- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Hromadně přidat materiály
Wallace Migrace ve střední Evropě
SOC710 - Sociologické aspekty migrace
Hodnocení materiálu:
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiálWallace – Patterns of Migration in Central Europe
(str. 17 – 37)
Současné migrační trendy
Přechod hranic
v souvislosti s pádem komunismu lidé mohli začít svobodně jezdit do ciziny =( vyjížděli v obrovském měřítku
můžeme vidět enormní růst počtu přecházení hranic především ve střední Evropě a to od chvíle, kdy se otevřely hranice na konci 80. a počátkem 90. let
lidé jezdili (cestovali) z východu na západ stejně jako ze západu na východ a to z několika důvodů: nákup, návštěva příbuzných, turismus, atd.
přeprava přes hranice (cross-border traffic) se stala masovým fenoménem
již od poloviny 90. let Polsko a ČR zaregistrovaly více než čtvrt biliónu přechodů přes státní hranice (border crossings) (vstupy i výstupy - entries and exits) a Maďarsko a Slovensko asi 100 milionů
zajímavé je také to, že lidé překračovali hranice i několikrát za sebou: někteří z dotazovaných i 13krát a jeden tým ze St. Petěrburgu připustil, že překročili hranice 120krát!
Emigrace a imigrace
když byly otevřeny hranice, došlo na Západě k enormnímu přílivu migrantů, především ze zemí střední Evropy, které byly součástí Sovětského svazu
počet emigrantů však nebyl tak velký jak bylo uváděno (až desítky milionů), ve skutečnosti byl jejich počet velmi malý
podle obecných tendencí docházelo k úbytku, zmenšování emigrace
viz. diagram č. 1.6 str. 18: diagram ukazuje trendy v emigraci do Německa = hlavní oblast pro 4 země – Polsko (zde byla silná tradice migrace), Maďarsko, Československo (ČR a Slovensko)
Německo bylo tedy důležitou cílovou zemí pro země stř. Evropy
pro práci v zahraničí bylo Německo nejlepší cílovou zemí a to pro 36% Poláků, 38% Čechů, 25% Maďarů a 17% Slováků
avšak jako místo pro permanentní bydlení, stálý pobyt bylo Německo méně populární
pro permanentní migraci je tu Nový svět – USA, Kanada, Austrálie a Nový Zéland. Tyto země jsou viděny jako nejatraktivnější země, odrážející historické modely migrace
na druhou stranu je však nutné podotknout, že moc lidí nechce emigrovat neustále, permanentně
naopak můžeme vidět obrovské množství lidí, kteří by rádi v zahraničí dočasně pracovali
Diagram 1.7: ukazuje počet lidí, kteří mají zájem jezdit do ciziny na pár týdnů, měsíců, let nebo na zbytek života
Diagram 1.8: ukazuje rozdíly v životní úrovni mezi zeměmi střední Evropy, východní Evropy a Evropskou unií. Zde můžeme vidět, že GDP kapitálu většiny zobrazených zemí se pohybuje jen mezi jednou polovinou a jednou třetinou kapitálu Německa a Rakouska. Rozdíly mezi Německem a Rakouskem a východními a jihovýchodními postkomunistickými zeměmi je tedy stále velmi značný.
Německo a Rakousko zkoušely regulovat tendenci migrace za práci (labour migration) prostřednictvím nabízení dočasných pracovních programů různého druhu, které byly částečně reakcí na tlak ze strany odborů a částečně reakcí na jiné vlivy. Tyto programy zahrnovaly smlouvy s firmami stř. Evropy zaměstnávající jejich vlastní pracovníky, kteří však musejí být placeni na stejné mzdové úrovni jako němečtí pracovníci. Bylo zde několik bodů, o které se Německo opíralo:
mohou pracovat jako sezónní zaměstnanci
mohou pracovat v pohraničních oblastech tak dlouho, jak dlouho je jejich hlavní bydliště v jejich vlastní zemi a nemohou pracovat v Německu déle než 2 dny týdně
existují speciální zaměstnanecké plány pro zdravotní sestry, ošetřovatele
početná skupina dočasných migrantů ze stř. Evropy, hlavně z Polska, našla svoje místo (niches) na neformálním pracovním trhu Německa, Rakouska, Itálie, Belgie, Holandska a jiných zemí
tito pracovníci jsou do Německa přitahováni možností sezónní práce obzvláště ve stavebnictví, zemědělství a službách, kde si mohou vydělat mnohem víc než doma. V případě ženských pracovnic, je zde vysoká nabídka domácích služeb jako hlídání dětí a úklid.
