě a jihu – hlavně Rumunsko, Bulharsko, Makedonie a FRY. Ti se obvykle pokouší uniknout etnickým konfliktům a nepotřebují vízum ke vstupu do zemí střední Evropy. Druhá skupina se skládá z ,,neevropanů“ např. obyvatel z Iráku, Číny a Afghánistánu. Odhaduje se, že asi 20 až 25% těchto přechodných migrantů je převáženo překupníky (traffickers) nebo pašeráky. Překupnictví se stalo rozšířeným a vysoce výnosným obchodem a to v poslední vlně migrace do západní Evropy. Postkomunistické země jsou jednou z hlavních tras používanou pašeráky.
jedním z rysů, kterému je věnována velká pozornost, je obchod se ženami se záměrem sexuálního vykořisťování. Je velice těžké odhadnout jejich počet, avšak byl zde zřetelný přesun prostitutek směrem z východní Evropy do mnoha západoevr. zemích.. Tento fenomén je součástí všeobecného nárůstu kriminality a aktivity kriminálních sítí souvisejících s překračováním hranic (cross-border criminal networks) a to již od dob, kdy byly otevřeny hranice. Prostituci však můžeme vidět také jako formu migrace za prací (labour migration) pro ženské migrující subjekty. Je to tady stejný druh motivací jako u jiných druhů krátkodobé migrace za prací.
Utečenci (uprchlíci) a žadatelé o asyl (refugees and asylum-seekers)
V 90. letech bylo v Evropě několik vln uprchlíků a žadatelů o azyl
obrovské vlny byly následkem války mezi FRY, Chorvatskem a Bosnou a Hercegovinou z raných 90. let a následkem války v Kosovu z let 1998-1999
ve střední Evropě: Maďarsko přijalo v 80. letech obrovské množství žadatelů o azyl a to především z Rumunska a v raných 90. letech z pohraničních regionů v Jugoslávii. Avšak většina z nich nešla dál než k hranicím a do své země se vrátili hned, jak se situace doma uklidnila.
Počet lidí žádajících o azyl však v těchto zemích byl stále ještě nízký ve srovnání se západní Evropou, kde byl na vzestupu.
skutečnost že velké množství žadatelů o azyl zmizelo ještě před jejich azylovou žádostí, nám ukazuje, že našli jinou strategii pro migraci nebo že nebyli žadateli o azyl v dobré víře (are not bona fide asylum-seekers).
do Polska tito žadatelé o azyl přicházeli hlavně ze Srí Lanky (24%), Afghánistánu (18%) a Arménie (13%). Do ČR přicházeli z Bulharska (34%), Iráku (13%), a Afghánistánu (13%), zatímco na Slovensku to byli žadatelé z Afghánistánu (49%), Iráku (15%) a Indie (9%). Do Maďarska přicházeli zejména z Afghánistánu (34%), Iráku (13%) a Liberie (13%).
tento seznam národností má určitou podobnost s národnostmi, které se ilegálně pokouší překročit hranice a skutečně: jednou ze strategií žadatelů o azyl v zemích stř. Evropy je zkusit se dostat na Západ. Jednou ze strategií přechodných žadatelů je také požadovat azyl ve střední Evropě a to zejména, když jsou dopadeni.
počet oficiálních žadatelů o azyl a počet uprchlíků je přeceňováním skutečného počtu lidí této kategorie.. Ve studii o migraci v ČR můžeme najít, že jen lidé s malým sociálním kapitálem a malým množstvím prostředků se v ČR stávají oficiálními žadateli o azyl.
uprchlíci nejsou jen lidé vytlačeni v důsledku války nebo násilí, ale také v důsledku ekonomického úpadku. Chtějí se také například vyhnout vojenské službě a jiným nepřímým dopadům války. V ČR byl určitý počet srbských uprchlíků z FRY z této kategorie, ačkoliv se nehodili do oficiální definice uprchlíků.
žadatelství o azyl je však někdy určitou formou ekonomické migrace, kterou si migranti vyberou jako strategii, protože jiné formy migrace jsou pro ně velice obtížné a to je samozřejmě případ mnoha žádostí v západní Evropě.
Drobní obchodníci (small-scale traders)
= jedna z hlavních kategorií migrace (ačkoliv se v tradiční literatuře o migraci
neobjevuje)
známí také jako ,,suitcase traders“ nebo ,,shuttle traders“ (pendlující obchodníci)
viditelné již v 80. letech, ale jejich počet značně vzrostl v 90. letech
jejich aktivity jsou dnes docela dobře zaznamenávány
zatímco poprvé přišli hlavně prodávat zboží, které mohlo být získáno mnohem levněji v bývalém Sovětském svazu, po roce 1992 přicházeli mnohem častěji nakupovat zboží.
v Polsku, které je hlavním místem mezinárodního drobného (petty) obchodu v regionu, se tento drobný obchod považuje za 46% všech registrovaných obchodů na Ukrajině a je jich mnohem více než všech registrovaných obchodů v Bělorusku
obchodníci někdy přichází z docela vzdálených oblastí a to např. čínští, vietnamští nebo arménští imigranti stejně jako vandrující Romové
nejvíce obc
Vloženo: 24.02.2014
Velikost: 78,00 kB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Mohlo by tě zajímat:
Reference vyučujících předmětu SOC710 - Sociologické aspekty migracePodobné materiály
Copyright 2024 unium.cz