tak tedy můžeme vidět druh postindustriální migrace popisované Sassenem, díky které přináší velká západní města do migrace nerovné segmenty pracovního trhu: na jedné straně obrovský počet nepravidelných migrantů jako málo placené služby pracovníků a na druhé straně koncentraci kapitálu, mezinárodní organizace, vládní administrativu a technologii přitahující vysoce placené experty. K těmto městům patří například Benátky, Berlín a nově také Praha, Varšava a Budapešť.
středoevropští migrující pracovníci v Německu, Rakousku, … se však nepodobají tureckým migrantům předešlých generací zahraničních dělníků, protože jsou přitahováni do odlišného ekonomického sektoru (ne do velkých průmyslových podniků) a obvykle pokračují v placení sociálního pojištění, důchodu, zdravotních a jiných poplatků v jejich vlastní zemi.
z evidencí, záznamů některých zemí víme, že počet středoevr. pracovníků na Západě bude možná klesat a to v případě, že platy v různých zemích budou stejné =( lidé nebudou mít důvod pracovat někde jinde, jelikož nabídka práce na domácím trhu bude dostatečná
když se podíváme do střední postkomunistické Evropy na údaje týkajících se migrace uvnitř země (inmigration), můžeme vidět, že je v těchto zemích vyšší a má tendenci dále vzrůstat. Pro tyto země je typické,že je zde více migrace uvnitř země (inmigration) než migrace směrem ven, vystěhování (outmigration)
lepším indikátorem je počet inmigrantů na 1 obyvatele v populaci, jelikož v každé zemi je odlišná populace (rozdílný počet obyvatel)
v ČR byl dokonce počet registrovaných cizinců jen 2 % (ačkoliv to mohlo být nejméně dvakrát tolik, když vezmeme v úvahu počet neregistrovaných). My však argumentujeme na základě empirických studií, podle kterých je skutečný počet mnohem vyšší (obzvláště v Polsku)
máme různé odhady založené na počtu ilegálních pracovníků, kteří jsou chyceni nebo počtu lidí chycených při pokusu ilegálně překročit hranice.
Formy migrace v novém migračním prostoru
Nyní se zamyslíme nad tím, jaké typy migrantů přichází do zemí střední (postkomunistické) Evropy.
Permanentí, stálí osadníci (permanent settlers)
tito osadníci zahrnují lidi, které spojují rodiny, kteří jsou ženatí nebo kteří si z jiného hlediska vybrali legální osídlení jiné země ve střední Evropě. Tyto země se však nevidí jako země imigrace, proto je legalizace bydliště značně těžkopádná, procedura udělení občanství (naturalisation procedures) je stále obtížná a integrace není usnadněná prostřednictvím např. jazykových kurzů
tyto země mají často speciální imigrační brány vedoucí do jejich historických vlastí (homelands)
největší skupina těchto lidí jsou etničtí Maďaři, kteří se jako menšina nacházejí především v Rumunku, Slovensku a FRY. Podle Brubakera je jich kolem 1,6 milionů, podle úvahy Juhsze asi 6 milionů.
tvoří určitou většinu (majority) migrantů do Maďarska žádající o stálý pobyt
v Polsku je vidět pohyb etnických Poláků ze střední Asie a Siberie, kam bylo hodně Poláků za Stalina deportováno. Iglicka poznamenává, že počet Poláků ,,vracejících se“ z Kazachstánu je neuvěřitelně rapidní. V bývalém Sovětském svazu je mezi 1, 2 a 2 miliony etnických Poláků a největší polské komunity žily v Bělorusku, Ukrajině a Litvě, kde zůstali separování až do změny hranic po 2. světové válce. Tito etničtí Poláci se účastní širokého proudu koloběhu, oběhu napříč východní polskou hranicí, ale jsou taky neuvěřitelně viditelní mezi cizími studenty a to díky polskému vládnímu školskému programu
Česká a Slovenská republika: například 30% migrantů na Slovensko v roce 1997 bylo z České republiky. Volynští Če
Vloženo: 24.02.2014
Velikost: 78,00 kB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Mohlo by tě zajímat:
Reference vyučujících předmětu SOC710 - Sociologické aspekty migracePodobné materiály
Copyright 2024 unium.cz